Magnetickým polem
se urovnají. Plyne toho, železo jako zvětšo
valo počet ampérzávitů, přece ani nezměnilo. Nedá jinak vy
ložit, než železe jsou nějaké neviditelné proudy kroužící stejným
směrem jako proud cívky, tím přičítající. 41.
qaivonoměr
tUdl
< voHsec
čas sec.
reostat na
změny proudu.
I Q.proudu-
^přibliž/ se
2
Obr.
104
. Podrobněji tato otázka vyložena odd.
Mějme cívku závitech, jíž protéká proud Jak zvětšíme její magne
tický účinek? Buď zvětšením hodnoty jak známe vzorce (42),
nebo zastrčíme cívky kus třeba nemagnetického železa (železné jádro).trickým proudovým nárazem dosáhne zlomek vteřiny laboratořích
intenzity přes milión Oe.
A
Opravdu jen zdá, neboť skutečnosti nich vznikají molekulární proudy,
o nichž byla zmínka. železa stal trvalý,
permanentní magnet.v/l (44)
Dobrá, namítnete, jak nyní možné, stálé (permanentní) magnety
tvoří magnetická pole? Zdá nám, nich žádné pohyby nábojů nejsou. zrušení magnetického pole většina molekulárních proudů
opět pomíchá, některé však přece zůstanou urovnány; říkáme, železe
zbyl magnetismus, máme remanentní magnetismus.
V železe tedy představujeme atomy elektřiny krouživém pohybu,
obr. Pokusně se
dá zjistit, když náboj (množství elektřiny) (ampérsec) pohybuje po
dráze (m) rychlostí (m/sec), vzniká magnetické pole, jako kdyby protékal
proud v/I (ampérů). Jsou železe předtím, než
bylo vloženo magnetického pole, jenže neurovnány. 113', říkáme, tvoří molekulární proudy.
Proud vodiči vytvořen pohybem atomů elektřiny. 114.
Lehce můžeme dokázat pokusem. Jejich ampérzávity sčítají
se skutečnými ampérzávity cívky. Můžeme zjistit
podivný zjev: magnetické pole závisí jenom pohybu elektrických nábojů;
náboje klidu žádné magnetické pole nevytvoří. Pole vytvoří nejen atomy
elektřiny proudící vodičem, ale mechanický pohyb nábojem.
magnet- pole při zapnuti vypn
