ENERGIE 1947/2

| Kategorie: Firemní tiskovina  | Tento dokument chci!

Vydal: ČEZ, a. s.

Strana 6 z 16

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
J® «<*• >__ Liberec U'^. Má-li plynárenství dobře slou­ žit! svému účelu, musí vyrobití te­ pelnou energii potřebnou pro do­ mácnosti, živnosti, průmysl vel­ kovýrobnách. Množ­ ství plynu dopravované dálkový­ mi plynovody iest obrovské. V přítomné době dokončuje se dálkový plynovod Saratov— Moskva délce 850 km. 1946 uvedena provozu jed­ né sklárně osmipánvová regene­ rativní pec dne 15. Obavy sklářů vpředu uvedené bylv zdařilým tavením skla pře­ depsaném čase odstraněny a provozem byla zjištěna větší trvanlivost pecí pánví. Jakost skla předčí dřívější jeho jakost. Velké vý­ robny mohou býti velkoměs­ tech, menší města musí sdru- žíti vybudovatí společnou vý­ robnu. 1946 dvě čtyřpánvové rekuperafivrií pece v iíné sklárně. Pozornosti zaslouží připojení skláren Borsko-Kamenicko-Se- novském prostoru dálkový plyn. Tyto plynovody byly osvobození převzaty na­ šimi odborníky isou dobu dvou let provozovány dobu­ dovávány Západočeskými ply­ nárnami, národním podnikem, zá­ vodem Teplicích-Sanově.000 mi­ mo průmyslových podniků, napojených přímo dálkový plynovod příkonem 50— 3000 mVhod. 1) a úpravou pecí zařízených na uhlí nebo topné oleje (obraz 2), při čemž nebylo zanedbáno hle­ disko hospodárnosti provozu a zlepšení výrobních poměrů v*prů- myslových závodech jak po stránce jakosti výrobků, tak po stránce pracovního prostředí a zdraví dělnictva.ž. V severních Čechách jsou dál­ kové plvnovody vybudovány ve válce souvislosti závodem na výrobu svnthetického benzinu v Záluží Mostu. Velké výrobny mohou vvráběti místo plynu karbonisačního níz­ kém tlaku plyn generátorový o vysokém tlaku steiné jakosti, iaká plynu karbonisačního. Po přesvědčení sklářských od­ borníků spalovacích poměrech čištěného plynu byla dne 15. Geschmayem. Dálkové plynovody sever­ ních Cechách zásobují plynárny v Chomutově, Mostě, Duchcově, Teplicích-Sanově, Ostí Dě­ číně, Podmoklech, České Lípě, Rumburku, Varnsdorfu, Litoměři­ cích Lovosicích, kde bvla vý­ roba plynu roce 1945— 1946 za­ stavena., * ice } ^ ¡ydmokhj <&oé((^ / líc --------------- Kokor’ >r‘ r v i ^Čhomuioí Duchcov tyast t/a Litomírice Klášterec n. temperovací pece pán­ ve, sušení písku, opukávání za­ palování skla. Dél­ ka plynovodů iest cca 300 km o světlosti 500, 300, 200 100 mm a provozního tlaku atp. Do­ končuje dálkový plynovod Js 300 Most— Praha délce ki­ lometrů, přípojka Louny— Zatec Js 150, délka kilometrů, pří­ pojka pro Slaný 100, stavbě je přípojka Kladno 150, dlouhá 6. Počet hyní zásobených odběratelů domácnostech, živ­ nostech průmyslu středním odběrem plynu iest 27. všech přípa­ dech byly montáže zařízení a nutné rekonstrukce provedeny našimi dělníky spolupráce na­ šich zkušených sklářských ply­ nárenských odborníků. Pokusy narazily jednak ne­ uspokojivé výsledky spotřeby ply­ nu, jednak konservativnost sklářů, obávajících se. Lázně, dlouhý km.Ohn Zató 9 napojené plynárny Ě Lovosice Louny u 'laný dálkovými plynovody Praha Václav : Obdobo-u rozvodu elektrické energie dálkovým vedením vy­ sokém napětí iest rozvod plvnu dálkovými plynovody, jimiž se plyn vysokém tlaku dopravuie na větší vzdálenost. Tepelná účinnost oecí bvlg mě­ řena Ústavem prp hospodárné využití paliv. Tuto zkušenost musíme iasně uvědomití právě tak. Výsledky jsou zhod-* noceny „Sklářských rozhle- dech1' 5/46 sklářským odbor­ níkem in. Nyní isou dálko­ vým plynem obhospodařovány 3 sklárny úplně skiáren částeč­ ně spotřebou 500. Spotře­ ba tepla kles. Napojení průmyslových pod­ niků bylo provedeno zejména oo osvobození, vybudováním předá­ vacích redukčních stanic (obr. kde využitím všech moderních výrobních method a pomoc, stroiního zařízení docílí se neivětší ekonomie. jak uvě­ domili plynárníci jiných zemí, a vývoj plynárenství nás řešiti jedině budováním velkovýroben plvnu uhelných pánvích, pří­ padně velkoměstech roz­ váděti plyn sítí dálkových ply­ novodů. čištěný plyn zbavený dehtu tím ne­ zbytné svítivosti bude pro tavení skla neupotřebitelný pro vlastní pece při spalování krátkým pla­ menem našich normálních za­ řízeních přímo škodlivý. Již války byly provedeny pokusy taviti sklo- svítiplynem. I.la peci repenera- .5 km. současně všechny prů- rnys'ové závody, ležící obyčejně na obvodu měst, zvýšením od­ běru zlevníme jak výrobu, tak rozvod plynu.frjiřikoy Burnbwkyiyarnsd^ ‘i. právě bvl dán do provozu plynovod 150 Cheb— Frant. Současně bylv za­ pojeny chladicí pece, roztáčecí pece. Do­ pravuie zemní plyn, svítiplyn, koksárenský plyn i. Takto vyrobený plyn pak rozváděti dálkovými plynovody v poměrně malých profilech trub a přivésti všude tam, kam plyn z nízkotlaké plynárny bvl přive­ den iedině plynovody velkých profilech nebo nákladným stla­ čováním.000 m:l plvnu měsíčně. kde není plynu dálkový­ mi plynovody máme možnost do­ dat! plyn jako tepelnou energii každému. Dálkové plynovody ¡sou pro­ vozu všech zemích Evropy i v Americe nové isou stavbě. Vedeme-li ústředních plyná­ ren dálkové plynovody, můžeme snadno napojit! všechna města, aniž bychom zde budovali ply­ nárnu. Máme ieště mnoho měst. Vezmeme-li úvahu, tepel­ ná účinnost mezi přímým tope­ ním uhlím topením plynem vy­ kazuje značnou úsporu paliva vůbec, pak čistě důvodů náro­ dohospodářských jest rozvod ply­ nu dálkovými plynovody zcela opodstatněn. důvodů hospodársko- dopravních iest nutno budovati výrobny dolech zde zpra- covávati méněcenné druhy uhlí, jichž doprava velkým obsahem vody popela zatěžuie všeobec­ ně každou výrobu. III