Obecněji tedy platí
B y.kého toku. Póly magnetu mají podle obr. 41.
109
.
Příklad.10“6 .o kde
p,r relatívni permedbilita látky, která tvoří prostředí určuje, kolikrát je
magnetická indukce vložení látky větší nebo menší, než byla při stejné
intenzitě vzduchu. Magnetická indukce, tj. počet všech silových čar pólu =>
- 1.o permeabilitu p.
1 000 104 0,0001 T
Země např. Intenzita magnetického pole značí H.
počet silových čar m’, Magnetický
tok, tj. Vložíme-li tedy magnetic
kého pole intenzity kus železa, zjistíme, železe větší hustota si
lových čar, než jaká byla stejném místě vzduchu, něm větší mag
netická indukce.
Magnetická indukce. Magnetická indukce lehce změří, intenzita pole H,
která úměrná, vypočte.
Homogenní magnetické pole průřezu magnetický tok p.rH [T; Vs/Am, A/m] (58)
jak bude ještě podrobněji vyloženo odd. Nezáleží tedy jen intenzitě pole ale látce, níž
silové čáry pronikají. Jednotka tesla pro praxi příliš veliká, proto
počítáme často starším gaussem, který OOOkrát menší (při indukci
1 gauss prochází jedna indukční čára plochou cm2). 119 rozměry
=■ 0,1 0,08 0,008 m*.H- 8.105 (57)
Dosavadní výklad platí jen pro vzduchoprázdno neho pro vzduch.0,008 0,008 Wb. Úpravou pólů silných
Inagnetů tvaru kuželů stojících špičkami proti sobě dosáhlo intenzit
až 000 000 A/m čili magnetické indukce p,0 =
= 0,000 001 256.
a čili
Obr. (59)
Pole indukci tesla, když plochou m2, měřeno kolmo siločáry,
prochází jedna indukční Čára. jiném
prostredí než vzduchu dosazujeme místo p.
Souhrnem. Magnetismus nejen účinky
silové (silové pole), ale účinky indukční (indukční
pole). nás intenzitu vodorovné složky magnetického pole 0,2 G,
tj.og. 0,000 Vzorec pro výpočet magnetické indukce upravíme tvar
B y0H 10~7 1,256.o =
= čili magnetická indukce 0/Ä. Jednotkou magnetické indukce soustavě MKSA tesla (T),
totiž Vs/m2 čili Wb/m2. 119.4000 000 T.
Ve starší soustavě cgs jednotkou magnetické indukce gauss (G, na
pamět německého fyzika Gausse).
Její jednotkou Az/m nebo A/m nebo oersted sou
stavě cgs; 79,6 A/m; A/m 10-3
Oe 0,01256 Oe
