Tepelná čerpadla
Tepelné čerpadlo stroj, který čerpá teplo jednoho místa na
jiné vynaložením vnější práce. rozhraní století jsou již dobré provozní
zkušenosti, také výkony motorů jsou značné, plynových mo-
torů již 300 při tepelné účinnosti Dieselova stroje
as při tepelné účinnosti %.
A) Plynové motory. roce 1910 podařilo
se anglické firmě Vickers postaviti Dieselův motor, něhož se
palivo vstřikuje bez stlačeného vzduchu. základě provedených srovnání jsou plynové motory
na místě před jinými tepelnými motory, kde plyn disposici
jako vedlejší produkt. První
z těchto motorů, nichž plyn byl spalován bez předchozí kom-
prese, měl velmi nízkou tepelnou účinnost, pouze 4,45 takže
jen malé množství energie plynu obsažené přeměnilo
v energii mechanickou.
Zejména při vyšších měrných otáčkách teorie selhala. Teplota těchto
plynů cca 500 600° vedou parním kotlům, které
vytápějí. tlaku 3,2 kg/cm2
.1.28
2., válce nassává jen vzduch,
ten komprimuje tlak atm. rostoucím rozvojem parních turbin, jmenovitě stupňová-
ním jejich jednotkových výkonů, dostaly plynové stroje do
konkurenčního boje parními turbinami při výrobě elektrické
energie, neboť levnější pořizovací náklady parních turbin veli-
kých výkonů vyrovnávají nevýhody jejich horší tepelné účin-
nosti. Základní myšlenkou
pro konstrukci těchto motorů byla řazení dvou dvojčinných
válců téže klice, jak zavedla firma… Škodovy závody
v Plzni. (Triumf techniky)
2.
Požadavek nejvyšší tepelné hospodárnosti znamenal využíti
tepla, které odchází výfukovými plyny stroje. Spalovací motory
Základním znakem spalovacích motorů přímá přeměna te-
pelné energie palivu obsažené energii mechanickou bez
zprostředkování. Tím bylo dosaženo vel-
kého zjednodušení. těch případech, kde nutno plyn na-
před generátorech vyráběti, mají plynové stroje výhodu, že
z daného paliva vyrobí více elektrické energie než
parní turbina. Systém plným úspěchem realisoval Otto
z Kolína nad Rýnem roce 1877.1. Palivo spaluje prostoru válce vzniklý
tlak koná práci.
století, kdy byly zřizovány plynárny větším rozsahu. teplotu 600 700° C
tak, něho uváděné palivo vznítí. Jmenovitě jako reserva
je neobyčejně vhodný, neboť bez přípravy lze jej minutách
spustiti zatížiti. Kapitola
k nejmenším průtokovým ztrátám. Rudolf Diesel roce 1893
změněný pracovní proces, tj., zvláště výrobě elektrické ener-
gie.13. (Triumf techniky)
2.
V prvních letech 20.
Pro tekutá paliva těžší navrhl Ing. Proto se
později při návrhu nového typu turbiny zhotovilo pro dané po-
měry obyčejně několik různých modelů, jejichž pokusným vy-
zkoušením hledán nejvýhodnější tvar nejlepší účinností, podle
kterého pak navrhovala skutečná kola. Tímto způsobem
možno spalovati všechny plyny lehká kapalná paliva, která
se nassávaného vzduchu před motorem přiváděla byla zá-
roveň válce stržena formě mlhy. Počátek jejich vývinu spadá poloviny 19. století nastává rychlý rozvoj spalovacích
strojů podmíněný výhodami, jich pracovní jednoduchostí ne-
odvislostí vysokou tepelnou účinností, která nebyla dosud
žádným tepelným motorem předstižena.12. Poznání, tepelná účinnost těchto mo-
torů stoupá zvyšováním komprese směsi vzduchu plynu
před zapálením, bylo realisováno podle pracovního procesu
čtyřtaktního. Zvýšení tepelné hospodárnosti plynových strojů
těmito zlepšeními tak značné, celková tepelná účinnost
stroje činí dnes tedy téměř 2/5 kalorií plynu obsažených
mění mechanickou práci.
Rychlejší vývoj Dieselových motorů nastal roce 1908, kdy
patenty Ing. století jsou známy oba druhy spalovacího pro-
cesu, nichž prvý nassává směs paliva vzduchem ten po
kompresi uměle zapaluje, druhý nassává jen vzduch, kompri-
muje jej vysoký tlak teplotu pak něho přivádí palivo,
které samo vznítí. Jednou charakteristik práce tepelného čer-
Nákres Dieselova motoru Körtingův plynový motor
. Přívod paliva děje se
ponenáhlu, takže tlak ani teplota více nestoupá. Získané páry dále parní turbině užívá výrobě
mechan.
Ke konci 19. Nevýhodou těchto motorů bylo při-
vádění paliva válce pomocí stlačeného vzduchu, poněvadž
k tomu potřebný vysokotlaký kompresor znamenal komplikaci
a spotřeboval kolem výkonu motoru. Tepelná účinnost stoupla na
12 při středním indik. Poněvadž provozu plně osvědčily, užívá jich
nejen přímému pohonu hutních dmychadel, ale pro pohon
kompresorů, válcoven atd.
Dieselův motor jako stabilní motor pozemní uplatnil nejen
v průmyslu, kde slouží pohonu nejrozmanitějších strojů, ale
i výrobě elektrické energie centrálách špičkových jako re-
serva parních elektrických centrálách. Laboratorní zkoušení však
ukázalo, skutečné poměry turbině nesouhlasí touto teorií.
B) Dieselovy motory. práce.
Původní plynové motory poháněly svítiplynem nassávaným
plynem. Používání svítiplynu nebylo pro jeho cenu ekonomické,
rovněž výroba plynu pro motory nassávaný plyn zvlášt-
ních generátorech byla dosti drahá; plynové motory vyvinuly
se tedy hlavně pro využití hořlavých plynů odpadních, tedy pro
kychtový plyn hutích, koksový plyn atd. Lpění vžité teorii,
pokládané směrodatnou, bylo nás příčinou jistého za-
brzdění vývoje trubin. Diesela prošly. Obvykle chladnějšího
místa teplejší
