Krystalovým vysílačem
můžeme vytvořit vlny, které kmitají 000 OOOkrát vteřinu (mají
kmitočet 50MHz, megahertzů). vlastního snímače několika křemennými výbrusy je
elektronkový zesilovač katodový nebo smyčkový oscilograf, kterém
výsledek pozorujeme nebo zaznamenáme fotografický materiál. Zvukové vlny slyšíme, kmitají-li nejvýše OOOkrát vteřinu.
Rychleji kmitající ultrazvukové vlny neslyšíme. voda nebo olej. Největší hodnoty zmí
něných piezoelektrických krystalů.
Ultrazvuk. křemenný výbrus tloušťky 2,87 mm
má rezonanční kmitočet 2870/2,87 1000
kc/s Mc/s, megacykl sec.). Krystal může rozezvučet
jako ladička, nebo jím vyrábíme vysoký ne
slyšitelný zvuk, tzv. ultrazvukem zkoumáme, ně
jaká kapalina, např.
Vzduch klade veliký odpor šíření tak rychlých vln. směru silových čar délka dielektrika roste nebo klesá,
vzniká kladná nebo záporná elektrostrikce. Ultrazvukem vytváří chemickém
průmyslu jemná emulze, kapaliny zbavují plynů, zrychluje kvašení,
sušení atd.
Do obvodu mřížky elektronky zapojí krysta
lová destičkaK, obr. Zvlášť důležité jsou snímače chvění měření vibrací strojů,
základů, staveb. Piezoelektrické snímače měří rychle měnící tlaky válcích
Obr.). MHz 1000 kHz (kilohertzů) 1000000
hertzů (kmitů sec).řeckého piezos tlak.
Např. ultrazvuk.
spalovacích motorů, kompresorech, potrubí střelných zbraní, trys
kách letadel aj. křemene 2870/Z kilocyklů je-li tloušťka
výbrusu mm), mohou vést velmi značným
kmitům krystalu. Přivedeme-li
k němu střídavé napětí tímto kmitočtem, bu
dou mechanické kmity výbrusu největší. 70. Ultrazvuk zabíjí bakterie (tím
76
. Krystalem řízený
vysilač. Využíváme toho
v četných přístrojích (hodiny křemenem; pře
nosu zpráv vysílačích, při nahrávání repro
dukci zvuku aj.
Tím vzniká kmitající obvod velmi stálou frekvencí, jehož často využívá
u vysílačů. Také tím zkoumají měří strojní součásti průmyslu (zjistí
se vady plechu, změří jeho tloušťka atd. Měří nejen výchylky chvějících předmětů, ale jejich
rychlost zrychlení. Polarizace dielektrika, níž byla zmínka
v předešlém oddílu, vždy spojena jeho přetvořením, většinou velmi
maličkou deformací. Platí opačně, přivedeme-li takový krystal
náboj,-mění rozměry krystalu. Proto musí být mezi
krystalem vysílače předmětem, který např. rezonanční, vlastní kmitočet
krystalu, který např.
Změny délky kmitajícím elektrickém obvodu, který stejný počet
kmitů, jako měl samotný krystal (tj. 70, která svým kmitáním roz
kmitá přes mřížku elektronky anodový proud
