EvP
▷▶▷
V současnosti jsou již dispozici
střídače, které již umožňují řídit účiník
v rozsahu kompenzací. Častá metoda odpojování vý-
robny přes noc neřeší účiník režimu
snížené výroby, navíc vede zvýšené-
mu opotřebení riziku poškození spína-
cích prvků kabeláže, která tak cca
4000 hodin ročně bez napětí. Vý-
sledný stav pak činný výkon 1980 kW
(započtena vlastní spotřeba kompenza-
. Vzhle-
dem skutečnosti, jalový výkon
dodávaný střídači přímo úměrný vy-
ráběnému činnému, mohou nastat situ-
ace, kdy jalového výkonu nedostatek,
a zejména během nočního provozu
a snížené výroby (což realita zimního
období). Dis-
pečer vydá pokyn přepnutí účiníku
na 0,95, což následek připnutí
kompenzačního výkonu 700 kvar, po-
kud máme instalovanou kompenzaci
v provedení dodávaném naší firmou.
Další problém, který však stra-
ny zatím nemá podporu rozsáhlejším
zkoumání dlouhodobých provozních
výsledků funkčnosti střídačů umožňu-
jící řízení účiníku, dopad výrobu
činné elektrické práce.
Řízení pomocí změny účiníku střída-
čů vyžaduje, aby střídač uměl pracovat
daném rozsahu účiníku celém svém
výkonovém rozsahu, což třeba ověřit
skutečným nastavením praxi. Představme si
příklad elektrárny aktuálním výkonem
2000 účiníkem rovným 1,00. Zde považuji
za nutné, obhajobu tradičního řešení
pomocí paralelních kompenzací jalové-
ho výkonu uvést několik skutečností
