Elektrotechnika v českých zemích a v Československu do poloviny 20. století

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: Libri Autor: Marcela C. Efmertová

Strana 86 z 215

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
, Praze, Kameníčka, ředitele Českomoravské-Kol- ben, s. hospodaření společnost vydala 7,94 milionů korun nastřádala 700 000 korun., Praha, Podhajského, továrníka Prahy-Hostivaře, Sýkoru, generál­ ního ředitele Pražské železářské společnosti aj.zkušenosti, neboť roce 1920 vydal elektrotechnické předpisy normy pro izoláto­ ry, elektrotechnické závity, zásuvky transformátory,4 byl tedy jakýmsi počínají­ cím ústředím standardizace pro československou elektrotechniku. Prostřednictvím vedoucích firem byl zajištěn bezprostřední přenos norem průmyslové výroby zároveň přímé kon­ takty vládou přes virilisty. List proto byl zastáncem vzniku samostatného ústředního úřadu pro všeobecné normování v Československu obchodním základě. Jejími zakladateli bylo vedoucích pracovníků československých železáren, strojíren elektrotech­ nických továren, které měly tehdy dohromady 000 dělníků, odborná minister­ stva, zastoupená společnosti tzv.7 Přípravný výbor pod vedením Vladimíra Lišta vypracoval stanovy, nejprve pro formu společnosti ručením ome­ zeným později pro societas navrhl finanční plán. Vydalo služné, tisk norem a 175 000 korun pokusy měření. Usnesení této skupiny bylo předáno dne 19.5 K jednání způsobu organizace normalizace vyzval List účastníky pravidel­ ného sjezdu Československých inženýrů architektů Brně roce 1921. Firmy podle stanov ČSN podílely jejím základním vkladu podle počtu svých dělníků tak, platily 000 korun každých 600 pracovníků a hradily též členské poplatky, opět podle celkového počtu zaměstnanců, čímž za­ jišťovaly zhruba příjmů ČSN subvencí poskytovala ministerstva. ředitele Ringhofferových závodů, s. Tam jednající, především zástupci firem nejvýznamnějších třeba uvést Germáře.) ministerstev usnesli tom, že normalizaci může prosadit jen fundovaná ústřední samostatná národní společnost,6 zapojená mezinárodní spolupráce. prosince 1922 formálně vznikla Československá společnost normalizač­ ní (ČSN)8 jako ústředí veškeré normalizace Československu. době desetiletého výročí ČSN10 bylojejími čle­ ny 120 firem 200 000 dělníky. prosince 1922 se­ šla velká porada Sdružení kovodělného průmyslu československého, kde zá­ stupců průmyslu vyslovilo pro vznik národní společnosti normalizační. virilisty. Dne 14.9 Členství ČSN bylo dobrovolné, nebylo jako jiných státech ani povinné ani vá­ zané státní zakázky dodávky. Dne 28. porovnání těchto čísel třeba uvést, jed­ na stránka hotové normy administrativou, tiskem překladem, především do němčiny, stála průměrně 900 korun. ČSN používala distribuci norem dva své ča­ sopisy Zprávy ČSN Berichte der ČSN své normy také vydávala knižně. Ve stanovách společnosti bylo uvedeno, ČSN bude sloužit výrobním podni­ kům, bude získávat zahraniční zkušenosti začlení mezinárodní norma­ lizační organizace. Hrdlička, jenž dosáhl toho, sdružení ustavilo březnu 1922 přípravný výbor pro vznik Československé normalizační společnosti. prosince 192) Sdružení kovoděl­ ného průmyslu československého, kde podpořil jeho tehdejší generální sekretář K.11 Do roku 1932 ČSN12 proběhlo 908 odborných schůzí Elektrotechnickém 85 . Další pro­ jednávání institucionalizaci normalizace konala témže roce Masarykově akademii práce Českém vysokém učení technickém Praze