Tato druhá sbírka Předpisů a normálií je výsledek práce ESČ za rok 1921 a 1922. Práce byly rozděleny komisím v Praze, v Brně a v Moravské Ostravě; výsledky byly uveřejňovány v Elektrotechnickém Obzoru. O došlých námětech uvažovaly komise znovu, a celek byl předložen valnému sjezdu v Moravské Ostravě, který zasedal vc dnech 23.—26. července 1921. Sjezd prodebatoval návrhy v jednotlivých sekcích, návrhy na mnohých místech opravil a poté skoro vesměs jednomyslně přijal. Opravené návrhy upravila redakční komise ESČ, potom je výbor ESC předložil ...
Roubíky usejí přesaho-
vati krčky isolátorů.
Přeponka tato spojena buď vodiči
spojkam téže oty jako vodič.
Pro vedení možno použiti drátu.
Oba stojany, jejich uzem ňovací lano
i isolátorové roubíky usí býti uzem něny
po obou stranách přechodu (maxim, odpor
uzem nění ohmů). Silnoproudý vodič přechodovém
poli usí býti upeviněn každé straně
nejm éně isolátorech, nichž každý
m usí vydržeti tah, rovnající dvojnásobné
pevnosti vodiče.
Nejm enší dovolený průřez pro vedení
z alum iniového lana 2.
336
. obou stranách stojanu napne
se pod nejnižším křižujícím vodičem
odrazný drát svislé rovině krajních
vodičů. Tyto odrazné dráty usí býti při
om rznutí váze 650 teplotě
— nejm éně 6-2 nad kolejnicemi.
Spoje yčkách vodičů lan sto
janech přechodu buďtež provedeny bez
pájení spojkami.drát nejm enší prům při bronzu,
5 při pozinkovaném železe.
Vodič buď spojen druhým isolátorem
dvojitého závěsu drátem téhož průřezu a
z téže oty jako vodič nejm éně m
dlouhým volným prodlouženým obě
strany isolátorů, pole přechodového
a sousedního.
Všechny vodiče zemicí lana buďtež
v přechodovém poli celistvých kusů, ne
souvisících přímo ostatním vedením. Křižující silnoproudé vedení usí býti
vedeno nejm éně výši m,
při vyšším napětí nad slaboproudým
vedením.
11.
12
