Tato situace pravděpodobně vyhrotí roce 2013, kdy do-
jde komplexnímu nasazení systému Smart Grid regionu
Vrchlabí. Zatím projekt
v analytické fázi příštích letech budou následovat praktické
kroky. Cílem projektu omezit transfer
energií přes hranice kraje, oběma směry. Soustava ČEPS je
v současné době svými parametry plně dostačující kvalitnímu
zásobování elektrickou energií. Zemní plyn lze totiž
skladovat pouze velkých zásobnících, pokud tyto zásoby
nejsou dispozici dojde přerušení dodávek plynu zahra-
ničí, vznikne pro státní správu velký problém.
Proto generátory elektrické tepelné energie (někdy po-
užíván název Kogenerační jednotka) našly své pevné místo
v energetickém mixu ČR.
Smart Grids. Pohled mapu
sítě ČEPS, kdy většina systémových elektráren severo-
východě státu jaderné zdroje jihu, naopak energeticky
náročné regiony jsou severovýchodě, nám říká, náklady
na přenos elektrické energie nebudou malé.
Ekonomika odběru elektrické energie přenosové soustavy
má také svá úskalí. znamená, teplo
ztracené chladicích věžích elektráren pokrylo potřebu tep-
la všech budovách ještě zbylo. výkonu cca 5000 lze zvolit jak vznětové tak záže-
hové motory, pro vyšší výkon lze pak použít motory vznětové,
upravené pro spalování duálního paliva směs nafty zemního
plynu).
Zajímavou cestou vydali energetici Dánsku. Tento
handicap ČEPS rychle řeší stavbou tzv. Opět zde setká-
váme požadavkem dodávku elektřiny tepla případě,
kdy dojde přerušení dodávky zemního plynu.
Významnou roli určitě sehraje vyšší množství transferu elektrické
energie severovýchodních oblastí SRN Bavorska. hledají cesty, jak pro výrobu
elektrické tepelné energie použít nově budované kogenerač-
ní jednotky, jakož stávající technologie. Pro akumula-
ci tepla používá především nádoby pracovní teplotou 90°C,
které představují výrazně nižší investiční náklady než nádoby
přetlakové. Lze jen
doufat, nové vedení MPO ERU bude tyto anomálie postup-
ně odbourávat, nebo jim alespoň dlouhodobější stabilitu. příčných spojek. Jedná autonomní oblast, která, byť na-
pájena elektrickou energií přenosové soustavy, schopna
i samostatného ostrovního provozu.
Mezi bezpečné technologie dodávky elektrické tepelné. Součástí těchto farem jsou také nádrže palivo.
Zjednodušeně řečeno, každé tuny uhlí, kterou nasypeme do
kotle třeba Počeradech, jen 290 zhodnoceno elektřině
u spotřebitele, ale 150 (polovina využitelného množství) se
„ztratí“ během přepravy. Ostrovní síť totiž musí mít schop-
nost řídit vlastní zdroje energie regulovat vlastní spotřebu. Cílem projektu energetická soběstačnost kraje ho-
rizontu let. Výkon lze ještě zvýšit paralelním řazením strojů. Celkové ztrá-
ty při přenosu elektrické energie systémové elektrárny ke
spotřebiči úrovni jsou téměř 15%, toho úrovni VVN
je 6,5%.
Podstatně širší záběr, než regionální systém SmartGrid, má
projekt „Energeticky nezávislý kraj“, který pro podmínky Mo-
ravskoslezského kraje rozpracoval Moravskoslezský energe-
tický klastr spolupráci VŠB-TU Ostrava předními firmami
na energetickém trhu Dalkia, Tenza, Phoenix-Zeppelin, ČEPS,
Autel další společnosti).
Duální motor schopen zajistit dodávku elektřiny tepla při
několikadenním výpadku dodávky zemního plynu (podle veli-
kosti palivové nádrže). Zdravý selský rozum říká, energie by
se měla vyrábět tam, kde spotřebovává. druhou stranu přinutilo
dánské energetiky hledat jiné řešení, jak bude popsáno dále. Nejedná jen „odstři-
žení“ regionu sítě ČEPS. Rizika, které tuto stabilitu mohou
v budoucnu ovlivnit, spočívají narůstajícím podílu neregulova-
ných zdrojů síti, také zapojení sítě ČEPS evropského
transferu elektrické energie.
Generátory elektrické tepelné energie spalovacími mo-
tory jsou závislé kontinuální dodávce paliva. Stát jedno-
značně podporuje kombinovanou výrobu elektrické tepelné
energie, ovšem masivním využitím akumulace. Varováním budiž zkušenost Dánska, kde odpůr-
cům tohoto systému podařilo pomoci silné mediální kam-
paně podobný projekt pozastavit. aby nebylo
zas tak jednoduché, tyto podmínky každý rok mění.
Zásobování elektřinou teplem směřuje řešení, kte-
ré již několik let prezentováno elektroenergetice jako tzv. To
vše vyžaduje rozsáhlou modernizaci oblasti zdrojů energie,
přenosu, měření spotřeby vlastních spotřebičů.
A ještě musíme přidat skutečnost, klasické konden-
zační elektrárně ztrácí 54% energie chladicích věžích. Zde může projevit snad jediný
„nedostatek“ sítě ČEPS, sice skutečnost, síť byla budo-
vána pro vnitrostátní tranzit směru západ-východ, zatímco
v současné době začíná převládat mezistátní tranzit sever-jih. takovém pro-
jektu uplatní generátor BOOMEL®
DUAL, který byl předsta-
ven loňském Mezinárodním strojírenském veletrhu Brně. Příkladem ply-
nová krize lednu 2009 Slovensku, kdy přerušení dodávek
plynu Ruska mělo následek přetížení elektroenergetické
sítě omezení spotřeby.EvP
85
Je zřejmé, rozvoj elektroenergetiky teplárenství musí
jít společnou cestou, tou kombinovaná výroba elektrické
a tepelné energie zkráceně KVET. když jsme
(zejména my, motoristé) neustále pod tlakem rostoucích cen
pohonných hmot rizika přerušení jejich dodávek politicky
nestabilních oblastí, daleko větší riziko při omezení, do-
konce přerušení dodávky zemního plynu.
Kogenerační jednotky spalovacími motory jsou dnes do-
stupné výkonech 8000 elektrického vý-
konu. bezprecedentních 540 uhlí,
které ohřívají vzduch chladicích věžích. Proto většina bu-
dovaných nebo rekonstruovaných energetických zdrojů (včet-
ně dostavby Temelín rekonstrukce Dukovany) počítá
s využitím tepla pro velké městské aglomerace. Hlavním zdrojem elektrické
energie bude vždy přenosová soustava ČEPS systé-
mové elektrárny, které jsou připojeny.
Společnost Phoenix-Zeppelin současné době pracuje na
několika projektech, které mají zajistit energetickou soběstač-
nost měst, případně souvisejících regionů. Bohužel tato zkratka se
v českých podmínkách stala synonymem nikoli pro technolo-
gii, ale pro systém různých dotací, úlev, příspěvků odpustků,
které státní správa pro tuto výrobu poskytuje.
Je třeba uvést, ostrovní systém není jednoznačným sin-
gulárním řešením pro budoucnost.
Na základě této zkušenosti slovenská vláda rozhodla
o výstavbě tří generátorových farem, každá trvalém výkonu
32 MW, které jsou instalovány bezprostřední blízkosti rozve-
den VVN mohou případě potřeby navýšit disponibilní výkon
v soustavě. Vzhledem
k tomu, jedná značný zásah soukromí spotřebite-
lů tom, kdy budu žehlit, rozhodnu sám!“), byla praktická
realizace celého projektu zatím utopií
