cm2 povrchu čili
hustotu elektrického náboje. 19) má
Obr. vzduch, sklo, slída, na
voskovaný papír atd.rohů, výstupků, konců těles (obr. 64.Vradiotechnice
se používá kondenzátorů otočných,
Obr. 63), proto části, nichž chceme
udržet např. Je-li příliš velká, srší
elektřina ven vodiče.
Můžeme dobře sledovat jejich počet (množství) např. 62.
Názorně ukazuje pokus tzv.
70
. 64). Pozorovateli nabíjení povrchu nevadí, uvnitř
vodiče není žádné elektrické pole {náboj shromažďuje jen povrchu). Nabitý kondenzátor. Povrch
koule poloměru nR2, hustota náboje tam všude stejná, totiž Q/4 nR*. Faradayova klec. pro fyzikální pokusy obrovská napětí, mají tvar koule.
na mohutných sloupech dvě koule průměru 4,5 metru. dielektrikum) tvoří např. kouli náboj rozdělí
rovnoměrně, vystupujícím hrotu
tělesa hromadí. Vnitřek
drátěné klece stejně jako vnitřek kovového letadla elektricky nabitém
bouřkovém mraku bez napětí, přestože mezi zemí klecí napětí milión
voltů. Tečkované kolmo poli jsou hladiny,
na nichž intenzita elektrického pole konstantní. tím větší,
čím větší jsou desky, čím jich více čím jsou blíže sebe (ale izolovaně). Největší hustota rozích těles, tam natla
čilo jako nejvzdálenější místa nejvíce částeček. Rozdílné náboje na
povrchu desek vytvoří napětí, které pak vytvoří
elektrické pole.
Izolaci mezi deskami (tzv. 63.
Stroj Graaffův Massachusetts pro miliónů voltů (zde obr. Laboratoř jedné
kouli, jezdí výtahem. tichý výboj slabě svítivý (ze starých dob nazvaný
Eliášův oheň). Faradayovou klecí (obr.
---------------------------------------------------------------- >
Obr.
Částečky náboje tělese vzájemně odpuzují (tlačí jedna druhé).
Schopnost jímat elektřinu jmenuje kapacita (jímavost)
