Elektrotechnika v teorii a praxi

| Kategorie: Kniha Učebnice  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: PRÁCE, vydavatelství PRAHA Autor: Bohumil Dobrovolný

Strana 296 z 330

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Největší proudy vznikají uprostřed, koncům proudy klesají. Často přitom narážejí překážky. 397-C, vysílací dipól anténou vysílače dipól umístí někde přijímači, vznikne základní soustava k vysílání vln radiotechnice. tvořeno jen uzavřenými silovými čá­ rami. 397-B. radiotechnice používá vlnové délky 0,1 000 Krátké vlny vysílají vzhůru odrážejí se zpět zem ionosféry (vrstvy Heaviside—Kennellyho), ležící až 400 nad zemí, ionizované dobře vodivé zářením vesmíru. Vysílá prostoru elektrické volné vlny kmitající napříč směru vysílání. Půl zbylého dipólu vyčnívá z veliké vodivé roviny silové čáry jeho pole končí dole vodivé rovině. Setkají-li obě fázi, zesilují příjem.podle obr. Nahradí-li rovina povrchem Země, obr. Dipól vysílá toto pole prostoru, vysílačem. dlouhých vln vyhovuje tomu požadavku mořská hladina. 293 . Kdybychom mohli určitém okamžiku vyfotografovat elektrické pole dipólu, dostali bychom obr. 397. Předpokládali jsme, zemský povrch dobře vodivý. Při každém kmitu vytvoří nové silové čáry běží hned prvou soustavou. 397-A. Takový drát se jmenuje dipól. Proud kmitá dál, poloviny drátu střídavě nabíjejí kladně záporně, jako kdy­ by elektrický náboj přeléval jednoho konce druhý. Tou­ to interferencí příjem sílí a slábne, vzniká únik (fading). Blízko přijímače zachytíme vlny, jež šíří podél zemského povrchu, příjem je stejnoměrný. Indukcí vytvoří nepatrné proudy, pak zesílí pohánějí reproduktor. jem prostorových vln klidný. Je-li mezi nimi fázový rozdíl lichý násobek půlperiody, zeslabují se. Vynecháme-li polo­ vinu dipólů, vzniknou vlny podle obr. Jeho silové čáry probíhají plochých obloucích mezi konci (nebo jinými body) dipólů. Tak vznikne prostorová soustava silových čar, jíž říkáme elektromagnetická vlna. Soustava těchto silových čar běží rychlostí světla dipólu prostoru. Odrazivost této vrstvy nepravidelně "mění asi hlavně vlivem slunečního záření aj. dalším pás­ mu přízemní odražená prostorová vlna asi stejně sil­ ná. se tedy rozdělení proudu dipólu přirovnat kmitání struny dlouhé jako dipól. Délka vzniklé vlny se rovná dvojnásobné délce dipólu. 396 sebe vzdalovat zmenšovat závity cívky zase natahovat, až desky vůbec vynecháme zbude rovný drát bez cívky uprostřed. Aby vycházely vlny, musí pouštět silné střídavé proudy. Proud dipólu představuje stojatou vlnu; tvoří tím elektrické pole. V dalších pásmech pří­ Obr