Elektrotechnika v teorii a praxi

| Kategorie: Kniha Učebnice  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: PRÁCE, vydavatelství PRAHA Autor: Bohumil Dobrovolný

Strana 292 z 330

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
„Nevidíme“ energii její cestě, nebot projevuje, jen když ji zachytíme přijímačem. Tyto „vlny“ uběhnou 300 miliónů metrů vteřinu. Je-li kmitočet vysílače jeden milión cyklů vteřinu, bude každá vlna dlouhá 300 metrů, neboť jich milión dráze 300 miliónů metrů. význam „vlnové délky“, která popisuje záření vysílače jiným způsobem. Vlastní kapacita cívky je tedy rovna účinku kondenzátoru CL, který zapojen paralelně konden­ zátoru kmitajícím obvodu. Tento jev vzniká při indukčních cívkách. Tak určí délka vlny libovolné stanice, známe-li kmitočet: 19 Elektrotechnika teorii 289 . Chová však natolik jako vlnivý pohyb, říkáme, že vysílač vyzařuje elektromagnetické vlny. 389. Má-li vysílač 250 kilocyklů, značí to, proud proběhne anténou vzhůru dolů 250 OOOkrát vteřinu. Jinak můžeme říci, atomy vydávající světlo (jako jsou např. Počet kmitů vte­ řinu čili frekvence udává kilocyklech (1000 cyklů kilocykl). Záření šíří rychlostí Obr. Zvětšuje počáteční kapacitu obvodu, tím zhoršuje práci obvodu, zmenšuje rozsah regulace kapacity kondenzátoru C. Vlastní kapacitycívkypůsobí jako vedle zapojený kondenzátor. Proto jsou cívky vinuty tak, aby měly nejmenší vlastní kapacitu aby v sousedních drátech protékaly proudy nejmenším rozdílem napětí, obr. chvíli (podle rychlosti, jíž vlny šíří) začne korek plovoucí opodál vodní hladině kmitat nahoru dolů stejným kmitočtem. Pohybujeme-li koncem dřeva nahoru dolů tiché hladině rybníka jistou frekvencí, tvoří vlny. Nemůžeme zatím vypátrat, děje mezi oběma místy. Nepatrné zlomky této energie opět zachytí přijímače. Elektrické vlny. světla, možno vyslat signál vysílačem zachytit jej blízkým přijímačem, když signál zatím oběhl zeměkouli asi x/7 vteřiny. Stejně tomu elektrické formy zářivé energie.kondenzátory tím více, čím větší rozdíl napětí dvou sousedních vodi­ čích. Obr. Vysílač roz­ kmitá proud anténě vyzařovaná energie vzbuzuje jisté době kmitavé proudy vzdáleném vodiči. Sítnice oka pokryta malými přijímači, které mění světelné signály elektrické proudy vedené nervy mozku. Záření stejné povahy jako světlo. Vysílač vysílá prostoru energii, říkáme, „vyzařuje“. Cívky malou kapacitou. 288. 389. atomy svítícího plynu) jsou drobnými bezdrátovými vysílači svých zvlášt­ ních velmi vysokých frekvencí