Nepatrné zlomky této energie opět zachytí přijímače.
Obr.kondenzátory tím více, čím větší rozdíl napětí dvou sousedních vodi
čích. Chová však natolik jako vlnivý pohyb, říkáme,
že vysílač vyzařuje elektromagnetické vlny. 389. Jinak můžeme říci, atomy vydávající světlo (jako jsou např. Tento jev vzniká při indukčních cívkách.
Proto jsou cívky vinuty tak, aby měly nejmenší vlastní kapacitu aby
v sousedních drátech protékaly proudy nejmenším rozdílem napětí,
obr. chvíli (podle rychlosti, jíž vlny šíří)
začne korek plovoucí opodál vodní hladině kmitat nahoru dolů stejným
kmitočtem.
Cívky malou kapacitou. 288. Vysílač roz
kmitá proud anténě vyzařovaná energie vzbuzuje jisté době kmitavé
proudy vzdáleném vodiči. Sítnice oka pokryta malými přijímači,
které mění světelné signály elektrické proudy vedené nervy mozku. Má-li
vysílač 250 kilocyklů, značí to, proud proběhne anténou vzhůru dolů
250 OOOkrát vteřinu. Počet kmitů vte
řinu čili frekvence udává kilocyklech (1000 cyklů kilocykl).
Elektrické vlny. význam „vlnové délky“, která popisuje záření vysílače jiným
způsobem. Zvětšuje počáteční kapacitu obvodu, tím
zhoršuje práci obvodu, zmenšuje rozsah regulace kapacity kondenzátoru C.
atomy svítícího plynu) jsou drobnými bezdrátovými vysílači svých zvlášt
ních velmi vysokých frekvencí. Tak určí délka vlny libovolné stanice, známe-li kmitočet:
19 Elektrotechnika teorii
289
. Vysílač vysílá prostoru energii, říkáme, „vyzařuje“. Je-li kmitočet vysílače jeden milión cyklů vteřinu,
bude každá vlna dlouhá 300 metrů, neboť jich milión dráze 300 miliónů
metrů. Vlastní kapacitycívkypůsobí
jako vedle zapojený kondenzátor. Vlastní kapacita cívky je
tedy rovna účinku kondenzátoru CL, který zapojen paralelně konden
zátoru kmitajícím obvodu. „Nevidíme“ energii její cestě, nebot projevuje, jen když
ji zachytíme přijímačem. Stejně tomu elektrické formy zářivé energie. Záření šíří rychlostí
Obr.
světla, možno vyslat signál vysílačem zachytit jej blízkým přijímačem,
když signál zatím oběhl zeměkouli asi x/7 vteřiny. Nemůžeme zatím vypátrat, děje mezi
oběma místy. 389.
Pohybujeme-li koncem dřeva nahoru dolů tiché hladině rybníka
jistou frekvencí, tvoří vlny. Záření stejné povahy
jako světlo.
Tyto „vlny“ uběhnou 300 miliónů metrů vteřinu
