Takový drát se
jmenuje dipól.
jem prostorových vln klidný. 397.
V dalších pásmech pří
Obr. Tak vznikne prostorová
soustava silových čar, jíž říkáme elektromagnetická vlna. Proud
kmitá dál, poloviny drátu střídavě nabíjejí kladně záporně, jako kdy
by elektrický náboj přeléval jednoho konce druhý. dalším pás
mu přízemní odražená
prostorová vlna asi stejně sil
ná.
Předpokládali jsme, zemský povrch dobře vodivý. Délka vzniklé vlny
se rovná dvojnásobné délce dipólu. Je-li mezi nimi
fázový rozdíl lichý násobek
půlperiody, zeslabují se. dlouhých vln
vyhovuje tomu požadavku mořská hladina. 396 sebe vzdalovat zmenšovat závity cívky zase natahovat,
až desky vůbec vynecháme zbude rovný drát bez cívky uprostřed. Vynecháme-li polo
vinu dipólů, vzniknou vlny podle obr. Při každém kmitu vytvoří
nové silové čáry běží hned prvou soustavou.
Jeho silové čáry probíhají plochých obloucích mezi konci (nebo jinými
body) dipólů. Proud dipólu představuje stojatou vlnu; tvoří tím elektrické pole. 397-B. Dipól vysílá toto pole prostoru, vysílačem. Indukcí vytvoří nepatrné proudy, pak
zesílí pohánějí reproduktor. Vysílá prostoru
elektrické volné vlny kmitající napříč směru vysílání.
Nahradí-li rovina povrchem Země, obr. 397-A.podle obr. Aby vycházely vlny, musí pouštět
silné střídavé proudy. Půl zbylého dipólu vyčnívá
z veliké vodivé roviny silové čáry jeho pole končí dole vodivé rovině. tvořeno jen uzavřenými silovými čá
rami. Odrazivost
této vrstvy nepravidelně "mění asi hlavně vlivem slunečního záření aj.
Blízko přijímače zachytíme vlny, jež šíří podél zemského povrchu, příjem
je stejnoměrný.
Kdybychom mohli určitém okamžiku vyfotografovat elektrické pole
dipólu, dostali bychom obr. radiotechnice používá
vlnové délky 0,1 000 Krátké vlny vysílají vzhůru odrážejí
se zpět zem ionosféry (vrstvy Heaviside—Kennellyho), ležící až
400 nad zemí, ionizované dobře vodivé zářením vesmíru. Soustava těchto silových
čar běží rychlostí světla dipólu prostoru. se
tedy rozdělení proudu dipólu přirovnat kmitání struny dlouhé jako
dipól.
293
. Často přitom narážejí překážky.
Největší proudy vznikají uprostřed, koncům proudy klesají. Tou
to interferencí příjem sílí a
slábne, vzniká únik (fading). 397-C, vysílací dipól anténou
vysílače dipól umístí někde přijímači, vznikne základní soustava
k vysílání vln radiotechnice. Setkají-li obě fázi,
zesilují příjem