Elektrotechnika v teorii a praxi

| Kategorie: Kniha Učebnice  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: PRÁCE, vydavatelství PRAHA Autor: Bohumil Dobrovolný

Strana 187 z 330

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Vodní roztoky solí kyselin jmenují elektrolyty', bylo zjištěno, vždy nich běží atomy kovů vodíku jako nositelé + elektřiny katodě. Může tvořit usměrňovač. Jeho „deskami“ hliník elektrolyt, dielektrikem (izolací) neviditelný tenký povlak hliníku. Proto vzdá­ lenost „desek“ velmi malá čili kapacita obrovská (pro dm2 povrchu hliníku až mikrofaradů). Tento „hliníkový článek“ četné znamenité vlastnosti. Vrstev iontů usa­ zujících katodě využíváme při pokovování, galvanoplastice. 239. 184 . 238 hliníková anoda pokrývá izolační vrstvou, kdežto při opačném proudu protéká celý proud lázní za bouřlivého vývinu plynu. Stačí hliníková fólie papír nasycený roztokem elek­ trolytu. Roztoky lihu, éteru aj. Izolační vrstva asi tvořena nerozpustnou slou­ čeninou hliníku kyslíkovým povlakem. Chceme-li vést elektřinu kapalinou, musíme protlačit elektrony štěrbinami mezi molekulami (mravenci). Obr. Podle obr. Chemický vzorec soli NaCl, chlorid sodný. Článek též kondenzá- torem veliké kapacity, obr. Solí tedy vody dostaly částice, které přenášejí elektrické náboje. Nahradíme-li baterii střídavým proudem napětí pro­ pouští článek jen jednu půlvlnu, proud usměrní. 238. hliníku; pochod jmenuje eloxování. mají mnohem menší disociaci než vodní roztoky. 239. Elektrolytický kondenzátor: 1 hliníková elektroda, dielektrikum, 3 druhá elektroda tvořená elektroly­ tem nádobkou. r*H-0n kOV vodní' roztok alkalického bořilanu Obr.(elektronů) elektrickém poli. Nevodivá vrstva hy­ droxydu hlinitého tlustá 100 my. Hned při rozpuštění sůl rozštěpila ionty; říká tomu elektrolytická disociace. Elektrolýzou také vyrábějí izolační povrchové vrstvy např. Elektrolýza vodních roztoků praxi veliký význam. katodě se usazuje kovový sodík Na, tedy sodíkový iont nosičem elektřiny; na anodě usazuje plynný chlór Cl, tedy chlórový iont nosičem záporné elektřiny. Zásadně to možné jako při vedení plynech (kde elektřina přenášena jako náboj na předmětech nebo proudí sama jako proud elektronů), jenže samočinné prou­ dění elektřiny (proudem elektronů) bylo dosud pozorováno téměř výhradně jen tekutých kovech, které mají skoro stejné vlastnosti jako ztuhlý kov.udržl napětí 1000 Dielektrikum je nasycený roztok boritanu amonného. Čistá voda vede proud špatně; přidání asi váhových procent kuchyň­ ské sob vede dobře