První česká obrázková encyklopedie energetiky přináší názorný a úplný pohled na energii v jejích nejrozmanitějších formách, s nimiž se setkáváme v každém okamžiku našeho života.Je to první dílo tohoto druhu u nás, navíc od výhradně českých autorů, předních odborníků v energetice a příbuzných oborech, schopných podat problematiku čtivou a populární formou.Stovky názorných obrázků, schémat, grafů a fotografií umožňují vytvořit si jasnou představu o probírané tematice.
Strana 37 z 60
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
dochova
né arabských rukopisech 16. Důvody lze jen
uhadovat.
Hojné byly pokusy sestrojení perpetua
mobile renesančních inženýrů mechaniků. Villard však dobře věděl, není
první, kdo pokouší sestrojení absolutně
dokonalého stroje.
technického
pokroku
Kresba nejstaršího perpetua
mobile Evropě (kolem
r. století. oblasti morálky lze úspěchem
pochybovat nějakém pokroku vůbec. této kapitole ukážeme, jak
se takové lpění omylech projevuje jed
nom problému technické povahy, který má
úzký vztah energetice. však zpo
čátku málokdo tušil. staroindickém
védském náboženství bylo kolo pokládáno za
znak božství všeobecně pak stalo symbo
lem pohybu.
Technický pokrok jeví dějinách lidstva
tendenci neustálému zrychlování.
Nejstarší známou zprávou perpetuu mo
bile jeho popis jedné básni matematika,
astronoma básníka indického původu Bhás-
kary, napsané kolem 1150 Kr. prv
ním samohybu pozoruhodné použití kola
jako základního prvku.
Ve 20.
V Evropě byl původcem myšlenky sestro
jení samohybného stroje středověký francouz
ský architekt Villard Honnecourtu počát
ku 13.
Definice perpetua mobile praví, žejde stroj,
který, byl-li jednou uveden pohybu, sám
od sebe něm setrvává, případně schopen
konat ještě užitečnou práci, nebo podle jiné
definice stroj, který pracuje nebo přeměňuje
energii beze ztrát. Staroindičtí filozofové
učili, pravidelně opakující děje, uzavře
né pomyslného kruhového cyklu, hrají vel
mi důležitou úlohu životě člověka ajsou sym
bolem věčnosti dokonalosti. Jisté je,
že technický pokrok závislý především na
rozvoji přírodních věd, také společenské
poptávce, potřebách společnosti jejím eko
nomickém politickém stavu dalším směřo
vání. století AIDS. Přesto tech
nických přírodovědných znalostí stále málo
a stále nestačí společenské poptávce. Energe
tika toho názorným příkladem, ale spoustu
jiných najdete třeba dopravě, medicíně jin
de. Pravda, průběhu nepřestá
vajících pokusů vynalezení takového stroje
se vyskytly problémy:
- stárnutí materiálu opotřebení součástí stroje,
- nutnost počátečního pohybového impulzu,
- otázka pracovní užitečnosti stroje. Těžko říci,
zda týká též ostatních oblastí lidského
života např.
. 1235) pochází náčrtníku
Villarda Honnecourtu. Nárůst technických přírodověd
ných znalostí zrychlil tak, dnes prý vzroste
každých pět let dvojnásobek. Vzpomeňme třeba zatím marného boje proti
rakovině nové zhoubné chorobě poloviny
20.Zrychlování Erb perpeťáků.
Oblíbené omyly technice: Perpetuum mobile
„Oblíbené“ omyly vyskytují téměř ve
všech oblastech lidské činnosti.
Pro technický pokrok mělo dominantní úlo
hu mezi přírodními vědami postavení fyziky.
Idea samohybného stroje jakkoli zdála
být hříčkou měla velice praktickou podstatu
a její uskutečnění předčilo všechny dosa
vadní objevy: zbavilo lidstvo jednou pro
vždy strachu nedostatku energie usnadnilo
práci mnoha lidí. století.
Jenže vše bylo nepodstatné srovnání
s tím, celá myšlenka rozporu jedním
z nejzákladnějších zákonů fyziky. století fyzika stala jednou nejčel
nějších věd
