Elektrotechnika v teorii a praxi

| Kategorie: Kniha Učebnice  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: PRÁCE, vydavatelství PRAHA Autor: Bohumil Dobrovolný

Strana 296 z 330

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
397-B. dlouhých vln vyhovuje tomu požadavku mořská hladina. Odrazivost této vrstvy nepravidelně "mění asi hlavně vlivem slunečního záření aj. se tedy rozdělení proudu dipólu přirovnat kmitání struny dlouhé jako dipól. Předpokládali jsme, zemský povrch dobře vodivý. Tou­ to interferencí příjem sílí a slábne, vzniká únik (fading). jem prostorových vln klidný. Setkají-li obě fázi, zesilují příjem. Často přitom narážejí překážky. Aby vycházely vlny, musí pouštět silné střídavé proudy. Kdybychom mohli určitém okamžiku vyfotografovat elektrické pole dipólu, dostali bychom obr. radiotechnice používá vlnové délky 0,1 000 Krátké vlny vysílají vzhůru odrážejí se zpět zem ionosféry (vrstvy Heaviside—Kennellyho), ležící až 400 nad zemí, ionizované dobře vodivé zářením vesmíru. 396 sebe vzdalovat zmenšovat závity cívky zase natahovat, až desky vůbec vynecháme zbude rovný drát bez cívky uprostřed. V dalších pásmech pří­ Obr. Nahradí-li rovina povrchem Země, obr. Délka vzniklé vlny se rovná dvojnásobné délce dipólu. Proud kmitá dál, poloviny drátu střídavě nabíjejí kladně záporně, jako kdy­ by elektrický náboj přeléval jednoho konce druhý. Největší proudy vznikají uprostřed, koncům proudy klesají. Vysílá prostoru elektrické volné vlny kmitající napříč směru vysílání. Dipól vysílá toto pole prostoru, vysílačem. 397-A. 397-C, vysílací dipól anténou vysílače dipól umístí někde přijímači, vznikne základní soustava k vysílání vln radiotechnice. dalším pás­ mu přízemní odražená prostorová vlna asi stejně sil­ ná. Jeho silové čáry probíhají plochých obloucích mezi konci (nebo jinými body) dipólů. Soustava těchto silových čar běží rychlostí světla dipólu prostoru. Je-li mezi nimi fázový rozdíl lichý násobek půlperiody, zeslabují se. Půl zbylého dipólu vyčnívá z veliké vodivé roviny silové čáry jeho pole končí dole vodivé rovině. 293 . Takový drát se jmenuje dipól. Indukcí vytvoří nepatrné proudy, pak zesílí pohánějí reproduktor. Blízko přijímače zachytíme vlny, jež šíří podél zemského povrchu, příjem je stejnoměrný. Při každém kmitu vytvoří nové silové čáry běží hned prvou soustavou.podle obr. Proud dipólu představuje stojatou vlnu; tvoří tím elektrické pole. 397. Tak vznikne prostorová soustava silových čar, jíž říkáme elektromagnetická vlna. Vynecháme-li polo­ vinu dipólů, vzniknou vlny podle obr. tvořeno jen uzavřenými silovými čá­ rami