369. Katodové záření
Ve vzduchoprázdném prostoru nejsou žádné elektrony, tedy vakuum
nejlepším izolátorem. 370), stačí napětí 000 Čím kratší vlna záření, tím
je záření „tvrdší“, tj. wolframový drátek (zvaný
záporná elektroda nebo katoda), „vypařují“ elektrony drátku stojí-li
jim cestě druhá, kladná elektroda čili anoda, vznikne vakuu proud
elektronů. 0,025 angstromu
(angstrom stomilióntina cm).
277
. 368; při dopadu její rov
nou plošku vyrážejí nové,
tzv.
Schéma Roentgenovy lampy obr. Žhavený wolframový drátek
1 katodě něhož vedeme napětí 250 000 větší, vysílá elektrony,
které dopadají antikatodu wolframu nebo tantalu, niž připojen
kladný pól. olověný plech tlustý mm.114.
115. tak, aby dopadalo krabičky A. Přes energie elektronů při
tom mění teplo, jen nepatrný zlomek záření. tomu, aby bylo vidět stínový obraz
zlomené kosti (obr. Obyčejné Roentgenovy lampy vysílají
záření délky vlny asi 0,1 angstromu, speciální lampy např. Roentgenovy paprsky
Vznikají nárazem rychle letících elektronů vzduchoprázdnu pře
kážku kovu velkou atomovou -váhou. Celá tato úprava se
(proud) procházejí jen jedním
směrem, žhavé katody ano
dě. Zahříváme-li něm např.
Doběh katodového záření (záření /?) podstatně větší než doběh částic a;
úplně pohltí např. pronikavější. Nárazy elektronů anoda za
chvíli rozžhaví. Kato
dové záření jako každý po
jmenuje usměrňovač, protože elektrony
hyblivý elektrický náboj své magnetické pole, proto také magne
tickým polem zkřivit, např. sekundární paprsky.
Vyvrtáme-li anodě dírku,
prolétnou některé elektrony
a utvoří elektronový paprsek
zvaný katodové zářeni; nevi
ditelné. Aby zachytilo, klade
se cesty malá krabička,
obr. Změnou teploty žhaveného drátku mění počet elektronů, tím
i síla záření vycházejícího okénkem Změnou napětí mění rychlost
elektronů, tím pronikavost záření