Indukcí vytvoří nepatrné proudy, pak
zesílí pohánějí reproduktor. 397. Takový drát se
jmenuje dipól. dalším pás
mu přízemní odražená
prostorová vlna asi stejně sil
ná. Proud
kmitá dál, poloviny drátu střídavě nabíjejí kladně záporně, jako kdy
by elektrický náboj přeléval jednoho konce druhý. Soustava těchto silových
čar běží rychlostí světla dipólu prostoru. Tak vznikne prostorová
soustava silových čar, jíž říkáme elektromagnetická vlna. Vynecháme-li polo
vinu dipólů, vzniknou vlny podle obr. Setkají-li obě fázi,
zesilují příjem. se
tedy rozdělení proudu dipólu přirovnat kmitání struny dlouhé jako
dipól. 396 sebe vzdalovat zmenšovat závity cívky zase natahovat,
až desky vůbec vynecháme zbude rovný drát bez cívky uprostřed.
293
.
Jeho silové čáry probíhají plochých obloucích mezi konci (nebo jinými
body) dipólů.
Nahradí-li rovina povrchem Země, obr. Často přitom narážejí překážky.
V dalších pásmech pří
Obr. Délka vzniklé vlny
se rovná dvojnásobné délce dipólu. Tou
to interferencí příjem sílí a
slábne, vzniká únik (fading). Půl zbylého dipólu vyčnívá
z veliké vodivé roviny silové čáry jeho pole končí dole vodivé rovině.
Předpokládali jsme, zemský povrch dobře vodivý. 397-C, vysílací dipól anténou
vysílače dipól umístí někde přijímači, vznikne základní soustava
k vysílání vln radiotechnice. Dipól vysílá toto pole prostoru, vysílačem.podle obr.
Největší proudy vznikají uprostřed, koncům proudy klesají. Aby vycházely vlny, musí pouštět
silné střídavé proudy. Odrazivost
této vrstvy nepravidelně "mění asi hlavně vlivem slunečního záření aj. Vysílá prostoru
elektrické volné vlny kmitající napříč směru vysílání. Je-li mezi nimi
fázový rozdíl lichý násobek
půlperiody, zeslabují se. 397-A. Proud dipólu představuje stojatou vlnu; tvoří tím elektrické pole.
jem prostorových vln klidný. radiotechnice používá
vlnové délky 0,1 000 Krátké vlny vysílají vzhůru odrážejí
se zpět zem ionosféry (vrstvy Heaviside—Kennellyho), ležící až
400 nad zemí, ionizované dobře vodivé zářením vesmíru. tvořeno jen uzavřenými silovými čá
rami. dlouhých vln
vyhovuje tomu požadavku mořská hladina. 397-B. Při každém kmitu vytvoří
nové silové čáry běží hned prvou soustavou.
Blízko přijímače zachytíme vlny, jež šíří podél zemského povrchu, příjem
je stejnoměrný.
Kdybychom mohli určitém okamžiku vyfotografovat elektrické pole
dipólu, dostali bychom obr
