Příjem sice neobyčejně čistý,
baterie však musí stále vyměňovat. Nejčastěji usměrňujeme diodou (obr. Dvojčinný tranzistorový zesilovač. 412 (výklad tranzistorech obr. Kmity zachycené anténou zesílí vysokofrekvenčním
stupněm HF, elektronka jako audion mění kmity slyšitelné záchvěvy
Obr.
302
.
Obr. 416), aby využila záporných
kmitů střídavého proudu. 413.podobě známých silných pískavých tónů.
Střídavý proud sítě přístroji usměrníme, protože anodový proud pro elek
tronky musí být stejnosměrný. Vyrábějí
se tak hlavně tranzistorové přijímače, které mají nepatrnou spotřebu. Zajímavé je, koncový zesilovač
z doplňkových tranzistorů nemusí mít jiné součásti než tranzistory (obr. 413. 415),
která upravuje dvěma anodami (obr.
Z výstupu zavedena záporná zpětná vazba emitory prvního stupně. Přijímač třemi elektronkami
(vysoká frekvence, audion, nízká frekvence). 416. Nor
mální přijímače připojují světelnou sít, rta napětí 120 nebo 220 V.
a nízkofrekvenční stupeň zvuk zesílí. Přijímač však přenosný. Zapojením elektronek sebou vznikají velké výkonné
přijímače, obr. Využití obou polovin vln.
Připojení sít bateriových přijímačů dodávají žhavicí proud vláken
i anodový proud suché články (baterie).
Obr. Tranzistorový audion se
zpětnou vazbou obr. 35). Obr.414). Usmčrnovač.
Velké zesílení.
Oba stupně tohoto dvojstupňového zesilovače jsou spojeny přímou vazbou. 414. 415
