Elektrotechnika v teorii a praxi

| Kategorie: Kniha Učebnice  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: PRÁCE, vydavatelství PRAHA Autor: Bohumil Dobrovolný

Strana 187 z 330

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Článek též kondenzá- torem veliké kapacity, obr. Obr. Roztoky lihu, éteru aj. Proto vzdá­ lenost „desek“ velmi malá čili kapacita obrovská (pro dm2 povrchu hliníku až mikrofaradů). mají mnohem menší disociaci než vodní roztoky. 238. Chemický vzorec soli NaCl, chlorid sodný. Izolační vrstva asi tvořena nerozpustnou slou­ čeninou hliníku kyslíkovým povlakem. Elektrolýza vodních roztoků praxi veliký význam. r*H-0n kOV vodní' roztok alkalického bořilanu Obr. 184 . Podle obr. Elektrolytický kondenzátor: 1 hliníková elektroda, dielektrikum, 3 druhá elektroda tvořená elektroly­ tem nádobkou. Elektrolýzou také vyrábějí izolační povrchové vrstvy např. Vodní roztoky solí kyselin jmenují elektrolyty', bylo zjištěno, vždy nich běží atomy kovů vodíku jako nositelé + elektřiny katodě.udržl napětí 1000 Dielektrikum je nasycený roztok boritanu amonného. Nahradíme-li baterii střídavým proudem napětí pro­ pouští článek jen jednu půlvlnu, proud usměrní. Zásadně to možné jako při vedení plynech (kde elektřina přenášena jako náboj na předmětech nebo proudí sama jako proud elektronů), jenže samočinné prou­ dění elektřiny (proudem elektronů) bylo dosud pozorováno téměř výhradně jen tekutých kovech, které mají skoro stejné vlastnosti jako ztuhlý kov. Nevodivá vrstva hy­ droxydu hlinitého tlustá 100 my. 239. Jeho „deskami“ hliník elektrolyt, dielektrikem (izolací) neviditelný tenký povlak hliníku. Tento „hliníkový článek“ četné znamenité vlastnosti. Čistá voda vede proud špatně; přidání asi váhových procent kuchyň­ ské sob vede dobře.(elektronů) elektrickém poli. Vrstev iontů usa­ zujících katodě využíváme při pokovování, galvanoplastice. Stačí hliníková fólie papír nasycený roztokem elek­ trolytu. Chceme-li vést elektřinu kapalinou, musíme protlačit elektrony štěrbinami mezi molekulami (mravenci). katodě se usazuje kovový sodík Na, tedy sodíkový iont nosičem elektřiny; na anodě usazuje plynný chlór Cl, tedy chlórový iont nosičem záporné elektřiny. hliníku; pochod jmenuje eloxování. 239. Hned při rozpuštění sůl rozštěpila ionty; říká tomu elektrolytická disociace. Může tvořit usměrňovač. Solí tedy vody dostaly částice, které přenášejí elektrické náboje. 238 hliníková anoda pokrývá izolační vrstvou, kdežto při opačném proudu protéká celý proud lázní za bouřlivého vývinu plynu