Umíme rozvádět
plyn pod vysokým tlakem až
30 atm. Hluboko pa-
měf vryl onen okamžik
i mysl velikého českého
básníka Jana erudy,tehdy
malého chlapce. Umíme nouzi sví
tiplynem pohánět auta. Světlo bylo ¡ako ve
dne, bys špendlík nalezl!
Hodina hodinou míjela,
údery orloje sice vybízely
k návratu, ale malý, udive
ný školáček neslyšel.
Krásnou vzpomínku na
tuto událost zachoval nám
Jan eruda ¡ednom ze
svých nezapomenutelných
fejtonů. Nerudou trhlo. Plyn
však nalezl nové větší po
le použití: nikoliv světlo, ale
teplo domácností živ
ností vaření, pečení ohří
vání všeho druhu. Umíme vyrábět sví
tiplyn nejen černého uhlí,
avšak levnějšího uhlí,
hnědého. Jeho kroky urychlo
vala vzpomínka otce. sta kilometrů da
leko.
osvětlení hlavního města
království.
nemýtí nádobí Irucel pod te
koucí horkou vodou, nýbrž dře
zu (umývadle);
p -
t používati topných těles k
vvtápění dokonale stránce
hygienické hospodárné pro ten
účel zkonstruovaných, pe
čicích trub jiných spotřebičů,
voliti pro vytápění tělesa větší,
s velkou počáteční výtopnou
schaoností. Zlatá záře —
lak Nerudovi zdálo —
se rozlévala starobylých
chrámech, domech, Kinské-
ho paláci starobylé rad
nici. Tajně se
vytratil domu přes Kar
lův most rovnou Staro
městské náměstí.Letos, 15. Dří
ve roztříštěno různých
výroben, nyní sjednoceno
v československém energe
tickém průmyslu.
S úzkostí bral domů na
Karlově mostě uviděl liž z
dálky přicházející tatínkovu
postavu. poté udržovati tep
lo nepatrnou spotřebou,
udržovati příjemné teplo ne-
přetápěti místnosti úřadech).
A dnes stojíme počát
kem třetí vývojové etapy.
Plyn jako zdroj tepla při
chází nejen domácností
a živností, avšak ohrom
ném množství neirůz-
nějšího průmyslu. Výrobní i
rozvodné zařízení ovšem
přizpůsobilo těmto novým
úkolům. prvních
počátků zbyl jen název
»svítiplyn«. Lidu tam
bylo nabito.
Pavilon pražské obecni plynárny Zemské
jubilejní výstave Praze 1891.
»A tak ¡sem poznal«, končí
svou vzpomínku Neruda,
»že cesta osvětou trni
tá bolestmi vykupovaná«.
Důležitou roli při úsporném
používání plvnu hraje čistota ho
řáků.
Praha celý tehdej
ší český svět živým
jmem sledovaly postup za-
řizovacích prací plynového
paužívati častšii místo vanová
sprchovou lázeň steině účinnou
Dři poloviční spotřebě plvnu. se
náměstí pomalu vyprazdňo
valo.
O doby udělalo ovšem
plynárenství velký pokrok.
Měl isem svou povinnost
vznésti tento apel používatele
plynu všech odvětvích, neboť
šetřením umožníme dokonalejší
distribuci plvnu. září bylo tomu
právě 100 let, kdy prvé
200 plynových hořáků
osvětlovalo pražské ulice. Veškerý zá|em
Pražanů upínal Staro
městskému náměstí, němž
od dávných věků viděl čes
ký člověk srdce Prahy.-*
. lčky při
družil otci; ach, by
la mučivá cesta domů pro
malého zvědavce. dom ov
ním zámku zargchotil těžký
klíč výprask, který tehdy
N eruda dostal, splnil jeho
obavy míře netušené. platí pro všechny ho
řáky domácnosti, živnosti a
průmyslu.
Přišlo světlo elektrické. eruda věděl, co
na něho čeká.
Všechny tehdejší české
časopisy psaly této udá
losti: Pražské noviny, Květy,
Česká včela. Ješ
tě jeden pohled zpět tu
všechnu krásu již rychle
domů.
Plynárenství nalezlo ob
noveném státě mnoho po
chopení oro své úkoly.
Toto pražské osvětleni bylo
též prvním stálým osvětle
ním území ČSR
