Proto vzdá
lenost „desek“ velmi malá čili kapacita obrovská (pro dm2 povrchu hliníku
až mikrofaradů).
Obr.udržl
napětí 1000 Dielektrikum je
nasycený roztok boritanu amonného. hliníku;
pochod jmenuje eloxování. Podle obr.
Roztoky lihu, éteru aj.
184
. Nahradíme-li baterii střídavým proudem napětí pro
pouští článek jen jednu půlvlnu, proud usměrní. Izolační vrstva asi tvořena nerozpustnou slou
čeninou hliníku kyslíkovým povlakem. Chceme-li vést elektřinu kapalinou, musíme
protlačit elektrony štěrbinami mezi molekulami (mravenci). Solí tedy vody dostaly částice, které přenášejí
elektrické náboje.
Elektrolýzou také vyrábějí izolační povrchové vrstvy např. Elektrolytický kondenzátor:
1 hliníková elektroda, dielektrikum,
3 druhá elektroda tvořená elektroly
tem nádobkou. 239. Hned při rozpuštění sůl rozštěpila ionty; říká tomu
elektrolytická disociace. Může tvořit
usměrňovač. katodě
se usazuje kovový sodík Na, tedy sodíkový iont nosičem elektřiny; na
anodě usazuje plynný chlór Cl, tedy chlórový iont nosičem záporné
elektřiny.
Elektrolýza vodních roztoků praxi veliký význam. 239. Vodní roztoky solí kyselin jmenují elektrolyty',
bylo zjištěno, vždy nich běží atomy kovů vodíku jako nositelé +
elektřiny katodě.(elektronů) elektrickém poli. Jeho „deskami“ hliník elektrolyt,
dielektrikem (izolací) neviditelný tenký povlak hliníku.
r*H-0n
kOV
vodní' roztok alkalického
bořilanu
Obr. Vrstev iontů usa
zujících katodě využíváme při pokovování, galvanoplastice. Nevodivá vrstva hy
droxydu hlinitého tlustá 100 my. Článek též kondenzá-
torem veliké kapacity, obr. Chemický vzorec soli NaCl, chlorid sodný. 238. Stačí hliníková fólie papír nasycený roztokem elek
trolytu.
Čistá voda vede proud špatně; přidání asi váhových procent kuchyň
ské sob vede dobře.
Tento „hliníkový článek“ četné znamenité vlastnosti. 238 hliníková anoda pokrývá
izolační vrstvou, kdežto při opačném proudu protéká celý proud lázní za
bouřlivého vývinu plynu. mají mnohem menší disociaci než vodní roztoky. Zásadně to
možné jako při vedení plynech (kde elektřina přenášena jako náboj na
předmětech nebo proudí sama jako proud elektronů), jenže samočinné prou
dění elektřiny (proudem elektronů) bylo dosud pozorováno téměř výhradně
jen tekutých kovech, které mají skoro stejné vlastnosti jako ztuhlý kov
