og. 119 rozměry
=■ 0,1 0,08 0,008 m*. (59)
Pole indukci tesla, když plochou m2, měřeno kolmo siločáry,
prochází jedna indukční Čára.o =
= čili magnetická indukce 0/Ä. Magnetická indukce, tj.kého toku. Vložíme-li tedy magnetic
kého pole intenzity kus železa, zjistíme, železe větší hustota si
lových čar, než jaká byla stejném místě vzduchu, něm větší mag
netická indukce. Póly magnetu mají podle obr. Magnetismus nejen účinky
silové (silové pole), ale účinky indukční (indukční
pole).
1 000 104 0,0001 T
Země např.4000 000 T. Intenzita magnetického pole značí H. Magnetická indukce lehce změří, intenzita pole H,
která úměrná, vypočte. Úpravou pólů silných
Inagnetů tvaru kuželů stojících špičkami proti sobě dosáhlo intenzit
až 000 000 A/m čili magnetické indukce p,0 =
= 0,000 001 256.H- 8. Nezáleží tedy jen intenzitě pole ale látce, níž
silové čáry pronikají.
Příklad. jiném
prostredí než vzduchu dosazujeme místo p.105 (57)
Dosavadní výklad platí jen pro vzduchoprázdno neho pro vzduch.
Homogenní magnetické pole průřezu magnetický tok p. Jednotka tesla pro praxi příliš veliká, proto
počítáme často starším gaussem, který OOOkrát menší (při indukci
1 gauss prochází jedna indukční čára plochou cm2).o permeabilitu p.
Magnetická indukce. 41. 0,000 Vzorec pro výpočet magnetické indukce upravíme tvar
B y0H 10~7 1,256. počet všech silových čar pólu =>
- 1.
Souhrnem.
Ve starší soustavě cgs jednotkou magnetické indukce gauss (G, na
pamět německého fyzika Gausse).
Její jednotkou Az/m nebo A/m nebo oersted sou
stavě cgs; 79,6 A/m; A/m 10-3
Oe 0,01256 Oe.10“6 .
a čili
Obr. Obecněji tedy platí
B y.o kde
p,r relatívni permedbilita látky, která tvoří prostředí určuje, kolikrát je
magnetická indukce vložení látky větší nebo menší, než byla při stejné
intenzitě vzduchu.0,008 0,008 Wb.
počet silových čar m’, Magnetický
tok, tj. nás intenzitu vodorovné složky magnetického pole 0,2 G,
tj.rH [T; Vs/Am, A/m] (58)
jak bude ještě podrobněji vyloženo odd. Jednotkou magnetické indukce soustavě MKSA tesla (T),
totiž Vs/m2 čili Wb/m2.
109
. 119
