Soustava těchto silových
čar běží rychlostí světla dipólu prostoru. 397. Často přitom narážejí překážky. Půl zbylého dipólu vyčnívá
z veliké vodivé roviny silové čáry jeho pole končí dole vodivé rovině.podle obr.
Blízko přijímače zachytíme vlny, jež šíří podél zemského povrchu, příjem
je stejnoměrný. 397-A. Při každém kmitu vytvoří
nové silové čáry běží hned prvou soustavou.
Předpokládali jsme, zemský povrch dobře vodivý.
Největší proudy vznikají uprostřed, koncům proudy klesají. 397-C, vysílací dipól anténou
vysílače dipól umístí někde přijímači, vznikne základní soustava
k vysílání vln radiotechnice.
Kdybychom mohli určitém okamžiku vyfotografovat elektrické pole
dipólu, dostali bychom obr. dalším pás
mu přízemní odražená
prostorová vlna asi stejně sil
ná. 396 sebe vzdalovat zmenšovat závity cívky zase natahovat,
až desky vůbec vynecháme zbude rovný drát bez cívky uprostřed.
jem prostorových vln klidný. Vynecháme-li polo
vinu dipólů, vzniknou vlny podle obr. Proud
kmitá dál, poloviny drátu střídavě nabíjejí kladně záporně, jako kdy
by elektrický náboj přeléval jednoho konce druhý. Vysílá prostoru
elektrické volné vlny kmitající napříč směru vysílání.
Nahradí-li rovina povrchem Země, obr.
V dalších pásmech pří
Obr.
293
. Je-li mezi nimi
fázový rozdíl lichý násobek
půlperiody, zeslabují se. Proud dipólu představuje stojatou vlnu; tvoří tím elektrické pole. Tou
to interferencí příjem sílí a
slábne, vzniká únik (fading). se
tedy rozdělení proudu dipólu přirovnat kmitání struny dlouhé jako
dipól. Indukcí vytvoří nepatrné proudy, pak
zesílí pohánějí reproduktor. Odrazivost
této vrstvy nepravidelně "mění asi hlavně vlivem slunečního záření aj. tvořeno jen uzavřenými silovými čá
rami.
Jeho silové čáry probíhají plochých obloucích mezi konci (nebo jinými
body) dipólů. dlouhých vln
vyhovuje tomu požadavku mořská hladina. Tak vznikne prostorová
soustava silových čar, jíž říkáme elektromagnetická vlna. Setkají-li obě fázi,
zesilují příjem. Takový drát se
jmenuje dipól. Aby vycházely vlny, musí pouštět
silné střídavé proudy. Délka vzniklé vlny
se rovná dvojnásobné délce dipólu. 397-B. radiotechnice používá
vlnové délky 0,1 000 Krátké vlny vysílají vzhůru odrážejí
se zpět zem ionosféry (vrstvy Heaviside—Kennellyho), ležící až
400 nad zemí, ionizované dobře vodivé zářením vesmíru. Dipól vysílá toto pole prostoru, vysílačem