První česká obrázková encyklopedie energetiky přináší názorný a úplný pohled na energii v jejích nejrozmanitějších formách, s nimiž se setkáváme v každém okamžiku našeho života.Je to první dílo tohoto druhu u nás, navíc od výhradně českých autorů, předních odborníků v energetice a příbuzných oborech, schopných podat problematiku čtivou a populární formou.Stovky názorných obrázků, schémat, grafů a fotografií umožňují vytvořit si jasnou představu o probírané tematice.
Strana 29 z 60
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
Společnou taktikou plazů vystavovat tělo
dle potřeby slunci nebo stínu.
nízká ivo vysoká vodivost
te žíly žíly
Role průtoku krve kůží při regulaci tepelné vodivosti povrchu těla. Glycerol snižuje bod tuhnutí na
-17 °C, ale známo, larvy přežily ochla
zení -47 °C.Studenokrevní RYBA
ve studeném prostředí
Pokud jsou svaly orgány plazů, ryb hmy
zu vystaveny teplotám pod bodem mrazu, mo
hou být jejich tkáně poškozeny tvořícími se
ledovými krystalky. Snižuje teplotu, které ledové krys
talky zvětšují, ale nesnižuje teplotu, které
tají. Tvorba krystalů uvnitř
buněk bývá obvykle smrtelná, neboť mohou
propíchnout buňku zničit ji.
Pokud nejsou přítomna kryštalizační jádra,
mohou někteří živočichové podstoupit pod-
chlazení.
Hadi ještěrky před sluncem pouštích
schovávají písku nebo zalézají větví, kde
profukuje větřík. Mimobu-
něčná tekutina pak zkoncentruje natolik,
že odsaje vodu buněk, čímž sníží jejich bod
tuhnutí. Krev arktických ryb Trema-
tomus zase obsahuje glykoproteinovou nemrz
noucí směs, která 200 500krát účinnější
než sůl. Larva pakomára Chironomus napří
klad obsahuje nezmrazenou tekutinu ještě při
-32 °C. Tento problém
je některých brouků minimalizován tím, že
v tekutině mimo buňky jsou obsaženy látky
urychlující tvorbu krystalů, proto zmrzne
rychleji než tekutina uvnitř buněk. Tento mechanismus dosud nebyl plně ob
jasněn. Zatím však žádný živočich nepřežil na
prosté zmrazení veškeré buněčné vody. Některé druhy
užívají jiné prostředky. Studenokrevná ryba největší
cévy umístěny centrálně, zatímco ryba částečnou teplokrevností umístěny pod kůží využívá
protiproudého výměníku. Galapágách na
příklad teplota těla leguána Amblyrhynch může
stoupat při zahřívání slunci dvakrát rychleji
než klesat při potápění vodě, čehož dosahu
je regulací srdečního tepu průtoku krve po
vrchovým tkáním. Určité druhy ryb přebývají dna ark
tických fjordů, přestože žijí neustálém pod-
chlazení, nezmrznou.
Roztažené kožní cévy zrychlený tep srdce umož
ňuje účinnou cirkulaci ohřívání krve. Pro chobotnicije tělesná teplo
ta při smrtelná. Ztráta tep
la pod vodou omezována minimálním průtokem
krve kůží. Parazitická vosa Brochon cepti
si vytváří glycerol, jehož koncentrace zimě
zvyšuje. Při okolním chladu krev odváděna
Z povrchu, při vysokých teplotách proudí krev povrchu, kde vyrovnává teplotou okolí. Žádné teplo zevnitř těla není ztraceno, když není možné zabránit ochlazování
při průchodu krve žábrami.
Některé tělní tekutiny také obsahují nemrz
noucí látky.
HETEROTERMNÍ RYBA
h rta
k vy
síť cév
ž íla srde í
k íly
k y
27
.
U některých živočichů nepříznivém ob
dobí života, třeba sucha, naopak pronikavě
snižuje metabolismus tělesná teplota. Když však dostanou
do styku krystalizaěním jádrem, celé jejich
tělo během mžiku ztuhne ryba umírá. Aby
přežila, musí držet dna, kde led nevy
skytuje. Před dokončením diapauzy, pokud se
t t
TEPLO
t t
Různé způsoby oteplování ochlazování leguána
žijícího Galapágách. Určitý
druh hmyzu zastavuje svůj vývoj nastává
diapauza, aťjiž stadiu vajíčka kukly, ima-
ga někdy larvy. Rak říční hyne pře
hřátí, jestliže jeho tělo ohřeje 38,5 °C. Mezi šupinami jejich kůže
byly navíc nalezeny mikroskopické dutiny, kte
ré mohou mít funkci tepelné izolace. Leguán vyhřívající na
pobřeží absorbuje teplo slunečních paprsků.
Studenokrevní
v horku
g p
h rta
ž íla srdce
srdce
ž ry
Plán těla typickýjednak pro heterotermní, jednak pro studenokrevné ryby.
Nedokáže-li živočich regulovat svou teplotu,
může zahynout. Nástup diapauzy pak
určen podmínkami, jakých hmyz žil, přede
vším délkou světelné části dne kvalitou po
travy
