EVP elektrotechnika v praxi 2012/5-6

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

Vydal: Jindřich Babarík BAEL

Strana 74 z 88

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Parkes přivedl na svět ještě další plasty, ale kromě ce- luloidu neměly velký komerční úspěch. Každá nich však má svou vlastní zajímavou historii. Dnes této "rodině" dobra zla říkáme plasty. Drahé foto- grafické desky odešly zapomnění a úžasný celuloid, byť nebezpečný, ovládnul scénu. Bohumil Tesařík 72 EvP .. Jako prvý prakticky pou- žitelný termoplast našel celuloid 19. Ale především: Parkes bratři Hy- attové nemohli předvídat, jejich vynález kromě jiného změní historii umění. Mezi vystavenými exponáty tam odbornou laickou veřej- nost zaujala nová hmota, "látka tvrdá jako rohovina, ale ohebná jako kůže, která mohla být odlévána nebo lisová- na, barvena řezána.. každým tím taju- plným výrazem skrývá dobový kon- strukční materiál, to, dnes nazývá umělá hmota. Firma však neuspěla a dvou letech zanikla. V roce 1886 přišel to, gumu lze také vulkanizovat ponořením roztoku dichloridu disírového. Podařilo něko- likaletém experimentování právě Johnu Hyattovi jeho bratru Isaiahovi, kteří si v roce 1870 nechali patentovat materiál podobající slonovině. Povzbuzen úspěchem londýnské výstavě za- ložil roce 1866 společnost výro- bu prodej parkesinu Parkes Xylonite Company. Základem byla rovněž nitrocelulóza přídavkem kafru, na rozdíl svých konkurentů však zjis- tili jeho přesné množství plastifikaci nitrocelulózy. Vznikla tak vhod- ná surovina pro výrobu nafukovacích balonů, dudlíků apod. letech 19. když plamen hořícího ce- luloidu sfouknut, jeho hoření (či lépe rozklad) pokračuje dál, vývoje velkého množství čpavého ostře dráž- divého bílého dýmu. století za- čaly různé druhy celuloidu používat na výrobu nosičů fotografických filmů. let 19. Ateliéry kina. Kromě slonoviny nahradil také žel- vovinu začaly něj vyrábět pro vět- šinu lidí dosud málo dostupné ozdobné předměty nezbytné věci denní potřeby. století široké vy- užití."... Její vynálezce, anglický chemik metalurg Alexander Parkes (1813-1890), (tehdy pod názvem Parkesin) výstavě obdržel bronzovou medaili (oceněn byl rovněž Bessemerův konvertový proces zkuj- ňování surového železa Babbageův "calculting machine"-počítací stroj). Psal rok 1862. Poprvé Parkes připravil celuloid již v roce 1856 Birgminghamu jako tuhý zbytek odpaření rozpouštědla foto- grafického kolodia; produkt sám popsal jako "tvrdou, elastickou vodě odolnou látku". Londýně byla již podruhé pod mottem "žádný národ nepřinesl lidstvu tolik užitečného jako Britové" pořádána května října světová výstava International Exhibiton of 1862 účasti více než tisíc vysta- vovatelů zemí. století experimento- val nitrocelulózou také Američan John Wesley Hyatt. Sám Parkes ani nejmenším netušil, že svým parkesinem založil "rodinu" ne- zpočetných nových hmot netušených vlastností, hmot oblíbených konstruk- téry nenáviděných ekology.) jednu velkou nevýhodu, která způsobovala mnohé katastrofy ne- nahraditelné kulturní) ztráty: celuloid totiž výborně hoří bez přístupu vzduchu. Proč? Kromě mnoha vynikajících vlastností (pružnost, prů- hlednost, možnost nanášení fotogra- fické vrstvy, dobré izolační schopnosti a rozpustnost organických ředidlech atd. Před 150 lety vznikla oblíbená i nenáviděná "rodina" plastů Dr.. Ing. Dnes typický celuloid komerční název "Celluloid" vznikl roce 1870 jako obchodní známka společnosti Ce- lluloid Manufacturing Company obsa- huje přibližně 70-80 dílů nitrocelulózy (s obsahem dusíku), dílů kafru, 0 dílů barviva, dílů etanolu a malé množství různých stabilizátorů a přísad, aby byl celuloid trvanlivější a méně hořlavý. Svojí vůní kafru je celuloid ostatními umělými hmotami nezaměnitelný. a první polovině 20. průmyslovém měřítku roz- pouštěl vlákna celulózy kyselině du- sičné, přidal kafr roztok při zvýšené teplotě tlaku odpařoval, teprve poté se přidávala barviva vznikla pevná hmo- ta, tvárná tepla první plast byl na světě. Téhož roku jej nechal patento- vat jako vodě odolný materiál pro tka- né textilie, ale pro svůj objev nenašel komerčně úspěšné využití. Byli to nakonec Hannibal Goodwin (1887) a Eastman Company (1888), kdo získali patent film celuloidu..P onoříme-li jen trochu hlouběji do studia historie vzniku pou- žívání konstrukčních, stavebních a jiných materiálů, dříve později na- razíme dnes již méně známá slova: celuloid, bakelit, buna, ebonit, galalit, trofinul, vulkánfibr. Vzhledem nedostatku slonoviny navrhl jeden americký výrob- ce kulečnikových koulí odměnu deset tisíc dolarů, kdo navrhne rovnocennou náhradu tuto drahou nedostatko- vou surovinu. a spousta spousta dalšího sortimentu. Filmový průmysl byl jedné straně jeho největ- ším odběratelem, druhé straně však filmoví promítači archiváři jeho nej- většími nepříteli. Hřebínky, hřebeny, obroučky brýlí, ru- kojeti nožů, vložky límečků, pravít- ka, psací pera, ping-pongové míčky. Koncem 80. V 60