také
obsahovaly kov!
Za pozornost stojí fakt, firmy mohly vyrábět pouze to
zboží, které zhotovovaly II.
Protože bylo stále málo, neboť vedení neopravovala, na-
řídili výměnu měděných vodičů sítích nízkého napětí jejich
nahrazení železnými vodiči.
Zařízení však nebylo udržováno obnovováno. Jako náhradní
materiál všude, kde bylo možné, doporučoval hliník, zinek
a jiné náhradní kovy.
Došlo jejich slučování. Povolení odběru muselo být podáno případě,
když jednalo dovoz výrobků železa, oceli plechu ze
Sudet včetně vánočních ozdob, hraček nebo matrací. §13. souvislosti tím byla uvedena
řada podmínek pro to, aby byla elektřina využita účelně –
vyvinout nová nízkoenergetická topidla, aby „nevolila ře-
šení primitivní nebo nemotorná“, nové způsoby vytápění
jako jsou elektricky vytápěná stěna panel, které vytvoří
příjemné prostředí nižšími nároky energii než zdroje kr-
bové, nové hmoty stavební zvýšenou tepelnou izolací, ale
zejména vzbudit obecenstvu zájem elektrické topení
a povědomí vlastním smyslu elektrizačního hospodaření“.3.
■ Podle představ roku 1940 měla průběhu deseti let vý-
razně vzrůst výroba elektřiny nových zdrojů, zejména vod-
ních.
Z toho dodalo drobném asi 600 mio kWh, průmyslu elek-
trickým drahám asi 1400 mio kWh. „odměďovací akce“. Problém byl ale tom, ani hliníku
natož zinku nebyl dostatek…
Pokud výrobce potřeboval zakázané kovy „naléhavých
technických nebo hospodářských důvodů zhotovování vý-
robků,“ musel požádat výjimku dozorčí úřadovnu prostřed-
nictvím Ústředního svazu řemesla, který byl povinen ověřit její
oprávněnost. Výstavba vedení vysokého napětí byla malá. Východiskem mělo být využití noční energie: 1. době války přešly teplá-
renský provoz jen elektrárna Pardubice částečně elektrárny
Kolín Zlín. Proti roku 1937 stoupla však výroba elektřiny ze
4169 mio kWh 6067 mio kWh roce 1944.“
V témže roce byl vydán příkaz povinného označování elek-
trických spotřebičů pro domácnost důvodů usnadnění kon-
troly účelem dosažení úsporného využití materiálu za-
mezení plýtvání elektrickou energií, jakož důvodů ochrany
drobného spotřebitele před brakem před ev. Výstavba teplárny Náchod byla zakázána. Byl připraven
k realizaci projekt výstavby vedení 220 Slezských revírů
přes Moravu Rakouska perspektivním propojením alp-
ské vodní síly, který však nebyl realizován. Vzniklo tak
velké množství „přebytečné noční energie“. Výroba
elektřiny Čechách Moravě válečném období stoupala. Záleželo hodně tom, jak byly pří-
kazy Němců plněny třeba říci, naši energetici tímto na-
řízením příliš nepospíchali všemožně provedení odkládali.
Náhradní železné vodiče již během válečných let zejména pak
v prvních poválečných letech silně zrezivěly, takže musely být
urychleně odstraněny nahrazeny hliníkovými. území Čech době okupace byly
čtyři elektrárenské podniky, Moravě dva. Mimo všeužitečných
elektráren zůstaly nadále elektrárny městské závodní. Současně musela
být, dle nařízení protektorátní vlády 319/1941, povolena roz-
hodující kapitálová účast uvedených podnicích říšskému prů-
myslovému koncernu Elektrowerke.
ve velkoprůmyslu pro přečerpání, ohřívání vody pro
potřeby bytové živnostenské akumulačních boilerech, 3. Pozn. úrazem naři-
zovalo toto: Elektrické vařiče, elektrické plotýnky, elektrická
kamínka, elektrické teplomety elektrické žehličky pro domác-
nost musí míti vyznačeny tyto údaje jméno neb značku vý-
robce, jmenovité napětí (V) jmenovitý příkon (W). Obchodníci
smí prodávati toliko takto označené zboží…
5.
Investiční výstavba energetiky byla omezena minimum. „Kupferakce“ bylo dle odhadu shromážděno od-
vezeno asi 3600 mědi. ročně průměrně obcí. Výrobky jsou namnoze podřadné jakosti, čímž je
poškozován nezkušený konsument špatným využitím elektrické
energie způsobována národohospodářská ztráta. Jestliže vyloučíme, zjistíme, přírůst spotřeby elek-
třiny průmyslu přesunul minulých letech odběr sítí
veřejných elektráren, protože závodní elektrárny dále zastaraly
a nebyly výjimkou Stalinových závodů několika jiných ma-
lých závodů dále budovány, uvedl Jaroslav Ibler přednášce
na schůzi ESČ Zlíně počátkem roku 1946. Energetické hospodářství letech okupace
V protektorátě Čechy Morava začalo výrazné pronikání ně-
meckého kapitálu všeužitečných elektrárenských podniků. celou dobu
se připojilo celkem 323 obcí, tj. Celkem 1870 roce 1937 vzrostl 2212 MW
v roce 1944.
Přírůstky výkonů byly dokončovaných elektráren rozestavě-
ných před okupací Štěchovice, Kolín, Vydra, Kníničky Sva-
toňovice. Zákaz používání rtuti. elektráren závodních 1125 na
1300 MW.
Ve skupině elektráren závodních jsou zahrnuty také Stalinovy
závody.užívání zinku jeho slitin. Zde
vzrostla výroba 66,5 výkon však jen 22,4 elektráren
závodních vzrostla výroba 23,7 instalovaný výkon pak jen
o 15,5 Vzhledem stavu veřejných elektráren mělo být
v uplynulých letech postaveno asi 410 proti 167 MW, které
se skutečně postavily. Německo mohlo prohrát válku bylo by
vše jinak autoři úvah zřejmě nepřepokládali).
při pečení chleba pečiva vůbec, výtop kostelů, pro
veřejné osvětlení dopravu, vodárenství, bytovém
akumulačním vytápění.
Z této tzv. Zákaz používání kadmia
a jeho slitin.
75
Protektorát Čechy Morava
Elektrotechnický věstník reklama roku 1942
.
Důsledek projevuje tom, instalovaný výkon elektráren
veřejných stoupl naší republice 745 roce 1937 na
912 roce 1944. Byly
to důsledky nejen omezovaného zásobování maloodběratelů
elektrickou energií, ale tzv. Dozorčí
úřadovna totiž zjistila (1941), „není respektováno zejména
ustanovení výrobě topných varných nářadí železa oceli
a řemeslníky, kteří toto zboží vyrábějí živnostensku bez
povolení dozorčí úřadovny, ačkoli roce 1939 ani dříve –
nevyráběli. Podle přírůstku výroby od-
hadujeme elektřinu, přivedenou trh roce 1944, asi 3041
mio kWh, toho drobném asi 900 mio kWh. §11. Současně však projevily snahy podřízení
a využití naší energetiky pro celoněmecké zájmy. Elektrárna Štěchovicích měla být dokončena roce
1942, slapská roce 1949, obě měly zásobit Prahu střední
Čechy (pozn. čtvrtletí 1939. Řešilo tedy
její využití. Okupace za-
stavila slibný vývoj teplárenství. Výroba elektřiny
vzrostla asi instalovaný výkon elektráren však jen
o 18,1 Ještě větší nepoměr elektráren veřejných. Roku 1941 linka Dolního
Slezska Walbrzychu Poříčí Všestar 1942 propojení
Kolín-Všestary.
Rovněž omezil vývoj plošné elektrizace. bylo také jednou hlavních příčin,
proč posledním válečném roce musely elektrárny silně ome-
zovat spotřebu elektřiny…
V roce 1937 dodaly elektrárny trh asi 2000 mio kWh. III. Posta-
vily prakticky pouze dvě linky. Němci prů-
běhu války začali prosazovat pravidelný odvod mědi vedení
