Tato druhá sbírka Předpisů a normálií je výsledek práce ESČ za rok 1921 a 1922. Práce byly rozděleny komisím v Praze, v Brně a v Moravské Ostravě; výsledky byly uveřejňovány v Elektrotechnickém Obzoru. O došlých námětech uvažovaly komise znovu, a celek byl předložen valnému sjezdu v Moravské Ostravě, který zasedal vc dnech 23.—26. července 1921. Sjezd prodebatoval návrhy v jednotlivých sekcích, návrhy na mnohých místech opravil a poté skoro vesměs jednomyslně přijal. Opravené návrhy upravila redakční komise ESČ, potom je výbor ESC předložil ...
Nej-
vyšší možnou výkonností vodního otoru
rozurní výkonnost, při které rov
nice výkonnosti dává největší číselný výsle
dek- nejvyšší ožná výkonnost poháněcího
zařízení podniku několika vodními mo
tory) jest pak ona>IJři níž součet výkonností
všech vodníci) otorů největší. Má-li zdaňovati sila skutečně vy
užitá podnikatel vodního díla povinen
po ohlášenou tlobu pracovní soustavně zji-
áťovati skutečnosti, jichž potřeba pro
stanovení množství vody oteklé motorem
a příslušného užitečného spádu. Rozsah
soustavného zjištování uvedených skuteč
ností řídí pí^dl® toho, jak sila
374
.
II podniků několika vodním mo
t výkonnost poháněcího zařízení dána
součtem výkonnosti jednotlivých motoru,
nacházejících současně provozu.
III Souhla0Í"ii podnikatel vodního díla,
aby daň vym ěřena byla podle nejvyšší
možné výkonnosti poháněcího zařízení po
dobu provozu bez ohledu íozsah využiti,
bere tato výkonnost podklad výpočtu
síly zdanitelné-
IV.řinu vypočte následující rovnice vý
konnosti:
N n
při čemž zn^niena
/V počet užitecnych (skutecnych) koň
ských sil 0*1 hřídeli motoru,
Q nožství vody, proteklé motorem,
bických etťech vteřinu,
H užitečný spad etrech pnslusný
onomu nožství Q.
n smiřini+ríle užitečné výkonnosti (uži
tečný efekt) vodního motoru
