Tato teplota definována jako společná teplota
všech okolních ploch, při níž celkový tepelný tok sáláním mezi povrchem těla okolními
plochami byl stejný jako skutečnosti.1. Velice důležitá především vertikální
nerovnoměrnost teploty vzduchu vytápěných místnostech, která vzniká vlivem nestej-
noměrného přívodu tepla nestejnoměrného ochlazování jednotlivých stěn, podlahy a
stropů místností. účinná teplota okolních ploch tp.1 Tepelný stav prostředí
O tepelných pocitech člověka uzavřených místnostech rozhoduje tedy několik faktorů:
– stupeň fyzické námahy (vnitřní produkce tepla QM),
– tepelně izolační schopnost oděvu (tepelná propustnost ),
– teplota okolního vzduchu tv,
– účinná teplota okolních ploch tp,
– vlhkost okolního vzduchu (relativní vlhkost),
– rychlost proudění vzduchu. Teplotu vzduchu lze považovat uspokojivé měřítko tepelného
stavu prostředí tam, kde jedná prostředí téměř klidného vzduchu kde teplota okol-
ních ploch jen nepatrně liší teploty vzduchu. o.1.
Ideální vytápění (obr.1.1a) takové, kdy teplota místě nohou přibližně ve
výšce hlavy stojícího člověka přibližně °C. 1.1b.
Z obrázku zřejmé, hlediska vertikálního rozložení teplot nejvýhodnější podla-
hové vytápění obr.
Teplota vzduchu většinou není celé místnosti stejná, proto nutné posuzovat tak-
též její místní změnu, nerovnoměrnost. hlediska tepelné pohody tedy neměl
být rozdíl teplot místě hlavy místě nohou větší než 2,0 stojícího člověka 1,5 °C
u sedícího člověka.1.2 Účinná teplota okolních ploch
Aby bylo možné posuzovat výsledný sálavý účinek okolních ploch jednou veličinou, za-
vádí tzv. Pro účinnou teplotu okolních ploch bude případě,
kdy teploty jednotlivých okolních ploch příliš neliší [1], platit vztah:
8
IN-EL, spol.1.
Pro jednotlivé způsoby vytápění příslušný teplotní rozdíl vždy vyznačen obr. těchto okolností teplota vzduchu také
shoduje výslednou teplotou ti. 1.1.1.1.
Faktory tv, tp, vlhkost rychlost proudění vzduchu charakterizují tepelný stav prostředí,
který projevuje výsledným tepelným účinkem prostředí člověka. Dále nás zajímá teplota vzduchu úrovni hlavy (ve výšce
1,7 nad podlahou) následně pak rozdíl těchto dvou teplot, který velký vliv te-
pelnou pohodu místnosti. Vertikální rozložení teplot místnosti při různých způsobech vytápění je
znázorněno obr. 1. Většinou ale
snažíme vyjádřit tepelný stav prostředí jedinou, snadno měřitelnou veličinou.
Z hlediska příjemného pocitu rozhodující teplota dolní vrstvy vzduchu místě nohou
(ve výšce 0,1 nad podlahou).
1. 1., Teplého 1398, 530 Pardubice
.1 Teplota vzduchu místnosti
K posouzení tepelného stavu nám poslouží především teplota vzduchu měřená
v oblasti pobytu člověka.
1
