Ješ
tě jeden pohled zpět tu
všechnu krásu již rychle
domů. eruda věděl, co
na něho čeká. poté udržovati tep
lo nepatrnou spotřebou,
udržovati příjemné teplo ne-
přetápěti místnosti úřadech). prvních
počátků zbyl jen název
»svítiplyn«. Zlatá záře —
lak Nerudovi zdálo —
se rozlévala starobylých
chrámech, domech, Kinské-
ho paláci starobylé rad
nici. Dří
ve roztříštěno různých
výroben, nyní sjednoceno
v československém energe
tickém průmyslu. Světlo bylo ¡ako ve
dne, bys špendlík nalezl!
Hodina hodinou míjela,
údery orloje sice vybízely
k návratu, ale malý, udive
ný školáček neslyšel.Letos, 15.
Praha celý tehdej
ší český svět živým
jmem sledovaly postup za-
řizovacích prací plynového
paužívati častšii místo vanová
sprchovou lázeň steině účinnou
Dři poloviční spotřebě plvnu. Lidu tam
bylo nabito. sta kilometrů da
leko. dom ov
ním zámku zargchotil těžký
klíč výprask, který tehdy
N eruda dostal, splnil jeho
obavy míře netušené. Veškerý zá|em
Pražanů upínal Staro
městskému náměstí, němž
od dávných věků viděl čes
ký člověk srdce Prahy.
osvětlení hlavního města
království.
Krásnou vzpomínku na
tuto událost zachoval nám
Jan eruda ¡ednom ze
svých nezapomenutelných
fejtonů.
Toto pražské osvětleni bylo
též prvním stálým osvětle
ním území ČSR.
O doby udělalo ovšem
plynárenství velký pokrok.
nemýtí nádobí Irucel pod te
koucí horkou vodou, nýbrž dře
zu (umývadle);
p -
t používati topných těles k
vvtápění dokonale stránce
hygienické hospodárné pro ten
účel zkonstruovaných, pe
čicích trub jiných spotřebičů,
voliti pro vytápění tělesa větší,
s velkou počáteční výtopnou
schaoností. září bylo tomu
právě 100 let, kdy prvé
200 plynových hořáků
osvětlovalo pražské ulice.
Plyn jako zdroj tepla při
chází nejen domácností
a živností, avšak ohrom
ném množství neirůz-
nějšího průmyslu. Umíme rozvádět
plyn pod vysokým tlakem až
30 atm.
Všechny tehdejší české
časopisy psaly této udá
losti: Pražské noviny, Květy,
Česká včela. se
náměstí pomalu vyprazdňo
valo. Umíme nouzi sví
tiplynem pohánět auta.
Pavilon pražské obecni plynárny Zemské
jubilejní výstave Praze 1891.
Plynárenství nalezlo ob
noveném státě mnoho po
chopení oro své úkoly.
S úzkostí bral domů na
Karlově mostě uviděl liž z
dálky přicházející tatínkovu
postavu. Umíme vyrábět sví
tiplyn nejen černého uhlí,
avšak levnějšího uhlí,
hnědého. Nerudou trhlo.
Důležitou roli při úsporném
používání plvnu hraje čistota ho
řáků. Jeho kroky urychlo
vala vzpomínka otce. Tajně se
vytratil domu přes Kar
lův most rovnou Staro
městské náměstí.
»A tak ¡sem poznal«, končí
svou vzpomínku Neruda,
»že cesta osvětou trni
tá bolestmi vykupovaná«. Výrobní i
rozvodné zařízení ovšem
přizpůsobilo těmto novým
úkolům.
A dnes stojíme počát
kem třetí vývojové etapy.-*
. Plyn
však nalezl nové větší po
le použití: nikoliv světlo, ale
teplo domácností živ
ností vaření, pečení ohří
vání všeho druhu.
Měl isem svou povinnost
vznésti tento apel používatele
plynu všech odvětvích, neboť
šetřením umožníme dokonalejší
distribuci plvnu. platí pro všechny ho
řáky domácnosti, živnosti a
průmyslu. Hluboko pa-
měf vryl onen okamžik
i mysl velikého českého
básníka Jana erudy,tehdy
malého chlapce. lčky při
družil otci; ach, by
la mučivá cesta domů pro
malého zvědavce.
Přišlo světlo elektrické
