také
obsahovaly kov!
Za pozornost stojí fakt, firmy mohly vyrábět pouze to
zboží, které zhotovovaly II. Východiskem mělo být využití noční energie: 1. Výstavba vedení vysokého napětí byla malá. Německo mohlo prohrát válku bylo by
vše jinak autoři úvah zřejmě nepřepokládali). Vzniklo tak
velké množství „přebytečné noční energie“. souvislosti tím byla uvedena
řada podmínek pro to, aby byla elektřina využita účelně –
vyvinout nová nízkoenergetická topidla, aby „nevolila ře-
šení primitivní nebo nemotorná“, nové způsoby vytápění
jako jsou elektricky vytápěná stěna panel, které vytvoří
příjemné prostředí nižšími nároky energii než zdroje kr-
bové, nové hmoty stavební zvýšenou tepelnou izolací, ale
zejména vzbudit obecenstvu zájem elektrické topení
a povědomí vlastním smyslu elektrizačního hospodaření“. Němci prů-
běhu války začali prosazovat pravidelný odvod mědi vedení. úrazem naři-
zovalo toto: Elektrické vařiče, elektrické plotýnky, elektrická
kamínka, elektrické teplomety elektrické žehličky pro domác-
nost musí míti vyznačeny tyto údaje jméno neb značku vý-
robce, jmenovité napětí (V) jmenovitý příkon (W). Proti roku 1937 stoupla však výroba elektřiny ze
4169 mio kWh 6067 mio kWh roce 1944.
75
Protektorát Čechy Morava
Elektrotechnický věstník reklama roku 1942
. §13. bylo také jednou hlavních příčin,
proč posledním válečném roce musely elektrárny silně ome-
zovat spotřebu elektřiny…
V roce 1937 dodaly elektrárny trh asi 2000 mio kWh. Energetické hospodářství letech okupace
V protektorátě Čechy Morava začalo výrazné pronikání ně-
meckého kapitálu všeužitečných elektrárenských podniků.
Ve skupině elektráren závodních jsou zahrnuty také Stalinovy
závody. území Čech době okupace byly
čtyři elektrárenské podniky, Moravě dva. Výstavba teplárny Náchod byla zakázána. Řešilo tedy
její využití.
Z toho dodalo drobném asi 600 mio kWh, průmyslu elek-
trickým drahám asi 1400 mio kWh.“
V témže roce byl vydán příkaz povinného označování elek-
trických spotřebičů pro domácnost důvodů usnadnění kon-
troly účelem dosažení úsporného využití materiálu za-
mezení plýtvání elektrickou energií, jakož důvodů ochrany
drobného spotřebitele před brakem před ev.
ve velkoprůmyslu pro přečerpání, ohřívání vody pro
potřeby bytové živnostenské akumulačních boilerech, 3. Elektrárna Štěchovicích měla být dokončena roce
1942, slapská roce 1949, obě měly zásobit Prahu střední
Čechy (pozn. Podle přírůstku výroby od-
hadujeme elektřinu, přivedenou trh roce 1944, asi 3041
mio kWh, toho drobném asi 900 mio kWh. Roku 1941 linka Dolního
Slezska Walbrzychu Poříčí Všestar 1942 propojení
Kolín-Všestary. Okupace za-
stavila slibný vývoj teplárenství. elektráren závodních 1125 na
1300 MW. Obchodníci
smí prodávati toliko takto označené zboží…
5.
Náhradní železné vodiče již během válečných let zejména pak
v prvních poválečných letech silně zrezivěly, takže musely být
urychleně odstraněny nahrazeny hliníkovými. Posta-
vily prakticky pouze dvě linky. Byl připraven
k realizaci projekt výstavby vedení 220 Slezských revírů
přes Moravu Rakouska perspektivním propojením alp-
ské vodní síly, který však nebyl realizován. Výroba elektřiny
vzrostla asi instalovaný výkon elektráren však jen
o 18,1 Ještě větší nepoměr elektráren veřejných. „Kupferakce“ bylo dle odhadu shromážděno od-
vezeno asi 3600 mědi. Výrobky jsou namnoze podřadné jakosti, čímž je
poškozován nezkušený konsument špatným využitím elektrické
energie způsobována národohospodářská ztráta. ročně průměrně obcí.
Investiční výstavba energetiky byla omezena minimum.
Protože bylo stále málo, neboť vedení neopravovala, na-
řídili výměnu měděných vodičů sítích nízkého napětí jejich
nahrazení železnými vodiči. čtvrtletí 1939. III. Výroba
elektřiny Čechách Moravě válečném období stoupala. Současně však projevily snahy podřízení
a využití naší energetiky pro celoněmecké zájmy.3. §11.
Došlo jejich slučování.
Důsledek projevuje tom, instalovaný výkon elektráren
veřejných stoupl naší republice 745 roce 1937 na
912 roce 1944. Byly
to důsledky nejen omezovaného zásobování maloodběratelů
elektrickou energií, ale tzv. celou dobu
se připojilo celkem 323 obcí, tj.
■ Podle představ roku 1940 měla průběhu deseti let vý-
razně vzrůst výroba elektřiny nových zdrojů, zejména vod-
ních.
Zařízení však nebylo udržováno obnovováno. Povolení odběru muselo být podáno případě,
když jednalo dovoz výrobků železa, oceli plechu ze
Sudet včetně vánočních ozdob, hraček nebo matrací. Zákaz používání rtuti.užívání zinku jeho slitin.
Z této tzv. Jestliže vyloučíme, zjistíme, přírůst spotřeby elek-
třiny průmyslu přesunul minulých letech odběr sítí
veřejných elektráren, protože závodní elektrárny dále zastaraly
a nebyly výjimkou Stalinových závodů několika jiných ma-
lých závodů dále budovány, uvedl Jaroslav Ibler přednášce
na schůzi ESČ Zlíně počátkem roku 1946. Zde
vzrostla výroba 66,5 výkon však jen 22,4 elektráren
závodních vzrostla výroba 23,7 instalovaný výkon pak jen
o 15,5 Vzhledem stavu veřejných elektráren mělo být
v uplynulých letech postaveno asi 410 proti 167 MW, které
se skutečně postavily.
Rovněž omezil vývoj plošné elektrizace. Dozorčí
úřadovna totiž zjistila (1941), „není respektováno zejména
ustanovení výrobě topných varných nářadí železa oceli
a řemeslníky, kteří toto zboží vyrábějí živnostensku bez
povolení dozorčí úřadovny, ačkoli roce 1939 ani dříve –
nevyráběli.
při pečení chleba pečiva vůbec, výtop kostelů, pro
veřejné osvětlení dopravu, vodárenství, bytovém
akumulačním vytápění. Zákaz používání kadmia
a jeho slitin. „odměďovací akce“. Celkem 1870 roce 1937 vzrostl 2212 MW
v roce 1944. Problém byl ale tom, ani hliníku
natož zinku nebyl dostatek…
Pokud výrobce potřeboval zakázané kovy „naléhavých
technických nebo hospodářských důvodů zhotovování vý-
robků,“ musel požádat výjimku dozorčí úřadovnu prostřed-
nictvím Ústředního svazu řemesla, který byl povinen ověřit její
oprávněnost. době války přešly teplá-
renský provoz jen elektrárna Pardubice částečně elektrárny
Kolín Zlín. Jako náhradní
materiál všude, kde bylo možné, doporučoval hliník, zinek
a jiné náhradní kovy. Pozn. Současně musela
být, dle nařízení protektorátní vlády 319/1941, povolena roz-
hodující kapitálová účast uvedených podnicích říšskému prů-
myslovému koncernu Elektrowerke. Mimo všeužitečných
elektráren zůstaly nadále elektrárny městské závodní. Záleželo hodně tom, jak byly pří-
kazy Němců plněny třeba říci, naši energetici tímto na-
řízením příliš nepospíchali všemožně provedení odkládali.
Přírůstky výkonů byly dokončovaných elektráren rozestavě-
ných před okupací Štěchovice, Kolín, Vydra, Kníničky Sva-
toňovice
