stol. stol.
I úspory energie pohledu technického jsou závislé jejich
výsledcích. vláknem
Tantalové žárovky Žárovky wolframovým vláknem Mléčná žárovka vzduchoprázdná Žárovka plněná plynem
. století novou revoluci průmyslu, která znamenala po-
čátek elektroenergetiky. příklad nám může posloužit vývoj žárovky.
O elektřině jsme dozvěděli něco rozumného teprve tehdy,
když byla objevena její technická upotřebitelnost. Parní stroj
byl prvním zdrojem mechanické energie nezávislým místě.
Má-li společnost technickou potřebu, pohání vývoj vědy více
než deset universit, celá hydrostatika byla vyvolána život po-
třebou regulace horských bystřin Itálii 16.
Uhlíková žárovka vyvinutá Edisonem (1879-1881) spotřebo-
9
Definice pojmů principy, které determinují energetickou efektivitu
Provazcová obloukovka (Siemens Halske)
Vývoj žárovky
První Edisonova Žárovka Behmova Žárovky uhlík Žárovka uhlíkovým Žárovky osmiem
žárovka 19. století. 17.
Výsledky vědy, výzkumu vývoje nejen přispívají rozvoji
lidské společnosti, ale jsou faktorem, který limituje.
Obráběcí stroj znásoboval fyzickou sílu člověka, urychloval
a zpřesňoval jeho práci. Engels toto téma napsal:
Věda velké míře závislá stavu potřebách techniky.
Výzkum vývoj přitom neprobíhá sám sobě, ale směro-
ván požadavky potřebami společnosti, konkrétně techniky,
což zpětně urychluje rozvoj vědy. Zdeněk Vo-
stracký, 2006)
První průmyslová revoluce byla spojena řadou objevů slav-
ných fyziků, přírodovědců techniků. Elek-
trická energie spolu tím přinesla vyšší technické úrovni
nové řešení problémů elektrotepelných elektrochemických,
vnikla domácnosti tím soukromí člověka. Vznikla, když lidé zařa-
dili výrobního pochodu parní obráběcí stroje.symboly pro dorozumívání.
V časopisech bývá věnována přibližně polovina místa objevu
a druhá úspěšné aplikaci. tyčinkami 19. Využití elektřiny, která byla nejprve
využívána osvětlování, zmnohonásobilo možnosti pracovních
strojů, neboť umožnila individuální elektrický pohon. (Prof. Vědu charakterizoval třech ob-
lastech:
– objevování nového, dosud neznámého,
– analyzování syntetizování objevených možností,
– vytváření nových produktů využitím nových objevů (to
bývá nazýváno aplikací). Další rozvoj vědy výzkumu umožnil
v 19. Proto aplikace poznatků vědy mi-
mořádně důležitá své místo vědě
