Nerudou trhlo.
»A tak ¡sem poznal«, končí
svou vzpomínku Neruda,
»že cesta osvětou trni
tá bolestmi vykupovaná«. Umíme vyrábět sví
tiplyn nejen černého uhlí,
avšak levnějšího uhlí,
hnědého.
Všechny tehdejší české
časopisy psaly této udá
losti: Pražské noviny, Květy,
Česká včela.
Praha celý tehdej
ší český svět živým
jmem sledovaly postup za-
řizovacích prací plynového
paužívati častšii místo vanová
sprchovou lázeň steině účinnou
Dři poloviční spotřebě plvnu.
Přišlo světlo elektrické.
Plynárenství nalezlo ob
noveném státě mnoho po
chopení oro své úkoly. Umíme rozvádět
plyn pod vysokým tlakem až
30 atm. se
náměstí pomalu vyprazdňo
valo.
Toto pražské osvětleni bylo
též prvním stálým osvětle
ním území ČSR. sta kilometrů da
leko.
Plyn jako zdroj tepla při
chází nejen domácností
a živností, avšak ohrom
ném množství neirůz-
nějšího průmyslu. Hluboko pa-
měf vryl onen okamžik
i mysl velikého českého
básníka Jana erudy,tehdy
malého chlapce. Zlatá záře —
lak Nerudovi zdálo —
se rozlévala starobylých
chrámech, domech, Kinské-
ho paláci starobylé rad
nici. Umíme nouzi sví
tiplynem pohánět auta. platí pro všechny ho
řáky domácnosti, živnosti a
průmyslu.-*
. Výrobní i
rozvodné zařízení ovšem
přizpůsobilo těmto novým
úkolům. Dří
ve roztříštěno různých
výroben, nyní sjednoceno
v československém energe
tickém průmyslu.
A dnes stojíme počát
kem třetí vývojové etapy. Ješ
tě jeden pohled zpět tu
všechnu krásu již rychle
domů.
S úzkostí bral domů na
Karlově mostě uviděl liž z
dálky přicházející tatínkovu
postavu. poté udržovati tep
lo nepatrnou spotřebou,
udržovati příjemné teplo ne-
přetápěti místnosti úřadech). Tajně se
vytratil domu přes Kar
lův most rovnou Staro
městské náměstí. Lidu tam
bylo nabito.
nemýtí nádobí Irucel pod te
koucí horkou vodou, nýbrž dře
zu (umývadle);
p -
t používati topných těles k
vvtápění dokonale stránce
hygienické hospodárné pro ten
účel zkonstruovaných, pe
čicích trub jiných spotřebičů,
voliti pro vytápění tělesa větší,
s velkou počáteční výtopnou
schaoností. září bylo tomu
právě 100 let, kdy prvé
200 plynových hořáků
osvětlovalo pražské ulice.
Důležitou roli při úsporném
používání plvnu hraje čistota ho
řáků.
O doby udělalo ovšem
plynárenství velký pokrok. Veškerý zá|em
Pražanů upínal Staro
městskému náměstí, němž
od dávných věků viděl čes
ký člověk srdce Prahy. Jeho kroky urychlo
vala vzpomínka otce.Letos, 15.
osvětlení hlavního města
království.
Pavilon pražské obecni plynárny Zemské
jubilejní výstave Praze 1891. Plyn
však nalezl nové větší po
le použití: nikoliv světlo, ale
teplo domácností živ
ností vaření, pečení ohří
vání všeho druhu.
Krásnou vzpomínku na
tuto událost zachoval nám
Jan eruda ¡ednom ze
svých nezapomenutelných
fejtonů. lčky při
družil otci; ach, by
la mučivá cesta domů pro
malého zvědavce.
Měl isem svou povinnost
vznésti tento apel používatele
plynu všech odvětvích, neboť
šetřením umožníme dokonalejší
distribuci plvnu. prvních
počátků zbyl jen název
»svítiplyn«. eruda věděl, co
na něho čeká. Světlo bylo ¡ako ve
dne, bys špendlík nalezl!
Hodina hodinou míjela,
údery orloje sice vybízely
k návratu, ale malý, udive
ný školáček neslyšel. dom ov
ním zámku zargchotil těžký
klíč výprask, který tehdy
N eruda dostal, splnil jeho
obavy míře netušené
