|
Kategorie: Firemní tiskovina |
Tento dokument chci!
ENERGIE Služba odběratelům Československých energetických závodů, n. p. • Vydavatel: Česko» slovenské energetické závody, n. p. • Redakce: Praha II, Dittrichova 21, tel. 480-<i1, linka 52 • Za redakci odpovídá Ing. B. Podlešákova * Odběratelé elektřiny, plynu a páry předplácejí časopis u své elektrárny nebo plynárny, nebo přimo v redakci, jednotlivé čisio 1 Kčs • Vychází Skrát ročně • Rotační hlubotisk fy M. Schulz a. s., Praha II, Na Florenci 13 • Administrace časopisu: Praha II, Na Florenci 13 * Podací a dohlédací poštovni úřad Praha 25
Přiznává tedy našimi nej-
význačněišími osobnostmi těmto
oborům kulturním stejná důleži
tost životě národním státním
i budovatelství naší generace,
jako tvorbě techniků dělníků
„rukou". Nepamatujete
na dřevěné kruhy nažloutlými
kolísky pro žárovky válečných
fotografií goebbelsovské propa
gandy? Kruhy, které jsou dodnes
v horských chatách, hotelových
halách pohraničí? Uvědomili jste
si kam patří „kulturně" liliovité
lostry ohýbaných skleněných
trubek hákovitým rozšířením
pro žárovku, jaké visí př. Toužiti nikoli je
nom uspokojení potřeb tě
lesných, ale současně uspo
kojení potřeb duchovních. Podívejme se
na svítídlo kuchyni, pokoji.
Většina naších výroben svítidel
byla pohraničí. aby mohl být
lépe dokonaleji vykořisťován. do
dnes zasedací síni Elektro
technického svazu? Jsou ty
pické znaky nikoli kultury, ale
pakulfury německé. přínos
techniky.
Velká část našich příruček o
světle byla téměř pouhým pře
kladem německých textů.
3. přirozeněj
šího než to, tam sahalo
po vzorech říše.
Všimneme-li si, kde nás bota
tlačí, zjistíme, především
v konsumu nejširších vrstev měst
í venkova. Přechod jedné nové
kultury, lépe řečeno nekul-
tury kultury, není přehozením
páky přepínači. je, žít
plným životem.
Ve dvouletém plánu obnovili
jsme výrobu vším pro
vázelo. O
čem jednal sjezd „Národní kul
tury" ?
Dá shrnout jedinou vě
tu: Teprve ten národ, který má
svou lidovou kulturu své kul
turní snažení, takové výši,
aby mohl dobrou nadějí pohlí
žet vstříc tvořící socialistické
společnosti,
A náš cíl!
Co znamená pak být! náro
dem kulturním?
Znamená vědět, každý
jedinec, každý nás musí být
člověkem kulturním.
Je třeba říci, pod stavy:
„Národní kultura" myslelo pře
vážně onen užší význam, kte
rý spiat především slovem
umění, věda, architektura, malíř
ství, sochařství, hudba, umělecký
průmysl pod. proces,
který nebude ukončen během
několika měsíců, Nezačne se
však uskutečňovat, nebudeme-li
mu věnovat pozornost nezač
neme-li nápravou. (Podle povšechných
statistik však tento znak
sotva 10% svítidel.
Toto zjištěni nebylo úplným,
kdybychom jasně neuvědomili
význam přídomku „Národní"
kultura „lidová" kultura.
Příčinou byla služebnost žá-
rovkárenských sklářských kar
telech, jichž sídla byla Berlíně.
V národním podnikání měla by
být pojata protiplánu a
hloubkového plánování nejen
kvantita, ale kvalita.
Zjistíme nesporně:
1.
V rovnici těchto poměrů není
však člověk jeho potřeby kul
turní. ne
ní něco pořádku., kde užíváme umělého osvět
lení.
Světlo tedy podstatnou —
ne-lí nejpodstatnější částí archi
tektury. Velmi podobně tomu u
architektury vnější vnitřní.
Typ technický výsledkem
prostudování téměř všech vzá
jemností různých materiálů, vý
sledků výzkumu žárovky, rozptyl-
ných skel, armatur atd. Není také jen otázka
svítidla samotného. Tvrdou, ne
vkusnou, neupřímnou, násilnou,
bez nejmenšího smyslu pro vý
tvarnou tím kulturní hodnotu.
A podívejme teď každý do
ma své okno. Po
dívejme svítidla prodej
nách spotřebičů skladech.)
2, Zjistíme-li znaky pozůstatků
neipustšího klamání širokých
vrstev lidových výmysly sou
kromých podnikatelů, kteří vy
ráběli především, aby lépe
prodávalo. Zjistíme, většina těchto po-
- zůstatků odpadků kulturního
projevu nese znak kultury cizí
— německé, nejen ob
lasti snah projevu kultur
ním, ale snah oblasti tech
nické.
Prostě člověk, jak přál ka
pitalismus posléze zcela vy
hraněně bezostyšně fašismus.
A této architektuře vý
znam největší okno, umožňující
vidění dne světlo umělé,
umožňující vidění tmy. Souvisí to
s celou architekturou bytu vů
bec místností, haly, provozovny
atd. Nemáme typů svítidel,
které znamenaly kulturní pří
nos bytu dělníka neb země
dělce. Souvisí to
s řešením celého bytu.
Je těžkým proviněním, nutíme-
li konsum rozhodnout 90%
pro typ druhý nejrůznější od
voz historických forem ien proto,
že nich přece jenom současně
cítí stopy kultuře.
2.
Ve sjezdovém prohlášení o
architektuře praví: Architek
tura to, nás denně obklo
puje bytě, ulici, távárně,
kanceláři. Dosud máme prakticky
jen typy dva:
1.
U svítidel není zjev výjimeč
ný.
Nebylo tomu jinak ani sví
tidel technických. Člověk této vzájem
nosti uvažován nanejvýš, jako
lidské Individuum biologické, ja
ko pracovní jednotka, jemuž se
lepší světlo dává.plyne závažnost, iaká při
znává kultuře. Znaky civilisace. Prodavač neumí poradit,
i když podvědomě cítí. Přebírali jsme
v mnoha případech principy
technickými formu.Typ spekulace technické (uží
vaný podle přibližných statis
tik sotva 10% případů). Po
dívejme mají-li znaky kultury
a jaké kultury. jednou prvých
podmínek cesty kulturou. Převzali isme formy, způ
sob práce, ceníkové předlohy a
tyto výrobky plní sklady prode
jen byty dělníků našeho ven
kova.
5
.
Je přirozené, takovým sví
tidlem nebude «pokosen lid, kte
rý velmi jemný cit instink
tivně odmítá to, nebez
pečné.
Nemyslelo spadá
spíše pod poiem civilisace, ie
na výsledek práce techniků ná
rodohospodářů.
Ovšem nejsou jediné nedo
statky. Typ svítidla pozůstatky fo
rem starých, slohových období
a pakultur posledních desíti
letí úpadkové společnosti ka
pitalistické. Často vyskytne přímá
otázka: Jaké svítidlo? Jaké svět
lo?
Těžko bychom mohli ukázat
prstem některé typy kterém
koli skladu přímo doporučit
svítidlo
