Pohybujeme-li koncem dřeva nahoru dolů tiché hladině rybníka
jistou frekvencí, tvoří vlny. Stejně tomu elektrické formy zářivé energie.
Proto jsou cívky vinuty tak, aby měly nejmenší vlastní kapacitu aby
v sousedních drátech protékaly proudy nejmenším rozdílem napětí,
obr. 389. Je-li kmitočet vysílače jeden milión cyklů vteřinu,
bude každá vlna dlouhá 300 metrů, neboť jich milión dráze 300 miliónů
metrů.
Nepatrné zlomky této energie opět zachytí přijímače. Tento jev vzniká při indukčních cívkách.kondenzátory tím více, čím větší rozdíl napětí dvou sousedních vodi
čích. Vysílač roz
kmitá proud anténě vyzařovaná energie vzbuzuje jisté době kmitavé
proudy vzdáleném vodiči.
Cívky malou kapacitou. Záření stejné povahy
jako světlo. Záření šíří rychlostí
Obr. Vlastní kapacita cívky je
tedy rovna účinku kondenzátoru CL, který zapojen paralelně konden
zátoru kmitajícím obvodu. Má-li
vysílač 250 kilocyklů, značí to, proud proběhne anténou vzhůru dolů
250 OOOkrát vteřinu.
světla, možno vyslat signál vysílačem zachytit jej blízkým přijímačem,
když signál zatím oběhl zeměkouli asi x/7 vteřiny. Počet kmitů vte
řinu čili frekvence udává kilocyklech (1000 cyklů kilocykl).
Elektrické vlny. chvíli (podle rychlosti, jíž vlny šíří)
začne korek plovoucí opodál vodní hladině kmitat nahoru dolů stejným
kmitočtem.
Tyto „vlny“ uběhnou 300 miliónů metrů vteřinu. význam „vlnové délky“, která popisuje záření vysílače jiným
způsobem. „Nevidíme“ energii její cestě, nebot projevuje, jen když
ji zachytíme přijímačem. 288. Tak určí délka vlny libovolné stanice, známe-li kmitočet:
19 Elektrotechnika teorii
289
. Jinak můžeme říci, atomy vydávající světlo (jako jsou např. Chová však natolik jako vlnivý pohyb, říkáme,
že vysílač vyzařuje elektromagnetické vlny. Vysílač vysílá prostoru energii, říkáme, „vyzařuje“.
Obr. Zvětšuje počáteční kapacitu obvodu, tím
zhoršuje práci obvodu, zmenšuje rozsah regulace kapacity kondenzátoru C. Vlastní kapacitycívkypůsobí
jako vedle zapojený kondenzátor.
atomy svítícího plynu) jsou drobnými bezdrátovými vysílači svých zvlášt
ních velmi vysokých frekvencí. Sítnice oka pokryta malými přijímači,
které mění světelné signály elektrické proudy vedené nervy mozku. Nemůžeme zatím vypátrat, děje mezi
oběma místy. 389
