Náš zrak přizpůsoboval tisíce generací slunečnímu světlu, proto
je pro nás nejlepší nejzdravější přirozené denní světlo tvořící také normu,
jíž přizpůsobujekaždé umělé osvětlení. Dosud nepodařilo úplně nahradit
denní světlo světlem umělým.
Základní světelné pojmy
Světelný tok nebo zdroje výkon, který zdroj vyzařuje podobě
světla. Naše oko nejlépe vnímá světlo zářičů vy
soké teploty, jako právě Slunce, kdežto tepelné zářiče, kterých používáme
jako zdrojů světla, mají porov
nání Sluncem nízkou teplotu
a oko nevnímá jejich plnou ener
getickou hodnotu (tzv. 352. žárovky
15 jen 1,2 %). Svítí světelnými trubicemi naplněnými plynem (např.
Plynem procházejí elektrické výboje. 353. obr. vizuální
účinnost malá, např. 353 čára svítivosti
v kandelách zvonového svítidla vrstveného skla spodní stěnou skla
mdleného, žárovkou 100 Protože mdlené sklo propustnější než vrst
vené, svítivost směrem dolů největší. Střední
sférická svítivost (Is) světelného zdroje střední hodnota svítivosti zdroje
ve všech směrech.
267
. neonem).
2. svítivostí různých
směrech kreslíme cáru svítivosti, která ukazuje rozdělení světelného toku
v prostoru bývá uvedena katalogu svítidel. Tečkované vyznačena svítivost
samotné mdlené žárovky 100 W.
Obr. Rozklad světla hranolem.
Svítivost zdroje světla každém směru jiná. Proudem rozžhaví vodič, který pak svítí (žárovky).
3.
Obr. Svítivost (1) bodového zdroje jistém směru podíl světelného toku
v tomto směru prostorového úhlu prostoupeného tímto tokem. Svítí elektrickým obloukem hlavně rozžhavenými konci uhlíků.
Osvětlení (E) plochy rovnoměrně osvětlené podíl světelného toku ni
dopadajícího její velikosti.
Známe tři způsoby, jimiž může elektřina měnit světlo:
1
