Chová však natolik jako vlnivý pohyb, říkáme,
že vysílač vyzařuje elektromagnetické vlny. chvíli (podle rychlosti, jíž vlny šíří)
začne korek plovoucí opodál vodní hladině kmitat nahoru dolů stejným
kmitočtem.
Cívky malou kapacitou.kondenzátory tím více, čím větší rozdíl napětí dvou sousedních vodi
čích. Má-li
vysílač 250 kilocyklů, značí to, proud proběhne anténou vzhůru dolů
250 OOOkrát vteřinu.
Obr.
Pohybujeme-li koncem dřeva nahoru dolů tiché hladině rybníka
jistou frekvencí, tvoří vlny.
atomy svítícího plynu) jsou drobnými bezdrátovými vysílači svých zvlášt
ních velmi vysokých frekvencí. význam „vlnové délky“, která popisuje záření vysílače jiným
způsobem. 288. Zvětšuje počáteční kapacitu obvodu, tím
zhoršuje práci obvodu, zmenšuje rozsah regulace kapacity kondenzátoru C. Sítnice oka pokryta malými přijímači,
které mění světelné signály elektrické proudy vedené nervy mozku. Tento jev vzniká při indukčních cívkách.
světla, možno vyslat signál vysílačem zachytit jej blízkým přijímačem,
když signál zatím oběhl zeměkouli asi x/7 vteřiny. Nemůžeme zatím vypátrat, děje mezi
oběma místy. Jinak můžeme říci, atomy vydávající světlo (jako jsou např. 389. Počet kmitů vte
řinu čili frekvence udává kilocyklech (1000 cyklů kilocykl). Vysílač vysílá prostoru energii, říkáme, „vyzařuje“. Je-li kmitočet vysílače jeden milión cyklů vteřinu,
bude každá vlna dlouhá 300 metrů, neboť jich milión dráze 300 miliónů
metrů. „Nevidíme“ energii její cestě, nebot projevuje, jen když
ji zachytíme přijímačem. Záření stejné povahy
jako světlo. Záření šíří rychlostí
Obr.
Nepatrné zlomky této energie opět zachytí přijímače. Vlastní kapacitycívkypůsobí
jako vedle zapojený kondenzátor.
Tyto „vlny“ uběhnou 300 miliónů metrů vteřinu. Stejně tomu elektrické formy zářivé energie. Vysílač roz
kmitá proud anténě vyzařovaná energie vzbuzuje jisté době kmitavé
proudy vzdáleném vodiči.
Elektrické vlny.
Proto jsou cívky vinuty tak, aby měly nejmenší vlastní kapacitu aby
v sousedních drátech protékaly proudy nejmenším rozdílem napětí,
obr. Vlastní kapacita cívky je
tedy rovna účinku kondenzátoru CL, který zapojen paralelně konden
zátoru kmitajícím obvodu. Tak určí délka vlny libovolné stanice, známe-li kmitočet:
19 Elektrotechnika teorii
289
. 389
