Katodové záření
Ve vzduchoprázdném prostoru nejsou žádné elektrony, tedy vakuum
nejlepším izolátorem. Kato
dové záření jako každý po
jmenuje usměrňovač, protože elektrony
hyblivý elektrický náboj své magnetické pole, proto také magne
tickým polem zkřivit, např. olověný plech tlustý mm. Aby zachytilo, klade
se cesty malá krabička,
obr. Roentgenovy paprsky
Vznikají nárazem rychle letících elektronů vzduchoprázdnu pře
kážku kovu velkou atomovou -váhou.
115.
Schéma Roentgenovy lampy obr. tak, aby dopadalo krabičky A. 369. Nárazy elektronů anoda za
chvíli rozžhaví. Zahříváme-li něm např. 0,025 angstromu
(angstrom stomilióntina cm). tomu, aby bylo vidět stínový obraz
zlomené kosti (obr. 370), stačí napětí 000 Čím kratší vlna záření, tím
je záření „tvrdší“, tj.114. sekundární paprsky. Žhavený wolframový drátek
1 katodě něhož vedeme napětí 250 000 větší, vysílá elektrony,
které dopadají antikatodu wolframu nebo tantalu, niž připojen
kladný pól. Celá tato úprava se
(proud) procházejí jen jedním
směrem, žhavé katody ano
dě. 368; při dopadu její rov
nou plošku vyrážejí nové,
tzv.
277
. Přes energie elektronů při
tom mění teplo, jen nepatrný zlomek záření. Obyčejné Roentgenovy lampy vysílají
záření délky vlny asi 0,1 angstromu, speciální lampy např.
Vyvrtáme-li anodě dírku,
prolétnou některé elektrony
a utvoří elektronový paprsek
zvaný katodové zářeni; nevi
ditelné.
Doběh katodového záření (záření /?) podstatně větší než doběh částic a;
úplně pohltí např. wolframový drátek (zvaný
záporná elektroda nebo katoda), „vypařují“ elektrony drátku stojí-li
jim cestě druhá, kladná elektroda čili anoda, vznikne vakuu proud
elektronů. Změnou teploty žhaveného drátku mění počet elektronů, tím
i síla záření vycházejícího okénkem Změnou napětí mění rychlost
elektronů, tím pronikavost záření. pronikavější
