389.
Tyto „vlny“ uběhnou 300 miliónů metrů vteřinu.
Pohybujeme-li koncem dřeva nahoru dolů tiché hladině rybníka
jistou frekvencí, tvoří vlny. Záření stejné povahy
jako světlo.
Nepatrné zlomky této energie opět zachytí přijímače. Vlastní kapacitycívkypůsobí
jako vedle zapojený kondenzátor. Nemůžeme zatím vypátrat, děje mezi
oběma místy. Chová však natolik jako vlnivý pohyb, říkáme,
že vysílač vyzařuje elektromagnetické vlny.
Proto jsou cívky vinuty tak, aby měly nejmenší vlastní kapacitu aby
v sousedních drátech protékaly proudy nejmenším rozdílem napětí,
obr.
Cívky malou kapacitou. Tak určí délka vlny libovolné stanice, známe-li kmitočet:
19 Elektrotechnika teorii
289
. Záření šíří rychlostí
Obr. 288. Stejně tomu elektrické formy zářivé energie.
Elektrické vlny. Tento jev vzniká při indukčních cívkách. Vysílač roz
kmitá proud anténě vyzařovaná energie vzbuzuje jisté době kmitavé
proudy vzdáleném vodiči. Vlastní kapacita cívky je
tedy rovna účinku kondenzátoru CL, který zapojen paralelně konden
zátoru kmitajícím obvodu.
atomy svítícího plynu) jsou drobnými bezdrátovými vysílači svých zvlášt
ních velmi vysokých frekvencí. Vysílač vysílá prostoru energii, říkáme, „vyzařuje“. význam „vlnové délky“, která popisuje záření vysílače jiným
způsobem. Je-li kmitočet vysílače jeden milión cyklů vteřinu,
bude každá vlna dlouhá 300 metrů, neboť jich milión dráze 300 miliónů
metrů. Počet kmitů vte
řinu čili frekvence udává kilocyklech (1000 cyklů kilocykl). Sítnice oka pokryta malými přijímači,
které mění světelné signály elektrické proudy vedené nervy mozku.
světla, možno vyslat signál vysílačem zachytit jej blízkým přijímačem,
když signál zatím oběhl zeměkouli asi x/7 vteřiny.kondenzátory tím více, čím větší rozdíl napětí dvou sousedních vodi
čích. chvíli (podle rychlosti, jíž vlny šíří)
začne korek plovoucí opodál vodní hladině kmitat nahoru dolů stejným
kmitočtem. 389. Zvětšuje počáteční kapacitu obvodu, tím
zhoršuje práci obvodu, zmenšuje rozsah regulace kapacity kondenzátoru C. „Nevidíme“ energii její cestě, nebot projevuje, jen když
ji zachytíme přijímačem. Jinak můžeme říci, atomy vydávající světlo (jako jsou např. Má-li
vysílač 250 kilocyklů, značí to, proud proběhne anténou vzhůru dolů
250 OOOkrát vteřinu.
Obr
