125.
K větším výkonům vede magnetohydrodynamický generátor, podobný nor
málnímu generátoru, ale bez točivých částí. Slučují např. Elektrická energie vyrábí
ve velkém zásobování rozsáhlých území, velkých (oblastních) elektrár-
319
. Ukazuje však, získá
výkon několika miliónů zim3 plazmatu elektrárny nezamořovaly
okolí štěpnými produkty.
Všechny tyto otázky jen ukazují, jak mnoho práce příležitostí čeká na
mladé nadšené lidi. Mezi elektrodami vodivé plazma vytvořené ioni
zací vhodného plynu (např. úspěchem
se stavějí plavidla jaderným pohonem (lodě, ponorky). Využívá silně ohřátého vodivého
plynu nebo kapaliny pohybujících silném magnetickém poli indukci
napětí. cesia). výbojové trubici vytváří proudem několika miliónů
ampérů plazma, vysoce ionizovaný plyn elektricky nabitých částic, které
se tepelně izoluje silným magnetickým polem. dvě jádra těžkého vodíku. Provozní náklady jsou však
mnohem nižší, takže zatím cena vyrobené energie jen málo vyšší než
u uhelných elektráren. Tento reaktor jako palivo přírodní
uran, moderátor těžkou vodu, chladivo kysličník uhličitý CO2 pod tlakem
asi at. Palivové články úspěšně vyřešené mění přímo
plynná kapalná paliva elektřinu. Takové reakce jsou zdrojem
energie Slunce hvězd.
Termoelektrické články umístěné přímo palivovém článku jaderného reak
toru mají účinnost Lepší účinnost mají termoionické články slo
žené elektrod vakuu, nichž jedna ohřívá vysokou teplotu, aby
vznikla emise elektronů. Elektrárny tarify
Rozvoj elektrizace známkou lepších časů. Zářivou energii radioaktivních látek mění přímo elektřinu atomové
baterie polovodiči.půl roku, jejich radioaktivita klesne hodnoty, při nichž článek může
dopravit závodu dalšímu zpracování. budoucnu bude tato cena ještě klesat. tomu
třeba velmi značné teploty, asi 350 miliónů °C, tom těžiště celého
problému.
Úspěšně pokračují pokusy, jak měnit přímo termojadernou energii
v elektřinu, pokusy přímou přeměnu tepla elektřinu jaderném reak
toru bez páry parní turbíny, která dosavadních konstrukcí nezbytná.
V září 1957 byl uveden chod první československý reaktor Husinci-
Keži Prahy, postavený pomoci SSSR prosinci 1957 byl spuštěn so
větský atomový ledoborec Lenin).
Atomová energie může získávat také syntézou (jako vodíkové
bombě) řízených skladebných reakcí jader.
Náklady jaderné elektrárny jsou zatím dvakrát třikrát vyšší než
náklady tepelné elektrárny stejného výkonu. Výkony těchto článků jsou zatím malé. Úplná skladebná reakce jader
se dosud nezdařila, dosavadní zařízení udrží plazma pouze zlomky vte
řiny, takže termojaderný reaktor ještě nemáme
