Kdybychom mohli určitém okamžiku vyfotografovat elektrické pole
dipólu, dostali bychom obr. Soustava těchto silových
čar běží rychlostí světla dipólu prostoru. 397-A. se
tedy rozdělení proudu dipólu přirovnat kmitání struny dlouhé jako
dipól. 397-B. Dipól vysílá toto pole prostoru, vysílačem. 397-C, vysílací dipól anténou
vysílače dipól umístí někde přijímači, vznikne základní soustava
k vysílání vln radiotechnice. Vynecháme-li polo
vinu dipólů, vzniknou vlny podle obr. Indukcí vytvoří nepatrné proudy, pak
zesílí pohánějí reproduktor. Půl zbylého dipólu vyčnívá
z veliké vodivé roviny silové čáry jeho pole končí dole vodivé rovině.
Jeho silové čáry probíhají plochých obloucích mezi konci (nebo jinými
body) dipólů. Často přitom narážejí překážky. dlouhých vln
vyhovuje tomu požadavku mořská hladina. tvořeno jen uzavřenými silovými čá
rami. Délka vzniklé vlny
se rovná dvojnásobné délce dipólu.
Předpokládali jsme, zemský povrch dobře vodivý. radiotechnice používá
vlnové délky 0,1 000 Krátké vlny vysílají vzhůru odrážejí
se zpět zem ionosféry (vrstvy Heaviside—Kennellyho), ležící až
400 nad zemí, ionizované dobře vodivé zářením vesmíru. Při každém kmitu vytvoří
nové silové čáry běží hned prvou soustavou. Takový drát se
jmenuje dipól. Setkají-li obě fázi,
zesilují příjem. Vysílá prostoru
elektrické volné vlny kmitající napříč směru vysílání. Odrazivost
této vrstvy nepravidelně "mění asi hlavně vlivem slunečního záření aj. Tou
to interferencí příjem sílí a
slábne, vzniká únik (fading). Tak vznikne prostorová
soustava silových čar, jíž říkáme elektromagnetická vlna.
jem prostorových vln klidný.
V dalších pásmech pří
Obr. Proud
kmitá dál, poloviny drátu střídavě nabíjejí kladně záporně, jako kdy
by elektrický náboj přeléval jednoho konce druhý. Je-li mezi nimi
fázový rozdíl lichý násobek
půlperiody, zeslabují se.
Blízko přijímače zachytíme vlny, jež šíří podél zemského povrchu, příjem
je stejnoměrný. 396 sebe vzdalovat zmenšovat závity cívky zase natahovat,
až desky vůbec vynecháme zbude rovný drát bez cívky uprostřed. dalším pás
mu přízemní odražená
prostorová vlna asi stejně sil
ná.
Nahradí-li rovina povrchem Země, obr. Proud dipólu představuje stojatou vlnu; tvoří tím elektrické pole. Aby vycházely vlny, musí pouštět
silné střídavé proudy. 397.
293
.podle obr.
Největší proudy vznikají uprostřed, koncům proudy klesají
