P
onoříme-li jen trochu hlouběji
do studia historie vzniku pou-
žívání konstrukčních, stavebních
a jiných materiálů, dříve později na-
razíme dnes již méně známá slova:
celuloid, bakelit, buna, ebonit, galalit,
trofinul, vulkánfibr. Ing. Dnes této
"rodině" dobra zla říkáme plasty. průmyslovém měřítku roz-
pouštěl vlákna celulózy kyselině du-
sičné, přidal kafr roztok při zvýšené
teplotě tlaku odpařoval, teprve poté se
přidávala barviva vznikla pevná hmo-
ta, tvárná tepla první plast byl na
světě. Kromě slonoviny nahradil také žel-
vovinu začaly něj vyrábět pro vět-
šinu lidí dosud málo dostupné ozdobné
předměty nezbytné věci denní potřeby.". Každá nich však má
svou vlastní zajímavou historii. Mezi vystavenými
exponáty tam odbornou laickou veřej-
nost zaujala nová hmota, "látka tvrdá
jako rohovina, ale ohebná jako kůže,
která mohla být odlévána nebo lisová-
na, barvena řezána. Jako prvý prakticky pou-
žitelný termoplast našel celuloid 19. každým tím taju-
plným výrazem skrývá dobový kon-
strukční materiál, to, dnes nazývá
umělá hmota. Koncem 80. když plamen hořícího ce-
luloidu sfouknut, jeho hoření (či lépe
rozklad) pokračuje dál, vývoje
velkého množství čpavého ostře dráž-
divého bílého dýmu.
Poprvé Parkes připravil celuloid již
v roce 1856 Birgminghamu jako tuhý
zbytek odpaření rozpouštědla foto-
grafického kolodia; produkt sám popsal
jako "tvrdou, elastickou vodě odolnou
látku". Její vynálezce,
anglický chemik metalurg Alexander
Parkes (1813-1890), (tehdy pod
názvem Parkesin) výstavě obdržel
bronzovou medaili (oceněn byl rovněž
Bessemerův konvertový proces zkuj-
ňování surového železa Babbageův
"calculting machine"-počítací stroj).. Byli
to nakonec Hannibal Goodwin (1887)
a Eastman Company (1888), kdo získali
patent film celuloidu. Vzhledem nedostatku
slonoviny navrhl jeden americký výrob-
ce kulečnikových koulí odměnu deset
tisíc dolarů, kdo navrhne rovnocennou
náhradu tuto drahou nedostatko-
vou surovinu. Základem byla
rovněž nitrocelulóza přídavkem kafru,
na rozdíl svých konkurentů však zjis-
tili jeho přesné množství plastifikaci
nitrocelulózy.
Před 150 lety vznikla oblíbená
i nenáviděná "rodina" plastů
Dr. Podařilo něko-
likaletém experimentování právě Johnu
Hyattovi jeho bratru Isaiahovi, kteří si
v roce 1870 nechali patentovat materiál
podobající slonovině.
a spousta spousta dalšího sortimentu. Londýně byla
již podruhé pod mottem "žádný národ
nepřinesl lidstvu tolik užitečného jako
Britové" pořádána května října
světová výstava International Exhibiton
of 1862 účasti více než tisíc vysta-
vovatelů zemí. století za-
čaly různé druhy celuloidu používat na
výrobu nosičů fotografických filmů.. letech 19. Dnes typický celuloid komerční
název "Celluloid" vznikl roce 1870
jako obchodní známka společnosti Ce-
lluloid Manufacturing Company obsa-
huje přibližně 70-80 dílů nitrocelulózy (s
obsahem dusíku), dílů kafru,
0 dílů barviva, dílů etanolu
a malé množství různých stabilizátorů
a přísad, aby byl celuloid trvanlivější
a méně hořlavý. Téhož roku jej nechal patento-
vat jako vodě odolný materiál pro tka-
né textilie, ale pro svůj objev nenašel
komerčně úspěšné využití. století široké vy-
užití.
Sám Parkes ani nejmenším netušil, že
svým parkesinem založil "rodinu" ne-
zpočetných nových hmot netušených
vlastností, hmot oblíbených konstruk-
téry nenáviděných ekology.. Parkes přivedl
na svět ještě další plasty, ale kromě ce-
luloidu neměly velký komerční úspěch.
Ale především: Parkes bratři Hy-
attové nemohli předvídat, jejich
vynález kromě jiného změní historii
umění. Filmový
průmysl byl jedné straně jeho největ-
ším odběratelem, druhé straně však
filmoví promítači archiváři jeho nej-
většími nepříteli.
V 60. Bohumil Tesařík
72 EvP
.
Psal rok 1862. Firma však neuspěla
a dvou letech zanikla...
Hřebínky, hřebeny, obroučky brýlí, ru-
kojeti nožů, vložky límečků, pravít-
ka, psací pera, ping-pongové míčky..) jednu velkou nevýhodu, která
způsobovala mnohé katastrofy ne-
nahraditelné kulturní) ztráty: celuloid
totiž výborně hoří bez přístupu
vzduchu. Ateliéry kina.
V roce 1886 přišel to, gumu lze
také vulkanizovat ponořením roztoku
dichloridu disírového. Proč? Kromě mnoha
vynikajících vlastností (pružnost, prů-
hlednost, možnost nanášení fotogra-
fické vrstvy, dobré izolační schopnosti
a rozpustnost organických ředidlech
atd. Svojí vůní kafru
je celuloid ostatními umělými hmotami
nezaměnitelný.
a první polovině 20. století experimento-
val nitrocelulózou také Američan John
Wesley Hyatt. let 19. Vznikla tak vhod-
ná surovina pro výrobu nafukovacích
balonů, dudlíků apod. Drahé foto-
grafické desky odešly zapomnění
a úžasný celuloid, byť nebezpečný,
ovládnul scénu. Povzbuzen
úspěchem londýnské výstavě za-
ložil roce 1866 společnost výro-
bu prodej parkesinu Parkes Xylonite
Company
