Ultrazvukem vytváří chemickém
průmyslu jemná emulze, kapaliny zbavují plynů, zrychluje kvašení,
sušení atd.
Ultrazvuk.
Tím vzniká kmitající obvod velmi stálou frekvencí, jehož často využívá
u vysílačů. Největší hodnoty zmí
něných piezoelektrických krystalů.řeckého piezos tlak.
spalovacích motorů, kompresorech, potrubí střelných zbraní, trys
kách letadel aj. Využíváme toho
v četných přístrojích (hodiny křemenem; pře
nosu zpráv vysílačích, při nahrávání repro
dukci zvuku aj. 70. Také tím zkoumají měří strojní součásti průmyslu (zjistí
se vady plechu, změří jeho tloušťka atd. Krystal může rozezvučet
jako ladička, nebo jím vyrábíme vysoký ne
slyšitelný zvuk, tzv.
Vzduch klade veliký odpor šíření tak rychlých vln. voda nebo olej. Piezoelektrické snímače měří rychle měnící tlaky válcích
Obr. ultrazvukem zkoumáme, ně
jaká kapalina, např. Platí opačně, přivedeme-li takový krystal
náboj,-mění rozměry krystalu.). křemenný výbrus tloušťky 2,87 mm
má rezonanční kmitočet 2870/2,87 1000
kc/s Mc/s, megacykl sec. ultrazvuk. Ultrazvuk zabíjí bakterie (tím
76
.
Např.
Do obvodu mřížky elektronky zapojí krysta
lová destičkaK, obr. 70, která svým kmitáním roz
kmitá přes mřížku elektronky anodový proud.
Změny délky kmitajícím elektrickém obvodu, který stejný počet
kmitů, jako měl samotný krystal (tj. vlastního snímače několika křemennými výbrusy je
elektronkový zesilovač katodový nebo smyčkový oscilograf, kterém
výsledek pozorujeme nebo zaznamenáme fotografický materiál. Zvlášť důležité jsou snímače chvění měření vibrací strojů,
základů, staveb. MHz 1000 kHz (kilohertzů) 1000000
hertzů (kmitů sec).). křemene 2870/Z kilocyklů je-li tloušťka
výbrusu mm), mohou vést velmi značným
kmitům krystalu. rezonanční, vlastní kmitočet
krystalu, který např.
Rychleji kmitající ultrazvukové vlny neslyšíme. Zvukové vlny slyšíme, kmitají-li nejvýše OOOkrát vteřinu. Krystalovým vysílačem
můžeme vytvořit vlny, které kmitají 000 OOOkrát vteřinu (mají
kmitočet 50MHz, megahertzů). Měří nejen výchylky chvějících předmětů, ale jejich
rychlost zrychlení. Krystalem řízený
vysilač. Přivedeme-li
k němu střídavé napětí tímto kmitočtem, bu
dou mechanické kmity výbrusu největší. Proto musí být mezi
krystalem vysílače předmětem, který např. směru silových čar délka dielektrika roste nebo klesá,
vzniká kladná nebo záporná elektrostrikce. Polarizace dielektrika, níž byla zmínka
v předešlém oddílu, vždy spojena jeho přetvořením, většinou velmi
maličkou deformací
