Aby vycházely vlny, musí pouštět
silné střídavé proudy. Odrazivost
této vrstvy nepravidelně "mění asi hlavně vlivem slunečního záření aj. Tou
to interferencí příjem sílí a
slábne, vzniká únik (fading). radiotechnice používá
vlnové délky 0,1 000 Krátké vlny vysílají vzhůru odrážejí
se zpět zem ionosféry (vrstvy Heaviside—Kennellyho), ležící až
400 nad zemí, ionizované dobře vodivé zářením vesmíru.
jem prostorových vln klidný.
V dalších pásmech pří
Obr. 396 sebe vzdalovat zmenšovat závity cívky zase natahovat,
až desky vůbec vynecháme zbude rovný drát bez cívky uprostřed. Indukcí vytvoří nepatrné proudy, pak
zesílí pohánějí reproduktor. se
tedy rozdělení proudu dipólu přirovnat kmitání struny dlouhé jako
dipól.
293
.
Jeho silové čáry probíhají plochých obloucích mezi konci (nebo jinými
body) dipólů. Setkají-li obě fázi,
zesilují příjem.podle obr. Půl zbylého dipólu vyčnívá
z veliké vodivé roviny silové čáry jeho pole končí dole vodivé rovině. Je-li mezi nimi
fázový rozdíl lichý násobek
půlperiody, zeslabují se. tvořeno jen uzavřenými silovými čá
rami.
Kdybychom mohli určitém okamžiku vyfotografovat elektrické pole
dipólu, dostali bychom obr. Vysílá prostoru
elektrické volné vlny kmitající napříč směru vysílání. Proud dipólu představuje stojatou vlnu; tvoří tím elektrické pole. Při každém kmitu vytvoří
nové silové čáry běží hned prvou soustavou. dlouhých vln
vyhovuje tomu požadavku mořská hladina. Soustava těchto silových
čar běží rychlostí světla dipólu prostoru. Proud
kmitá dál, poloviny drátu střídavě nabíjejí kladně záporně, jako kdy
by elektrický náboj přeléval jednoho konce druhý.
Předpokládali jsme, zemský povrch dobře vodivý. Takový drát se
jmenuje dipól. Dipól vysílá toto pole prostoru, vysílačem. 397-B. 397-C, vysílací dipól anténou
vysílače dipól umístí někde přijímači, vznikne základní soustava
k vysílání vln radiotechnice. 397. Vynecháme-li polo
vinu dipólů, vzniknou vlny podle obr.
Největší proudy vznikají uprostřed, koncům proudy klesají.
Blízko přijímače zachytíme vlny, jež šíří podél zemského povrchu, příjem
je stejnoměrný.
Nahradí-li rovina povrchem Země, obr. Délka vzniklé vlny
se rovná dvojnásobné délce dipólu. Tak vznikne prostorová
soustava silových čar, jíž říkáme elektromagnetická vlna. 397-A. dalším pás
mu přízemní odražená
prostorová vlna asi stejně sil
ná. Často přitom narážejí překážky
