„Nevidíme“ energii její cestě, nebot projevuje, jen když
ji zachytíme přijímačem. Tento jev vzniká při indukčních cívkách. 389.
Proto jsou cívky vinuty tak, aby měly nejmenší vlastní kapacitu aby
v sousedních drátech protékaly proudy nejmenším rozdílem napětí,
obr. Počet kmitů vte
řinu čili frekvence udává kilocyklech (1000 cyklů kilocykl). Sítnice oka pokryta malými přijímači,
které mění světelné signály elektrické proudy vedené nervy mozku. Vysílač roz
kmitá proud anténě vyzařovaná energie vzbuzuje jisté době kmitavé
proudy vzdáleném vodiči. Nemůžeme zatím vypátrat, děje mezi
oběma místy.
světla, možno vyslat signál vysílačem zachytit jej blízkým přijímačem,
když signál zatím oběhl zeměkouli asi x/7 vteřiny.
Obr.
Nepatrné zlomky této energie opět zachytí přijímače.
Tyto „vlny“ uběhnou 300 miliónů metrů vteřinu. 389.kondenzátory tím více, čím větší rozdíl napětí dvou sousedních vodi
čích. Záření stejné povahy
jako světlo. Zvětšuje počáteční kapacitu obvodu, tím
zhoršuje práci obvodu, zmenšuje rozsah regulace kapacity kondenzátoru C. 288. Je-li kmitočet vysílače jeden milión cyklů vteřinu,
bude každá vlna dlouhá 300 metrů, neboť jich milión dráze 300 miliónů
metrů. Záření šíří rychlostí
Obr.
Pohybujeme-li koncem dřeva nahoru dolů tiché hladině rybníka
jistou frekvencí, tvoří vlny. Chová však natolik jako vlnivý pohyb, říkáme,
že vysílač vyzařuje elektromagnetické vlny. chvíli (podle rychlosti, jíž vlny šíří)
začne korek plovoucí opodál vodní hladině kmitat nahoru dolů stejným
kmitočtem. Vlastní kapacita cívky je
tedy rovna účinku kondenzátoru CL, který zapojen paralelně konden
zátoru kmitajícím obvodu. Tak určí délka vlny libovolné stanice, známe-li kmitočet:
19 Elektrotechnika teorii
289
.
atomy svítícího plynu) jsou drobnými bezdrátovými vysílači svých zvlášt
ních velmi vysokých frekvencí. Vysílač vysílá prostoru energii, říkáme, „vyzařuje“.
Elektrické vlny.
Cívky malou kapacitou. význam „vlnové délky“, která popisuje záření vysílače jiným
způsobem. Vlastní kapacitycívkypůsobí
jako vedle zapojený kondenzátor. Stejně tomu elektrické formy zářivé energie. Má-li
vysílač 250 kilocyklů, značí to, proud proběhne anténou vzhůru dolů
250 OOOkrát vteřinu. Jinak můžeme říci, atomy vydávající světlo (jako jsou např
