Je to nauka o vlastnostech elektrotechnických materiálů a jejich zpracování při výroběelektrotechnických součástek a zařízení. Elektrotechnologie je jedním z druhů technologií, která nabývá významu především po 2. světové válce. V tomto obdob dochází k rychlému rozvoji elektrotechniky. Běžně používané materiály již nestačí splňovat náročnější požadavky. Vývoj, především fyziky a chemie, umožňuje ...
k sušení některých látek dielektrické povahy. Někdy žádoucí např.3 Dielektrické ztráty, permitivita elektrická pevnost.
Ve stejnosměrném elektrickém poli jsou dány jen vodivostí materiálu.
Dielektrické ztráty
Po vložení dielektrika nebo izolantu elektrického pole tomto materiálu určitá část energie
přeměňuje neužitečné teplo dielektrické ztráty materiál ohřívá.
U2
* *tg kde ztrátový činitel Q
Nemá materiální konstantu.
Dielektrické ztráty závisejí materiálu, ale pracovním režimu. střídavém elektrickém poli harmonického průběhu platí: cos φ
P ztrátový výkon
U efektivní hodnota napětí dielektriku
I efektivní hodnota proudu dielektriku
φ fázový posun
Z Ohmova zákona: U/Z U*ω*C
δ doplňkový úhel úhlu fázového posun
u 90o
)
U2
* *sin δ
Pro malé úhly (do o
) platí sin (kvalitní dielektrika mají velmi malý ). jev většinou nežádoucí
=> vyplývají něho zhoršené funkční vlastnosti (např.
Např. zvětšení vodivosti). Dielektrické ztráty
.
Obr.24
Třídění izolantů
A podle skupenství
pevné keramika, vosk
kapalné olej, lak
plynné vzduch, vzácné plyny
B) podle původu
1) anorganické slída, azbest, sklo
2) organické rostlinné celulóza, kaučuk
b) živočišné hedvábí, včelí vosk
c) syntetické fenoplasty, polystyrén, kaučuk
C) podle vzniku
1) přírodní
2) vyráběné bázi přírodních látek
3) syntetické
Vlastnosti izolantů
1) fyzikální hustota, nasákavost, objemová váha
2) mechanické pevnost tahu, tažnost, pružnost,
3) tepelné měrné teplo, tepelná vodivost, teplotní délková roztažnost
4) elektrické (permitivita, měrný odpor)
3. Závisí E
