EvP
▷▶▷
V současnosti jsou již dispozici
střídače, které již umožňují řídit účiník
v rozsahu kompenzací. Vzhle-
dem skutečnosti, jalový výkon
dodávaný střídači přímo úměrný vy-
ráběnému činnému, mohou nastat situ-
ace, kdy jalového výkonu nedostatek,
a zejména během nočního provozu
a snížené výroby (což realita zimního
období). Zde považuji
za nutné, obhajobu tradičního řešení
pomocí paralelních kompenzací jalové-
ho výkonu uvést několik skutečností.
Řízení pomocí změny účiníku střída-
čů vyžaduje, aby střídač uměl pracovat
daném rozsahu účiníku celém svém
výkonovém rozsahu, což třeba ověřit
skutečným nastavením praxi. Představme si
příklad elektrárny aktuálním výkonem
2000 účiníkem rovným 1,00. Dis-
pečer vydá pokyn přepnutí účiníku
na 0,95, což následek připnutí
kompenzačního výkonu 700 kvar, po-
kud máme instalovanou kompenzaci
v provedení dodávaném naší firmou. Častá metoda odpojování vý-
robny přes noc neřeší účiník režimu
snížené výroby, navíc vede zvýšené-
mu opotřebení riziku poškození spína-
cích prvků kabeláže, která tak cca
4000 hodin ročně bez napětí. Vý-
sledný stav pak činný výkon 1980 kW
(započtena vlastní spotřeba kompenza-
.
Další problém, který však stra-
ny zatím nemá podporu rozsáhlejším
zkoumání dlouhodobých provozních
výsledků funkčnosti střídačů umožňu-
jící řízení účiníku, dopad výrobu
činné elektrické práce
