Elektrotechnika v teorii a praxi

| Kategorie: Kniha Učebnice  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: PRÁCE, vydavatelství PRAHA Autor: Bohumil Dobrovolný

Strana 296 z 330

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
dlouhých vln vyhovuje tomu požadavku mořská hladina. jem prostorových vln klidný.podle obr. Tak vznikne prostorová soustava silových čar, jíž říkáme elektromagnetická vlna. 397-A. Kdybychom mohli určitém okamžiku vyfotografovat elektrické pole dipólu, dostali bychom obr. Nahradí-li rovina povrchem Země, obr. se tedy rozdělení proudu dipólu přirovnat kmitání struny dlouhé jako dipól. Setkají-li obě fázi, zesilují příjem. Blízko přijímače zachytíme vlny, jež šíří podél zemského povrchu, příjem je stejnoměrný. Takový drát se jmenuje dipól. Proud kmitá dál, poloviny drátu střídavě nabíjejí kladně záporně, jako kdy­ by elektrický náboj přeléval jednoho konce druhý. Tou­ to interferencí příjem sílí a slábne, vzniká únik (fading). Indukcí vytvoří nepatrné proudy, pak zesílí pohánějí reproduktor. 397-C, vysílací dipól anténou vysílače dipól umístí někde přijímači, vznikne základní soustava k vysílání vln radiotechnice. Jeho silové čáry probíhají plochých obloucích mezi konci (nebo jinými body) dipólů. Často přitom narážejí překážky. V dalších pásmech pří­ Obr. Odrazivost této vrstvy nepravidelně "mění asi hlavně vlivem slunečního záření aj. Půl zbylého dipólu vyčnívá z veliké vodivé roviny silové čáry jeho pole končí dole vodivé rovině. radiotechnice používá vlnové délky 0,1 000 Krátké vlny vysílají vzhůru odrážejí se zpět zem ionosféry (vrstvy Heaviside—Kennellyho), ležící až 400 nad zemí, ionizované dobře vodivé zářením vesmíru. 397-B. Vysílá prostoru elektrické volné vlny kmitající napříč směru vysílání. Dipól vysílá toto pole prostoru, vysílačem. dalším pás­ mu přízemní odražená prostorová vlna asi stejně sil­ ná. Je-li mezi nimi fázový rozdíl lichý násobek půlperiody, zeslabují se. Aby vycházely vlny, musí pouštět silné střídavé proudy. tvořeno jen uzavřenými silovými čá­ rami. Největší proudy vznikají uprostřed, koncům proudy klesají. 396 sebe vzdalovat zmenšovat závity cívky zase natahovat, až desky vůbec vynecháme zbude rovný drát bez cívky uprostřed. Délka vzniklé vlny se rovná dvojnásobné délce dipólu. 293 . Proud dipólu představuje stojatou vlnu; tvoří tím elektrické pole. Předpokládali jsme, zemský povrch dobře vodivý. 397. Vynecháme-li polo­ vinu dipólů, vzniknou vlny podle obr. Soustava těchto silových čar běží rychlostí světla dipólu prostoru. Při každém kmitu vytvoří nové silové čáry běží hned prvou soustavou