Ještě řadu let později jeden nej-
větších učenců 19.
V roce 1858 našel náhodou kore-
spondenci mezi Ampérem Berzeliem
odkaz Avogadra.
Neprůbojný Avogadro pracoval rela-
tivní izolaci tehdejších center vědy
a byl odtržen oficiálních odborných
kruhů předních evropských univerzit. Další podobně zaměřená
pojednání publikoval ještě roce 1814
a 1821. fyzikou ne-
rozloučil ani ukončení svých akade-
mických povinností; poslední vědeckou
práci odeslal tisku letech.
Milníky dějinách přírodních věd:
Uplynulo 201 let
od formulace
Avogadrova zákona
Dr.
Avogadrova práce zůstala více méně
nepovšimnuta roku 1860, kdy
ji čtyři roky jeho smrti veřejně pre-
zentoval temperamentní přednášce
nazvané chemické filozofii" jiný ital-
ský vědec Stanislao Cannizzaro (1826-
1910) prvním mezinárodním kon-
gresu chemiků Karlsruhe roku 1860.
Před 201 lety roce 1811, ještě za
svého působení lyceu Vercelli,
uveřejnil francouzském časopise
Journal Physique, Chemie et
d´Historie naturelle krátký článek "Po-
jednání určení relativní hmotnosti
elementárních molekul poměrů, po-
dle nichž navzájem slučují", kde
formuloval svoji slavnou hypotézu, že
"ve stejných objemech různých plynů
je při stejném tlaku teplotě stejný po-
čet molekul". Jako jeden prvních
se zasloužil italský šlechtic Loren-
zo Romano Amedeo Carlo Avogadro,
hrabě Quarenga Cerreta (1776-
1856), jehož celé jméno svou délkou
příznačné pro společenské postavení
rodiny, níž pocházel. Bohumil Tesařík
. Ing. Přesně ní
již však rozlišil pojmy molekula atom
a ukázal, jak možno pomocí toho-
to zákona určovat relativní hmotnosti
atomů molekul. Nedoká-
zal totiž tento základní přírodní zákon
přesně experimentálně potvrdit (po-
dařilo půl století později na
základě kinetické teorie plynů) navíc
nebyla navržená teorie publikována
v dostatečně renomovaném periodiku. počátku zabýval tehdy módní
elektřinou (zejména elektromagnetickou
indukcí elektrochemií), ale později se
zaměřil fyziku plynů par. Nepře-
kvapuje, jedním účastníků tohoto
kongresu byl ruský chemik Men-
dělejev, jehož objev periodického zá-
kona prvků představuje bezesporu vy-
vrcholení etapy chemického atomismu.
Formulace Avogadrova zákona,
vlastně hypotézy, před 201 lety, sta-
la jedním základních pilířů moderní
fyziky chemie zajistila jeho jménu
nesmrtelnost. Cannizzarův přístup
umožnil stanovit chemické složení
a strukturu celé řady sloučenin včetně
organických, znamenal začátek nové
éry dějinách fyzikální chemie. Základní myšlenka jeho teorie
vycházela představy, nejmenší
částice plynu jsou molekuly (latinsky
malá hmota), které jsou složeny dvou
nebo více atomů (sám Avogadro však
název "atom" nepoužíval hovořil mo-
lekulách "elementárních molekulách"). Stále více jej
však lákaly přírodní vědy; díky finanční-
mu zajištění soukromě věnoval jejich
studiu, zejména svému koníčku fyzi-
ce. Bunsen (shodou okolností naro-
zený roce 1811) dával při svých hojně
navštěvovaných přednáškách najevo,
že podobné atomové "hypotézy vždy
bývají vratké mnohdy měnívají". Nejprve se
stal demonstrátorem fyziky turínské
univerzitě, později byl učitelem filozofie,
matematiky fyziky lyceu Vercelli
a letech 1820 1850 vynucenou
přestávkou svoje politické postoje)
profesorem matematické fyziky nově
utvořené (pro něho) katedře vyšší fyziky
na univerzitě Turíně.
Jak již bývá, svého života se
Amedeo Avogadro potvrzení uznání
své molekulární hypotézy nedočkal -
současníky zůstávala bez povšimnutí,
nebo byla dokonce odmítána. Pomocí účelové
brožurky pro všechny přítomné oživil
zájem Avogadrův zákon. Tento spoluza-
kladatel moderní fyziky chemie se
narodil bohaté právnické rodině, sám
také práva vystudoval nakrátko stal
"advokátem chudých". století německý
fyzik, chemik skvělý experimentátor
R.EvP
67
P
řestože molekuly atomy nejsou
vidět, vědcům podařilo změ-
řit spočítat
