Energetická účinnost v českých zemích za posledních 100 let

| Kategorie: Firemní tiskovina  | Tento dokument chci!

Vydal: Ministerstvo průmyslu a obchodu MPO

Strana 151 z 176

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Tyto systémy navíc řešily dodnes mnohdy řeší) odděleně, takže leckdy fungovaly proti sobě. ■ Obecně uvádí naše praxe potvrzuje systémy řízení průměru šetří procent nákladů energii. administrativních budovách nebo výrobních závodech. Výsledkem několik samostatných řídicích jednotek, někdy vzájemně nekompatibilních. ■ Důležité fázi projektu uvažovat komplexně zvolit technologie, které spolu dokáží spolupracovat. automatizaci začíná při- stupovat komplexněji, stále častěji zahrnuje elektroinstalace, osvětlení, nakládání vlastními zdroji energie, rekuperaci vzduchu, vnější zastínění, bezpečnostní systémy atd. Při velkém větru zase řídicí systém sám z bezpečnostních důvodů vytáhne vnější žaluzie. Klimatizace spustí ještě topné sezóně, čím víc chladí, tím víc čidla topení, které funguje zcela samo- statně, snaží teplotu regulovat zvyšují výkon. e. 12. ■ Zautomatizovat jednotlivé technologie jen jeden krok. Zahrnou projektu automatizované chlazení, topení, osvětlení, žaluzie, ovšem každý uvedených systémů řeší jejich dodavateli oddě- leně. místě však sídlí společnost, jejíž zaměstnanci mají rádi své specifické prostředí beze změn. Takto komplexní řešení může první řadě zamezit plýtvání energií, které výrobních závodech administrativních bu- dovách bohužel velmi obvyklé. Systémy řízení průměru šetří procent nákladů na energii ■ závěr této subkapitoly bych využil myšlenky rozhovoru s Michalem Petříkem, předsedou představenstva společnosti BUILDSYS, který vznikl souvislosti touto prací. Současné technologie umí dle nastavených parametrů samy reagovat třeba příchod lidí místnosti. Jsou spojené nádoby.2. Systémy zároveň monito- rují vnější podmínky. ještě jedno podstatné číslo: Pokud automati- zace budovy řeší fázi projektu, představuje investice s spojená přibližně procenta celkových nákladů na stavbu budovy bez ohledu to, zda systém nastaví sku- 151 Období roku 1993 současnost Dodaná/odebraná tepelná energie (t. Paradoxně právě často skutečně děje, dokonce relativně nových budovách.řídicích systémů nebo zapojením dobrovolného evrop- ského hodnocení připravenosti budov chytrou techniku. Problém je, osvěta je v této oblasti velmi nízká mnozí klienti ani nevědí, se dá automatizace řešit mnohem efektivněji. Jednoduše vyplatí. 8. ■ Čísla naší disciplíně vyjadřují složitě. posledních dvou třech letech, rostoucím důrazem efektivitu zdražováním ener- gie, však situace mění.7. tomu slouží integrovaný řídicí systém, jehož prostřednictvím vše ovládá jediného místa. ■ Ústřední částí našeho byznysu řízení technologií ko- merčních objektech např. Pokud přijít studená fronta, topení se předem aktivuje. Podpo- rovány budou také pro uživatele zdravější komfortnější bu- dovy, např. Integrovaný systém podobnému plýtvání brání. Vedle toho snižují náklady personál zajišťující provoz a údržbu. Výrazně rozšiřuje spektrum auto- matizovaných technologií. Potenciál budovy tudíž prakticky ne- využívají, veškeré chytré funkce mají vypnuté. Klíčová jejich vzájemná provázanost, tak aby sebe smysluplně reagovaly pracovaly s energií maximálně efektivně. Důležité našeho pohledu není pouze to, aby tyto tech- nologie ovládaly automatizovaně. tako- vého řešení nemůže stát, jednotlivé technologie vzá- jemně blokovaly, respektive pracovaly proti sobě. proto, chybí obecně platná porovnávací kritéria, podle kterých bylo možné komplexně hodnotit kvalitu automatizovaného řízení budovy. Uvedu příklad: Pro jednu administrativní budovu jsme vytvořili velmi propracovaný systém řízení. E-mobilita bude podporována uvedením minimálních poža- davků nabíjecí stanice rozvodnou infrastrukturu. Prosazují skutečně inteligentní, plně automatizované systémy. Řada investorů něj bohužel končí. Nezabýváme výrobními technologiemi, ale systémy chlazení, vytápění, elektroinsta- lacemi, osvětlením apod., vztažená teplé vody 0,30 GJ/m3 Tab. Zároveň umožňuje indivi- duální nastavení pro jednotlivé uživatele. Přehled vstupních údajů hodnot měrných spotřeb 2012 Graf PODÍL OPATŘENÍ SNÍŽENÍ SPOTŘEBYTEPELNÉ ENERGIE . Obor auto- matizace budov byl okraji zájmu. vý- sledku také ohromně záleží tom, jakým způsobem daná budova kolaudaci provozuje jak chovají její uživa- telé. nových budov navíc například pohledu spotřeby energie neexistuje porovnání předchozím stavem. zvýšenými požadavky kvalitu vzduchu větrání. Automatizace budov přirozeně vede úsporám energie. prováží v jediném řídicím systému, odkud možné pohodlně ovlá- dat kam zároveň ukládají veškerá data provozu. Podle toho přizpůsobí teplotu nebo automa- ticky udržují určitou intenzitu osvětlení, přičemž reagují na sluneční svit nebo zatažení žaluzií.) vytápění 689,00 GJ Náklady vytápění 931 630,00 Kč Průměrná cena tepelné energie 551,58 Kč/GJ Měrná spotřeba vytápění, vztažená 0,28 GJ/m2 Měrná spotřeba vytápění, vztažená na)3 0,18 GJ/m2 Průměrné měrné náklady celkově, vztažené na)1 (viz definice ploch úvodu článku) 154,80 Kč/m2 Celková spotřeba přípravě teplé vody 1114,60 GJ Celková spotřeba (vytápění teplá voda) 803,60 GJ Procentuální podíl spotřeby vytápění 60,0 % Procentuální podíl spotřeby teplou vodu 40,0 % Měrná spotřeba přípravěTV, vztažená na)1 0,19 GJ/m3 Měrná spotřeba +TV, vztažená na)3 0,29 GJ/m2 Náklady vTV 571,527,00 Kč Náklady +TV 503 157,00 Kč Průměrné měrné náklady vTV, vztažené na)1 94,00 Kč/m2 Průměrné měrné náklady +TV, vztažené na)1 249,76 Kč/m2 Spotřeba teplé vody (spotřeba studené vody 728 m3 – pro informaci porovnání sTV) 870 m3) Měrná spotřeba e. Takto komplexní přístup zatím týká ojedinělých projektů, brzké době jich ale bude mohutně přibývat. ■ Ještě nedávno budovách automatizovalo jen vytápění a chlazení