Počet hyní zásobených
odběratelů domácnostech, živ
nostech průmyslu středním
odběrem plynu iest 27.
Napojení průmyslových pod
niků bylo provedeno zejména oo
osvobození, vybudováním předá
vacích redukčních stanic (obr.
1946 uvedena provozu jed
né sklárně osmipánvová regene
rativní pec dne 15.000 m:l
plvnu měsíčně. temperovací pece pán
ve, sušení písku, opukávání za
palování skla. Máme ieště mnoho
měst. kde není plynu dálkový
mi plynovody máme možnost do
dat! plyn jako tepelnou energii
každému.
Pokusy narazily jednak ne
uspokojivé výsledky spotřeby ply
nu, jednak konservativnost
sklářů, obávajících se.
Dálkové plynovody sever
ních Cechách zásobují plynárny
v Chomutově, Mostě, Duchcově,
Teplicích-Sanově, Ostí Dě
číně, Podmoklech, České Lípě,
Rumburku, Varnsdorfu, Litoměři
cích Lovosicích, kde bvla vý
roba plynu roce 1945— 1946 za
stavena.
V severních Čechách jsou dál
kové plvnovody vybudovány ve
válce souvislosti závodem na
výrobu svnthetického benzinu v
Záluží Mostu. Do
končuje dálkový plynovod Js
300 Most— Praha délce ki
lometrů, přípojka Louny— Zatec
Js 150, délka kilometrů, pří
pojka pro Slaný 100, stavbě
je přípojka Kladno 150,
dlouhá 6. Výsledky jsou zhod-*
noceny „Sklářských rozhle-
dech1' 5/46 sklářským odbor
níkem in. všech přípa
dech byly montáže zařízení a
nutné rekonstrukce provedeny
našimi dělníky spolupráce na
šich zkušených sklářských ply
nárenských odborníků.
Pozornosti zaslouží připojení
skláren Borsko-Kamenicko-Se-
novském prostoru dálkový
plyn. čištěný
plyn zbavený dehtu tím ne
zbytné svítivosti bude pro tavení
skla neupotřebitelný pro vlastní
pece při spalování krátkým pla
menem našich normálních za
řízeních přímo škodlivý. I.
Tuto zkušenost musíme iasně
uvědomití právě tak.ž. Spotře
ba tepla kles.frjiřikoy
Burnbwkyiyarnsd^ ‘i. 1)
a úpravou pecí zařízených na
uhlí nebo topné oleje (obraz 2),
při čemž nebylo zanedbáno hle
disko hospodárnosti provozu a
zlepšení výrobních poměrů v*prů-
myslových závodech jak po
stránce jakosti výrobků, tak po
stránce pracovního prostředí a
zdraví dělnictva. Geschmayem. 1946 dvě
čtyřpánvové rekuperafivrií pece
v iíné sklárně. jak uvě
domili plynárníci jiných zemí, a
vývoj plynárenství nás řešiti
jedině budováním velkovýroben
plvnu uhelných pánvích, pří
padně velkoměstech roz
váděti plyn sítí dálkových ply
novodů. Současně bylv za
pojeny chladicí pece, roztáčecí
pece. Velké vý
robny mohou býti velkoměs
tech, menší města musí sdru-
žíti vybudovatí společnou vý
robnu.
Tepelná účinnost oecí bvlg mě
řena Ústavem prp hospodárné
využití paliv.
Má-li plynárenství dobře slou
žit! svému účelu, musí vyrobití te
pelnou energii potřebnou pro do
mácnosti, živnosti, průmysl vel
kovýrobnách. Množ
ství plynu dopravované dálkový
mi plynovody iest obrovské. III. současně všechny prů-
rnys'ové závody, ležící obyčejně
na obvodu měst, zvýšením od
běru zlevníme jak výrobu, tak
rozvod plynu.
Dálkové plynovody ¡sou pro
vozu všech zemích Evropy i
v Americe nové isou stavbě.Ohn
Zató
9 napojené plynárny Ě
Lovosice
Louny u
'laný dálkovými plynovody
Praha
Václav :
Obdobo-u rozvodu elektrické
energie dálkovým vedením vy
sokém napětí iest rozvod plvnu
dálkovými plynovody, jimiž se
plyn vysokém tlaku dopravuie
na větší vzdálenost.
V přítomné době dokončuje
se dálkový plynovod Saratov—
Moskva délce 850 km. Nyní isou dálko
vým plynem obhospodařovány 3
sklárny úplně skiáren částeč
ně spotřebou 500.000 mi
mo průmyslových podniků,
napojených přímo dálkový
plynovod příkonem 50— 3000
mVhod. Do
pravuie zemní plyn, svítiplyn,
koksárenský plyn i.
Obavy sklářů vpředu uvedené
bylv zdařilým tavením skla pře
depsaném čase odstraněny a
provozem byla zjištěna větší
trvanlivost pecí pánví.
J® «<*•
>__ Liberec U'^.
Velké výrobny mohou vvráběti
místo plynu karbonisačního níz
kém tlaku plyn generátorový o
vysokém tlaku steiné jakosti,
iaká plynu karbonisačního.
Vedeme-li ústředních plyná
ren dálkové plynovody, můžeme
snadno napojit! všechna města,
aniž bychom zde budovali ply
nárnu.la peci repenera-
.
Takto vyrobený plyn pak
rozváděti dálkovými plynovody
v poměrně malých profilech trub
a přivésti všude tam, kam plyn
z nízkotlaké plynárny bvl přive
den iedině plynovody velkých
profilech nebo nákladným stla
čováním. kde využitím všech
moderních výrobních method a
pomoc, stroiního zařízení docílí
se neivětší ekonomie.,
* ice }
^ ¡ydmokhj <&oé((^
/ líc --------------- Kokor’ >r‘
r v
i ^Čhomuioí
Duchcov
tyast t/a Litomírice
Klášterec n.
Po přesvědčení sklářských od
borníků spalovacích poměrech
čištěného plynu byla dne 15. právě bvl dán
do provozu plynovod 150
Cheb— Frant. Dél
ka plynovodů iest cca 300 km
o světlosti 500, 300, 200 100 mm
a provozního tlaku atp. Lázně, dlouhý km. Tyto plynovody
byly osvobození převzaty na
šimi odborníky isou dobu
dvou let provozovány dobu
dovávány Západočeskými ply
nárnami, národním podnikem, zá
vodem Teplicích-Sanově. Jakost
skla předčí dřívější jeho jakost.5 km.
Vezmeme-li úvahu, tepel
ná účinnost mezi přímým tope
ním uhlím topením plynem vy
kazuje značnou úsporu paliva
vůbec, pak čistě důvodů náro
dohospodářských jest rozvod ply
nu dálkovými plynovody zcela
opodstatněn.
Již války byly provedeny
pokusy taviti sklo- svítiplynem. důvodů hospodársko-
dopravních iest nutno budovati
výrobny dolech zde zpra-
covávati méněcenné druhy uhlí,
jichž doprava velkým obsahem
vody popela zatěžuie všeobec
ně každou výrobu
