ENERGIE 1948/3

| Kategorie: Firemní tiskovina  | Tento dokument chci!

ENERGIE Služba odběratelům Československých energetických závodů, n. p. • Vydavatel: Česko» slovenské energetické závody, n. p. • Redakce: Praha II, Dittrichova 21, tel. 480-<i1, linka 52 • Za redakci odpovídá Ing. B. Podlešákova * Odběratelé elektřiny, plynu a páry předplácejí časopis u své elektrárny nebo plynárny, nebo přimo v redakci, jednotlivé čisio 1 Kčs • Vychází Skrát ročně • Rotační hlubotisk fy M. Schulz a. s., Praha II, Na Florenci 13 • Administrace časopisu: Praha II, Na Florenci 13 * Podací a dohlédací poštovni úřad Praha 25

Vydal: ČEZ, a. s.

Strana 5 z 16

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
) 2, Zjistíme-li znaky pozůstatků neipustšího klamání širokých vrstev lidových výmysly sou­ kromých podnikatelů, kteří vy­ ráběli především, aby lépe prodávalo., kde užíváme umělého osvět­ lení. A podívejme teď každý do­ ma své okno. jednou prvých podmínek cesty kulturou. Světlo tedy podstatnou — ne-lí nejpodstatnější částí archi­ tektury. Je těžkým proviněním, nutíme- li konsum rozhodnout 90% pro typ druhý nejrůznější od­ voz historických forem ien proto, že nich přece jenom současně cítí stopy kultuře. Toto zjištěni nebylo úplným, kdybychom jasně neuvědomili význam přídomku „Národní" kultura „lidová" kultura. proces, který nebude ukončen během několika měsíců, Nezačne se však uskutečňovat, nebudeme-li mu věnovat pozornost nezač­ neme-li nápravou. Je třeba říci, pod stavy: „Národní kultura" myslelo pře­ vážně onen užší význam, kte­ rý spiat především slovem umění, věda, architektura, malíř­ ství, sochařství, hudba, umělecký průmysl pod. do­ dnes zasedací síni Elektro­ technického svazu? Jsou ty­ pické znaky nikoli kultury, ale pakulfury německé. Po­ dívejme mají-li znaky kultury a jaké kultury. Nemyslelo spadá spíše pod poiem civilisace, ie na výsledek práce techniků ná­ rodohospodářů. ne­ ní něco pořádku. Je přirozené, takovým sví­ tidlem nebude «pokosen lid, kte­ rý velmi jemný cit instink­ tivně odmítá to, nebez­ pečné. Dosud máme prakticky jen typy dva: 1. Ovšem nejsou jediné nedo­ statky. je, žít plným životem. Převzali isme formy, způ­ sob práce, ceníkové předlohy a tyto výrobky plní sklady prode­ jen byty dělníků našeho ven­ kova. O čem jednal sjezd „Národní kul­ tury" ? Dá shrnout jedinou vě­ tu: Teprve ten národ, který má svou lidovou kulturu své kul­ turní snažení, takové výši, aby mohl dobrou nadějí pohlí­ žet vstříc tvořící socialistické společnosti, A náš cíl! Co znamená pak být! náro­ dem kulturním? Znamená vědět, každý jedinec, každý nás musí být člověkem kulturním. A této architektuře vý­ znam největší okno, umožňující vidění dne světlo umělé, umožňující vidění tmy. Zjistíme, většina těchto po- - zůstatků odpadků kulturního projevu nese znak kultury cizí — německé, nejen ob­ lasti snah projevu kultur­ ním, ale snah oblasti tech­ nické. Toužiti nikoli je­ nom uspokojení potřeb tě­ lesných, ale současně uspo­ kojení potřeb duchovních. Velká část našich příruček o světle byla téměř pouhým pře­ kladem německých textů. přínos techniky. Nepamatujete na dřevěné kruhy nažloutlými kolísky pro žárovky válečných fotografií goebbelsovské propa­ gandy? Kruhy, které jsou dodnes v horských chatách, hotelových halách pohraničí? Uvědomili jste si kam patří „kulturně" liliovité lostry ohýbaných skleněných trubek hákovitým rozšířením pro žárovku, jaké visí př. Typ technický výsledkem prostudování téměř všech vzá­ jemností různých materiálů, vý­ sledků výzkumu žárovky, rozptyl- ných skel, armatur atd. Tvrdou, ne­ vkusnou, neupřímnou, násilnou, bez nejmenšího smyslu pro vý­ tvarnou tím kulturní hodnotu. Zjistíme nesporně: 1. Podívejme se na svítídlo kuchyni, pokoji. přirozeněj­ šího než to, tam sahalo po vzorech říše. Znaky civilisace. V rovnici těchto poměrů není však člověk jeho potřeby kul­ turní. aby mohl být lépe dokonaleji vykořisťován. Souvisí to s celou architekturou bytu vů­ bec místností, haly, provozovny atd. V národním podnikání měla by být pojata protiplánu a hloubkového plánování nejen kvantita, ale kvalita. Nebylo tomu jinak ani sví­ tidel technických. 2. Nemáme typů svítidel, které znamenaly kulturní pří­ nos bytu dělníka neb země­ dělce. Velmi podobně tomu u architektury vnější vnitřní. Většina naších výroben svítidel byla pohraničí. Příčinou byla služebnost žá- rovkárenských sklářských kar­ telech, jichž sídla byla Berlíně. Všimneme-li si, kde nás bota tlačí, zjistíme, především v konsumu nejširších vrstev měst í venkova. Člověk této vzájem­ nosti uvažován nanejvýš, jako lidské Individuum biologické, ja­ ko pracovní jednotka, jemuž se lepší světlo dává. Po­ dívejme svítidla prodej­ nách spotřebičů skladech. 3. Přechod jedné nové kultury, lépe řečeno nekul- tury kultury, není přehozením páky přepínači.Typ spekulace technické (uží­ vaný podle přibližných statis­ tik sotva 10% případů). Ve sjezdovém prohlášení o architektuře praví: Architek­ tura to, nás denně obklo­ puje bytě, ulici, távárně, kanceláři. Prostě člověk, jak přál ka­ pitalismus posléze zcela vy­ hraněně bezostyšně fašismus. Ve dvouletém plánu obnovili jsme výrobu vším pro­ vázelo. (Podle povšechných statistik však tento znak sotva 10% svítidel. Typ svítidla pozůstatky fo­ rem starých, slohových období a pakultur posledních desíti­ letí úpadkové společnosti ka­ pitalistické. 5 . Často vyskytne přímá otázka: Jaké svítidlo? Jaké svět­ lo? Těžko bychom mohli ukázat prstem některé typy kterém­ koli skladu přímo doporučit svítidlo. Prodavač neumí poradit, i když podvědomě cítí. U svítidel není zjev výjimeč­ ný. Přebírali jsme v mnoha případech principy technickými formu. Přiznává tedy našimi nej- význačněišími osobnostmi těmto oborům kulturním stejná důleži­ tost životě národním státním i budovatelství naší generace, jako tvorbě techniků dělníků „rukou". Není také jen otázka svítidla samotného. Souvisí to s řešením celého bytu.plyne závažnost, iaká při­ znává kultuře