Elektrotechnika v teorii a praxi

| Kategorie: Kniha Učebnice  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: PRÁCE, vydavatelství PRAHA Autor: Bohumil Dobrovolný

Strana 296 z 330

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Předpokládali jsme, zemský povrch dobře vodivý. Často přitom narážejí překážky. Proud dipólu představuje stojatou vlnu; tvoří tím elektrické pole. radiotechnice používá vlnové délky 0,1 000 Krátké vlny vysílají vzhůru odrážejí se zpět zem ionosféry (vrstvy Heaviside—Kennellyho), ležící až 400 nad zemí, ionizované dobře vodivé zářením vesmíru. Dipól vysílá toto pole prostoru, vysílačem. Proud kmitá dál, poloviny drátu střídavě nabíjejí kladně záporně, jako kdy­ by elektrický náboj přeléval jednoho konce druhý. Půl zbylého dipólu vyčnívá z veliké vodivé roviny silové čáry jeho pole končí dole vodivé rovině. Je-li mezi nimi fázový rozdíl lichý násobek půlperiody, zeslabují se. Tak vznikne prostorová soustava silových čar, jíž říkáme elektromagnetická vlna. jem prostorových vln klidný. Aby vycházely vlny, musí pouštět silné střídavé proudy. Při každém kmitu vytvoří nové silové čáry běží hned prvou soustavou. Indukcí vytvoří nepatrné proudy, pak zesílí pohánějí reproduktor. V dalších pásmech pří­ Obr. 397-B. tvořeno jen uzavřenými silovými čá­ rami. Největší proudy vznikají uprostřed, koncům proudy klesají. Vynecháme-li polo­ vinu dipólů, vzniknou vlny podle obr. Tou­ to interferencí příjem sílí a slábne, vzniká únik (fading). Takový drát se jmenuje dipól. 397-C, vysílací dipól anténou vysílače dipól umístí někde přijímači, vznikne základní soustava k vysílání vln radiotechnice. 397. dlouhých vln vyhovuje tomu požadavku mořská hladina. Nahradí-li rovina povrchem Země, obr. Vysílá prostoru elektrické volné vlny kmitající napříč směru vysílání.podle obr. Soustava těchto silových čar běží rychlostí světla dipólu prostoru. 396 sebe vzdalovat zmenšovat závity cívky zase natahovat, až desky vůbec vynecháme zbude rovný drát bez cívky uprostřed. Délka vzniklé vlny se rovná dvojnásobné délce dipólu. Kdybychom mohli určitém okamžiku vyfotografovat elektrické pole dipólu, dostali bychom obr. Odrazivost této vrstvy nepravidelně "mění asi hlavně vlivem slunečního záření aj. se tedy rozdělení proudu dipólu přirovnat kmitání struny dlouhé jako dipól. 293 . Jeho silové čáry probíhají plochých obloucích mezi konci (nebo jinými body) dipólů. Blízko přijímače zachytíme vlny, jež šíří podél zemského povrchu, příjem je stejnoměrný. Setkají-li obě fázi, zesilují příjem. dalším pás­ mu přízemní odražená prostorová vlna asi stejně sil­ ná. 397-A