3. hospodárnost, jakost bez-
pečnost, aby nám byl jasný její dalekosáhlý význam. Dvě pece celkem retor-
tách spraví vše.
8. Volme stanovisko širší: každý ví, mů-
žeme plyn výborně upotřebiti topení, vaření, jakož pro vše-
liké účely jiné. Normy jsou obecně pro celé hospodářství ukazatelem ja-
kostních výrobků. Výhodnost pecí kon-
Plynárenská pec retortami
. Normalizace účinným podnětem bádání technic-
kému výzkumu. Jest samozřejmé, plyn ten sloužil nejen osvětlení
měst, ale veškerým účelům továrnám průmyslovým závo-
dům. Normalizace znamená výrobu principech odborných
a pouze tradici osobních názorech.
10. když
efekt využití uhlí koksárenství při jeho zplyňování byl ně-
kolikanásobně vyšší, píšeme tom druhé kapitole, než při
jeho spalování, náklady jeho dopravu výstavba plynáren-
ských sítí hrály svou roli.
6. Kapitola
2. Normalizace učí technologické disciplíně, tj. posu-
zujeme plyn generatorní prostě podle množství spotřebovaného
koksu podpalu peci potřebného. Tak např. Jsme plynárnictví zvyklými,
že každá pec svému vytápění vlastní generátor; při topení
peci vyvozujeme právě plyn generatorní, který spálením dává
vám vyšší, destilaci uhlí potřebné temperatury.
Závěr: Není možné krátkosti popsat význam normalizace
v socialistickém hospodářství, hospodářství, které prahu
bouřlivého vývoje. Úspora deficitního materiálu.56
3. výrobní plán celostátní je
úplný teprve tehdy, je-li spojen normami (technickými
podmínkami) pro příslušný program.
4. Snad stačí, kdy uvědomíme mohutnou
frontu normalizace její náplň, tj.
3. Hleďme vyráběti plyn laciněji, než tomu dnes;
pak budeme moci všade, jak bytech, tak průmyslu nahraditi
uhlí palivem plynným svítiplynem což hygienický zájem
našich měst.11. Koks
vypuštěný pecí kontinuálních již uhašen odveze prostě
na haldu. proto hodnotu výchovnou, estetickou, etickou. Plynárenství
Plynárenství bylo první republice tak trochu popelkou. Koky, získané podnes
v plynárnách snad jiných průmyslech upotřebené, pod-
palu byly vylučovány.
Proto mají koky cenu vyšší; upotřebme jedině vytápění na-
šich příbytků, odstranění saniterních závad velkoměst
Pro denní výkon 000 m3
svítiplynu bylo třeba podle na-
šich zkušeností pecí vodorovných devítiretortových, úhrnem
144 retort, předpokládaje reservu, kterouž nutno po-
čítati. Bylo
zdůrazňováno, plyn elektřina velkých centrech –
dávno již nekonkurují spolu; vymaňme jednou toho: ply-
nárníci úzkostlivě srovnávají plyn elektřinu, elektrotechnikové
opět elektřinu plyn. pak cena daleko lacinější, než cena
dnešní, kdy kupujeme uhlí kusové platíme zaň dosti vysoký
dovoz. Kolik toho
plynu je, jak draho nám přijde, říci nedovedeme. pořádku,
přesnosti, šetrnosti, odpovědnosti, smyslu pro povinnost
atd. Potřebujeme tedy při dnešní manuální
práci denně lidí. Veškeré drcení uhlí, zvedání atd. Norma dnešní úpravě dnešním obsahem nejen vý-
robní pomůcka, ale veliké míře učebnicí, vědeckým
dílem, důležitým pro studium školách, pro zaškolování
kádrů. Jak zdů-
razňovala řada odborníků, třeba stavět plyn elektřinu pří-
čině světla pohonu rovnocenné. Normalizace znamená pokrok vývoj výrobě, neboť
norma musí být progresivní. Podmínkou je-
jich výstavby byl dostatek laciné suroviny: černé uhlí kamenné,
které dáti dosti plynu jakosti žádané současně dáti
i koks prodejný stejně dobrý, jako koks hutní. Přitom koks
nejlepších vlastností měl docílit mícháním dvou příp. Promít-
neme-li toto dnešního dění vidíme, normalizace záru-
kou hesla „vyrábět lépe, více levněji“.
Nové plynárny měly být budovány perspektivou let
s tím, jejich součástí byla elektrárna, příklad byly dá-
vány Německo Rakousko, konkrétně Vídeň.
A nyní přihlédněme pecím kontinuálním (byly době pro-
pagovány zahraničí užívány). důvodů národohospodář-
ských, jakož důvodu tepelného hospodářství navrhoval
co podpal kvality podřadnější jsou to: špatnější uhlí černé,
případně uhlí hnědé, neb brikety. Přitom, jak do-
čteme roce 1928, novějšími přespolními centrálami elektric-
kými plyn dnes předstižen musí mnoho doháněti. více
druhů drobného uhlí, případně mouru neb uhlí rozemletého. Navíc ani nedostalo počátkem
20. vykoná síla elek-
trická, která zde sílu manuelní nahrazuje.
Dále byla otázka podpalu. Nutno šlakovati denně jen pece plniti re-
torty každou denně osmkráte, připuštěním jistého množství uhlí,
při které práci nikdo není vůbec obtěžován ani prachem, ani
plynem, ani žárem: pak třeba vypouštěti spodky retort, jichž
je 16, 12kráte hodinách, což dává 192, proti prokázanému
číslu 702 při retortách vodorovných, při práci manuelní.
5.
9. koky dlužno hleděti jako výrobek
suchou destilací uhlí bez přístupu vzduchu zušlechtěný. Normy mají velikou cenu dokumentační. Budeme moci dolech
zpracovati direktně uhlí drobné prvotřídní, které však nesnese
cenu dopravy. Znamená dále, třeba naložiti na
příslušný jeřáb 888 uhlí hodinách vše ručně, kte-
rážto práce jest zvláště namáhavá vysilující. pohonu drah
elektrických byla energie elektrická nenahraditelnou. Tito lidé musí denně šlakovati pecí, ote-
vříti vyprázdniti denně 702 retort, což znamená vytahati re-
tort pomocí háku ručně 621 koksu, odvézti tento žhavý koks
na haldu uhasiti jej. let podobné podpory jako elektrárenství. Nutno udržet nebo vybudovat hospodářskou nezávislost na
kapitalistických státech.
7.
A jsme prvé uvedené alternativy. Jelikož jedné vodorovné retorty získáme denně jen
220 plynu, potřebujeme při 18% přísadě plynu vodního míti
v žáru 117 retort, což pecí, jichž obsluze potřebujeme
20 lidí pro jednu směnu
