se
tedy rozdělení proudu dipólu přirovnat kmitání struny dlouhé jako
dipól. Délka vzniklé vlny
se rovná dvojnásobné délce dipólu.
Největší proudy vznikají uprostřed, koncům proudy klesají. Vysílá prostoru
elektrické volné vlny kmitající napříč směru vysílání. 396 sebe vzdalovat zmenšovat závity cívky zase natahovat,
až desky vůbec vynecháme zbude rovný drát bez cívky uprostřed. 397-B. radiotechnice používá
vlnové délky 0,1 000 Krátké vlny vysílají vzhůru odrážejí
se zpět zem ionosféry (vrstvy Heaviside—Kennellyho), ležící až
400 nad zemí, ionizované dobře vodivé zářením vesmíru.
Jeho silové čáry probíhají plochých obloucích mezi konci (nebo jinými
body) dipólů. Dipól vysílá toto pole prostoru, vysílačem.
jem prostorových vln klidný. Indukcí vytvoří nepatrné proudy, pak
zesílí pohánějí reproduktor. Půl zbylého dipólu vyčnívá
z veliké vodivé roviny silové čáry jeho pole končí dole vodivé rovině. 397.
V dalších pásmech pří
Obr.
Předpokládali jsme, zemský povrch dobře vodivý. Tak vznikne prostorová
soustava silových čar, jíž říkáme elektromagnetická vlna. 397-C, vysílací dipól anténou
vysílače dipól umístí někde přijímači, vznikne základní soustava
k vysílání vln radiotechnice. Aby vycházely vlny, musí pouštět
silné střídavé proudy. Takový drát se
jmenuje dipól. tvořeno jen uzavřenými silovými čá
rami.podle obr.
Kdybychom mohli určitém okamžiku vyfotografovat elektrické pole
dipólu, dostali bychom obr.
293
. Je-li mezi nimi
fázový rozdíl lichý násobek
půlperiody, zeslabují se. Proud
kmitá dál, poloviny drátu střídavě nabíjejí kladně záporně, jako kdy
by elektrický náboj přeléval jednoho konce druhý. dlouhých vln
vyhovuje tomu požadavku mořská hladina.
Blízko přijímače zachytíme vlny, jež šíří podél zemského povrchu, příjem
je stejnoměrný. Soustava těchto silových
čar běží rychlostí světla dipólu prostoru. Při každém kmitu vytvoří
nové silové čáry běží hned prvou soustavou. Proud dipólu představuje stojatou vlnu; tvoří tím elektrické pole.
Nahradí-li rovina povrchem Země, obr. Odrazivost
této vrstvy nepravidelně "mění asi hlavně vlivem slunečního záření aj. dalším pás
mu přízemní odražená
prostorová vlna asi stejně sil
ná. 397-A. Tou
to interferencí příjem sílí a
slábne, vzniká únik (fading). Vynecháme-li polo
vinu dipólů, vzniknou vlny podle obr. Setkají-li obě fázi,
zesilují příjem. Často přitom narážejí překážky
