Pro tekutá paliva těžší navrhl Ing.
Zejména při vyšších měrných otáčkách teorie selhala. Teplota těchto
plynů cca 500 600° vedou parním kotlům, které
vytápějí.
století, kdy byly zřizovány plynárny větším rozsahu. Jmenovitě jako reserva
je neobyčejně vhodný, neboť bez přípravy lze jej minutách
spustiti zatížiti. Poznání, tepelná účinnost těchto mo-
torů stoupá zvyšováním komprese směsi vzduchu plynu
před zapálením, bylo realisováno podle pracovního procesu
čtyřtaktního. rostoucím rozvojem parních turbin, jmenovitě stupňová-
ním jejich jednotkových výkonů, dostaly plynové stroje do
konkurenčního boje parními turbinami při výrobě elektrické
energie, neboť levnější pořizovací náklady parních turbin veli-
kých výkonů vyrovnávají nevýhody jejich horší tepelné účin-
nosti. těch případech, kde nutno plyn na-
před generátorech vyráběti, mají plynové stroje výhodu, že
z daného paliva vyrobí více elektrické energie než
parní turbina. Rudolf Diesel roce 1893
změněný pracovní proces, tj. tlaku 3,2 kg/cm2
. Proto se
později při návrhu nového typu turbiny zhotovilo pro dané po-
měry obyčejně několik různých modelů, jejichž pokusným vy-
zkoušením hledán nejvýhodnější tvar nejlepší účinností, podle
kterého pak navrhovala skutečná kola.
B) Dieselovy motory. Obvykle chladnějšího
místa teplejší.
V prvních letech 20. základě provedených srovnání jsou plynové motory
na místě před jinými tepelnými motory, kde plyn disposici
jako vedlejší produkt.13.
Požadavek nejvyšší tepelné hospodárnosti znamenal využíti
tepla, které odchází výfukovými plyny stroje.1. rozhraní století jsou již dobré provozní
zkušenosti, také výkony motorů jsou značné, plynových mo-
torů již 300 při tepelné účinnosti Dieselova stroje
as při tepelné účinnosti %.
Ke konci 19.
A) Plynové motory. Přívod paliva děje se
ponenáhlu, takže tlak ani teplota více nestoupá. Spalovací motory
Základním znakem spalovacích motorů přímá přeměna te-
pelné energie palivu obsažené energii mechanickou bez
zprostředkování. Diesela prošly. století nastává rychlý rozvoj spalovacích
strojů podmíněný výhodami, jich pracovní jednoduchostí ne-
odvislostí vysokou tepelnou účinností, která nebyla dosud
žádným tepelným motorem předstižena. Základní myšlenkou
pro konstrukci těchto motorů byla řazení dvou dvojčinných
válců téže klice, jak zavedla firma… Škodovy závody
v Plzni.
Původní plynové motory poháněly svítiplynem nassávaným
plynem. Tepelná účinnost stoupla na
12 při středním indik. (Triumf techniky)
2. Získané páry dále parní turbině užívá výrobě
mechan.Tepelná čerpadla
Tepelné čerpadlo stroj, který čerpá teplo jednoho místa na
jiné vynaložením vnější práce. teplotu 600 700° C
tak, něho uváděné palivo vznítí. Systém plným úspěchem realisoval Otto
z Kolína nad Rýnem roce 1877. Palivo spaluje prostoru válce vzniklý
tlak koná práci. práce., zvláště výrobě elektrické ener-
gie. Počátek jejich vývinu spadá poloviny 19. Nevýhodou těchto motorů bylo při-
vádění paliva válce pomocí stlačeného vzduchu, poněvadž
k tomu potřebný vysokotlaký kompresor znamenal komplikaci
a spotřeboval kolem výkonu motoru. Jednou charakteristik práce tepelného čer-
Nákres Dieselova motoru Körtingův plynový motor
.
Rychlejší vývoj Dieselových motorů nastal roce 1908, kdy
patenty Ing., válce nassává jen vzduch,
ten komprimuje tlak atm. Lpění vžité teorii,
pokládané směrodatnou, bylo nás příčinou jistého za-
brzdění vývoje trubin. Tímto způsobem
možno spalovati všechny plyny lehká kapalná paliva, která
se nassávaného vzduchu před motorem přiváděla byla zá-
roveň válce stržena formě mlhy. Laboratorní zkoušení však
ukázalo, skutečné poměry turbině nesouhlasí touto teorií. století jsou známy oba druhy spalovacího pro-
cesu, nichž prvý nassává směs paliva vzduchem ten po
kompresi uměle zapaluje, druhý nassává jen vzduch, kompri-
muje jej vysoký tlak teplotu pak něho přivádí palivo,
které samo vznítí. Poněvadž provozu plně osvědčily, užívá jich
nejen přímému pohonu hutních dmychadel, ale pro pohon
kompresorů, válcoven atd. roce 1910 podařilo
se anglické firmě Vickers postaviti Dieselův motor, něhož se
palivo vstřikuje bez stlačeného vzduchu.
Dieselův motor jako stabilní motor pozemní uplatnil nejen
v průmyslu, kde slouží pohonu nejrozmanitějších strojů, ale
i výrobě elektrické energie centrálách špičkových jako re-
serva parních elektrických centrálách. Tím bylo dosaženo vel-
kého zjednodušení. Zvýšení tepelné hospodárnosti plynových strojů
těmito zlepšeními tak značné, celková tepelná účinnost
stroje činí dnes tedy téměř 2/5 kalorií plynu obsažených
mění mechanickou práci. Kapitola
k nejmenším průtokovým ztrátám. Používání svítiplynu nebylo pro jeho cenu ekonomické,
rovněž výroba plynu pro motory nassávaný plyn zvlášt-
ních generátorech byla dosti drahá; plynové motory vyvinuly
se tedy hlavně pro využití hořlavých plynů odpadních, tedy pro
kychtový plyn hutích, koksový plyn atd.1.12. První
z těchto motorů, nichž plyn byl spalován bez předchozí kom-
prese, měl velmi nízkou tepelnou účinnost, pouze 4,45 takže
jen malé množství energie plynu obsažené přeměnilo
v energii mechanickou.28
2. (Triumf techniky)
2
