Odrazivost
této vrstvy nepravidelně "mění asi hlavně vlivem slunečního záření aj. Často přitom narážejí překážky. Soustava těchto silových
čar běží rychlostí světla dipólu prostoru. Aby vycházely vlny, musí pouštět
silné střídavé proudy. 396 sebe vzdalovat zmenšovat závity cívky zase natahovat,
až desky vůbec vynecháme zbude rovný drát bez cívky uprostřed. Proud
kmitá dál, poloviny drátu střídavě nabíjejí kladně záporně, jako kdy
by elektrický náboj přeléval jednoho konce druhý.
V dalších pásmech pří
Obr.
jem prostorových vln klidný. 397-C, vysílací dipól anténou
vysílače dipól umístí někde přijímači, vznikne základní soustava
k vysílání vln radiotechnice.
Kdybychom mohli určitém okamžiku vyfotografovat elektrické pole
dipólu, dostali bychom obr. Indukcí vytvoří nepatrné proudy, pak
zesílí pohánějí reproduktor. 397-B. Vynecháme-li polo
vinu dipólů, vzniknou vlny podle obr. dlouhých vln
vyhovuje tomu požadavku mořská hladina.
Jeho silové čáry probíhají plochých obloucích mezi konci (nebo jinými
body) dipólů. Takový drát se
jmenuje dipól. radiotechnice používá
vlnové délky 0,1 000 Krátké vlny vysílají vzhůru odrážejí
se zpět zem ionosféry (vrstvy Heaviside—Kennellyho), ležící až
400 nad zemí, ionizované dobře vodivé zářením vesmíru. 397-A.podle obr. Tak vznikne prostorová
soustava silových čar, jíž říkáme elektromagnetická vlna. Dipól vysílá toto pole prostoru, vysílačem. Setkají-li obě fázi,
zesilují příjem.
293
. Tou
to interferencí příjem sílí a
slábne, vzniká únik (fading).
Předpokládali jsme, zemský povrch dobře vodivý.
Největší proudy vznikají uprostřed, koncům proudy klesají. Půl zbylého dipólu vyčnívá
z veliké vodivé roviny silové čáry jeho pole končí dole vodivé rovině. 397.
Nahradí-li rovina povrchem Země, obr. Vysílá prostoru
elektrické volné vlny kmitající napříč směru vysílání.
Blízko přijímače zachytíme vlny, jež šíří podél zemského povrchu, příjem
je stejnoměrný. se
tedy rozdělení proudu dipólu přirovnat kmitání struny dlouhé jako
dipól. dalším pás
mu přízemní odražená
prostorová vlna asi stejně sil
ná. tvořeno jen uzavřenými silovými čá
rami. Je-li mezi nimi
fázový rozdíl lichý násobek
půlperiody, zeslabují se. Délka vzniklé vlny
se rovná dvojnásobné délce dipólu. Při každém kmitu vytvoří
nové silové čáry běží hned prvou soustavou. Proud dipólu představuje stojatou vlnu; tvoří tím elektrické pole
