Elektrotechnika v teorii a praxi

| Kategorie: Kniha Učebnice  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: PRÁCE, vydavatelství PRAHA Autor: Bohumil Dobrovolný

Strana 296 z 330

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
397-A. Indukcí vytvoří nepatrné proudy, pak zesílí pohánějí reproduktor. Kdybychom mohli určitém okamžiku vyfotografovat elektrické pole dipólu, dostali bychom obr. Takový drát se jmenuje dipól. Předpokládali jsme, zemský povrch dobře vodivý. Proud kmitá dál, poloviny drátu střídavě nabíjejí kladně záporně, jako kdy­ by elektrický náboj přeléval jednoho konce druhý. Největší proudy vznikají uprostřed, koncům proudy klesají. Je-li mezi nimi fázový rozdíl lichý násobek půlperiody, zeslabují se. 397. Často přitom narážejí překážky. Nahradí-li rovina povrchem Země, obr. Délka vzniklé vlny se rovná dvojnásobné délce dipólu. 397-B. Aby vycházely vlny, musí pouštět silné střídavé proudy. V dalších pásmech pří­ Obr. Setkají-li obě fázi, zesilují příjem. 293 . Tak vznikne prostorová soustava silových čar, jíž říkáme elektromagnetická vlna. Odrazivost této vrstvy nepravidelně "mění asi hlavně vlivem slunečního záření aj. Proud dipólu představuje stojatou vlnu; tvoří tím elektrické pole. Tou­ to interferencí příjem sílí a slábne, vzniká únik (fading). jem prostorových vln klidný. radiotechnice používá vlnové délky 0,1 000 Krátké vlny vysílají vzhůru odrážejí se zpět zem ionosféry (vrstvy Heaviside—Kennellyho), ležící až 400 nad zemí, ionizované dobře vodivé zářením vesmíru. Blízko přijímače zachytíme vlny, jež šíří podél zemského povrchu, příjem je stejnoměrný. 397-C, vysílací dipól anténou vysílače dipól umístí někde přijímači, vznikne základní soustava k vysílání vln radiotechnice. tvořeno jen uzavřenými silovými čá­ rami. Soustava těchto silových čar běží rychlostí světla dipólu prostoru. Jeho silové čáry probíhají plochých obloucích mezi konci (nebo jinými body) dipólů. Při každém kmitu vytvoří nové silové čáry běží hned prvou soustavou. Půl zbylého dipólu vyčnívá z veliké vodivé roviny silové čáry jeho pole končí dole vodivé rovině. dlouhých vln vyhovuje tomu požadavku mořská hladina. dalším pás­ mu přízemní odražená prostorová vlna asi stejně sil­ ná. Vynecháme-li polo­ vinu dipólů, vzniknou vlny podle obr.podle obr. Dipól vysílá toto pole prostoru, vysílačem. Vysílá prostoru elektrické volné vlny kmitající napříč směru vysílání. se tedy rozdělení proudu dipólu přirovnat kmitání struny dlouhé jako dipól. 396 sebe vzdalovat zmenšovat závity cívky zase natahovat, až desky vůbec vynecháme zbude rovný drát bez cívky uprostřed