Pokusně se
dá zjistit, když náboj (množství elektřiny) (ampérsec) pohybuje po
dráze (m) rychlostí (m/sec), vzniká magnetické pole, jako kdyby protékal
proud v/I (ampérů). 113', říkáme, tvoří molekulární proudy.
V železe tedy představujeme atomy elektřiny krouživém pohybu,
obr. 114.v/l (44)
Dobrá, namítnete, jak nyní možné, stálé (permanentní) magnety
tvoří magnetická pole? Zdá nám, nich žádné pohyby nábojů nejsou.
Proud vodiči vytvořen pohybem atomů elektřiny.trickým proudovým nárazem dosáhne zlomek vteřiny laboratořích
intenzity přes milión Oe. Plyne toho, železo jako zvětšo
valo počet ampérzávitů, přece ani nezměnilo. Podrobněji tato otázka vyložena odd. železa stal trvalý,
permanentní magnet.
qaivonoměr
tUdl
< voHsec
čas sec.proudu-
^přibliž/ se
2
Obr. 41. Můžeme zjistit
podivný zjev: magnetické pole závisí jenom pohybu elektrických nábojů;
náboje klidu žádné magnetické pole nevytvoří.
104
.
magnet- pole při zapnuti vypn.
I Q. Jejich ampérzávity sčítají
se skutečnými ampérzávity cívky. Jsou železe předtím, než
bylo vloženo magnetického pole, jenže neurovnány. Pole vytvoří nejen atomy
elektřiny proudící vodičem, ale mechanický pohyb nábojem.
Lehce můžeme dokázat pokusem.
A
Opravdu jen zdá, neboť skutečnosti nich vznikají molekulární proudy,
o nichž byla zmínka. zrušení magnetického pole většina molekulárních proudů
opět pomíchá, některé však přece zůstanou urovnány; říkáme, železe
zbyl magnetismus, máme remanentní magnetismus.
Mějme cívku závitech, jíž protéká proud Jak zvětšíme její magne
tický účinek? Buď zvětšením hodnoty jak známe vzorce (42),
nebo zastrčíme cívky kus třeba nemagnetického železa (železné jádro).
reostat na
změny proudu. Nedá jinak vy
ložit, než železe jsou nějaké neviditelné proudy kroužící stejným
směrem jako proud cívky, tím přičítající. Magnetickým polem
se urovnají
