Energie a človek

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

První česká obrázková encyklopedie energetiky přináší názorný a úplný pohled na energii v jejích nejrozmanitějších formách, s nimiž se setkáváme v každém okamžiku našeho života.Je to první dílo tohoto druhu u nás, navíc od výhradně českých autorů, předních odborníků v energetice a příbuzných oborech, schopných podat problematiku čtivou a populární formou.Stovky názorných obrázků, schémat, grafů a fotografií umožňují vytvořit si jasnou představu o probírané tematice.

Strana 29 z 60

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
U některých živočichů nepříznivém ob­ dobí života, třeba sucha, naopak pronikavě snižuje metabolismus tělesná teplota. HETEROTERMNÍ RYBA h rta k vy síť cév ž íla srde í k íly k y 27 . Larva pakomára Chironomus napří­ klad obsahuje nezmrazenou tekutinu ještě při -32 °C. Pokud nejsou přítomna kryštalizační jádra, mohou někteří živočichové podstoupit pod- chlazení. Aby přežila, musí držet dna, kde led nevy­ skytuje. Snižuje teplotu, které ledové krys­ talky zvětšují, ale nesnižuje teplotu, které tají. Galapágách na­ příklad teplota těla leguána Amblyrhynch může stoupat při zahřívání slunci dvakrát rychleji než klesat při potápění vodě, čehož dosahu­ je regulací srdečního tepu průtoku krve po­ vrchovým tkáním. Ztráta tep­ la pod vodou omezována minimálním průtokem krve kůží. Hadi ještěrky před sluncem pouštích schovávají písku nebo zalézají větví, kde profukuje větřík. Tento mechanismus dosud nebyl plně ob­ jasněn. Tvorba krystalů uvnitř buněk bývá obvykle smrtelná, neboť mohou propíchnout buňku zničit ji. Roztažené kožní cévy zrychlený tep srdce umož­ ňuje účinnou cirkulaci ohřívání krve. Tento problém je některých brouků minimalizován tím, že v tekutině mimo buňky jsou obsaženy látky urychlující tvorbu krystalů, proto zmrzne rychleji než tekutina uvnitř buněk. Mimobu- něčná tekutina pak zkoncentruje natolik, že odsaje vodu buněk, čímž sníží jejich bod tuhnutí. Určité druhy ryb přebývají dna ark­ tických fjordů, přestože žijí neustálém pod- chlazení, nezmrznou. Glycerol snižuje bod tuhnutí na -17 °C, ale známo, larvy přežily ochla­ zení -47 °C. Leguán vyhřívající na pobřeží absorbuje teplo slunečních paprsků. Společnou taktikou plazů vystavovat tělo dle potřeby slunci nebo stínu. Když však dostanou do styku krystalizaěním jádrem, celé jejich tělo během mžiku ztuhne ryba umírá. Parazitická vosa Brochon cepti si vytváří glycerol, jehož koncentrace zimě zvyšuje. Krev arktických ryb Trema- tomus zase obsahuje glykoproteinovou nemrz­ noucí směs, která 200 500krát účinnější než sůl. Mezi šupinami jejich kůže byly navíc nalezeny mikroskopické dutiny, kte­ ré mohou mít funkci tepelné izolace. Určitý druh hmyzu zastavuje svůj vývoj nastává diapauza, aťjiž stadiu vajíčka kukly, ima- ga někdy larvy. Nedokáže-li živočich regulovat svou teplotu, může zahynout. Pro chobotnicije tělesná teplo­ ta při smrtelná. Některé druhy užívají jiné prostředky. Studenokrevná ryba největší cévy umístěny centrálně, zatímco ryba částečnou teplokrevností umístěny pod kůží využívá protiproudého výměníku. Studenokrevní v horku g p h rta ž íla srdce srdce ž ry Plán těla typickýjednak pro heterotermní, jednak pro studenokrevné ryby. nízká ivo vysoká vodivost te žíly žíly Role průtoku krve kůží při regulaci tepelné vodivosti povrchu těla. Zatím však žádný živočich nepřežil na­ prosté zmrazení veškeré buněčné vody. Před dokončením diapauzy, pokud se t t TEPLO t t Různé způsoby oteplování ochlazování leguána žijícího Galapágách. Při okolním chladu krev odváděna Z povrchu, při vysokých teplotách proudí krev povrchu, kde vyrovnává teplotou okolí.Studenokrevní RYBA ve studeném prostředí Pokud jsou svaly orgány plazů, ryb hmy­ zu vystaveny teplotám pod bodem mrazu, mo­ hou být jejich tkáně poškozeny tvořícími se ledovými krystalky. Některé tělní tekutiny také obsahují nemrz­ noucí látky. Žádné teplo zevnitř těla není ztraceno, když není možné zabránit ochlazování při průchodu krve žábrami. Rak říční hyne pře­ hřátí, jestliže jeho tělo ohřeje 38,5 °C. Nástup diapauzy pak určen podmínkami, jakých hmyz žil, přede­ vším délkou světelné části dne kvalitou po­ travy