Proti této
aplikaci bohužel hovoří dvě skutečnosti.
Kompenzace tlumivkami kondenzátory
na nemá potřebnou dynamiku, aby
byla schopná poradit změnou vý-
konu FVE. subjektivních
preferencích, technických omezeních). toho plyne velmi zajímavý zá-
věr řešení týče rozložení výkonu
kompenzačních stupňů, jsou pohledu
tvrdých dat navzájem indiferentní, volba
určité skladby stupňů tedy výsledkem
procesů, které nejsou založeny sta-
tistickém zkoumání (např. Toto tvrzení bylo zřejmě zo-
becněno paralelní kompenzaci nn,
jejíž provozní charakteristiky však nelze
s kompenzacemi vůbec srovná-
vat. Ten-
to předpoklad není solárních výroben
naplněn, rozdělení výkonů (tříděn počet
hodnot výkonů rok, pozor, pro čin-
nost kompenzace irelevantní časové
rozdělení výkonu) zde víceméně uni-
formní. Ačkoliv literatura konstatuje zejmé-
na ekonomické důvody kompenzace na
vn určitých výkonů, skutečnosti je
podstatné, aby výkonová bilance čase
vykazovala alespoň několik centrálních
tendencí (aby graf hustoty pravděpo-
dobnosti výkonu byl vícemodální). Řízení účiníku pomocí střídačů drží
nad vodou pouze účelově živená fáma o
tom, řízení účiníku distributor nebude
prakticky používat.
Kvalitní řízení jalového vý-
konu nelze zajistit pomocí jed-
noduchých regulátorů.
Aplikace výkonové elektroniky, zná-
mých jako aktivní filtry plyne techno-
kratického přesvědčení, toto řešení je
to nejsprávnější. To
fotovoltaické výrobny rozhodně nejsou. Jejich nelehkým úkolem totiž
obhájit skutečnost, provoz jejich za-
řízení způsobuje několikanásobně vyšší
ztráty cenné výroby elektrické energie
než využití klasické paralelní kompenza-
ce.
Sledování provozu činnosti skutečné (a
vhodně navržené odladěné, podotý-
kám) kompenzace FVE bude pak pro
mnoho teoretiků určitě dosti překvapivé. Technokratický eko-
nomický způsob uvažování značně
rozcházejí technokrat chce dosáhnout
daného cíle nejlepšími technickými
prostředky, ekonom nejnižšími nákla-
dy. Ohledně změ-
ny činného výkonu, mimo možnosti
klasické kompenzace jsou skutečně
dynamické změny výkonu, např.EvP
letošního Amperu, který není ničím jiným
než marketingovým last resortem doda-
vatelů zařízení pracující bázi výkono-
vé elektroniky střídačů řiditelným úči-
níkem.
Řízení jalového výkonu lze
dobře výhodně řídit pomocí
kompenzace vn. kva-
litě regulace nesvědčí cena ani velikost
. zá-
těží praccující rychlých sekundových
cyklech stylem zapnuto vypnuto.
Ostatní instalace lze řešit klasickou
paralelní kompenzací. Tento problém lze však
očekávat pouze velmi nekvalitních,
necertifikovaných nebo porouchaných
střídačů. Ano, prostředích velmi silně nesi-
nusovými průběhy proudu napětí, je
toto často jediná možná cesta, jak do-
sáhnout požadovaného účiníku (výsled-
kem činnosti zařízení nová sinusoida
s požadovaným fázovým posunem vůči
síťovému napětí)
