397-C, vysílací dipól anténou
vysílače dipól umístí někde přijímači, vznikne základní soustava
k vysílání vln radiotechnice. Dipól vysílá toto pole prostoru, vysílačem. Takový drát se
jmenuje dipól. se
tedy rozdělení proudu dipólu přirovnat kmitání struny dlouhé jako
dipól.
293
. Tak vznikne prostorová
soustava silových čar, jíž říkáme elektromagnetická vlna. 397-A. Vysílá prostoru
elektrické volné vlny kmitající napříč směru vysílání.
V dalších pásmech pří
Obr. Soustava těchto silových
čar běží rychlostí světla dipólu prostoru.
Nahradí-li rovina povrchem Země, obr. 397-B. Tou
to interferencí příjem sílí a
slábne, vzniká únik (fading). dalším pás
mu přízemní odražená
prostorová vlna asi stejně sil
ná. Délka vzniklé vlny
se rovná dvojnásobné délce dipólu. Při každém kmitu vytvoří
nové silové čáry běží hned prvou soustavou.
Blízko přijímače zachytíme vlny, jež šíří podél zemského povrchu, příjem
je stejnoměrný. Je-li mezi nimi
fázový rozdíl lichý násobek
půlperiody, zeslabují se. 397.
Kdybychom mohli určitém okamžiku vyfotografovat elektrické pole
dipólu, dostali bychom obr. Odrazivost
této vrstvy nepravidelně "mění asi hlavně vlivem slunečního záření aj. radiotechnice používá
vlnové délky 0,1 000 Krátké vlny vysílají vzhůru odrážejí
se zpět zem ionosféry (vrstvy Heaviside—Kennellyho), ležící až
400 nad zemí, ionizované dobře vodivé zářením vesmíru. Půl zbylého dipólu vyčnívá
z veliké vodivé roviny silové čáry jeho pole končí dole vodivé rovině.
Předpokládali jsme, zemský povrch dobře vodivý. Setkají-li obě fázi,
zesilují příjem.podle obr. Indukcí vytvoří nepatrné proudy, pak
zesílí pohánějí reproduktor.
Jeho silové čáry probíhají plochých obloucích mezi konci (nebo jinými
body) dipólů.
jem prostorových vln klidný. 396 sebe vzdalovat zmenšovat závity cívky zase natahovat,
až desky vůbec vynecháme zbude rovný drát bez cívky uprostřed. Často přitom narážejí překážky. dlouhých vln
vyhovuje tomu požadavku mořská hladina. tvořeno jen uzavřenými silovými čá
rami.
Největší proudy vznikají uprostřed, koncům proudy klesají. Proud dipólu představuje stojatou vlnu; tvoří tím elektrické pole. Vynecháme-li polo
vinu dipólů, vzniknou vlny podle obr. Aby vycházely vlny, musí pouštět
silné střídavé proudy. Proud
kmitá dál, poloviny drátu střídavě nabíjejí kladně záporně, jako kdy
by elektrický náboj přeléval jednoho konce druhý
