Firma však neuspěla
a dvou letech zanikla. Koncem 80.. let 19.
Psal rok 1862.
V roce 1886 přišel to, gumu lze
také vulkanizovat ponořením roztoku
dichloridu disírového.
Hřebínky, hřebeny, obroučky brýlí, ru-
kojeti nožů, vložky límečků, pravít-
ka, psací pera, ping-pongové míčky. Mezi vystavenými
exponáty tam odbornou laickou veřej-
nost zaujala nová hmota, "látka tvrdá
jako rohovina, ale ohebná jako kůže,
která mohla být odlévána nebo lisová-
na, barvena řezána.. Ing.. průmyslovém měřítku roz-
pouštěl vlákna celulózy kyselině du-
sičné, přidal kafr roztok při zvýšené
teplotě tlaku odpařoval, teprve poté se
přidávala barviva vznikla pevná hmo-
ta, tvárná tepla první plast byl na
světě..
Sám Parkes ani nejmenším netušil, že
svým parkesinem založil "rodinu" ne-
zpočetných nových hmot netušených
vlastností, hmot oblíbených konstruk-
téry nenáviděných ekology. Parkes přivedl
na svět ještě další plasty, ale kromě ce-
luloidu neměly velký komerční úspěch. Povzbuzen
úspěchem londýnské výstavě za-
ložil roce 1866 společnost výro-
bu prodej parkesinu Parkes Xylonite
Company.. Jako prvý prakticky pou-
žitelný termoplast našel celuloid 19. když plamen hořícího ce-
luloidu sfouknut, jeho hoření (či lépe
rozklad) pokračuje dál, vývoje
velkého množství čpavého ostře dráž-
divého bílého dýmu. Byli
to nakonec Hannibal Goodwin (1887)
a Eastman Company (1888), kdo získali
patent film celuloidu. Její vynálezce,
anglický chemik metalurg Alexander
Parkes (1813-1890), (tehdy pod
názvem Parkesin) výstavě obdržel
bronzovou medaili (oceněn byl rovněž
Bessemerův konvertový proces zkuj-
ňování surového železa Babbageův
"calculting machine"-počítací stroj).
a první polovině 20. Drahé foto-
grafické desky odešly zapomnění
a úžasný celuloid, byť nebezpečný,
ovládnul scénu. Téhož roku jej nechal patento-
vat jako vodě odolný materiál pro tka-
né textilie, ale pro svůj objev nenašel
komerčně úspěšné využití. každým tím taju-
plným výrazem skrývá dobový kon-
strukční materiál, to, dnes nazývá
umělá hmota.
V 60. letech 19. Londýně byla
již podruhé pod mottem "žádný národ
nepřinesl lidstvu tolik užitečného jako
Britové" pořádána května října
světová výstava International Exhibiton
of 1862 účasti více než tisíc vysta-
vovatelů zemí. Ateliéry kina. Každá nich však má
svou vlastní zajímavou historii. Svojí vůní kafru
je celuloid ostatními umělými hmotami
nezaměnitelný. Kromě slonoviny nahradil také žel-
vovinu začaly něj vyrábět pro vět-
šinu lidí dosud málo dostupné ozdobné
předměty nezbytné věci denní potřeby. Filmový
průmysl byl jedné straně jeho největ-
ším odběratelem, druhé straně však
filmoví promítači archiváři jeho nej-
většími nepříteli. Dnes typický celuloid komerční
název "Celluloid" vznikl roce 1870
jako obchodní známka společnosti Ce-
lluloid Manufacturing Company obsa-
huje přibližně 70-80 dílů nitrocelulózy (s
obsahem dusíku), dílů kafru,
0 dílů barviva, dílů etanolu
a malé množství různých stabilizátorů
a přísad, aby byl celuloid trvanlivější
a méně hořlavý. Vzhledem nedostatku
slonoviny navrhl jeden americký výrob-
ce kulečnikových koulí odměnu deset
tisíc dolarů, kdo navrhne rovnocennou
náhradu tuto drahou nedostatko-
vou surovinu.) jednu velkou nevýhodu, která
způsobovala mnohé katastrofy ne-
nahraditelné kulturní) ztráty: celuloid
totiž výborně hoří bez přístupu
vzduchu.". století za-
čaly různé druhy celuloidu používat na
výrobu nosičů fotografických filmů.
Poprvé Parkes připravil celuloid již
v roce 1856 Birgminghamu jako tuhý
zbytek odpaření rozpouštědla foto-
grafického kolodia; produkt sám popsal
jako "tvrdou, elastickou vodě odolnou
látku".
Ale především: Parkes bratři Hy-
attové nemohli předvídat, jejich
vynález kromě jiného změní historii
umění. Základem byla
rovněž nitrocelulóza přídavkem kafru,
na rozdíl svých konkurentů však zjis-
tili jeho přesné množství plastifikaci
nitrocelulózy. století široké vy-
užití.. Podařilo něko-
likaletém experimentování právě Johnu
Hyattovi jeho bratru Isaiahovi, kteří si
v roce 1870 nechali patentovat materiál
podobající slonovině. Dnes této
"rodině" dobra zla říkáme plasty.P
onoříme-li jen trochu hlouběji
do studia historie vzniku pou-
žívání konstrukčních, stavebních
a jiných materiálů, dříve později na-
razíme dnes již méně známá slova:
celuloid, bakelit, buna, ebonit, galalit,
trofinul, vulkánfibr. století experimento-
val nitrocelulózou také Američan John
Wesley Hyatt.
a spousta spousta dalšího sortimentu. Vznikla tak vhod-
ná surovina pro výrobu nafukovacích
balonů, dudlíků apod. Proč? Kromě mnoha
vynikajících vlastností (pružnost, prů-
hlednost, možnost nanášení fotogra-
fické vrstvy, dobré izolační schopnosti
a rozpustnost organických ředidlech
atd. Bohumil Tesařík
72 EvP
.
Před 150 lety vznikla oblíbená
i nenáviděná "rodina" plastů
Dr
