Chová však natolik jako vlnivý pohyb, říkáme,
že vysílač vyzařuje elektromagnetické vlny.
Elektrické vlny. Je-li kmitočet vysílače jeden milión cyklů vteřinu,
bude každá vlna dlouhá 300 metrů, neboť jich milión dráze 300 miliónů
metrů. 389. Stejně tomu elektrické formy zářivé energie. Vysílač roz
kmitá proud anténě vyzařovaná energie vzbuzuje jisté době kmitavé
proudy vzdáleném vodiči. 389. význam „vlnové délky“, která popisuje záření vysílače jiným
způsobem.
světla, možno vyslat signál vysílačem zachytit jej blízkým přijímačem,
když signál zatím oběhl zeměkouli asi x/7 vteřiny. Vlastní kapacitycívkypůsobí
jako vedle zapojený kondenzátor. 288. Vlastní kapacita cívky je
tedy rovna účinku kondenzátoru CL, který zapojen paralelně konden
zátoru kmitajícím obvodu. Tento jev vzniká při indukčních cívkách.
Nepatrné zlomky této energie opět zachytí přijímače.
atomy svítícího plynu) jsou drobnými bezdrátovými vysílači svých zvlášt
ních velmi vysokých frekvencí.kondenzátory tím více, čím větší rozdíl napětí dvou sousedních vodi
čích. Záření šíří rychlostí
Obr. chvíli (podle rychlosti, jíž vlny šíří)
začne korek plovoucí opodál vodní hladině kmitat nahoru dolů stejným
kmitočtem. Záření stejné povahy
jako světlo.
Proto jsou cívky vinuty tak, aby měly nejmenší vlastní kapacitu aby
v sousedních drátech protékaly proudy nejmenším rozdílem napětí,
obr.
Tyto „vlny“ uběhnou 300 miliónů metrů vteřinu. Vysílač vysílá prostoru energii, říkáme, „vyzařuje“. Má-li
vysílač 250 kilocyklů, značí to, proud proběhne anténou vzhůru dolů
250 OOOkrát vteřinu. Nemůžeme zatím vypátrat, děje mezi
oběma místy. „Nevidíme“ energii její cestě, nebot projevuje, jen když
ji zachytíme přijímačem.
Pohybujeme-li koncem dřeva nahoru dolů tiché hladině rybníka
jistou frekvencí, tvoří vlny. Sítnice oka pokryta malými přijímači,
které mění světelné signály elektrické proudy vedené nervy mozku.
Obr. Zvětšuje počáteční kapacitu obvodu, tím
zhoršuje práci obvodu, zmenšuje rozsah regulace kapacity kondenzátoru C. Jinak můžeme říci, atomy vydávající světlo (jako jsou např. Počet kmitů vte
řinu čili frekvence udává kilocyklech (1000 cyklů kilocykl). Tak určí délka vlny libovolné stanice, známe-li kmitočet:
19 Elektrotechnika teorii
289
.
Cívky malou kapacitou
