12.
Ke konci 19. století jsou známy oba druhy spalovacího pro-
cesu, nichž prvý nassává směs paliva vzduchem ten po
kompresi uměle zapaluje, druhý nassává jen vzduch, kompri-
muje jej vysoký tlak teplotu pak něho přivádí palivo,
které samo vznítí. Poznání, tepelná účinnost těchto mo-
torů stoupá zvyšováním komprese směsi vzduchu plynu
před zapálením, bylo realisováno podle pracovního procesu
čtyřtaktního. Laboratorní zkoušení však
ukázalo, skutečné poměry turbině nesouhlasí touto teorií. Zvýšení tepelné hospodárnosti plynových strojů
těmito zlepšeními tak značné, celková tepelná účinnost
stroje činí dnes tedy téměř 2/5 kalorií plynu obsažených
mění mechanickou práci. Palivo spaluje prostoru válce vzniklý
tlak koná práci. (Triumf techniky)
2. Systém plným úspěchem realisoval Otto
z Kolína nad Rýnem roce 1877. práce., válce nassává jen vzduch,
ten komprimuje tlak atm. Základní myšlenkou
pro konstrukci těchto motorů byla řazení dvou dvojčinných
válců téže klice, jak zavedla firma… Škodovy závody
v Plzni. Poněvadž provozu plně osvědčily, užívá jich
nejen přímému pohonu hutních dmychadel, ale pro pohon
kompresorů, válcoven atd.
B) Dieselovy motory. Tímto způsobem
možno spalovati všechny plyny lehká kapalná paliva, která
se nassávaného vzduchu před motorem přiváděla byla zá-
roveň válce stržena formě mlhy. (Triumf techniky)
2.1. Obvykle chladnějšího
místa teplejší. Používání svítiplynu nebylo pro jeho cenu ekonomické,
rovněž výroba plynu pro motory nassávaný plyn zvlášt-
ních generátorech byla dosti drahá; plynové motory vyvinuly
se tedy hlavně pro využití hořlavých plynů odpadních, tedy pro
kychtový plyn hutích, koksový plyn atd.
Rychlejší vývoj Dieselových motorů nastal roce 1908, kdy
patenty Ing. teplotu 600 700° C
tak, něho uváděné palivo vznítí. Přívod paliva děje se
ponenáhlu, takže tlak ani teplota více nestoupá. Jednou charakteristik práce tepelného čer-
Nákres Dieselova motoru Körtingův plynový motor
. těch případech, kde nutno plyn na-
před generátorech vyráběti, mají plynové stroje výhodu, že
z daného paliva vyrobí více elektrické energie než
parní turbina.
Požadavek nejvyšší tepelné hospodárnosti znamenal využíti
tepla, které odchází výfukovými plyny stroje.
Zejména při vyšších měrných otáčkách teorie selhala.
Pro tekutá paliva těžší navrhl Ing.
století, kdy byly zřizovány plynárny větším rozsahu.
V prvních letech 20. Získané páry dále parní turbině užívá výrobě
mechan.
A) Plynové motory. Proto se
později při návrhu nového typu turbiny zhotovilo pro dané po-
měry obyčejně několik různých modelů, jejichž pokusným vy-
zkoušením hledán nejvýhodnější tvar nejlepší účinností, podle
kterého pak navrhovala skutečná kola. Počátek jejich vývinu spadá poloviny 19. Spalovací motory
Základním znakem spalovacích motorů přímá přeměna te-
pelné energie palivu obsažené energii mechanickou bez
zprostředkování. Lpění vžité teorii,
pokládané směrodatnou, bylo nás příčinou jistého za-
brzdění vývoje trubin. Teplota těchto
plynů cca 500 600° vedou parním kotlům, které
vytápějí. století nastává rychlý rozvoj spalovacích
strojů podmíněný výhodami, jich pracovní jednoduchostí ne-
odvislostí vysokou tepelnou účinností, která nebyla dosud
žádným tepelným motorem předstižena. Diesela prošly.28
2., zvláště výrobě elektrické ener-
gie. Nevýhodou těchto motorů bylo při-
vádění paliva válce pomocí stlačeného vzduchu, poněvadž
k tomu potřebný vysokotlaký kompresor znamenal komplikaci
a spotřeboval kolem výkonu motoru.Tepelná čerpadla
Tepelné čerpadlo stroj, který čerpá teplo jednoho místa na
jiné vynaložením vnější práce.
Dieselův motor jako stabilní motor pozemní uplatnil nejen
v průmyslu, kde slouží pohonu nejrozmanitějších strojů, ale
i výrobě elektrické energie centrálách špičkových jako re-
serva parních elektrických centrálách.13.1. První
z těchto motorů, nichž plyn byl spalován bez předchozí kom-
prese, měl velmi nízkou tepelnou účinnost, pouze 4,45 takže
jen malé množství energie plynu obsažené přeměnilo
v energii mechanickou. Rudolf Diesel roce 1893
změněný pracovní proces, tj. Kapitola
k nejmenším průtokovým ztrátám. Tím bylo dosaženo vel-
kého zjednodušení. Tepelná účinnost stoupla na
12 při středním indik. rozhraní století jsou již dobré provozní
zkušenosti, také výkony motorů jsou značné, plynových mo-
torů již 300 při tepelné účinnosti Dieselova stroje
as při tepelné účinnosti %. tlaku 3,2 kg/cm2
. roce 1910 podařilo
se anglické firmě Vickers postaviti Dieselův motor, něhož se
palivo vstřikuje bez stlačeného vzduchu. rostoucím rozvojem parních turbin, jmenovitě stupňová-
ním jejich jednotkových výkonů, dostaly plynové stroje do
konkurenčního boje parními turbinami při výrobě elektrické
energie, neboť levnější pořizovací náklady parních turbin veli-
kých výkonů vyrovnávají nevýhody jejich horší tepelné účin-
nosti. základě provedených srovnání jsou plynové motory
na místě před jinými tepelnými motory, kde plyn disposici
jako vedlejší produkt.
Původní plynové motory poháněly svítiplynem nassávaným
plynem. Jmenovitě jako reserva
je neobyčejně vhodný, neboť bez přípravy lze jej minutách
spustiti zatížiti
