jem prostorových vln klidný. Tak vznikne prostorová
soustava silových čar, jíž říkáme elektromagnetická vlna. Odrazivost
této vrstvy nepravidelně "mění asi hlavně vlivem slunečního záření aj. 397-C, vysílací dipól anténou
vysílače dipól umístí někde přijímači, vznikne základní soustava
k vysílání vln radiotechnice. Takový drát se
jmenuje dipól. Proud dipólu představuje stojatou vlnu; tvoří tím elektrické pole. tvořeno jen uzavřenými silovými čá
rami. 397-A. Vysílá prostoru
elektrické volné vlny kmitající napříč směru vysílání. 397-B.
293
.
Předpokládali jsme, zemský povrch dobře vodivý.
V dalších pásmech pří
Obr. Indukcí vytvoří nepatrné proudy, pak
zesílí pohánějí reproduktor. Dipól vysílá toto pole prostoru, vysílačem. Vynecháme-li polo
vinu dipólů, vzniknou vlny podle obr. Při každém kmitu vytvoří
nové silové čáry běží hned prvou soustavou. Tou
to interferencí příjem sílí a
slábne, vzniká únik (fading). 396 sebe vzdalovat zmenšovat závity cívky zase natahovat,
až desky vůbec vynecháme zbude rovný drát bez cívky uprostřed.
Kdybychom mohli určitém okamžiku vyfotografovat elektrické pole
dipólu, dostali bychom obr. Aby vycházely vlny, musí pouštět
silné střídavé proudy. Proud
kmitá dál, poloviny drátu střídavě nabíjejí kladně záporně, jako kdy
by elektrický náboj přeléval jednoho konce druhý.
Blízko přijímače zachytíme vlny, jež šíří podél zemského povrchu, příjem
je stejnoměrný. dlouhých vln
vyhovuje tomu požadavku mořská hladina. se
tedy rozdělení proudu dipólu přirovnat kmitání struny dlouhé jako
dipól. Délka vzniklé vlny
se rovná dvojnásobné délce dipólu. Soustava těchto silových
čar běží rychlostí světla dipólu prostoru.
Nahradí-li rovina povrchem Země, obr. Půl zbylého dipólu vyčnívá
z veliké vodivé roviny silové čáry jeho pole končí dole vodivé rovině.
Jeho silové čáry probíhají plochých obloucích mezi konci (nebo jinými
body) dipólů. dalším pás
mu přízemní odražená
prostorová vlna asi stejně sil
ná. Často přitom narážejí překážky. Je-li mezi nimi
fázový rozdíl lichý násobek
půlperiody, zeslabují se.podle obr.
Největší proudy vznikají uprostřed, koncům proudy klesají. radiotechnice používá
vlnové délky 0,1 000 Krátké vlny vysílají vzhůru odrážejí
se zpět zem ionosféry (vrstvy Heaviside—Kennellyho), ležící až
400 nad zemí, ionizované dobře vodivé zářením vesmíru. Setkají-li obě fázi,
zesilují příjem. 397
