|
Kategorie: Firemní tiskovina |
Tento dokument chci!
ENERGIE Služba odběratelům Československých energetických závodů, n. p. • Vydavatel: Česko» slovenské energetické závody, n. p. • Redakce: Praha II, Dittrichova 21, tel. 480-<i1, linka 52 • Za redakci odpovídá Ing. B. Podlešákova * Odběratelé elektřiny, plynu a páry předplácejí časopis u své elektrárny nebo plynárny, nebo přimo v redakci, jednotlivé čisio 1 Kčs • Vychází Skrát ročně • Rotační hlubotisk fy M. Schulz a. s., Praha II, Na Florenci 13 • Administrace časopisu: Praha II, Na Florenci 13 * Podací a dohlédací poštovni úřad Praha 25
Většina naších výroben svítidel
byla pohraničí.
Je třeba říci, pod stavy:
„Národní kultura" myslelo pře
vážně onen užší význam, kte
rý spiat především slovem
umění, věda, architektura, malíř
ství, sochařství, hudba, umělecký
průmysl pod. Přechod jedné nové
kultury, lépe řečeno nekul-
tury kultury, není přehozením
páky přepínači. Nemáme typů svítidel,
které znamenaly kulturní pří
nos bytu dělníka neb země
dělce. aby mohl být
lépe dokonaleji vykořisťován. Prodavač neumí poradit,
i když podvědomě cítí.
Typ technický výsledkem
prostudování téměř všech vzá
jemností různých materiálů, vý
sledků výzkumu žárovky, rozptyl-
ných skel, armatur atd.
Ve dvouletém plánu obnovili
jsme výrobu vším pro
vázelo. Velmi podobně tomu u
architektury vnější vnitřní.
U svítidel není zjev výjimeč
ný. Přebírali jsme
v mnoha případech principy
technickými formu., kde užíváme umělého osvět
lení.
Ovšem nejsou jediné nedo
statky. Po
dívejme mají-li znaky kultury
a jaké kultury. přirozeněj
šího než to, tam sahalo
po vzorech říše.
5
.
3.
Nebylo tomu jinak ani sví
tidel technických.
Příčinou byla služebnost žá-
rovkárenských sklářských kar
telech, jichž sídla byla Berlíně.
Toto zjištěni nebylo úplným,
kdybychom jasně neuvědomili
význam přídomku „Národní"
kultura „lidová" kultura.
V rovnici těchto poměrů není
však člověk jeho potřeby kul
turní. Dosud máme prakticky
jen typy dva:
1.
Prostě člověk, jak přál ka
pitalismus posléze zcela vy
hraněně bezostyšně fašismus. Nepamatujete
na dřevěné kruhy nažloutlými
kolísky pro žárovky válečných
fotografií goebbelsovské propa
gandy? Kruhy, které jsou dodnes
v horských chatách, hotelových
halách pohraničí? Uvědomili jste
si kam patří „kulturně" liliovité
lostry ohýbaných skleněných
trubek hákovitým rozšířením
pro žárovku, jaké visí př. Člověk této vzájem
nosti uvažován nanejvýš, jako
lidské Individuum biologické, ja
ko pracovní jednotka, jemuž se
lepší světlo dává. (Podle povšechných
statistik však tento znak
sotva 10% svítidel. Není také jen otázka
svítidla samotného.
Je přirozené, takovým sví
tidlem nebude «pokosen lid, kte
rý velmi jemný cit instink
tivně odmítá to, nebez
pečné. Tvrdou, ne
vkusnou, neupřímnou, násilnou,
bez nejmenšího smyslu pro vý
tvarnou tím kulturní hodnotu. Souvisí to
s celou architekturou bytu vů
bec místností, haly, provozovny
atd.
Všimneme-li si, kde nás bota
tlačí, zjistíme, především
v konsumu nejširších vrstev měst
í venkova.
V národním podnikání měla by
být pojata protiplánu a
hloubkového plánování nejen
kvantita, ale kvalita. Často vyskytne přímá
otázka: Jaké svítidlo? Jaké svět
lo?
Těžko bychom mohli ukázat
prstem některé typy kterém
koli skladu přímo doporučit
svítidlo.
Světlo tedy podstatnou —
ne-lí nejpodstatnější částí archi
tektury. Podívejme se
na svítídlo kuchyni, pokoji.
2. proces,
který nebude ukončen během
několika měsíců, Nezačne se
však uskutečňovat, nebudeme-li
mu věnovat pozornost nezač
neme-li nápravou.plyne závažnost, iaká při
znává kultuře.
A této architektuře vý
znam největší okno, umožňující
vidění dne světlo umělé,
umožňující vidění tmy. Souvisí to
s řešením celého bytu.
Ve sjezdovém prohlášení o
architektuře praví: Architek
tura to, nás denně obklo
puje bytě, ulici, távárně,
kanceláři.
Je těžkým proviněním, nutíme-
li konsum rozhodnout 90%
pro typ druhý nejrůznější od
voz historických forem ien proto,
že nich přece jenom současně
cítí stopy kultuře. O
čem jednal sjezd „Národní kul
tury" ?
Dá shrnout jedinou vě
tu: Teprve ten národ, který má
svou lidovou kulturu své kul
turní snažení, takové výši,
aby mohl dobrou nadějí pohlí
žet vstříc tvořící socialistické
společnosti,
A náš cíl!
Co znamená pak být! náro
dem kulturním?
Znamená vědět, každý
jedinec, každý nás musí být
člověkem kulturním. jednou prvých
podmínek cesty kulturou. do
dnes zasedací síni Elektro
technického svazu? Jsou ty
pické znaky nikoli kultury, ale
pakulfury německé. Po
dívejme svítidla prodej
nách spotřebičů skladech. Znaky civilisace.Typ spekulace technické (uží
vaný podle přibližných statis
tik sotva 10% případů). Zjistíme, většina těchto po-
- zůstatků odpadků kulturního
projevu nese znak kultury cizí
— německé, nejen ob
lasti snah projevu kultur
ním, ale snah oblasti tech
nické. je, žít
plným životem.
Přiznává tedy našimi nej-
význačněišími osobnostmi těmto
oborům kulturním stejná důleži
tost životě národním státním
i budovatelství naší generace,
jako tvorbě techniků dělníků
„rukou". ne
ní něco pořádku.
A podívejme teď každý do
ma své okno. Typ svítidla pozůstatky fo
rem starých, slohových období
a pakultur posledních desíti
letí úpadkové společnosti ka
pitalistické.)
2, Zjistíme-li znaky pozůstatků
neipustšího klamání širokých
vrstev lidových výmysly sou
kromých podnikatelů, kteří vy
ráběli především, aby lépe
prodávalo. přínos
techniky. Převzali isme formy, způ
sob práce, ceníkové předlohy a
tyto výrobky plní sklady prode
jen byty dělníků našeho ven
kova. Toužiti nikoli je
nom uspokojení potřeb tě
lesných, ale současně uspo
kojení potřeb duchovních.
Velká část našich příruček o
světle byla téměř pouhým pře
kladem německých textů.
Zjistíme nesporně:
1.
Nemyslelo spadá
spíše pod poiem civilisace, ie
na výsledek práce techniků ná
rodohospodářů
