Je dobře, obeznámí-li odběratel
se čtením elektroměrů všimá-li si
svých potřeb.
Otáčí-li dále, pak není něco
v pořádku, nemusí však býti
chyba elektroměru, ale naopak
znamení jeho spolehlivosti.
Spotřeba elektřiny potřebné
k uvedení zapojeného spotřebiče
v činnost (ať žárovky, motoru či
jiného) měří watty, tisíc
wattů jeden kilowatt (značí se
k Práci jednoho podobu
jedné hodiny nazýváme kilowatt
hodinou (kW základní
jednotka, podle níž elektřina
prodává.
Jak tedy stanovití správně míru
prodávané energie? tom uvažo
vali povolaní činitelé již samých
počátcích praktického využití elek
třiny našli způsob dokonce
několikerý jak lze elektřinu
měřiti. sice
malá, ale citlivý elektroměr ni
reaguje. Nej-
častějšim vinníkem takové závady
bývá transformátorek bytového
zvonku, neboť jeho vinutí má
trvalou vlastní spotřebu.' Čísla čárkou
(mají být červeném poli) udávají
desetiny setiny. je
porucha vážnější, neboť může za-
viniti nečekaně také úraz elektřinou. Tak vznikl
e tro neboli jak mu
někde říká „počitadlo“ (což je
odůvodněné, protože opravdu po
čítá), nebo také „hodiny“ (což je
méně odůvodněné, neboť žádný
elektroměr nám nepoví, kolik je
hodin).
Spotřeba elektřiny určité
období dána rozdílem stavů
zjištěných začátku konci
kontrolované doby, vynásobeným
konstantou.
Elektřina dnes také životni
potřebou, ale nemůžeme ani
vážiti, ani měřiti litry nebo
metry také počítati kusy.
V praxi, při čteni stavů elektrá
renskými zaměstnanci účelem
vyúčtování, desetinná místa,
případně ani celé jednotky
nebéře zřetel, protože tím zjed
nodušuje vyúčtování odběratel
ani elektrárna- nemohou býti po
škozeni, neboť zanedbání čísel vy
kázaných konci číselníků se
při dalším čtení vždy vyrovnává. Je
na něm vyznačena firma, která
přístroj vyrobila, výrobní číslo, pro
jaké napětí maximální zatíženi je
VLADIMÍR RATH
elektroměr zhotoven, kromě růz
ných dalších dat také údaj 1“
čili: „konstanta jedna“ Kon
stanta číslo, kterým nutno zná-
sobiti údaj číselníku, abychom vy
početli skutečné množství spotře
bovaných Je-li což ve
valné většině případů, vykazuje
nám elektroměr přímo udává-
li však štítek, 0,5“ pak to
znamená, elektroměr vykazuje
dvojnásobek spotřebovaných h,
čili, údaj číselníku nutno ná-
sobiti 0,5 (neboli děliti 2), abychom
zjistili skutečnou spotřebu.
Číselníky elektroměrů mívají
čtyři šest, větších přístrojů
také více okének, nichž obje
vuji čísla, těch jsou však celá
čísla pouze ta, která jsou před
oddělující čárkou. Ukázalo se, můžeme
vyrobiti elektřinu libovolném
napětí, víme, lze přeměniti
v jinou energii (na př. Elektroměry jsou
spolehlivě přesně pracující pří
stroje zasluhující naší plné důvěry. Znásobíme-li tuto spo
třebu cenou podle sazby, podle
níž odebíráme, obdržíme spotřebu
v Kčs. Chod elektroměru
na prázdno snadno vyšetřiti,
pozorujeme-li jeho kotouč otvorem
umístěným pod číselníkem. Bývají pak
nemile dotčeni, když jim prokáže
že elektroměr dobrý, insta
lace špatná., podle
toho, jaký druh zboží jde. U
otvoru šipka znázorňující, při
správném zapojení elektroměru se
má kotouč otáčeti leva prava
proti směru hodinových ručiček.U
Běžné životní potřeby platíme
zpravidla podle množství zjištěného
vážením, měřením obsahu nebo
rozměrů, počtem kusů p.
V takovém případě zavoláme ne
prodleně koncesovaného elektro
technika, aby závadu odstranil. tepelnou
nebo pohybovou) tak můžeme
využiti vykonávání práce, dále že
k výkonu práce musí elektřina
překonávati odpor, jenž stejných
okolností neproměnný, inten
sita potřebná překonávání odporu
je nepřímo úměrná napětí atd. Převésti počet obrátek
motorku ozubeným soukolim na
číselníčky číselníčky uspořádati
tak, aby bylo možno snadno
přečisti, bylo jen otázkou vtipného
mechanického vyřešení. Takovou spotřebu jmenuje
me „plat práci“ .
Vypneme-li instalaci všechny
spotřebiče, kotouč ještě
zvolna otáčeti, objeví okénku
barevné znaménko kotouči. Jestliže pak kotouč
elektroměru otáčí, důvodné
podezření, chod prázdno.
Elekroměry vyrábějí pro různá
napětí, různý počet fází, různých
velikostech druzích. Poslední desetin
né údaje jsou okraji posledního
číselného bubínku nebo obvodě
kotoučku umístěného pravém
konci číselníku. Tato
poznání umožnila zkonstruovati
přístroj, jakýsi miniaturní motorek,
který otáčí rychleji nebo pomaleji
úměrně množství elektřiny, která
jim prochází. vyšetření elektro
měru podnik právo počitatí
vzniklé výlohy, jestliže zjisti,
že pořádku. Jejich výroba
se musila přizpůsobovati vývoji
elektrisace, proudovým soustavám
a zaváděným sazbám, jež po
většině řídily místními potřebami
a tudíž neubíraly vždy stejnou
cestou. Vykazuje-li náš
elektroměr spotřebu nebo ne,
zjistíme štítku elektroměru
umístěného sklem pod okénkem
nebo krytu elektroměru.
Chceme-li vyšetřiti bezpečně, že
elektroměr zastaví při odpojení
celé instalace, vyšroubujeme nebo
povolíme všechny pojistkové zátky
na elektroměrové desce (tam, kde
jsou pojistkové automaty, tedy je
vypneme). Elektroměry konstruuji
tak, jejich celá čísla nám zpra
vidla ukazují přímo spotřebovanou
energii (práci) Mohou tu
však býti výjimky. Jindy může pozorování
prozradit, instalaci závada
a proud uniká země. Tyto okolnosti spolu tech
nickým zdokonalováním elektro
měrů, němž továrny chvaliteb
ně předstihovaly, vedly důsledku,
že dnes máme sice elekroměr pro
každý účel potřebu jsou to
přístroje velmi dokonalé,' ale jejich
provedení při shodnosti zá
kladních principů detailech
.
V této poloze elektroměr zastaví.
Je však dosti odběratelů, kteří
hledají příčinu svých nadměrných
účtů elektřinu domněle ne
spolehlivé funkci elektroměru, aniž
se tom přesvědčili
