Pohybujeme-li koncem dřeva nahoru dolů tiché hladině rybníka
jistou frekvencí, tvoří vlny.
Nepatrné zlomky této energie opět zachytí přijímače.kondenzátory tím více, čím větší rozdíl napětí dvou sousedních vodi
čích. Chová však natolik jako vlnivý pohyb, říkáme,
že vysílač vyzařuje elektromagnetické vlny.
Obr. Má-li
vysílač 250 kilocyklů, značí to, proud proběhne anténou vzhůru dolů
250 OOOkrát vteřinu. chvíli (podle rychlosti, jíž vlny šíří)
začne korek plovoucí opodál vodní hladině kmitat nahoru dolů stejným
kmitočtem.
Proto jsou cívky vinuty tak, aby měly nejmenší vlastní kapacitu aby
v sousedních drátech protékaly proudy nejmenším rozdílem napětí,
obr. Je-li kmitočet vysílače jeden milión cyklů vteřinu,
bude každá vlna dlouhá 300 metrů, neboť jich milión dráze 300 miliónů
metrů.
světla, možno vyslat signál vysílačem zachytit jej blízkým přijímačem,
když signál zatím oběhl zeměkouli asi x/7 vteřiny.
Tyto „vlny“ uběhnou 300 miliónů metrů vteřinu.
Elektrické vlny. „Nevidíme“ energii její cestě, nebot projevuje, jen když
ji zachytíme přijímačem. 288. Stejně tomu elektrické formy zářivé energie. 389. Vlastní kapacitycívkypůsobí
jako vedle zapojený kondenzátor. Záření stejné povahy
jako světlo. Počet kmitů vte
řinu čili frekvence udává kilocyklech (1000 cyklů kilocykl). Nemůžeme zatím vypátrat, děje mezi
oběma místy. Vysílač vysílá prostoru energii, říkáme, „vyzařuje“. Vlastní kapacita cívky je
tedy rovna účinku kondenzátoru CL, který zapojen paralelně konden
zátoru kmitajícím obvodu.
atomy svítícího plynu) jsou drobnými bezdrátovými vysílači svých zvlášt
ních velmi vysokých frekvencí. Tak určí délka vlny libovolné stanice, známe-li kmitočet:
19 Elektrotechnika teorii
289
. Tento jev vzniká při indukčních cívkách. 389. Zvětšuje počáteční kapacitu obvodu, tím
zhoršuje práci obvodu, zmenšuje rozsah regulace kapacity kondenzátoru C. Záření šíří rychlostí
Obr. Vysílač roz
kmitá proud anténě vyzařovaná energie vzbuzuje jisté době kmitavé
proudy vzdáleném vodiči. význam „vlnové délky“, která popisuje záření vysílače jiným
způsobem. Sítnice oka pokryta malými přijímači,
které mění světelné signály elektrické proudy vedené nervy mozku. Jinak můžeme říci, atomy vydávající světlo (jako jsou např.
Cívky malou kapacitou
