Vyvrtáme-li anodě dírku,
prolétnou některé elektrony
a utvoří elektronový paprsek
zvaný katodové zářeni; nevi
ditelné.114. Roentgenovy paprsky
Vznikají nárazem rychle letících elektronů vzduchoprázdnu pře
kážku kovu velkou atomovou -váhou. 369. tak, aby dopadalo krabičky A. Zahříváme-li něm např. pronikavější. Kato
dové záření jako každý po
jmenuje usměrňovač, protože elektrony
hyblivý elektrický náboj své magnetické pole, proto také magne
tickým polem zkřivit, např. Obyčejné Roentgenovy lampy vysílají
záření délky vlny asi 0,1 angstromu, speciální lampy např. olověný plech tlustý mm. sekundární paprsky. Nárazy elektronů anoda za
chvíli rozžhaví.
Doběh katodového záření (záření /?) podstatně větší než doběh částic a;
úplně pohltí např. 368; při dopadu její rov
nou plošku vyrážejí nové,
tzv. 370), stačí napětí 000 Čím kratší vlna záření, tím
je záření „tvrdší“, tj. Aby zachytilo, klade
se cesty malá krabička,
obr.
277
. Změnou teploty žhaveného drátku mění počet elektronů, tím
i síla záření vycházejícího okénkem Změnou napětí mění rychlost
elektronů, tím pronikavost záření. tomu, aby bylo vidět stínový obraz
zlomené kosti (obr.
115. Žhavený wolframový drátek
1 katodě něhož vedeme napětí 250 000 větší, vysílá elektrony,
které dopadají antikatodu wolframu nebo tantalu, niž připojen
kladný pól. Přes energie elektronů při
tom mění teplo, jen nepatrný zlomek záření. 0,025 angstromu
(angstrom stomilióntina cm). Katodové záření
Ve vzduchoprázdném prostoru nejsou žádné elektrony, tedy vakuum
nejlepším izolátorem. Celá tato úprava se
(proud) procházejí jen jedním
směrem, žhavé katody ano
dě.
Schéma Roentgenovy lampy obr. wolframový drátek (zvaný
záporná elektroda nebo katoda), „vypařují“ elektrony drátku stojí-li
jim cestě druhá, kladná elektroda čili anoda, vznikne vakuu proud
elektronů
