září bylo tomu
právě 100 let, kdy prvé
200 plynových hořáků
osvětlovalo pražské ulice. Veškerý zá|em
Pražanů upínal Staro
městskému náměstí, němž
od dávných věků viděl čes
ký člověk srdce Prahy.
Plynárenství nalezlo ob
noveném státě mnoho po
chopení oro své úkoly. Tajně se
vytratil domu přes Kar
lův most rovnou Staro
městské náměstí. Dří
ve roztříštěno různých
výroben, nyní sjednoceno
v československém energe
tickém průmyslu. poté udržovati tep
lo nepatrnou spotřebou,
udržovati příjemné teplo ne-
přetápěti místnosti úřadech). sta kilometrů da
leko.
Přišlo světlo elektrické.
nemýtí nádobí Irucel pod te
koucí horkou vodou, nýbrž dře
zu (umývadle);
p -
t používati topných těles k
vvtápění dokonale stránce
hygienické hospodárné pro ten
účel zkonstruovaných, pe
čicích trub jiných spotřebičů,
voliti pro vytápění tělesa větší,
s velkou počáteční výtopnou
schaoností.
S úzkostí bral domů na
Karlově mostě uviděl liž z
dálky přicházející tatínkovu
postavu. Umíme vyrábět sví
tiplyn nejen černého uhlí,
avšak levnějšího uhlí,
hnědého.
Praha celý tehdej
ší český svět živým
jmem sledovaly postup za-
řizovacích prací plynového
paužívati častšii místo vanová
sprchovou lázeň steině účinnou
Dři poloviční spotřebě plvnu. dom ov
ním zámku zargchotil těžký
klíč výprask, který tehdy
N eruda dostal, splnil jeho
obavy míře netušené. prvních
počátků zbyl jen název
»svítiplyn«. Nerudou trhlo. eruda věděl, co
na něho čeká.
O doby udělalo ovšem
plynárenství velký pokrok. Výrobní i
rozvodné zařízení ovšem
přizpůsobilo těmto novým
úkolům.
osvětlení hlavního města
království.
Všechny tehdejší české
časopisy psaly této udá
losti: Pražské noviny, Květy,
Česká včela.
A dnes stojíme počát
kem třetí vývojové etapy. Plyn
však nalezl nové větší po
le použití: nikoliv světlo, ale
teplo domácností živ
ností vaření, pečení ohří
vání všeho druhu. Umíme rozvádět
plyn pod vysokým tlakem až
30 atm.Letos, 15.
Pavilon pražské obecni plynárny Zemské
jubilejní výstave Praze 1891. lčky při
družil otci; ach, by
la mučivá cesta domů pro
malého zvědavce.
Krásnou vzpomínku na
tuto událost zachoval nám
Jan eruda ¡ednom ze
svých nezapomenutelných
fejtonů.
Plyn jako zdroj tepla při
chází nejen domácností
a živností, avšak ohrom
ném množství neirůz-
nějšího průmyslu.
»A tak ¡sem poznal«, končí
svou vzpomínku Neruda,
»že cesta osvětou trni
tá bolestmi vykupovaná«. Hluboko pa-
měf vryl onen okamžik
i mysl velikého českého
básníka Jana erudy,tehdy
malého chlapce. Ješ
tě jeden pohled zpět tu
všechnu krásu již rychle
domů. se
náměstí pomalu vyprazdňo
valo.-*
. Světlo bylo ¡ako ve
dne, bys špendlík nalezl!
Hodina hodinou míjela,
údery orloje sice vybízely
k návratu, ale malý, udive
ný školáček neslyšel. platí pro všechny ho
řáky domácnosti, živnosti a
průmyslu.
Důležitou roli při úsporném
používání plvnu hraje čistota ho
řáků. Umíme nouzi sví
tiplynem pohánět auta. Zlatá záře —
lak Nerudovi zdálo —
se rozlévala starobylých
chrámech, domech, Kinské-
ho paláci starobylé rad
nici.
Toto pražské osvětleni bylo
též prvním stálým osvětle
ním území ČSR. Jeho kroky urychlo
vala vzpomínka otce. Lidu tam
bylo nabito.
Měl isem svou povinnost
vznésti tento apel používatele
plynu všech odvětvích, neboť
šetřením umožníme dokonalejší
distribuci plvnu
