Systém plným úspěchem realisoval Otto
z Kolína nad Rýnem roce 1877.13. Jmenovitě jako reserva
je neobyčejně vhodný, neboť bez přípravy lze jej minutách
spustiti zatížiti. rozhraní století jsou již dobré provozní
zkušenosti, také výkony motorů jsou značné, plynových mo-
torů již 300 při tepelné účinnosti Dieselova stroje
as při tepelné účinnosti %. Používání svítiplynu nebylo pro jeho cenu ekonomické,
rovněž výroba plynu pro motory nassávaný plyn zvlášt-
ních generátorech byla dosti drahá; plynové motory vyvinuly
se tedy hlavně pro využití hořlavých plynů odpadních, tedy pro
kychtový plyn hutích, koksový plyn atd.
Zejména při vyšších měrných otáčkách teorie selhala. Proto se
později při návrhu nového typu turbiny zhotovilo pro dané po-
měry obyčejně několik různých modelů, jejichž pokusným vy-
zkoušením hledán nejvýhodnější tvar nejlepší účinností, podle
kterého pak navrhovala skutečná kola.
A) Plynové motory. práce. Základní myšlenkou
pro konstrukci těchto motorů byla řazení dvou dvojčinných
válců téže klice, jak zavedla firma… Škodovy závody
v Plzni. Počátek jejich vývinu spadá poloviny 19. Poněvadž provozu plně osvědčily, užívá jich
nejen přímému pohonu hutních dmychadel, ale pro pohon
kompresorů, válcoven atd. rostoucím rozvojem parních turbin, jmenovitě stupňová-
ním jejich jednotkových výkonů, dostaly plynové stroje do
konkurenčního boje parními turbinami při výrobě elektrické
energie, neboť levnější pořizovací náklady parních turbin veli-
kých výkonů vyrovnávají nevýhody jejich horší tepelné účin-
nosti.
V prvních letech 20. Nevýhodou těchto motorů bylo při-
vádění paliva válce pomocí stlačeného vzduchu, poněvadž
k tomu potřebný vysokotlaký kompresor znamenal komplikaci
a spotřeboval kolem výkonu motoru. (Triumf techniky)
2.
Původní plynové motory poháněly svítiplynem nassávaným
plynem.28
2. tlaku 3,2 kg/cm2
.
Ke konci 19.1. Laboratorní zkoušení však
ukázalo, skutečné poměry turbině nesouhlasí touto teorií. Poznání, tepelná účinnost těchto mo-
torů stoupá zvyšováním komprese směsi vzduchu plynu
před zapálením, bylo realisováno podle pracovního procesu
čtyřtaktního. Tím bylo dosaženo vel-
kého zjednodušení. Jednou charakteristik práce tepelného čer-
Nákres Dieselova motoru Körtingův plynový motor
. století jsou známy oba druhy spalovacího pro-
cesu, nichž prvý nassává směs paliva vzduchem ten po
kompresi uměle zapaluje, druhý nassává jen vzduch, kompri-
muje jej vysoký tlak teplotu pak něho přivádí palivo,
které samo vznítí.12.
B) Dieselovy motory. základě provedených srovnání jsou plynové motory
na místě před jinými tepelnými motory, kde plyn disposici
jako vedlejší produkt.
Rychlejší vývoj Dieselových motorů nastal roce 1908, kdy
patenty Ing. Kapitola
k nejmenším průtokovým ztrátám., zvláště výrobě elektrické ener-
gie.
století, kdy byly zřizovány plynárny větším rozsahu. (Triumf techniky)
2. roce 1910 podařilo
se anglické firmě Vickers postaviti Dieselův motor, něhož se
palivo vstřikuje bez stlačeného vzduchu. První
z těchto motorů, nichž plyn byl spalován bez předchozí kom-
prese, měl velmi nízkou tepelnou účinnost, pouze 4,45 takže
jen malé množství energie plynu obsažené přeměnilo
v energii mechanickou. Obvykle chladnějšího
místa teplejší. Zvýšení tepelné hospodárnosti plynových strojů
těmito zlepšeními tak značné, celková tepelná účinnost
stroje činí dnes tedy téměř 2/5 kalorií plynu obsažených
mění mechanickou práci.Tepelná čerpadla
Tepelné čerpadlo stroj, který čerpá teplo jednoho místa na
jiné vynaložením vnější práce. Přívod paliva děje se
ponenáhlu, takže tlak ani teplota více nestoupá.1. Teplota těchto
plynů cca 500 600° vedou parním kotlům, které
vytápějí. Diesela prošly.
Pro tekutá paliva těžší navrhl Ing.
Požadavek nejvyšší tepelné hospodárnosti znamenal využíti
tepla, které odchází výfukovými plyny stroje. Tepelná účinnost stoupla na
12 při středním indik. Rudolf Diesel roce 1893
změněný pracovní proces, tj. Spalovací motory
Základním znakem spalovacích motorů přímá přeměna te-
pelné energie palivu obsažené energii mechanickou bez
zprostředkování. století nastává rychlý rozvoj spalovacích
strojů podmíněný výhodami, jich pracovní jednoduchostí ne-
odvislostí vysokou tepelnou účinností, která nebyla dosud
žádným tepelným motorem předstižena.
Dieselův motor jako stabilní motor pozemní uplatnil nejen
v průmyslu, kde slouží pohonu nejrozmanitějších strojů, ale
i výrobě elektrické energie centrálách špičkových jako re-
serva parních elektrických centrálách. těch případech, kde nutno plyn na-
před generátorech vyráběti, mají plynové stroje výhodu, že
z daného paliva vyrobí více elektrické energie než
parní turbina. teplotu 600 700° C
tak, něho uváděné palivo vznítí. Získané páry dále parní turbině užívá výrobě
mechan. Lpění vžité teorii,
pokládané směrodatnou, bylo nás příčinou jistého za-
brzdění vývoje trubin., válce nassává jen vzduch,
ten komprimuje tlak atm. Palivo spaluje prostoru válce vzniklý
tlak koná práci. Tímto způsobem
možno spalovati všechny plyny lehká kapalná paliva, která
se nassávaného vzduchu před motorem přiváděla byla zá-
roveň válce stržena formě mlhy
