Tou
to interferencí příjem sílí a
slábne, vzniká únik (fading).
Blízko přijímače zachytíme vlny, jež šíří podél zemského povrchu, příjem
je stejnoměrný. Délka vzniklé vlny
se rovná dvojnásobné délce dipólu. Vynecháme-li polo
vinu dipólů, vzniknou vlny podle obr. Takový drát se
jmenuje dipól.
Kdybychom mohli určitém okamžiku vyfotografovat elektrické pole
dipólu, dostali bychom obr. Soustava těchto silových
čar běží rychlostí světla dipólu prostoru. Je-li mezi nimi
fázový rozdíl lichý násobek
půlperiody, zeslabují se. 397-C, vysílací dipól anténou
vysílače dipól umístí někde přijímači, vznikne základní soustava
k vysílání vln radiotechnice. 397-A. Proud
kmitá dál, poloviny drátu střídavě nabíjejí kladně záporně, jako kdy
by elektrický náboj přeléval jednoho konce druhý. Dipól vysílá toto pole prostoru, vysílačem. Setkají-li obě fázi,
zesilují příjem. Odrazivost
této vrstvy nepravidelně "mění asi hlavně vlivem slunečního záření aj.
jem prostorových vln klidný. Půl zbylého dipólu vyčnívá
z veliké vodivé roviny silové čáry jeho pole končí dole vodivé rovině. Často přitom narážejí překážky.podle obr. 397. Indukcí vytvoří nepatrné proudy, pak
zesílí pohánějí reproduktor. Při každém kmitu vytvoří
nové silové čáry běží hned prvou soustavou. 397-B. Proud dipólu představuje stojatou vlnu; tvoří tím elektrické pole. dlouhých vln
vyhovuje tomu požadavku mořská hladina.
Předpokládali jsme, zemský povrch dobře vodivý. Vysílá prostoru
elektrické volné vlny kmitající napříč směru vysílání.
Nahradí-li rovina povrchem Země, obr. Aby vycházely vlny, musí pouštět
silné střídavé proudy. Tak vznikne prostorová
soustava silových čar, jíž říkáme elektromagnetická vlna. 396 sebe vzdalovat zmenšovat závity cívky zase natahovat,
až desky vůbec vynecháme zbude rovný drát bez cívky uprostřed. tvořeno jen uzavřenými silovými čá
rami.
Největší proudy vznikají uprostřed, koncům proudy klesají. se
tedy rozdělení proudu dipólu přirovnat kmitání struny dlouhé jako
dipól.
Jeho silové čáry probíhají plochých obloucích mezi konci (nebo jinými
body) dipólů. dalším pás
mu přízemní odražená
prostorová vlna asi stejně sil
ná.
293
. radiotechnice používá
vlnové délky 0,1 000 Krátké vlny vysílají vzhůru odrážejí
se zpět zem ionosféry (vrstvy Heaviside—Kennellyho), ležící až
400 nad zemí, ionizované dobře vodivé zářením vesmíru.
V dalších pásmech pří
Obr
