Chová však natolik jako vlnivý pohyb, říkáme,
že vysílač vyzařuje elektromagnetické vlny. Vlastní kapacitycívkypůsobí
jako vedle zapojený kondenzátor. Sítnice oka pokryta malými přijímači,
které mění světelné signály elektrické proudy vedené nervy mozku.
Tyto „vlny“ uběhnou 300 miliónů metrů vteřinu. Tento jev vzniká při indukčních cívkách. Záření stejné povahy
jako světlo. 389.
Nepatrné zlomky této energie opět zachytí přijímače. Stejně tomu elektrické formy zářivé energie. „Nevidíme“ energii její cestě, nebot projevuje, jen když
ji zachytíme přijímačem.kondenzátory tím více, čím větší rozdíl napětí dvou sousedních vodi
čích. Nemůžeme zatím vypátrat, děje mezi
oběma místy. Je-li kmitočet vysílače jeden milión cyklů vteřinu,
bude každá vlna dlouhá 300 metrů, neboť jich milión dráze 300 miliónů
metrů.
Obr. Vlastní kapacita cívky je
tedy rovna účinku kondenzátoru CL, který zapojen paralelně konden
zátoru kmitajícím obvodu. 389.
Elektrické vlny. 288. Vysílač roz
kmitá proud anténě vyzařovaná energie vzbuzuje jisté době kmitavé
proudy vzdáleném vodiči.
Cívky malou kapacitou. Tak určí délka vlny libovolné stanice, známe-li kmitočet:
19 Elektrotechnika teorii
289
. Jinak můžeme říci, atomy vydávající světlo (jako jsou např.
světla, možno vyslat signál vysílačem zachytit jej blízkým přijímačem,
když signál zatím oběhl zeměkouli asi x/7 vteřiny. Počet kmitů vte
řinu čili frekvence udává kilocyklech (1000 cyklů kilocykl).
Proto jsou cívky vinuty tak, aby měly nejmenší vlastní kapacitu aby
v sousedních drátech protékaly proudy nejmenším rozdílem napětí,
obr. Má-li
vysílač 250 kilocyklů, značí to, proud proběhne anténou vzhůru dolů
250 OOOkrát vteřinu. Vysílač vysílá prostoru energii, říkáme, „vyzařuje“.
atomy svítícího plynu) jsou drobnými bezdrátovými vysílači svých zvlášt
ních velmi vysokých frekvencí. význam „vlnové délky“, která popisuje záření vysílače jiným
způsobem. Zvětšuje počáteční kapacitu obvodu, tím
zhoršuje práci obvodu, zmenšuje rozsah regulace kapacity kondenzátoru C. chvíli (podle rychlosti, jíž vlny šíří)
začne korek plovoucí opodál vodní hladině kmitat nahoru dolů stejným
kmitočtem.
Pohybujeme-li koncem dřeva nahoru dolů tiché hladině rybníka
jistou frekvencí, tvoří vlny. Záření šíří rychlostí
Obr
