Energetická účinnost budov

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Vydal: IUSES www.iuses.eu Autor: IUSES

Strana 67 z 88

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Jak článek pracuje? Nejdůležitější částí fotovoltaického systému jsou články, které tvoří základní stavební seskupení celku sbírajícího sluneční světlo moduly, které spojují velké množství článků celku (a v některých případech měniče, používané přeměně vyrobené elektřiny podoby, která pro každodenní používání vhodnější).4 Fotovoltaická energie Učební látka: této kapitole naučíte:  Základy solární energii jak přeměňuje elektřinu  Hlavní typy fotovoltaických článků  Základní dimenzování fotovoltaického systému 6.63 IUSES Příručka budovám 6. Proces přeměny slunečního světla elektřinu ¨ Slovo “fotovoltaický” tvoří dvě slova: „foto“ řeckého základu slova photos, které znamená světlo, a „voltaický“, což odvozenina „voltu“, jednotky používané měření elektrického napětí. V současnosti přemění komerční PV články elektřinu pouze % zářivé energie. Fotovoltaický systém nepotřebuje svému provozu jasný sluneční svit.* Když na článek dopadá světlo, vytvoří mezi vrstvami elektrické pole, které způsobí tok elektřiny. Následkem odrazu slunečního světla lze dokonce dnech, kdy lehce zataženo, dosáhnout větších energetických zisků než během zcela jasných dnů. Elektřinu může vyrábět, když zataženo.1.4. . nicméně dobrý výsledek, ačkoli tak možná nevypadá, a díky důležitým pokrokům dosaženým v minulých letech vědeckému výzkumu, zejména oblasti nových materiálů, které dovedou docílit fotovoltaické přeměny, této technologii skrývají velké možnosti. Nejběžnějším polovodivým materiálem, používaným fotovoltaické články, je křemík, prvek, který nejběžněji nachází písku. Čím světlo intenzivnější, tím větší tok elektřiny. Definice: Fotovoltaické systémy (PV systémy) používají k přeměně solárního záření elektřinu články. Jeho dostupnost jako suroviny není ničím omezena; křemík druhým nejhojněji vyskytujícím prvkem v zemské kůře. Článek tvoří jedna nebo dvě vrstvy polovodivého materiálu