Elektrotechnika v teorii a praxi

| Kategorie: Kniha Učebnice  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: PRÁCE, vydavatelství PRAHA Autor: Bohumil Dobrovolný

Strana 296 z 330

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
se tedy rozdělení proudu dipólu přirovnat kmitání struny dlouhé jako dipól. Délka vzniklé vlny se rovná dvojnásobné délce dipólu. Největší proudy vznikají uprostřed, koncům proudy klesají. Vysílá prostoru elektrické volné vlny kmitající napříč směru vysílání. 396 sebe vzdalovat zmenšovat závity cívky zase natahovat, až desky vůbec vynecháme zbude rovný drát bez cívky uprostřed. 397-B. radiotechnice používá vlnové délky 0,1 000 Krátké vlny vysílají vzhůru odrážejí se zpět zem ionosféry (vrstvy Heaviside—Kennellyho), ležící až 400 nad zemí, ionizované dobře vodivé zářením vesmíru. Jeho silové čáry probíhají plochých obloucích mezi konci (nebo jinými body) dipólů. Dipól vysílá toto pole prostoru, vysílačem. jem prostorových vln klidný. Indukcí vytvoří nepatrné proudy, pak zesílí pohánějí reproduktor. Půl zbylého dipólu vyčnívá z veliké vodivé roviny silové čáry jeho pole končí dole vodivé rovině. 397. V dalších pásmech pří­ Obr. Předpokládali jsme, zemský povrch dobře vodivý. Tak vznikne prostorová soustava silových čar, jíž říkáme elektromagnetická vlna. 397-C, vysílací dipól anténou vysílače dipól umístí někde přijímači, vznikne základní soustava k vysílání vln radiotechnice. Aby vycházely vlny, musí pouštět silné střídavé proudy. Takový drát se jmenuje dipól. tvořeno jen uzavřenými silovými čá­ rami.podle obr. Kdybychom mohli určitém okamžiku vyfotografovat elektrické pole dipólu, dostali bychom obr. 293 . Je-li mezi nimi fázový rozdíl lichý násobek půlperiody, zeslabují se. Proud kmitá dál, poloviny drátu střídavě nabíjejí kladně záporně, jako kdy­ by elektrický náboj přeléval jednoho konce druhý. dlouhých vln vyhovuje tomu požadavku mořská hladina. Blízko přijímače zachytíme vlny, jež šíří podél zemského povrchu, příjem je stejnoměrný. Soustava těchto silových čar běží rychlostí světla dipólu prostoru. Při každém kmitu vytvoří nové silové čáry běží hned prvou soustavou. Proud dipólu představuje stojatou vlnu; tvoří tím elektrické pole. Nahradí-li rovina povrchem Země, obr. Odrazivost této vrstvy nepravidelně "mění asi hlavně vlivem slunečního záření aj. dalším pás­ mu přízemní odražená prostorová vlna asi stejně sil­ ná. 397-A. Tou­ to interferencí příjem sílí a slábne, vzniká únik (fading). Vynecháme-li polo­ vinu dipólů, vzniknou vlny podle obr. Setkají-li obě fázi, zesilují příjem. Často přitom narážejí překážky