lyto okolnosti
«způsobují, odebraná
kW během dne, týdne,
ba během roku různou
cenu.
*) NEP národní elektráren
ský podnik.Prodávali elektřinu věc
poměrně složitá.
O dběratel pevně spojen
s elektrárnou elektrickým
vedením oba jsou navzá
jem sebe odkázáni.4 48. Nejvzácnější do
bě špiček, kdy veliká sou
časná poptávka mnoha od
běratelů nejméně cenná
je noci, kdy poptávka té
měř ustává. Elektřinu
není vidět, není cítit vidí
me ¡enom její účinky: svět
lo, pohyb, teplo pod. dběratel'
konsumuje podle své libosti
a dodatečně platí spo
třebovaný proud.
Výroba činila:
dvouletý plán
v roce 1913 1925 1935 1945 1946 1947 1948
m il.
. Příčina jasná.
V ČSR měli jsme před vál
kou asi 1200 elektráren
ských podniků, které pro
dávaly elektřinu podle nej
různějších sazeb.7 28.3 43.4 42. Prvním
krokem sjednocení sazeb-
nictví bvla normalisační čin
nost ESČ, který vvdal led
nu 1936 normu 121a »Saz
by elektřiny nn«, která by
la roku 1946 přepracována
a zmodernisována.
Cena elektřiny řídí jed
nak výrobními náklady, jed
nak užitečností, kterou při
použití odběrateli přináší.
A konečně třetí zvláštno
stí dodávky elektřiny pro
dej měsíční nebo dvou
měsíční úvěr.
Druhým charakteristickým
znakem prodeje elektřiny je
trvalý úzký vztah mezi
odběratelem elektrárnou. CEZ Českosloven
ské energetické závodv sdružuií
národní podniky elektrárenské o
plynárenské.
rodní energetické podniky
budou míti téměř vvhradní
právo odběr elektřiny
z velkých vodních sil.
Dnešní -rozvrstvení spo
třeby elektřiny ČSR asi
toto: pro průmysl
vu 80% čehož asi 50%
vyrobí průmysl sám 30%
kupuje NEPů*).
N áklady elektráren jsou po
vahy jednak stálé.1 38.0 48. energetických podniků
činila celkové výroby
dvouletý plán
v roce 1913 1925 19351945 1946 1947 1943
°/0 15. Jed
ním extrémem této sazby je
sazba poušální, která se
skládá pouze stálého
platu, druhým extrémem
je sazba jednoduchá, která
se skládá pouze platu za
práci. Tento poměr bu
doucnu přesunem výroby ze
závodních elekráren na
NEPy značně změní tím, že
podíl dodávky NEPů pro
průmysl zvýší asi tři
čtvrtiny.
Elektřinu není možno vyrá
bět zásoby, aspoň ne
v takovém měřítku, aby to
mělo větší praktický význam. ta
kové náklady, které elek
trárna případě, kdyby
odběratelé elektřinu neod
bírali, jednak náklady pro
měnné, které jsou úměrný
množství dodané elektřiny. 964 1974 3079 4440 5531 6870 7675
Výroba elektřiny ne
zadržitelně přesouvá
vodních elektráren sa
mostatné elektrárny, které
jsou dnes téměř 100% za
členěny národních ener
getických podniků.
Naše výrobní zařízení musí
býti proto tak dimensováno,
aby stačilo poptávce od
běratelů každé denní a
noční době. Spotře
ba drobném dodávaná
NEPy činí asi 20% NEPy
tedy dodávají svých sítí
asi pětiny celkové své do
dávky průmyslu dopravě
a pětiny pro drobný kon-
sum. Při
tak těsném obchodním spo
jení musí míti odběratelé
plnou důvěru spravedlivou
cenovou politiku elektráren.0
Napříště počítá
vodních elektrárnách jen s
takovou výrobou, která ne
ní podmíněna novými inves
ticemi.
Tyto normy bylv kla
dem návrhu ČEZ, který
ovšem obsahuje jednotko
vé cenv, určené ohledem
na celostátní energetické
hospodářství.
Sazba, která nejlépe od
povídá této skutečnosti, je
tak zvaná sazba složená,
skládající stálého pla
tu platu práci.
Nejvyšší úřad cenový
provedl návrh Českoslo
venských energetických
vodů sjednocení zjedno
dušení sazeb pro celé úze
mí Čech oravy.
Spotřeba elektřiny ČSR
je stále bouřlivém vývoji. Výroba
nár
