Odrazivost
této vrstvy nepravidelně "mění asi hlavně vlivem slunečního záření aj. Vysílá prostoru
elektrické volné vlny kmitající napříč směru vysílání.
Předpokládali jsme, zemský povrch dobře vodivý.
293
. Tou
to interferencí příjem sílí a
slábne, vzniká únik (fading).
Největší proudy vznikají uprostřed, koncům proudy klesají. Vynecháme-li polo
vinu dipólů, vzniknou vlny podle obr. 397-C, vysílací dipól anténou
vysílače dipól umístí někde přijímači, vznikne základní soustava
k vysílání vln radiotechnice. 397-B.
V dalších pásmech pří
Obr. Proud
kmitá dál, poloviny drátu střídavě nabíjejí kladně záporně, jako kdy
by elektrický náboj přeléval jednoho konce druhý. 396 sebe vzdalovat zmenšovat závity cívky zase natahovat,
až desky vůbec vynecháme zbude rovný drát bez cívky uprostřed. Tak vznikne prostorová
soustava silových čar, jíž říkáme elektromagnetická vlna. Při každém kmitu vytvoří
nové silové čáry běží hned prvou soustavou.
jem prostorových vln klidný.
Blízko přijímače zachytíme vlny, jež šíří podél zemského povrchu, příjem
je stejnoměrný. Indukcí vytvoří nepatrné proudy, pak
zesílí pohánějí reproduktor.
Nahradí-li rovina povrchem Země, obr. Soustava těchto silových
čar běží rychlostí světla dipólu prostoru. radiotechnice používá
vlnové délky 0,1 000 Krátké vlny vysílají vzhůru odrážejí
se zpět zem ionosféry (vrstvy Heaviside—Kennellyho), ležící až
400 nad zemí, ionizované dobře vodivé zářením vesmíru.
Jeho silové čáry probíhají plochých obloucích mezi konci (nebo jinými
body) dipólů. tvořeno jen uzavřenými silovými čá
rami. dlouhých vln
vyhovuje tomu požadavku mořská hladina. se
tedy rozdělení proudu dipólu přirovnat kmitání struny dlouhé jako
dipól. Aby vycházely vlny, musí pouštět
silné střídavé proudy. Setkají-li obě fázi,
zesilují příjem. 397. 397-A.
Kdybychom mohli určitém okamžiku vyfotografovat elektrické pole
dipólu, dostali bychom obr. Délka vzniklé vlny
se rovná dvojnásobné délce dipólu. Dipól vysílá toto pole prostoru, vysílačem. Půl zbylého dipólu vyčnívá
z veliké vodivé roviny silové čáry jeho pole končí dole vodivé rovině. Často přitom narážejí překážky. dalším pás
mu přízemní odražená
prostorová vlna asi stejně sil
ná. Je-li mezi nimi
fázový rozdíl lichý násobek
půlperiody, zeslabují se.podle obr. Proud dipólu představuje stojatou vlnu; tvoří tím elektrické pole. Takový drát se
jmenuje dipól
