EVP elektrotechnika v praxi 2012/5-6

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

Vydal: Jindřich Babarík BAEL

Strana 74 z 88

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Psal rok 1862.. V roce 1886 přišel to, gumu lze také vulkanizovat ponořením roztoku dichloridu disírového. Jako prvý prakticky pou- žitelný termoplast našel celuloid 19. Povzbuzen úspěchem londýnské výstavě za- ložil roce 1866 společnost výro- bu prodej parkesinu Parkes Xylonite Company. Dnes této "rodině" dobra zla říkáme plasty. Podařilo něko- likaletém experimentování právě Johnu Hyattovi jeho bratru Isaiahovi, kteří si v roce 1870 nechali patentovat materiál podobající slonovině.P onoříme-li jen trochu hlouběji do studia historie vzniku pou- žívání konstrukčních, stavebních a jiných materiálů, dříve později na- razíme dnes již méně známá slova: celuloid, bakelit, buna, ebonit, galalit, trofinul, vulkánfibr. Před 150 lety vznikla oblíbená i nenáviděná "rodina" plastů Dr. Drahé foto- grafické desky odešly zapomnění a úžasný celuloid, byť nebezpečný, ovládnul scénu. Proč? Kromě mnoha vynikajících vlastností (pružnost, prů- hlednost, možnost nanášení fotogra- fické vrstvy, dobré izolační schopnosti a rozpustnost organických ředidlech atd. Ale především: Parkes bratři Hy- attové nemohli předvídat, jejich vynález kromě jiného změní historii umění. Mezi vystavenými exponáty tam odbornou laickou veřej- nost zaujala nová hmota, "látka tvrdá jako rohovina, ale ohebná jako kůže, která mohla být odlévána nebo lisová- na, barvena řezána.. a první polovině 20. století za- čaly různé druhy celuloidu používat na výrobu nosičů fotografických filmů. století široké vy- užití. a spousta spousta dalšího sortimentu.. Ateliéry kina. když plamen hořícího ce- luloidu sfouknut, jeho hoření (či lépe rozklad) pokračuje dál, vývoje velkého množství čpavého ostře dráž- divého bílého dýmu. Byli to nakonec Hannibal Goodwin (1887) a Eastman Company (1888), kdo získali patent film celuloidu. Firma však neuspěla a dvou letech zanikla. V 60. Její vynálezce, anglický chemik metalurg Alexander Parkes (1813-1890), (tehdy pod názvem Parkesin) výstavě obdržel bronzovou medaili (oceněn byl rovněž Bessemerův konvertový proces zkuj- ňování surového železa Babbageův "calculting machine"-počítací stroj).".) jednu velkou nevýhodu, která způsobovala mnohé katastrofy ne- nahraditelné kulturní) ztráty: celuloid totiž výborně hoří bez přístupu vzduchu. Základem byla rovněž nitrocelulóza přídavkem kafru, na rozdíl svých konkurentů však zjis- tili jeho přesné množství plastifikaci nitrocelulózy. Ing.. Londýně byla již podruhé pod mottem "žádný národ nepřinesl lidstvu tolik užitečného jako Britové" pořádána května října světová výstava International Exhibiton of 1862 účasti více než tisíc vysta- vovatelů zemí. Každá nich však má svou vlastní zajímavou historii. Kromě slonoviny nahradil také žel- vovinu začaly něj vyrábět pro vět- šinu lidí dosud málo dostupné ozdobné předměty nezbytné věci denní potřeby. Hřebínky, hřebeny, obroučky brýlí, ru- kojeti nožů, vložky límečků, pravít- ka, psací pera, ping-pongové míčky. Dnes typický celuloid komerční název "Celluloid" vznikl roce 1870 jako obchodní známka společnosti Ce- lluloid Manufacturing Company obsa- huje přibližně 70-80 dílů nitrocelulózy (s obsahem dusíku), dílů kafru, 0 dílů barviva, dílů etanolu a malé množství různých stabilizátorů a přísad, aby byl celuloid trvanlivější a méně hořlavý. Bohumil Tesařík 72 EvP . letech 19. každým tím taju- plným výrazem skrývá dobový kon- strukční materiál, to, dnes nazývá umělá hmota. Sám Parkes ani nejmenším netušil, že svým parkesinem založil "rodinu" ne- zpočetných nových hmot netušených vlastností, hmot oblíbených konstruk- téry nenáviděných ekology. Parkes přivedl na svět ještě další plasty, ale kromě ce- luloidu neměly velký komerční úspěch. Téhož roku jej nechal patento- vat jako vodě odolný materiál pro tka- né textilie, ale pro svůj objev nenašel komerčně úspěšné využití. průmyslovém měřítku roz- pouštěl vlákna celulózy kyselině du- sičné, přidal kafr roztok při zvýšené teplotě tlaku odpařoval, teprve poté se přidávala barviva vznikla pevná hmo- ta, tvárná tepla první plast byl na světě. let 19. Vzhledem nedostatku slonoviny navrhl jeden americký výrob- ce kulečnikových koulí odměnu deset tisíc dolarů, kdo navrhne rovnocennou náhradu tuto drahou nedostatko- vou surovinu.. Svojí vůní kafru je celuloid ostatními umělými hmotami nezaměnitelný. Poprvé Parkes připravil celuloid již v roce 1856 Birgminghamu jako tuhý zbytek odpaření rozpouštědla foto- grafického kolodia; produkt sám popsal jako "tvrdou, elastickou vodě odolnou látku". Filmový průmysl byl jedné straně jeho největ- ším odběratelem, druhé straně však filmoví promítači archiváři jeho nej- většími nepříteli. století experimento- val nitrocelulózou také Američan John Wesley Hyatt.. Koncem 80. Vznikla tak vhod- ná surovina pro výrobu nafukovacích balonů, dudlíků apod