Elektrotechnika v teorii a praxi

| Kategorie: Kniha Učebnice  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: PRÁCE, vydavatelství PRAHA Autor: Bohumil Dobrovolný

Strana 296 z 330

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
se tedy rozdělení proudu dipólu přirovnat kmitání struny dlouhé jako dipól. Setkají-li obě fázi, zesilují příjem. Délka vzniklé vlny se rovná dvojnásobné délce dipólu. Aby vycházely vlny, musí pouštět silné střídavé proudy. 397-A. 396 sebe vzdalovat zmenšovat závity cívky zase natahovat, až desky vůbec vynecháme zbude rovný drát bez cívky uprostřed. Půl zbylého dipólu vyčnívá z veliké vodivé roviny silové čáry jeho pole končí dole vodivé rovině. V dalších pásmech pří­ Obr. Proud kmitá dál, poloviny drátu střídavě nabíjejí kladně záporně, jako kdy­ by elektrický náboj přeléval jednoho konce druhý. jem prostorových vln klidný. Proud dipólu představuje stojatou vlnu; tvoří tím elektrické pole.podle obr. Tak vznikne prostorová soustava silových čar, jíž říkáme elektromagnetická vlna. 397-B. Dipól vysílá toto pole prostoru, vysílačem. radiotechnice používá vlnové délky 0,1 000 Krátké vlny vysílají vzhůru odrážejí se zpět zem ionosféry (vrstvy Heaviside—Kennellyho), ležící až 400 nad zemí, ionizované dobře vodivé zářením vesmíru. Při každém kmitu vytvoří nové silové čáry běží hned prvou soustavou. Takový drát se jmenuje dipól. Vysílá prostoru elektrické volné vlny kmitající napříč směru vysílání. 293 . tvořeno jen uzavřenými silovými čá­ rami. Soustava těchto silových čar běží rychlostí světla dipólu prostoru. Indukcí vytvoří nepatrné proudy, pak zesílí pohánějí reproduktor. Blízko přijímače zachytíme vlny, jež šíří podél zemského povrchu, příjem je stejnoměrný. Často přitom narážejí překážky. dlouhých vln vyhovuje tomu požadavku mořská hladina. 397-C, vysílací dipól anténou vysílače dipól umístí někde přijímači, vznikne základní soustava k vysílání vln radiotechnice. dalším pás­ mu přízemní odražená prostorová vlna asi stejně sil­ ná. Nahradí-li rovina povrchem Země, obr. 397. Odrazivost této vrstvy nepravidelně "mění asi hlavně vlivem slunečního záření aj. Největší proudy vznikají uprostřed, koncům proudy klesají. Jeho silové čáry probíhají plochých obloucích mezi konci (nebo jinými body) dipólů. Kdybychom mohli určitém okamžiku vyfotografovat elektrické pole dipólu, dostali bychom obr. Tou­ to interferencí příjem sílí a slábne, vzniká únik (fading). Je-li mezi nimi fázový rozdíl lichý násobek půlperiody, zeslabují se. Předpokládali jsme, zemský povrch dobře vodivý. Vynecháme-li polo­ vinu dipólů, vzniknou vlny podle obr