Elektrotechnika v teorii a praxi

| Kategorie: Kniha Učebnice  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: PRÁCE, vydavatelství PRAHA Autor: Bohumil Dobrovolný

Strana 322 z 330

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Tento reaktor jako palivo přírodní uran, moderátor těžkou vodu, chladivo kysličník uhličitý CO2 pod tlakem asi at. Náklady jaderné elektrárny jsou zatím dvakrát třikrát vyšší než náklady tepelné elektrárny stejného výkonu. Všechny tyto otázky jen ukazují, jak mnoho práce příležitostí čeká na mladé nadšené lidi. úspěchem se stavějí plavidla jaderným pohonem (lodě, ponorky). 125. výbojové trubici vytváří proudem několika miliónů ampérů plazma, vysoce ionizovaný plyn elektricky nabitých částic, které se tepelně izoluje silným magnetickým polem. Využívá silně ohřátého vodivého plynu nebo kapaliny pohybujících silném magnetickém poli indukci napětí. Termoelektrické články umístěné přímo palivovém článku jaderného reak­ toru mají účinnost Lepší účinnost mají termoionické články slo­ žené elektrod vakuu, nichž jedna ohřívá vysokou teplotu, aby vznikla emise elektronů. Úspěšně pokračují pokusy, jak měnit přímo termojadernou energii v elektřinu, pokusy přímou přeměnu tepla elektřinu jaderném reak­ toru bez páry parní turbíny, která dosavadních konstrukcí nezbytná. Elektrická energie vyrábí ve velkém zásobování rozsáhlých území, velkých (oblastních) elektrár- 319 . tomu třeba velmi značné teploty, asi 350 miliónů °C, tom těžiště celého problému. Výkony těchto článků jsou zatím malé. Ukazuje však, získá výkon několika miliónů zim3 plazmatu elektrárny nezamořovaly okolí štěpnými produkty. Takové reakce jsou zdrojem energie Slunce hvězd.půl roku, jejich radioaktivita klesne hodnoty, při nichž článek může dopravit závodu dalšímu zpracování. Úplná skladebná reakce jader se dosud nezdařila, dosavadní zařízení udrží plazma pouze zlomky vte­ řiny, takže termojaderný reaktor ještě nemáme. V září 1957 byl uveden chod první československý reaktor Husinci- Keži Prahy, postavený pomoci SSSR prosinci 1957 byl spuštěn so­ větský atomový ledoborec Lenin). K větším výkonům vede magnetohydrodynamický generátor, podobný nor­ málnímu generátoru, ale bez točivých částí. dvě jádra těžkého vodíku. Palivové články úspěšně vyřešené mění přímo plynná kapalná paliva elektřinu. Elektrárny tarify Rozvoj elektrizace známkou lepších časů. budoucnu bude tato cena ještě klesat. Slučují např. Provozní náklady jsou však mnohem nižší, takže zatím cena vyrobené energie jen málo vyšší než u uhelných elektráren. cesia). Zářivou energii radioaktivních látek mění přímo elektřinu atomové baterie polovodiči. Mezi elektrodami vodivé plazma vytvořené ioni­ zací vhodného plynu (např. Atomová energie může získávat také syntézou (jako vodíkové bombě) řízených skladebných reakcí jader