Elektrické vlny.
Proto jsou cívky vinuty tak, aby měly nejmenší vlastní kapacitu aby
v sousedních drátech protékaly proudy nejmenším rozdílem napětí,
obr. Tak určí délka vlny libovolné stanice, známe-li kmitočet:
19 Elektrotechnika teorii
289
. Vlastní kapacita cívky je
tedy rovna účinku kondenzátoru CL, který zapojen paralelně konden
zátoru kmitajícím obvodu.
Obr. Vysílač roz
kmitá proud anténě vyzařovaná energie vzbuzuje jisté době kmitavé
proudy vzdáleném vodiči. 389. Má-li
vysílač 250 kilocyklů, značí to, proud proběhne anténou vzhůru dolů
250 OOOkrát vteřinu. Záření stejné povahy
jako světlo. Stejně tomu elektrické formy zářivé energie. „Nevidíme“ energii její cestě, nebot projevuje, jen když
ji zachytíme přijímačem. Sítnice oka pokryta malými přijímači,
které mění světelné signály elektrické proudy vedené nervy mozku.
světla, možno vyslat signál vysílačem zachytit jej blízkým přijímačem,
když signál zatím oběhl zeměkouli asi x/7 vteřiny. Chová však natolik jako vlnivý pohyb, říkáme,
že vysílač vyzařuje elektromagnetické vlny. Vysílač vysílá prostoru energii, říkáme, „vyzařuje“. Je-li kmitočet vysílače jeden milión cyklů vteřinu,
bude každá vlna dlouhá 300 metrů, neboť jich milión dráze 300 miliónů
metrů. význam „vlnové délky“, která popisuje záření vysílače jiným
způsobem. Zvětšuje počáteční kapacitu obvodu, tím
zhoršuje práci obvodu, zmenšuje rozsah regulace kapacity kondenzátoru C.
Pohybujeme-li koncem dřeva nahoru dolů tiché hladině rybníka
jistou frekvencí, tvoří vlny.kondenzátory tím více, čím větší rozdíl napětí dvou sousedních vodi
čích. Tento jev vzniká při indukčních cívkách. Vlastní kapacitycívkypůsobí
jako vedle zapojený kondenzátor. Počet kmitů vte
řinu čili frekvence udává kilocyklech (1000 cyklů kilocykl). 288.
atomy svítícího plynu) jsou drobnými bezdrátovými vysílači svých zvlášt
ních velmi vysokých frekvencí. 389. Nemůžeme zatím vypátrat, děje mezi
oběma místy. Jinak můžeme říci, atomy vydávající světlo (jako jsou např.
Nepatrné zlomky této energie opět zachytí přijímače. chvíli (podle rychlosti, jíž vlny šíří)
začne korek plovoucí opodál vodní hladině kmitat nahoru dolů stejným
kmitočtem.
Tyto „vlny“ uběhnou 300 miliónů metrů vteřinu.
Cívky malou kapacitou. Záření šíří rychlostí
Obr
