První česká obrázková encyklopedie energetiky přináší názorný a úplný pohled na energii v jejích nejrozmanitějších formách, s nimiž se setkáváme v každém okamžiku našeho života.Je to první dílo tohoto druhu u nás, navíc od výhradně českých autorů, předních odborníků v energetice a příbuzných oborech, schopných podat problematiku čtivou a populární formou.Stovky názorných obrázků, schémat, grafů a fotografií umožňují vytvořit si jasnou představu o probírané tematice.
Strana 37 z 60
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
Ve 20.
Definice perpetua mobile praví, žejde stroj,
který, byl-li jednou uveden pohybu, sám
od sebe něm setrvává, případně schopen
konat ještě užitečnou práci, nebo podle jiné
definice stroj, který pracuje nebo přeměňuje
energii beze ztrát.
Nejstarší známou zprávou perpetuu mo
bile jeho popis jedné básni matematika,
astronoma básníka indického původu Bhás-
kary, napsané kolem 1150 Kr.
.
Hojné byly pokusy sestrojení perpetua
mobile renesančních inženýrů mechaniků.
Pro technický pokrok mělo dominantní úlo
hu mezi přírodními vědami postavení fyziky.
Jenže vše bylo nepodstatné srovnání
s tím, celá myšlenka rozporu jedním
z nejzákladnějších zákonů fyziky. této kapitole ukážeme, jak
se takové lpění omylech projevuje jed
nom problému technické povahy, který má
úzký vztah energetice. Těžko říci,
zda týká též ostatních oblastí lidského
života např. Energe
tika toho názorným příkladem, ale spoustu
jiných najdete třeba dopravě, medicíně jin
de. oblasti morálky lze úspěchem
pochybovat nějakém pokroku vůbec.
technického
pokroku
Kresba nejstaršího perpetua
mobile Evropě (kolem
r. staroindickém
védském náboženství bylo kolo pokládáno za
znak božství všeobecně pak stalo symbo
lem pohybu.Zrychlování Erb perpeťáků. století. Přesto tech
nických přírodovědných znalostí stále málo
a stále nestačí společenské poptávce.
Oblíbené omyly technice: Perpetuum mobile
„Oblíbené“ omyly vyskytují téměř ve
všech oblastech lidské činnosti.
V Evropě byl původcem myšlenky sestro
jení samohybného stroje středověký francouz
ský architekt Villard Honnecourtu počát
ku 13. Pravda, průběhu nepřestá
vajících pokusů vynalezení takového stroje
se vyskytly problémy:
- stárnutí materiálu opotřebení součástí stroje,
- nutnost počátečního pohybového impulzu,
- otázka pracovní užitečnosti stroje. Nárůst technických přírodověd
ných znalostí zrychlil tak, dnes prý vzroste
každých pět let dvojnásobek. prv
ním samohybu pozoruhodné použití kola
jako základního prvku. Vzpomeňme třeba zatím marného boje proti
rakovině nové zhoubné chorobě poloviny
20. století.
Idea samohybného stroje jakkoli zdála
být hříčkou měla velice praktickou podstatu
a její uskutečnění předčilo všechny dosa
vadní objevy: zbavilo lidstvo jednou pro
vždy strachu nedostatku energie usnadnilo
práci mnoha lidí. Villard však dobře věděl, není
první, kdo pokouší sestrojení absolutně
dokonalého stroje. 1235) pochází náčrtníku
Villarda Honnecourtu. Důvody lze jen
uhadovat. Jisté je,
že technický pokrok závislý především na
rozvoji přírodních věd, také společenské
poptávce, potřebách společnosti jejím eko
nomickém politickém stavu dalším směřo
vání. však zpo
čátku málokdo tušil. století fyzika stala jednou nejčel
nějších věd.
Technický pokrok jeví dějinách lidstva
tendenci neustálému zrychlování. století AIDS. Staroindičtí filozofové
učili, pravidelně opakující děje, uzavře
né pomyslného kruhového cyklu, hrají vel
mi důležitou úlohu životě člověka ajsou sym
bolem věčnosti dokonalosti. dochova
né arabských rukopisech 16
