Cívky malou kapacitou. Počet kmitů vte
řinu čili frekvence udává kilocyklech (1000 cyklů kilocykl). Stejně tomu elektrické formy zářivé energie. význam „vlnové délky“, která popisuje záření vysílače jiným
způsobem. Tento jev vzniká při indukčních cívkách. Vlastní kapacitycívkypůsobí
jako vedle zapojený kondenzátor. „Nevidíme“ energii její cestě, nebot projevuje, jen když
ji zachytíme přijímačem. Má-li
vysílač 250 kilocyklů, značí to, proud proběhne anténou vzhůru dolů
250 OOOkrát vteřinu. 389. Vlastní kapacita cívky je
tedy rovna účinku kondenzátoru CL, který zapojen paralelně konden
zátoru kmitajícím obvodu. Vysílač vysílá prostoru energii, říkáme, „vyzařuje“. Chová však natolik jako vlnivý pohyb, říkáme,
že vysílač vyzařuje elektromagnetické vlny.
Proto jsou cívky vinuty tak, aby měly nejmenší vlastní kapacitu aby
v sousedních drátech protékaly proudy nejmenším rozdílem napětí,
obr. Zvětšuje počáteční kapacitu obvodu, tím
zhoršuje práci obvodu, zmenšuje rozsah regulace kapacity kondenzátoru C. 389. Jinak můžeme říci, atomy vydávající světlo (jako jsou např.
Pohybujeme-li koncem dřeva nahoru dolů tiché hladině rybníka
jistou frekvencí, tvoří vlny.
Elektrické vlny. Je-li kmitočet vysílače jeden milión cyklů vteřinu,
bude každá vlna dlouhá 300 metrů, neboť jich milión dráze 300 miliónů
metrů. Záření šíří rychlostí
Obr.
atomy svítícího plynu) jsou drobnými bezdrátovými vysílači svých zvlášt
ních velmi vysokých frekvencí. chvíli (podle rychlosti, jíž vlny šíří)
začne korek plovoucí opodál vodní hladině kmitat nahoru dolů stejným
kmitočtem. Nemůžeme zatím vypátrat, děje mezi
oběma místy. Sítnice oka pokryta malými přijímači,
které mění světelné signály elektrické proudy vedené nervy mozku.
světla, možno vyslat signál vysílačem zachytit jej blízkým přijímačem,
když signál zatím oběhl zeměkouli asi x/7 vteřiny.kondenzátory tím více, čím větší rozdíl napětí dvou sousedních vodi
čích. Tak určí délka vlny libovolné stanice, známe-li kmitočet:
19 Elektrotechnika teorii
289
. Vysílač roz
kmitá proud anténě vyzařovaná energie vzbuzuje jisté době kmitavé
proudy vzdáleném vodiči. 288.
Nepatrné zlomky této energie opět zachytí přijímače.
Obr.
Tyto „vlny“ uběhnou 300 miliónů metrů vteřinu. Záření stejné povahy
jako světlo
