11. Jest samozřejmé, plyn ten sloužil nejen osvětlení
měst, ale veškerým účelům továrnám průmyslovým závo-
dům. Volme stanovisko širší: každý ví, mů-
žeme plyn výborně upotřebiti topení, vaření, jakož pro vše-
liké účely jiné.
Nové plynárny měly být budovány perspektivou let
s tím, jejich součástí byla elektrárna, příklad byly dá-
vány Německo Rakousko, konkrétně Vídeň. Hleďme vyráběti plyn laciněji, než tomu dnes;
pak budeme moci všade, jak bytech, tak průmyslu nahraditi
uhlí palivem plynným svítiplynem což hygienický zájem
našich měst.
Proto mají koky cenu vyšší; upotřebme jedině vytápění na-
šich příbytků, odstranění saniterních závad velkoměst
Pro denní výkon 000 m3
svítiplynu bylo třeba podle na-
šich zkušeností pecí vodorovných devítiretortových, úhrnem
144 retort, předpokládaje reservu, kterouž nutno po-
čítati. Normalizace účinným podnětem bádání technic-
kému výzkumu. posu-
zujeme plyn generatorní prostě podle množství spotřebovaného
koksu podpalu peci potřebného.
9. Nutno udržet nebo vybudovat hospodářskou nezávislost na
kapitalistických státech. když
efekt využití uhlí koksárenství při jeho zplyňování byl ně-
kolikanásobně vyšší, píšeme tom druhé kapitole, než při
jeho spalování, náklady jeho dopravu výstavba plynáren-
ských sítí hrály svou roli.
10. Promít-
neme-li toto dnešního dění vidíme, normalizace záru-
kou hesla „vyrábět lépe, více levněji“. Výhodnost pecí kon-
Plynárenská pec retortami
. Potřebujeme tedy při dnešní manuální
práci denně lidí. koky dlužno hleděti jako výrobek
suchou destilací uhlí bez přístupu vzduchu zušlechtěný. let podobné podpory jako elektrárenství.
8. Normy jsou obecně pro celé hospodářství ukazatelem ja-
kostních výrobků. Tito lidé musí denně šlakovati pecí, ote-
vříti vyprázdniti denně 702 retort, což znamená vytahati re-
tort pomocí háku ručně 621 koksu, odvézti tento žhavý koks
na haldu uhasiti jej. více
druhů drobného uhlí, případně mouru neb uhlí rozemletého. vykoná síla elek-
trická, která zde sílu manuelní nahrazuje.56
3. Kapitola
2. Plynárenství
Plynárenství bylo první republice tak trochu popelkou. pořádku,
přesnosti, šetrnosti, odpovědnosti, smyslu pro povinnost
atd. Normy mají velikou cenu dokumentační. Normalizace znamená výrobu principech odborných
a pouze tradici osobních názorech. Budeme moci dolech
zpracovati direktně uhlí drobné prvotřídní, které však nesnese
cenu dopravy.
A nyní přihlédněme pecím kontinuálním (byly době pro-
pagovány zahraničí užívány).
5. Tak např. Kolik toho
plynu je, jak draho nám přijde, říci nedovedeme. Přitom, jak do-
čteme roce 1928, novějšími přespolními centrálami elektric-
kými plyn dnes předstižen musí mnoho doháněti. Nutno šlakovati denně jen pece plniti re-
torty každou denně osmkráte, připuštěním jistého množství uhlí,
při které práci nikdo není vůbec obtěžován ani prachem, ani
plynem, ani žárem: pak třeba vypouštěti spodky retort, jichž
je 16, 12kráte hodinách, což dává 192, proti prokázanému
číslu 702 při retortách vodorovných, při práci manuelní. výrobní plán celostátní je
úplný teprve tehdy, je-li spojen normami (technickými
podmínkami) pro příslušný program. proto hodnotu výchovnou, estetickou, etickou. Veškeré drcení uhlí, zvedání atd.
A jsme prvé uvedené alternativy.
3. Úspora deficitního materiálu.
7. Jak zdů-
razňovala řada odborníků, třeba stavět plyn elektřinu pří-
čině světla pohonu rovnocenné. Dvě pece celkem retor-
tách spraví vše.
Závěr: Není možné krátkosti popsat význam normalizace
v socialistickém hospodářství, hospodářství, které prahu
bouřlivého vývoje.
6. Normalizace znamená pokrok vývoj výrobě, neboť
norma musí být progresivní. pak cena daleko lacinější, než cena
dnešní, kdy kupujeme uhlí kusové platíme zaň dosti vysoký
dovoz. Koks
vypuštěný pecí kontinuálních již uhašen odveze prostě
na haldu. Bylo
zdůrazňováno, plyn elektřina velkých centrech –
dávno již nekonkurují spolu; vymaňme jednou toho: ply-
nárníci úzkostlivě srovnávají plyn elektřinu, elektrotechnikové
opět elektřinu plyn. pohonu drah
elektrických byla energie elektrická nenahraditelnou. Přitom koks
nejlepších vlastností měl docílit mícháním dvou příp. Koky, získané podnes
v plynárnách snad jiných průmyslech upotřebené, pod-
palu byly vylučovány. Podmínkou je-
jich výstavby byl dostatek laciné suroviny: černé uhlí kamenné,
které dáti dosti plynu jakosti žádané současně dáti
i koks prodejný stejně dobrý, jako koks hutní.
3. Jsme plynárnictví zvyklými,
že každá pec svému vytápění vlastní generátor; při topení
peci vyvozujeme právě plyn generatorní, který spálením dává
vám vyšší, destilaci uhlí potřebné temperatury.
4. Norma dnešní úpravě dnešním obsahem nejen vý-
robní pomůcka, ale veliké míře učebnicí, vědeckým
dílem, důležitým pro studium školách, pro zaškolování
kádrů. Normalizace učí technologické disciplíně, tj. Znamená dále, třeba naložiti na
příslušný jeřáb 888 uhlí hodinách vše ručně, kte-
rážto práce jest zvláště namáhavá vysilující. Navíc ani nedostalo počátkem
20. důvodů národohospodář-
ských, jakož důvodu tepelného hospodářství navrhoval
co podpal kvality podřadnější jsou to: špatnější uhlí černé,
případně uhlí hnědé, neb brikety. Snad stačí, kdy uvědomíme mohutnou
frontu normalizace její náplň, tj.
Dále byla otázka podpalu. hospodárnost, jakost bez-
pečnost, aby nám byl jasný její dalekosáhlý význam. Jelikož jedné vodorovné retorty získáme denně jen
220 plynu, potřebujeme při 18% přísadě plynu vodního míti
v žáru 117 retort, což pecí, jichž obsluze potřebujeme
20 lidí pro jednu směnu
