Tato druhá sbírka Předpisů a normálií je výsledek práce ESČ za rok 1921 a 1922. Práce byly rozděleny komisím v Praze, v Brně a v Moravské Ostravě; výsledky byly uveřejňovány v Elektrotechnickém Obzoru. O došlých námětech uvažovaly komise znovu, a celek byl předložen valnému sjezdu v Moravské Ostravě, který zasedal vc dnech 23.—26. července 1921. Sjezd prodebatoval návrhy v jednotlivých sekcích, návrhy na mnohých místech opravil a poté skoro vesměs jednomyslně přijal. Opravené návrhy upravila redakční komise ESČ, potom je výbor ESC předložil ...
n smiřini+ríle užitečné výkonnosti (uži
tečný efekt) vodního motoru.řinu vypočte následující rovnice vý
konnosti:
N n
při čemž zn^niena
/V počet užitecnych (skutecnych) koň
ských sil 0*1 hřídeli motoru,
Q nožství vody, proteklé motorem,
bických etťech vteřinu,
H užitečný spad etrech pnslusný
onomu nožství Q. Nej-
vyšší možnou výkonností vodního otoru
rozurní výkonnost, při které rov
nice výkonnosti dává největší číselný výsle
dek- nejvyšší ožná výkonnost poháněcího
zařízení podniku několika vodními mo
tory) jest pak ona>IJři níž součet výkonností
všech vodníci) otorů největší. Rozsah
soustavného zjištování uvedených skuteč
ností řídí pí^dl® toho, jak sila
374
.
III Souhla0Í"ii podnikatel vodního díla,
aby daň vym ěřena byla podle nejvyšší
možné výkonnosti poháněcího zařízení po
dobu provozu bez ohledu íozsah využiti,
bere tato výkonnost podklad výpočtu
síly zdanitelné-
IV.
II podniků několika vodním mo
t výkonnost poháněcího zařízení dána
součtem výkonnosti jednotlivých motoru,
nacházejících současně provozu. Má-li zdaňovati sila skutečně vy
užitá podnikatel vodního díla povinen
po ohlášenou tlobu pracovní soustavně zji-
áťovati skutečnosti, jichž potřeba pro
stanovení množství vody oteklé motorem
a příslušného užitečného spádu