Klíčová jejich vzájemná
provázanost, tak aby sebe smysluplně reagovaly pracovaly
s energií maximálně efektivně.
E-mobilita bude podporována uvedením minimálních poža-
davků nabíjecí stanice rozvodnou infrastrukturu. Nezabýváme výrobními
technologiemi, ale systémy chlazení, vytápění, elektroinsta-
lacemi, osvětlením apod. prováží
v jediném řídicím systému, odkud možné pohodlně ovlá-
dat kam zároveň ukládají veškerá data provozu.
Takto komplexní řešení může první řadě zamezit plýtvání
energií, které výrobních závodech administrativních bu-
dovách bohužel velmi obvyklé. vý-
sledku také ohromně záleží tom, jakým způsobem daná
budova kolaudaci provozuje jak chovají její uživa-
telé. ještě jedno podstatné číslo: Pokud automati-
zace budovy řeší fázi projektu, představuje investice
s spojená přibližně procenta celkových nákladů na
stavbu budovy bez ohledu to, zda systém nastaví sku-
151
Období roku 1993 současnost
Dodaná/odebraná tepelná energie (t. Tyto systémy navíc řešily dodnes mnohdy
řeší) odděleně, takže leckdy fungovaly proti sobě. Integrovaný
systém podobnému plýtvání brání. Pokud přijít studená fronta, topení
se předem aktivuje. Automatizace budov přirozeně
vede úsporám energie. Současné technologie
umí dle nastavených parametrů samy reagovat třeba příchod
lidí místnosti. Jsou spojené nádoby.
■ Zautomatizovat jednotlivé technologie jen jeden krok., vztažená teplé vody 0,30 GJ/m3
Tab.
■ Důležité fázi projektu uvažovat komplexně zvolit
technologie, které spolu dokáží spolupracovat. Klimatizace spustí ještě topné sezóně, čím
víc chladí, tím víc čidla topení, které funguje zcela samo-
statně, snaží teplotu regulovat zvyšují výkon.2. Systémy řízení průměru šetří procent nákladů
na energii
■ závěr této subkapitoly bych využil myšlenky rozhovoru
s Michalem Petříkem, předsedou představenstva společnosti
BUILDSYS, který vznikl souvislosti touto prací. Problém je, osvěta je
v této oblasti velmi nízká mnozí klienti ani nevědí, se
dá automatizace řešit mnohem efektivněji.
■ Ústřední částí našeho byznysu řízení technologií ko-
merčních objektech např.
■ Obecně uvádí naše praxe potvrzuje systémy
řízení průměru šetří procent nákladů energii. Paradoxně
právě často skutečně děje, dokonce relativně nových
budovách. Takto
komplexní přístup zatím týká ojedinělých projektů, brzké
době jich ale bude mohutně přibývat.řídicích systémů nebo zapojením dobrovolného evrop-
ského hodnocení připravenosti budov chytrou techniku. Potenciál budovy tudíž prakticky ne-
využívají, veškeré chytré funkce mají vypnuté. Přehled vstupních údajů hodnot měrných spotřeb 2012
Graf PODÍL OPATŘENÍ SNÍŽENÍ SPOTŘEBYTEPELNÉ ENERGIE
. Podle toho přizpůsobí teplotu nebo automa-
ticky udržují určitou intenzitu osvětlení, přičemž reagují na
sluneční svit nebo zatažení žaluzií.
8. tomu slouží integrovaný řídicí
systém, jehož prostřednictvím vše ovládá jediného místa. Při velkém větru zase řídicí systém sám
z bezpečnostních důvodů vytáhne vnější žaluzie. administrativních budovách
nebo výrobních závodech. Zároveň umožňuje indivi-
duální nastavení pro jednotlivé uživatele. Prosazují skutečně inteligentní,
plně automatizované systémy.
Důležité našeho pohledu není pouze to, aby tyto tech-
nologie ovládaly automatizovaně.
Řada investorů něj bohužel končí.
■ Čísla naší disciplíně vyjadřují složitě. Zahrnou projektu
automatizované chlazení, topení, osvětlení, žaluzie, ovšem
každý uvedených systémů řeší jejich dodavateli oddě-
leně.7. Uvedu příklad: Pro jednu administrativní budovu jsme
vytvořili velmi propracovaný systém řízení. místě však
sídlí společnost, jejíž zaměstnanci mají rádi své specifické
prostředí beze změn. Obor auto-
matizace budov byl okraji zájmu. Vedle
toho snižují náklady personál zajišťující provoz
a údržbu. automatizaci začíná při-
stupovat komplexněji, stále častěji zahrnuje elektroinstalace,
osvětlení, nakládání vlastními zdroji energie, rekuperaci
vzduchu, vnější zastínění, bezpečnostní systémy atd. nových budov navíc například pohledu spotřeby
energie neexistuje porovnání předchozím stavem. Systémy zároveň monito-
rují vnější podmínky. posledních dvou třech
letech, rostoucím důrazem efektivitu zdražováním ener-
gie, však situace mění. Podpo-
rovány budou také pro uživatele zdravější komfortnější bu-
dovy, např. tako-
vého řešení nemůže stát, jednotlivé technologie vzá-
jemně blokovaly, respektive pracovaly proti sobě.) vytápění 689,00 GJ
Náklady vytápění 931 630,00 Kč
Průměrná cena tepelné energie 551,58 Kč/GJ
Měrná spotřeba vytápění, vztažená 0,28 GJ/m2
Měrná spotřeba vytápění, vztažená na)3 0,18 GJ/m2
Průměrné měrné náklady celkově, vztažené na)1
(viz definice ploch úvodu článku) 154,80 Kč/m2
Celková spotřeba přípravě teplé vody 1114,60 GJ
Celková spotřeba (vytápění teplá voda) 803,60 GJ
Procentuální podíl spotřeby vytápění 60,0 %
Procentuální podíl spotřeby teplou vodu 40,0 %
Měrná spotřeba přípravěTV, vztažená na)1 0,19 GJ/m3
Měrná spotřeba +TV, vztažená na)3 0,29 GJ/m2
Náklady vTV 571,527,00 Kč
Náklady +TV 503 157,00 Kč
Průměrné měrné náklady vTV, vztažené na)1 94,00 Kč/m2
Průměrné měrné náklady +TV, vztažené na)1 249,76 Kč/m2
Spotřeba teplé vody (spotřeba studené vody 728 m3
– pro informaci porovnání sTV) 870 m3)
Měrná spotřeba e. Výrazně rozšiřuje spektrum auto-
matizovaných technologií. zvýšenými požadavky kvalitu vzduchu větrání. e. Výsledkem několik samostatných řídicích jednotek,
někdy vzájemně nekompatibilních. 12. proto, chybí
obecně platná porovnávací kritéria, podle kterých bylo
možné komplexně hodnotit kvalitu automatizovaného řízení
budovy. Jednoduše vyplatí.
■ Ještě nedávno budovách automatizovalo jen vytápění
a chlazení
