První česká obrázková encyklopedie energetiky přináší názorný a úplný pohled na energii v jejích nejrozmanitějších formách, s nimiž se setkáváme v každém okamžiku našeho života.Je to první dílo tohoto druhu u nás, navíc od výhradně českých autorů, předních odborníků v energetice a příbuzných oborech, schopných podat problematiku čtivou a populární formou.Stovky názorných obrázků, schémat, grafů a fotografií umožňují vytvořit si jasnou představu o probírané tematice.
Strana 40 z 60
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
.
Lidstvo dnes dospělo objevům vynále
zům, které ohrožují existenci nejen člověka sa
mého, ale všeho živého Zemi.
Návrh letostroje roku 1864
(zkouška nezdařila). platí zásada,
že chceme-li něco získat, musíme něco
jiného obětovat.
na „automobilové šílenství“, tvář krajiny zatí
žené těžbou surovin, koncentrací těžkého prů
myslu apod.
Z toho vyplývá, musí být uplatňována sna
ha společné postupy, limity, normy apod.
Jako příklad můžeme uvést třeba meziná
rodní dohody zákazu výroby tzv. Pokus
me seje nyní shrnout:
OŘešení každého většího technického
problému dnes většinou komplex
ní charakter (charakter složitého souboru va
zeb) globální dopad (působnost velmi ši
rokém, někdy celosvětovém měřítku).
Hodinový strojek udržovaný chodu změ
nami teploty místnosti. vytváření dusivého smogu, často
zcela neúnosný hluk projíždějících aut, zábor
místa parkováním, ničení přírody stavbou no
vých nových silnic přímé fyzické ohrožení
lidí zvířatjedoucími vozidly patří nejtěžším
dopadům naše životní prostředí. Nesmírně stoupla odpovědnost společ
nosti uskutečnění myšlenek objevitelů vy
nálezců, kteří pracují její objednávku nebo
v předtuše jejích potřeb.) nemají zatím
naději širší uplatnění.
Nahlédnutí druhé
Výrazným znakem současného technického
vývoje rychle narůstající masovost využití
přírodovědných objevů technických vynále
zů prudce zvyšující razance dopadů ně
kterých nich životní prostředí bohužel
ne vždy kladném smyslu. Pokusy
o ekologicky čistý pohon (elektromobily, auto
mobily vodíkový pohon apod. natahování ho
dinového péra stačí kolísání teploty roz
mezí °C.
Parní šicí stroj
(1891). zápory automobilové dopravy, za
ložené dnes hlavně spalování benzinu nafty
v motorech automobilů, nedokázaly zatím lid
stvo přimět omezení výroby automobilů.
Záchranný „poptávek" kapitána
Barathona (1895). Klad mění
v zápor, ukazuje se, technika své „meze
růstu“.
Zásady současného
technického vývoje
Poučením důsledků vlastní činnosti na
Zemi, zejména posledních 100 150 let,
dospělo lidstvo některým zásadám, které je
třeba technickém vývoji dodržovat.
Je třeba pečlivě vážit zisk oběť. Při
tom emise výfukových plynů, které výrazně při
spívají např.
Energetiky týká mezinárodní úsilí sní
žení emisí oxidu siřičitého SO, (mimojiné hlav
ního původce tzv. Látka citlivá tyto teplotní
změnyje etylchlorid; jím naplněn plochý
válec důmyslně přenášející roztažnost ply
nu hodinový strojek (moderníšvýcarská
výroba). freonů, po
užívaných sprejů chladniček; jsou totiž
patrně hlavní příčinou řídnutí ozonu horní
ch vrstvách atmosféry, což zase násle
dek pronikání ultrafialového (UV) záření,
ohrožujícího vše živé Zemi.Evropa
3 %
J ižn sie
_ rika %
° |02ao2 %
Množství vozidel kontinentech. stále očividnější,
že bez dodržováníjistých zásad technického vý
voje při spolupráci všech zemí světa dnes už
neobejdeme. Koncem osm
desátých let jezdily čtyři pětiny vozidel světě
v Severní Americe Evropě.
Tak např. Obrovské rychlosti „množení“ auto
mobilů tím však sotva dokáže čelit. Úspěšnější cesta
zmírňování obtíží zavádění katalyzátorů, bez
olovnatého benzinu, stále dokonalejších bezpeč
nostních úprav karosérie brzdného systému,
nových pravidel silničního provozu omezujících
rychlost jízdy, soustředění parkování pod zem
a okrajových čtvrtí měst, zřizování pěších zón
v městských centrech, budování okružních ma
gistrál atd.
I technice, chemii apod. Vzpomeňme např. Samotná oblast Los
Angeles měla dvojnásobný počet automobilů než
Čína, Indie, Indonésie, Pákistán Bangladéš dohro
mady. kyselých dešťů, které ničí
vegetaci, zejména lesy), oxidů dusíku NOx
a naposledy oxidu uhličitého který je
pravděpodobně hlavní příčinou skleníkového
efektu (má patrně následek postupné otep
lování naší planety)
