288. 389.
Elektrické vlny. Sítnice oka pokryta malými přijímači,
které mění světelné signály elektrické proudy vedené nervy mozku. Tento jev vzniká při indukčních cívkách. Vlastní kapacitycívkypůsobí
jako vedle zapojený kondenzátor. Chová však natolik jako vlnivý pohyb, říkáme,
že vysílač vyzařuje elektromagnetické vlny. Tak určí délka vlny libovolné stanice, známe-li kmitočet:
19 Elektrotechnika teorii
289
.
Tyto „vlny“ uběhnou 300 miliónů metrů vteřinu.
atomy svítícího plynu) jsou drobnými bezdrátovými vysílači svých zvlášt
ních velmi vysokých frekvencí. Nemůžeme zatím vypátrat, děje mezi
oběma místy.
Pohybujeme-li koncem dřeva nahoru dolů tiché hladině rybníka
jistou frekvencí, tvoří vlny. Stejně tomu elektrické formy zářivé energie.kondenzátory tím více, čím větší rozdíl napětí dvou sousedních vodi
čích. 389. „Nevidíme“ energii její cestě, nebot projevuje, jen když
ji zachytíme přijímačem. Vysílač vysílá prostoru energii, říkáme, „vyzařuje“. Záření šíří rychlostí
Obr. význam „vlnové délky“, která popisuje záření vysílače jiným
způsobem.
Obr. Má-li
vysílač 250 kilocyklů, značí to, proud proběhne anténou vzhůru dolů
250 OOOkrát vteřinu.
Cívky malou kapacitou. Vlastní kapacita cívky je
tedy rovna účinku kondenzátoru CL, který zapojen paralelně konden
zátoru kmitajícím obvodu.
světla, možno vyslat signál vysílačem zachytit jej blízkým přijímačem,
když signál zatím oběhl zeměkouli asi x/7 vteřiny.
Proto jsou cívky vinuty tak, aby měly nejmenší vlastní kapacitu aby
v sousedních drátech protékaly proudy nejmenším rozdílem napětí,
obr. Vysílač roz
kmitá proud anténě vyzařovaná energie vzbuzuje jisté době kmitavé
proudy vzdáleném vodiči. Záření stejné povahy
jako světlo. Jinak můžeme říci, atomy vydávající světlo (jako jsou např.
Nepatrné zlomky této energie opět zachytí přijímače. Zvětšuje počáteční kapacitu obvodu, tím
zhoršuje práci obvodu, zmenšuje rozsah regulace kapacity kondenzátoru C. chvíli (podle rychlosti, jíž vlny šíří)
začne korek plovoucí opodál vodní hladině kmitat nahoru dolů stejným
kmitočtem. Počet kmitů vte
řinu čili frekvence udává kilocyklech (1000 cyklů kilocykl). Je-li kmitočet vysílače jeden milión cyklů vteřinu,
bude každá vlna dlouhá 300 metrů, neboť jich milión dráze 300 miliónů
metrů
