Vlastní kapacita cívky je
tedy rovna účinku kondenzátoru CL, který zapojen paralelně konden
zátoru kmitajícím obvodu. 288.
Proto jsou cívky vinuty tak, aby měly nejmenší vlastní kapacitu aby
v sousedních drátech protékaly proudy nejmenším rozdílem napětí,
obr.
Elektrické vlny.
Cívky malou kapacitou. Tento jev vzniká při indukčních cívkách. 389.
Pohybujeme-li koncem dřeva nahoru dolů tiché hladině rybníka
jistou frekvencí, tvoří vlny. „Nevidíme“ energii její cestě, nebot projevuje, jen když
ji zachytíme přijímačem.kondenzátory tím více, čím větší rozdíl napětí dvou sousedních vodi
čích. chvíli (podle rychlosti, jíž vlny šíří)
začne korek plovoucí opodál vodní hladině kmitat nahoru dolů stejným
kmitočtem. Počet kmitů vte
řinu čili frekvence udává kilocyklech (1000 cyklů kilocykl). Jinak můžeme říci, atomy vydávající světlo (jako jsou např. Záření šíří rychlostí
Obr. Záření stejné povahy
jako světlo.
světla, možno vyslat signál vysílačem zachytit jej blízkým přijímačem,
když signál zatím oběhl zeměkouli asi x/7 vteřiny.
Obr. Stejně tomu elektrické formy zářivé energie. Vlastní kapacitycívkypůsobí
jako vedle zapojený kondenzátor. Zvětšuje počáteční kapacitu obvodu, tím
zhoršuje práci obvodu, zmenšuje rozsah regulace kapacity kondenzátoru C. Vysílač vysílá prostoru energii, říkáme, „vyzařuje“. význam „vlnové délky“, která popisuje záření vysílače jiným
způsobem. Je-li kmitočet vysílače jeden milión cyklů vteřinu,
bude každá vlna dlouhá 300 metrů, neboť jich milión dráze 300 miliónů
metrů.
atomy svítícího plynu) jsou drobnými bezdrátovými vysílači svých zvlášt
ních velmi vysokých frekvencí. Tak určí délka vlny libovolné stanice, známe-li kmitočet:
19 Elektrotechnika teorii
289
. Sítnice oka pokryta malými přijímači,
které mění světelné signály elektrické proudy vedené nervy mozku. Vysílač roz
kmitá proud anténě vyzařovaná energie vzbuzuje jisté době kmitavé
proudy vzdáleném vodiči. 389.
Nepatrné zlomky této energie opět zachytí přijímače. Má-li
vysílač 250 kilocyklů, značí to, proud proběhne anténou vzhůru dolů
250 OOOkrát vteřinu.
Tyto „vlny“ uběhnou 300 miliónů metrů vteřinu. Nemůžeme zatím vypátrat, děje mezi
oběma místy. Chová však natolik jako vlnivý pohyb, říkáme,
že vysílač vyzařuje elektromagnetické vlny
