Pole vytvoří nejen atomy
elektřiny proudící vodičem, ale mechanický pohyb nábojem. Pokusně se
dá zjistit, když náboj (množství elektřiny) (ampérsec) pohybuje po
dráze (m) rychlostí (m/sec), vzniká magnetické pole, jako kdyby protékal
proud v/I (ampérů).
qaivonoměr
tUdl
< voHsec
čas sec.proudu-
^přibliž/ se
2
Obr. zrušení magnetického pole většina molekulárních proudů
opět pomíchá, některé však přece zůstanou urovnány; říkáme, železe
zbyl magnetismus, máme remanentní magnetismus. 114.trickým proudovým nárazem dosáhne zlomek vteřiny laboratořích
intenzity přes milión Oe.
I Q.
Lehce můžeme dokázat pokusem. Nedá jinak vy
ložit, než železe jsou nějaké neviditelné proudy kroužící stejným
směrem jako proud cívky, tím přičítající.
Proud vodiči vytvořen pohybem atomů elektřiny. Jsou železe předtím, než
bylo vloženo magnetického pole, jenže neurovnány. Plyne toho, železo jako zvětšo
valo počet ampérzávitů, přece ani nezměnilo.
magnet- pole při zapnuti vypn.
V železe tedy představujeme atomy elektřiny krouživém pohybu,
obr. železa stal trvalý,
permanentní magnet. Můžeme zjistit
podivný zjev: magnetické pole závisí jenom pohybu elektrických nábojů;
náboje klidu žádné magnetické pole nevytvoří.v/l (44)
Dobrá, namítnete, jak nyní možné, stálé (permanentní) magnety
tvoří magnetická pole? Zdá nám, nich žádné pohyby nábojů nejsou. Magnetickým polem
se urovnají. Jejich ampérzávity sčítají
se skutečnými ampérzávity cívky. 113', říkáme, tvoří molekulární proudy. 41.
104
.
Mějme cívku závitech, jíž protéká proud Jak zvětšíme její magne
tický účinek? Buď zvětšením hodnoty jak známe vzorce (42),
nebo zastrčíme cívky kus třeba nemagnetického železa (železné jádro).
A
Opravdu jen zdá, neboť skutečnosti nich vznikají molekulární proudy,
o nichž byla zmínka. Podrobněji tato otázka vyložena odd.
reostat na
změny proudu
