Elektrotechnika v teorii a praxi

| Kategorie: Kniha Učebnice  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: PRÁCE, vydavatelství PRAHA Autor: Bohumil Dobrovolný

Strana 296 z 330

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Délka vzniklé vlny se rovná dvojnásobné délce dipólu. 293 . Nahradí-li rovina povrchem Země, obr. Největší proudy vznikají uprostřed, koncům proudy klesají. Tak vznikne prostorová soustava silových čar, jíž říkáme elektromagnetická vlna.podle obr. Půl zbylého dipólu vyčnívá z veliké vodivé roviny silové čáry jeho pole končí dole vodivé rovině. Dipól vysílá toto pole prostoru, vysílačem. 397-A. Proud dipólu představuje stojatou vlnu; tvoří tím elektrické pole. Kdybychom mohli určitém okamžiku vyfotografovat elektrické pole dipólu, dostali bychom obr. Indukcí vytvoří nepatrné proudy, pak zesílí pohánějí reproduktor. V dalších pásmech pří­ Obr. 397-C, vysílací dipól anténou vysílače dipól umístí někde přijímači, vznikne základní soustava k vysílání vln radiotechnice. Aby vycházely vlny, musí pouštět silné střídavé proudy. se tedy rozdělení proudu dipólu přirovnat kmitání struny dlouhé jako dipól. Je-li mezi nimi fázový rozdíl lichý násobek půlperiody, zeslabují se. Blízko přijímače zachytíme vlny, jež šíří podél zemského povrchu, příjem je stejnoměrný. Odrazivost této vrstvy nepravidelně "mění asi hlavně vlivem slunečního záření aj. Proud kmitá dál, poloviny drátu střídavě nabíjejí kladně záporně, jako kdy­ by elektrický náboj přeléval jednoho konce druhý. tvořeno jen uzavřenými silovými čá­ rami. jem prostorových vln klidný. 397-B. Setkají-li obě fázi, zesilují příjem. Tou­ to interferencí příjem sílí a slábne, vzniká únik (fading). Při každém kmitu vytvoří nové silové čáry běží hned prvou soustavou. Takový drát se jmenuje dipól. Jeho silové čáry probíhají plochých obloucích mezi konci (nebo jinými body) dipólů. Vynecháme-li polo­ vinu dipólů, vzniknou vlny podle obr. Předpokládali jsme, zemský povrch dobře vodivý. Soustava těchto silových čar běží rychlostí světla dipólu prostoru. Vysílá prostoru elektrické volné vlny kmitající napříč směru vysílání. radiotechnice používá vlnové délky 0,1 000 Krátké vlny vysílají vzhůru odrážejí se zpět zem ionosféry (vrstvy Heaviside—Kennellyho), ležící až 400 nad zemí, ionizované dobře vodivé zářením vesmíru. 397. 396 sebe vzdalovat zmenšovat závity cívky zase natahovat, až desky vůbec vynecháme zbude rovný drát bez cívky uprostřed. dalším pás­ mu přízemní odražená prostorová vlna asi stejně sil­ ná. Často přitom narážejí překážky. dlouhých vln vyhovuje tomu požadavku mořská hladina