Tato druhá sbírka Předpisů a normálií je výsledek práce ESČ za rok 1921 a 1922. Práce byly rozděleny komisím v Praze, v Brně a v Moravské Ostravě; výsledky byly uveřejňovány v Elektrotechnickém Obzoru. O došlých námětech uvažovaly komise znovu, a celek byl předložen valnému sjezdu v Moravské Ostravě, který zasedal vc dnech 23.—26. července 1921. Sjezd prodebatoval návrhy v jednotlivých sekcích, návrhy na mnohých místech opravil a poté skoro vesměs jednomyslně přijal. Opravené návrhy upravila redakční komise ESČ, potom je výbor ESC předložil ...
Jedna souběžná trať, která
není delší než km, nem usí býti zkrou
cena.
P vzdálenostech 100 etrů
mezi oběma souběžnými vedením provede
se celý zákrut km, tehdy, pro-
bíhají-li vedení podél silnic železnic,
na nichž nejsou postavena dosud vedení sl.
Hodlá-li podnikatel zapnouti nové vedení
vn třeba jen zkoušku, povinen učiniti
404-
.
6 zapínání souběžných vedení se
užívati možná vypínačů stupňových neb
vhodných zařízení enšení proudových
nárazů.
Při vedeních probíhajících vzdále
nosti etrů podél slaboproudých ve
dení, silnic anebo železnic, jest nutno pro-
vésti celý zákrut km, tehdy,
není-li silnici ani železnici postaveno
dosud vedení sl. Vůbec budiž vším způsobem
pečováno bezvadný isolační stav ve
dení vn. Je-li trati silnoproudé několik díl
čích souběžných tratí kratších než km,
nekroutí délky do
2 dostane každá jednom plném zá
krutu. Nadzemní vedení celé sítě vysokým
napětím ají býti možná vzdálena od
větví strom listů jiných těles zemí
spojených, aby zabránil dotyk mezi tě
mito vodiči.Třífázová vedení usí býti vždy ve
vhodných intervalech zkroucena.
Jedna souběžná trať, která není delší než
4 km, nem usí býti zkroucena.
5. Je-li trati
silnoproudé několik dílčích souběžných
tratí kratších než km, nekroutí do
délky dostane
každá jednom plném zákrutu
