pronikavější. Nárazy elektronů anoda za
chvíli rozžhaví. wolframový drátek (zvaný
záporná elektroda nebo katoda), „vypařují“ elektrony drátku stojí-li
jim cestě druhá, kladná elektroda čili anoda, vznikne vakuu proud
elektronů.114. Kato
dové záření jako každý po
jmenuje usměrňovač, protože elektrony
hyblivý elektrický náboj své magnetické pole, proto také magne
tickým polem zkřivit, např. Změnou teploty žhaveného drátku mění počet elektronů, tím
i síla záření vycházejícího okénkem Změnou napětí mění rychlost
elektronů, tím pronikavost záření.
115. Žhavený wolframový drátek
1 katodě něhož vedeme napětí 250 000 větší, vysílá elektrony,
které dopadají antikatodu wolframu nebo tantalu, niž připojen
kladný pól. tomu, aby bylo vidět stínový obraz
zlomené kosti (obr. Zahříváme-li něm např. olověný plech tlustý mm. Celá tato úprava se
(proud) procházejí jen jedním
směrem, žhavé katody ano
dě. Roentgenovy paprsky
Vznikají nárazem rychle letících elektronů vzduchoprázdnu pře
kážku kovu velkou atomovou -váhou. Katodové záření
Ve vzduchoprázdném prostoru nejsou žádné elektrony, tedy vakuum
nejlepším izolátorem. sekundární paprsky. Aby zachytilo, klade
se cesty malá krabička,
obr. Obyčejné Roentgenovy lampy vysílají
záření délky vlny asi 0,1 angstromu, speciální lampy např. 368; při dopadu její rov
nou plošku vyrážejí nové,
tzv.
Doběh katodového záření (záření /?) podstatně větší než doběh částic a;
úplně pohltí např.
277
.
Schéma Roentgenovy lampy obr. 369. 0,025 angstromu
(angstrom stomilióntina cm). Přes energie elektronů při
tom mění teplo, jen nepatrný zlomek záření. tak, aby dopadalo krabičky A.
Vyvrtáme-li anodě dírku,
prolétnou některé elektrony
a utvoří elektronový paprsek
zvaný katodové zářeni; nevi
ditelné. 370), stačí napětí 000 Čím kratší vlna záření, tím
je záření „tvrdší“, tj
