Tato druhá sbírka Předpisů a normálií je výsledek práce ESČ za rok 1921 a 1922. Práce byly rozděleny komisím v Praze, v Brně a v Moravské Ostravě; výsledky byly uveřejňovány v Elektrotechnickém Obzoru. O došlých námětech uvažovaly komise znovu, a celek byl předložen valnému sjezdu v Moravské Ostravě, který zasedal vc dnech 23.—26. července 1921. Sjezd prodebatoval návrhy v jednotlivých sekcích, návrhy na mnohých místech opravil a poté skoro vesměs jednomyslně přijal. Opravené návrhy upravila redakční komise ESČ, potom je výbor ESC předložil ...
) neb dlouhého venkovního vedení,
jest dovolen menší, je-li
a) vedení upevněno jen dostatečně vel
kých isolátorech oty vzdorující ohni
a vlhku:
b) vedení zhotoveno tak, žádných
okolností nemůže vzniknou oheň uni
kajícího proudu;
c) vedení zhotoveno tak.
§ 130. Všechny elektrické části ivn buď
te vedle ěření isolace odzkoušeny vn
n Není-li na
řízeno pro jednotlivé části zkušební napětí
větší, usí zkouška vykonáti napětím
5 6S
. aby nevznikl
nebezpečný rozklad elektrolytický;
d) učiněno nemožným, aby nepovolané
osoby náhodou dotkly holých neb neúplně
isolovaných čistí vedení.
§ 124—29 doplňky.ření takové díly, ěřený odpor kaž
dého dílu jest aspoň 1000 ohmů; je-li
též isolační odpor každého- dílu aspoň
5000 E
j ohm vyhovuje isolace sítě. Nelze-li dosíci udaného isolační-
ho odporu pro í
(v pivovarech, barvírnách, akum ulátornách
a pod.
§ 123 pro
nn isolační odpor vlhkého pfečasí na
1 délky vedení usí býti aspoň 000
ohmů, pro voltů aspoň ohmů
na volt, při napětích nad voltů aspoň
1 600 ohmů.
c) Opatření při vn.
Takové méně isolované části vedení usí
se odpojiti při ěření isolace ostatních ve
dení.
§ 122
