1 Schéma zapojení pro dielektrický
ohřev
IN-EL, spol.DIELEKTRICKÁ
ELEKTROTEPELNÁ ZAŘÍZENÍ
5. Obvykle
požadujeme, aby prohřátí dielektrika celém uvažovaném objemu bylo rovnoměrné. Válec dielektrika konstantách který chceme prohřát, umístíme
mezi deskami kondenzátoru podle obr.
s
P 5,55 U2
f 10-13 [W, Hz, cm2, cm-1], (5.
Z uvedeného vzorce vidíme, že
množství vyvinutého tepla přímo
úměrné použitému kmitočtu Podle
okolností používáme pro jednotlivé ap-
likace kmitočty přibližně rozmezí až
300 MHz.
Na obrázku vyznačen kondenzátor kruhovými deskami poloměru r1.1)
d
150
Obr.
Jestliže materiál zcela vyplňuje prostor mezi rovnoběžnými elektrodami, pak výkon
odpovídající množství tepla, které vyvine materiálu jednu sekundu, dán
výrazem:
kde:
f …použitý kmitočet [Hz],
…poměrná dielektrická kon-
stanta neboli permitivita
prohřívaného materiálu,
tg …tg ztrátového úhlu,
S r2
1 …plocha elektrody [cm2],
d …vzdálenost elektrod [cm],
Uf …přiváděné napětí (efektivní
hodnota) [V].1 Použití dielektrického tepla
Na rozdíl indukčních zařízení zařízeních dielektrických prohříváme materiály elek-
tricky nevodivé., Teplého 1398, 530 Pardubice
. Součin nazývá
ztrátový činitel materiálu. bývá až
15 kV. Střídavý
proud vysokého kmitočtu (MHz) přivádíme středu obou desek (napájecí body). Přiváděné
napětí nesmí překročit určitou hod-
notu, aby nedošlo přeskoku mezi
elektrodami. 5.
Množství vyvinutého tepla zmenšuje, vzdalujeme-li napájecích bodů.
Hodnoty omezují prostor vy-
plněný materiálem jsou dány jeho
množstvím. 5.1. Toho
lze dosáhnout jen tehdy, jestliže vlnová délka značně větší než poloměr r1. o. Napětí Umax
