Třením, které mezi nimi přitom vzniká, železo zahřívá. y. Pro jednoduchost kreslena
smyčka hranatá, jejíž dvě svislé strany stojí
kolmo pole. Dosazením (65)
Mk (67)
Slovy: točivý moment newtonech metr magnetický moment volt
sec metr, násoben intenzitou magnetického pole ampérech/metr. 124. každou nich působí síla
F [x0 HIl', obě síly mají rameno vy-
7 tvářejí točivý moment
Obr. metr (66)
P-o 1>256. Při
přemagnetování (změně pólů) tedy všechny molekuly musí obrátit.0HIS, (65)
kde /S' průřez smyčkou nezávislý tvaru;
nezáleží tom, je-li smyčka čtvercová kruhová.10 voltsec/ampermétr, ampéry, m2. Tento jev jmenuje hystereze (opoždění)
a bude dále podrobněji vyložen. střídavého proudu vznikají ještě
ztráty železe proudy Foucaultovými, proto zavádí úhrnná číslice ztrát
v železe wattech, pro železa, při periodách max. obyčejného železného plechu 0,5 mm
je tato ztráta železe plechů přísadou křemíku (modernější)
1 1,5 W. Magnetický moment
Střelka kompasu magnetickém poli otočí; tomu nutný točivý
moment síla rameno).
„Proud chová skutečnosti tak jako šašek cirkusu“, píše Bragg,
„který chce pomoci personálu. Hystereze projevuje při rychlém přemag
netování následkem tření molekul zahřátím železa, značí tedy jistou ztrátu
energie zvanou ztráta hysteretická. Vždycky provede příliš pozdě to, oni
dělají, přiběhne jen, aby shledal, hotovo.Zmagnetizování železa vykládáme jako srovnání jeho částic (molekul)
tak, aby všechny stejné póly (konce) molekul ukazovaly týmž směrem. Při odmagnetování zůstá
vají některé pozadu, neobrátí se. Zrovna tak otočí smyčka protékaná prou
dem, obr.
40.0HH2r g. praxi
je závitů (smyček) více, mají buď všechny stejnou plochu nebo každá
114
. Molekuly brání
proti srovnání, mají snahu zůstat staré poloze. Proud plyne vždy takovým
směrem, aby překážel pohybu magnetu, vodiče. 124. Proud zpožděn ve
fázi, říkáme, následkem účinku indukce“.
Pro součin '^IS byl zaveden název magnetický moment smyčky
M \lqI8 voltsec. indukci 000
magnetických silových čar cm2
