Pole vytvoří nejen atomy
elektřiny proudící vodičem, ale mechanický pohyb nábojem. 41. Nedá jinak vy
ložit, než železe jsou nějaké neviditelné proudy kroužící stejným
směrem jako proud cívky, tím přičítající.
Lehce můžeme dokázat pokusem. zrušení magnetického pole většina molekulárních proudů
opět pomíchá, některé však přece zůstanou urovnány; říkáme, železe
zbyl magnetismus, máme remanentní magnetismus. 114. Podrobněji tato otázka vyložena odd.
104
.
Mějme cívku závitech, jíž protéká proud Jak zvětšíme její magne
tický účinek? Buď zvětšením hodnoty jak známe vzorce (42),
nebo zastrčíme cívky kus třeba nemagnetického železa (železné jádro).
reostat na
změny proudu. Můžeme zjistit
podivný zjev: magnetické pole závisí jenom pohybu elektrických nábojů;
náboje klidu žádné magnetické pole nevytvoří.
qaivonoměr
tUdl
< voHsec
čas sec. železa stal trvalý,
permanentní magnet.
V železe tedy představujeme atomy elektřiny krouživém pohybu,
obr.proudu-
^přibliž/ se
2
Obr. Magnetickým polem
se urovnají. Pokusně se
dá zjistit, když náboj (množství elektřiny) (ampérsec) pohybuje po
dráze (m) rychlostí (m/sec), vzniká magnetické pole, jako kdyby protékal
proud v/I (ampérů).
magnet- pole při zapnuti vypn.
Proud vodiči vytvořen pohybem atomů elektřiny. 113', říkáme, tvoří molekulární proudy. Plyne toho, železo jako zvětšo
valo počet ampérzávitů, přece ani nezměnilo.
A
Opravdu jen zdá, neboť skutečnosti nich vznikají molekulární proudy,
o nichž byla zmínka. Jsou železe předtím, než
bylo vloženo magnetického pole, jenže neurovnány.
I Q.v/l (44)
Dobrá, namítnete, jak nyní možné, stálé (permanentní) magnety
tvoří magnetická pole? Zdá nám, nich žádné pohyby nábojů nejsou.trickým proudovým nárazem dosáhne zlomek vteřiny laboratořích
intenzity přes milión Oe. Jejich ampérzávity sčítají
se skutečnými ampérzávity cívky