Magnetismus nejen účinky
silové (silové pole), ale účinky indukční (indukční
pole).
109
.kého toku. 0,000 Vzorec pro výpočet magnetické indukce upravíme tvar
B y0H 10~7 1,256. jiném
prostredí než vzduchu dosazujeme místo p.105 (57)
Dosavadní výklad platí jen pro vzduchoprázdno neho pro vzduch. Obecněji tedy platí
B y. 119 rozměry
=■ 0,1 0,08 0,008 m*.
Příklad. 41.
Ve starší soustavě cgs jednotkou magnetické indukce gauss (G, na
pamět německého fyzika Gausse).rH [T; Vs/Am, A/m] (58)
jak bude ještě podrobněji vyloženo odd.
Souhrnem.o permeabilitu p.
1 000 104 0,0001 T
Země např. nás intenzitu vodorovné složky magnetického pole 0,2 G,
tj.H- 8.0,008 0,008 Wb.o =
= čili magnetická indukce 0/Ä. Magnetická indukce, tj. Intenzita magnetického pole značí H. Vložíme-li tedy magnetic
kého pole intenzity kus železa, zjistíme, železe větší hustota si
lových čar, než jaká byla stejném místě vzduchu, něm větší mag
netická indukce. Jednotka tesla pro praxi příliš veliká, proto
počítáme často starším gaussem, který OOOkrát menší (při indukci
1 gauss prochází jedna indukční čára plochou cm2). Nezáleží tedy jen intenzitě pole ale látce, níž
silové čáry pronikají. počet všech silových čar pólu =>
- 1.4000 000 T. Póly magnetu mají podle obr.
Její jednotkou Az/m nebo A/m nebo oersted sou
stavě cgs; 79,6 A/m; A/m 10-3
Oe 0,01256 Oe. Úpravou pólů silných
Inagnetů tvaru kuželů stojících špičkami proti sobě dosáhlo intenzit
až 000 000 A/m čili magnetické indukce p,0 =
= 0,000 001 256.
Homogenní magnetické pole průřezu magnetický tok p. Jednotkou magnetické indukce soustavě MKSA tesla (T),
totiž Vs/m2 čili Wb/m2.o kde
p,r relatívni permedbilita látky, která tvoří prostředí určuje, kolikrát je
magnetická indukce vložení látky větší nebo menší, než byla při stejné
intenzitě vzduchu.10“6 . 119.og. Magnetická indukce lehce změří, intenzita pole H,
která úměrná, vypočte.
Magnetická indukce.
počet silových čar m’, Magnetický
tok, tj. (59)
Pole indukci tesla, když plochou m2, měřeno kolmo siločáry,
prochází jedna indukční Čára.
a čili
Obr