Tato druhá sbírka Předpisů a normálií je výsledek práce ESČ za rok 1921 a 1922. Práce byly rozděleny komisím v Praze, v Brně a v Moravské Ostravě; výsledky byly uveřejňovány v Elektrotechnickém Obzoru. O došlých námětech uvažovaly komise znovu, a celek byl předložen valnému sjezdu v Moravské Ostravě, který zasedal vc dnech 23.—26. července 1921. Sjezd prodebatoval návrhy v jednotlivých sekcích, návrhy na mnohých místech opravil a poté skoro vesměs jednomyslně přijal. Opravené návrhy upravila redakční komise ESČ, potom je výbor ESC předložil ...
12.
Nejm enší dovolený průřez pro vedení
z alum iniového lana 2.
Oba stojany, jejich uzem ňovací lano
i isolátorové roubíky usí býti uzem něny
po obou stranách přechodu (maxim, odpor
uzem nění ohmů).
Přeponka tato spojena buď vodiči
spojkam téže oty jako vodič.
Všechny vodiče zemicí lana buďtež
v přechodovém poli celistvých kusů, ne
souvisících přímo ostatním vedením.
Vodič buď spojen druhým isolátorem
dvojitého závěsu drátem téhož průřezu a
z téže oty jako vodič nejm éně m
dlouhým volným prodlouženým obě
strany isolátorů, pole přechodového
a sousedního.
336
.
11. Křižující silnoproudé vedení usí býti
vedeno nejm éně výši m,
při vyšším napětí nad slaboproudým
vedením.
Spoje yčkách vodičů lan sto
janech přechodu buďtež provedeny bez
pájení spojkami. Tyto odrazné dráty usí býti při
om rznutí váze 650 teplotě
— nejm éně 6-2 nad kolejnicemi. obou stranách stojanu napne
se pod nejnižším křižujícím vodičem
odrazný drát svislé rovině krajních
vodičů.drát nejm enší prům při bronzu,
5 při pozinkovaném železe.
Pro vedení možno použiti drátu. Roubíky usejí přesaho-
vati krčky isolátorů. Silnoproudý vodič přechodovém
poli usí býti upeviněn každé straně
nejm éně isolátorech, nichž každý
m usí vydržeti tah, rovnající dvojnásobné
pevnosti vodiče
