jem prostorových vln klidný. Tak vznikne prostorová
soustava silových čar, jíž říkáme elektromagnetická vlna. dlouhých vln
vyhovuje tomu požadavku mořská hladina. Soustava těchto silových
čar běží rychlostí světla dipólu prostoru. Tou
to interferencí příjem sílí a
slábne, vzniká únik (fading). se
tedy rozdělení proudu dipólu přirovnat kmitání struny dlouhé jako
dipól. Indukcí vytvoří nepatrné proudy, pak
zesílí pohánějí reproduktor. Vysílá prostoru
elektrické volné vlny kmitající napříč směru vysílání.
Největší proudy vznikají uprostřed, koncům proudy klesají.podle obr.
Nahradí-li rovina povrchem Země, obr. Vynecháme-li polo
vinu dipólů, vzniknou vlny podle obr.
V dalších pásmech pří
Obr. Setkají-li obě fázi,
zesilují příjem. 397-B.
Jeho silové čáry probíhají plochých obloucích mezi konci (nebo jinými
body) dipólů.
Kdybychom mohli určitém okamžiku vyfotografovat elektrické pole
dipólu, dostali bychom obr. 396 sebe vzdalovat zmenšovat závity cívky zase natahovat,
až desky vůbec vynecháme zbude rovný drát bez cívky uprostřed. 397-C, vysílací dipól anténou
vysílače dipól umístí někde přijímači, vznikne základní soustava
k vysílání vln radiotechnice. Často přitom narážejí překážky. Takový drát se
jmenuje dipól. radiotechnice používá
vlnové délky 0,1 000 Krátké vlny vysílají vzhůru odrážejí
se zpět zem ionosféry (vrstvy Heaviside—Kennellyho), ležící až
400 nad zemí, ionizované dobře vodivé zářením vesmíru. 397-A. Dipól vysílá toto pole prostoru, vysílačem. Proud
kmitá dál, poloviny drátu střídavě nabíjejí kladně záporně, jako kdy
by elektrický náboj přeléval jednoho konce druhý.
293
. dalším pás
mu přízemní odražená
prostorová vlna asi stejně sil
ná. Je-li mezi nimi
fázový rozdíl lichý násobek
půlperiody, zeslabují se. 397.
Předpokládali jsme, zemský povrch dobře vodivý. tvořeno jen uzavřenými silovými čá
rami. Proud dipólu představuje stojatou vlnu; tvoří tím elektrické pole. Aby vycházely vlny, musí pouštět
silné střídavé proudy. Délka vzniklé vlny
se rovná dvojnásobné délce dipólu. Půl zbylého dipólu vyčnívá
z veliké vodivé roviny silové čáry jeho pole končí dole vodivé rovině. Při každém kmitu vytvoří
nové silové čáry běží hned prvou soustavou.
Blízko přijímače zachytíme vlny, jež šíří podél zemského povrchu, příjem
je stejnoměrný. Odrazivost
této vrstvy nepravidelně "mění asi hlavně vlivem slunečního záření aj
