Elektrotechnika v teorii a praxi

| Kategorie: Kniha Učebnice  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: PRÁCE, vydavatelství PRAHA Autor: Bohumil Dobrovolný

Strana 292 z 330

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
288. Vlastní kapacita cívky je tedy rovna účinku kondenzátoru CL, který zapojen paralelně konden­ zátoru kmitajícím obvodu. Záření šíří rychlostí Obr. Tento jev vzniká při indukčních cívkách. Sítnice oka pokryta malými přijímači, které mění světelné signály elektrické proudy vedené nervy mozku. světla, možno vyslat signál vysílačem zachytit jej blízkým přijímačem, když signál zatím oběhl zeměkouli asi x/7 vteřiny. Tyto „vlny“ uběhnou 300 miliónů metrů vteřinu. Má-li vysílač 250 kilocyklů, značí to, proud proběhne anténou vzhůru dolů 250 OOOkrát vteřinu. Pohybujeme-li koncem dřeva nahoru dolů tiché hladině rybníka jistou frekvencí, tvoří vlny. význam „vlnové délky“, která popisuje záření vysílače jiným způsobem. Obr. Vlastní kapacitycívkypůsobí jako vedle zapojený kondenzátor. Proto jsou cívky vinuty tak, aby měly nejmenší vlastní kapacitu aby v sousedních drátech protékaly proudy nejmenším rozdílem napětí, obr. Nepatrné zlomky této energie opět zachytí přijímače. Stejně tomu elektrické formy zářivé energie. chvíli (podle rychlosti, jíž vlny šíří) začne korek plovoucí opodál vodní hladině kmitat nahoru dolů stejným kmitočtem. Zvětšuje počáteční kapacitu obvodu, tím zhoršuje práci obvodu, zmenšuje rozsah regulace kapacity kondenzátoru C. Záření stejné povahy jako světlo. Jinak můžeme říci, atomy vydávající světlo (jako jsou např. atomy svítícího plynu) jsou drobnými bezdrátovými vysílači svých zvlášt­ ních velmi vysokých frekvencí. Tak určí délka vlny libovolné stanice, známe-li kmitočet: 19 Elektrotechnika teorii 289 . Počet kmitů vte­ řinu čili frekvence udává kilocyklech (1000 cyklů kilocykl). Vysílač roz­ kmitá proud anténě vyzařovaná energie vzbuzuje jisté době kmitavé proudy vzdáleném vodiči. Je-li kmitočet vysílače jeden milión cyklů vteřinu, bude každá vlna dlouhá 300 metrů, neboť jich milión dráze 300 miliónů metrů. Vysílač vysílá prostoru energii, říkáme, „vyzařuje“. 389. Cívky malou kapacitou. „Nevidíme“ energii její cestě, nebot projevuje, jen když ji zachytíme přijímačem. Nemůžeme zatím vypátrat, děje mezi oběma místy.kondenzátory tím více, čím větší rozdíl napětí dvou sousedních vodi­ čích. Chová však natolik jako vlnivý pohyb, říkáme, že vysílač vyzařuje elektromagnetické vlny. 389. Elektrické vlny