Velflík. ČMT připravila první litografické přednášky pro po
sluchače elektrotechniky spolupráci komisí profesorského sboru české techni
ky Praze, Donátovým fondem Brně Spolkem posluchačů absolventů
strojního clektro-inženýrství. Státní nakladatelství technické
literatury (SNTL) svém vzniku ledna 1953 převzalo ČMT jeho vydavatel
skou funkci. Mechaniku venkovních vedení. Jednoty českých matematiků fyziků.
Procházka).20 Karel
Novák ČMT vydal Elektrické stroje, Emil Navrátil Rtuťový usměrňovač, Vladimír
List Technického průvodce (na dalších průvodcích vedle Lišta podíleli další
vysokoškolští učitelé odborníci praxe). Bělohoubek, Kukla) pomocné technické nauky (J. Miiller), chemickou
technologii (A.
ČMT úzce spolupracovala jednotlivými odbornými spolky technickými ško
lami.18 výboru zasedali inženýři české techniky, státních útvarů,
jako například státních drah, obchodních, živnostenských inženýrských komor
a soukromých firem, například Ringhoffera nebo CKD. CMT vytvořila de
set vydavatelských oborů odbornými zástupci (členy ediční komise): architekturu
a pozemní stavitelství (za vedení Schulze Fialky), stavitelství mostní, silnič
ní železniční (A. Československé chemické společnosti
a Spolku československých zeměměřičů. Weingarntner), vodní stavitelství (J.19
Matice rozvoji elektrotechniky podílela tím. Lhota, B. Elek
trotechnického svazu československého. Pů
vodní stanovy roku 1895 byly kvůli zvýšení členských poplatků zmčněny roce
1921.
Prvním předsedou Matice stal profesor stavitelství české technice Josef Šo-
lín (1841 1912).16 Členství ČMT bylo trojího typu zakládající, činné čestné.17 Roku 1992 došlo jejich zásadní úpravě vzhledem změněným spole
čenským podmínkám.
Koncem 19.21 Vedle vydavatelské činnosti Matice oceňovala vý
znamné technické práce oboru inženýrských staveb Velflíkovým fondem, založe
ným jeho smrti roce 1920, Cenou Solínovou, zavedenou roku 1925 pro dů
ležité publikace oboru technické mechaniky. publikovala okamžitě po
svém vzniku několik důležitých elektrotechnických monografií učebnic.členů činných. Cílem spolku bylo „starali odborné vzdělání údu
a pěstovat vzájemnost mezi nimi". Saska, Rehořovský), elektrotechniku (F. Vosyka, Fišer), geodesii (F. Smrček), stavbu strojů mechanickou technologii (A. let strojní
a elektrotechnická sekce. Navrho
vání elektrických drah atd. vytvářela tak pro vydavatelskou základnu. Křižík, Svobo
da), zemědělskou techniku (K. století začali sdružovat také studenti mladí učitelé pražských
technik Spolku posluchačů absolventů strojního clektro-inženýrství (SPASEI,
1893-1950),22 jednoho největších pražské české technice. Matici publikovali přede
vším učitele členové české techniky. Spens-Boden,
A. Pravda, Živna), tech
nickou mechaniku (J. roku 1893 stu
denti strojního clektro-inženýrství pražské české techniky sdružovali Spolku
posluchačů inženýrství (SPI, 1870-1935),23 němž pracovala 80.24
Původně bylo členství vázáno příslušnost Akademickému řečnickému čte
nářskému spolku protějškem německém spolku Lese- und Redehalle deutsche
Studenten roku 1848 poté roku 1890 nacionalistickém Germania), založe
94
