EVP elektrotechnika v praxi 2012/11-12

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

Vydal: Jindřich Babarík BAEL Autor: BAEL

Strana 87 z 112

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Vzhledem k tomu, jedná značný zásah soukromí spotřebite- lů tom, kdy budu žehlit, rozhodnu sám!“), byla praktická realizace celého projektu zatím utopií. Rizika, které tuto stabilitu mohou v budoucnu ovlivnit, spočívají narůstajícím podílu neregulova- ných zdrojů síti, také zapojení sítě ČEPS evropského transferu elektrické energie. Tato situace pravděpodobně vyhrotí roce 2013, kdy do- jde komplexnímu nasazení systému Smart Grid regionu Vrchlabí. Zdravý selský rozum říká, energie by se měla vyrábět tam, kde spotřebovává. aby nebylo zas tak jednoduché, tyto podmínky každý rok mění. Na základě této zkušenosti slovenská vláda rozhodla o výstavbě tří generátorových farem, každá trvalém výkonu 32 MW, které jsou instalovány bezprostřední blízkosti rozve- den VVN mohou případě potřeby navýšit disponibilní výkon v soustavě. Zajímavou cestou vydali energetici Dánsku. druhou stranu přinutilo dánské energetiky hledat jiné řešení, jak bude popsáno dále. Smart Grids. takovém pro- jektu uplatní generátor BOOMEL® DUAL, který byl předsta- ven loňském Mezinárodním strojírenském veletrhu Brně. Opět zde setká- váme požadavkem dodávku elektřiny tepla případě, kdy dojde přerušení dodávky zemního plynu.EvP 85 Je zřejmé, rozvoj elektroenergetiky teplárenství musí jít společnou cestou, tou kombinovaná výroba elektrické a tepelné energie zkráceně KVET. Jedná autonomní oblast, která, byť na- pájena elektrickou energií přenosové soustavy, schopna i samostatného ostrovního provozu. Stát jedno- značně podporuje kombinovanou výrobu elektrické tepelné energie, ovšem masivním využitím akumulace. Ekonomika odběru elektrické energie přenosové soustavy má také svá úskalí. Společnost Phoenix-Zeppelin současné době pracuje na několika projektech, které mají zajistit energetickou soběstač- nost měst, případně souvisejících regionů. Cílem projektu energetická soběstačnost kraje ho- rizontu let. Je třeba uvést, ostrovní systém není jednoznačným sin- gulárním řešením pro budoucnost. Zatím projekt v analytické fázi příštích letech budou následovat praktické kroky. Podstatně širší záběr, než regionální systém SmartGrid, má projekt „Energeticky nezávislý kraj“, který pro podmínky Mo- ravskoslezského kraje rozpracoval Moravskoslezský energe- tický klastr spolupráci VŠB-TU Ostrava předními firmami na energetickém trhu Dalkia, Tenza, Phoenix-Zeppelin, ČEPS, Autel další společnosti). bezprecedentních 540 uhlí, které ohřívají vzduch chladicích věžích. Proto generátory elektrické tepelné energie (někdy po- užíván název Kogenerační jednotka) našly své pevné místo v energetickém mixu ČR. Cílem projektu omezit transfer energií přes hranice kraje, oběma směry. Bohužel tato zkratka se v českých podmínkách stala synonymem nikoli pro technolo- gii, ale pro systém různých dotací, úlev, příspěvků odpustků, které státní správa pro tuto výrobu poskytuje. To vše vyžaduje rozsáhlou modernizaci oblasti zdrojů energie, přenosu, měření spotřeby vlastních spotřebičů. Pohled mapu sítě ČEPS, kdy většina systémových elektráren severo- východě státu jaderné zdroje jihu, naopak energeticky náročné regiony jsou severovýchodě, nám říká, náklady na přenos elektrické energie nebudou malé. Zjednodušeně řečeno, každé tuny uhlí, kterou nasypeme do kotle třeba Počeradech, jen 290 zhodnoceno elektřině u spotřebitele, ale 150 (polovina využitelného množství) se „ztratí“ během přepravy. znamená, teplo ztracené chladicích věžích elektráren pokrylo potřebu tep- la všech budovách ještě zbylo. Mezi bezpečné technologie dodávky elektrické tepelné. Zemní plyn lze totiž skladovat pouze velkých zásobnících, pokud tyto zásoby nejsou dispozici dojde přerušení dodávek plynu zahra- ničí, vznikne pro státní správu velký problém. Proto většina bu- dovaných nebo rekonstruovaných energetických zdrojů (včet- ně dostavby Temelín rekonstrukce Dukovany) počítá s využitím tepla pro velké městské aglomerace. Zásobování elektřinou teplem směřuje řešení, kte- ré již několik let prezentováno elektroenergetice jako tzv. Nejedná jen „odstři- žení“ regionu sítě ČEPS. Kogenerační jednotky spalovacími motory jsou dnes do- stupné výkonech 8000 elektrického vý- konu. Součástí těchto farem jsou také nádrže palivo. Soustava ČEPS je v současné době svými parametry plně dostačující kvalitnímu zásobování elektrickou energií. Významnou roli určitě sehraje vyšší množství transferu elektrické energie severovýchodních oblastí SRN Bavorska. Tento handicap ČEPS rychle řeší stavbou tzv. Pro akumula- ci tepla používá především nádoby pracovní teplotou 90°C, které představují výrazně nižší investiční náklady než nádoby přetlakové. Varováním budiž zkušenost Dánska, kde odpůr- cům tohoto systému podařilo pomoci silné mediální kam- paně podobný projekt pozastavit. Duální motor schopen zajistit dodávku elektřiny tepla při několikadenním výpadku dodávky zemního plynu (podle veli- kosti palivové nádrže). Celkové ztrá- ty při přenosu elektrické energie systémové elektrárny ke spotřebiči úrovni jsou téměř 15%, toho úrovni VVN je 6,5%. Lze jen doufat, nové vedení MPO ERU bude tyto anomálie postup- ně odbourávat, nebo jim alespoň dlouhodobější stabilitu. příčných spojek. hledají cesty, jak pro výrobu elektrické tepelné energie použít nově budované kogenerač- ní jednotky, jakož stávající technologie. Zde může projevit snad jediný „nedostatek“ sítě ČEPS, sice skutečnost, síť byla budo- vána pro vnitrostátní tranzit směru západ-východ, zatímco v současné době začíná převládat mezistátní tranzit sever-jih. Hlavním zdrojem elektrické energie bude vždy přenosová soustava ČEPS systé- mové elektrárny, které jsou připojeny. Generátory elektrické tepelné energie spalovacími mo- tory jsou závislé kontinuální dodávce paliva. výkonu cca 5000 lze zvolit jak vznětové tak záže- hové motory, pro vyšší výkon lze pak použít motory vznětové, upravené pro spalování duálního paliva směs nafty zemního plynu). když jsme (zejména my, motoristé) neustále pod tlakem rostoucích cen pohonných hmot rizika přerušení jejich dodávek politicky nestabilních oblastí, daleko větší riziko při omezení, do- konce přerušení dodávky zemního plynu. A ještě musíme přidat skutečnost, klasické konden- zační elektrárně ztrácí 54% energie chladicích věžích. Výkon lze ještě zvýšit paralelním řazením strojů. Příkladem ply- nová krize lednu 2009 Slovensku, kdy přerušení dodávek plynu Ruska mělo následek přetížení elektroenergetické sítě omezení spotřeby. Ostrovní síť totiž musí mít schop- nost řídit vlastní zdroje energie regulovat vlastní spotřebu