Zvětšuje počáteční kapacitu obvodu, tím
zhoršuje práci obvodu, zmenšuje rozsah regulace kapacity kondenzátoru C. Tento jev vzniká při indukčních cívkách.
Pohybujeme-li koncem dřeva nahoru dolů tiché hladině rybníka
jistou frekvencí, tvoří vlny. 288.
atomy svítícího plynu) jsou drobnými bezdrátovými vysílači svých zvlášt
ních velmi vysokých frekvencí. Vlastní kapacita cívky je
tedy rovna účinku kondenzátoru CL, který zapojen paralelně konden
zátoru kmitajícím obvodu. Vysílač vysílá prostoru energii, říkáme, „vyzařuje“. význam „vlnové délky“, která popisuje záření vysílače jiným
způsobem.
Obr. Sítnice oka pokryta malými přijímači,
které mění světelné signály elektrické proudy vedené nervy mozku. Záření šíří rychlostí
Obr. Nemůžeme zatím vypátrat, děje mezi
oběma místy.
Elektrické vlny. Chová však natolik jako vlnivý pohyb, říkáme,
že vysílač vyzařuje elektromagnetické vlny. Počet kmitů vte
řinu čili frekvence udává kilocyklech (1000 cyklů kilocykl). Vlastní kapacitycívkypůsobí
jako vedle zapojený kondenzátor. 389.kondenzátory tím více, čím větší rozdíl napětí dvou sousedních vodi
čích.
Cívky malou kapacitou. Vysílač roz
kmitá proud anténě vyzařovaná energie vzbuzuje jisté době kmitavé
proudy vzdáleném vodiči.
světla, možno vyslat signál vysílačem zachytit jej blízkým přijímačem,
když signál zatím oběhl zeměkouli asi x/7 vteřiny.
Proto jsou cívky vinuty tak, aby měly nejmenší vlastní kapacitu aby
v sousedních drátech protékaly proudy nejmenším rozdílem napětí,
obr. chvíli (podle rychlosti, jíž vlny šíří)
začne korek plovoucí opodál vodní hladině kmitat nahoru dolů stejným
kmitočtem.
Nepatrné zlomky této energie opět zachytí přijímače.
Tyto „vlny“ uběhnou 300 miliónů metrů vteřinu. 389. Jinak můžeme říci, atomy vydávající světlo (jako jsou např. Záření stejné povahy
jako světlo. „Nevidíme“ energii její cestě, nebot projevuje, jen když
ji zachytíme přijímačem. Je-li kmitočet vysílače jeden milión cyklů vteřinu,
bude každá vlna dlouhá 300 metrů, neboť jich milión dráze 300 miliónů
metrů. Stejně tomu elektrické formy zářivé energie. Tak určí délka vlny libovolné stanice, známe-li kmitočet:
19 Elektrotechnika teorii
289
. Má-li
vysílač 250 kilocyklů, značí to, proud proběhne anténou vzhůru dolů
250 OOOkrát vteřinu
