Propagací normalizace elektrotechnice důsledně zabýval již během světo
vé války Vladimír List? Prostudoval zejména normalizaci britskou německou
a zjistil mezi nimi zásadní rozdíly. Podle obecného
Listová pojetí měla technická normalizace určovat, sjednocovat, zjednodušovat ne
bo zevšeobecňovat:
1) počty druhů výrobků jejich typy (simplifikace typizace, specializace jasné
a přesné stanovení vhodné jakosti surovin, zboží, výrobků nebo úkonů);
2) hlavní parametry charakteristické údaje výrobků, jejich částí seslav, zajišťu
jících jejich vyměnilelnost spolehlivost provozu (unifikace), kterou vy
tvoří jednotný výrobek (součást, díl, skupina, stroj, výrobní celek, materiál
apod. Předepisovaly nejen rozměr, ale ja
kost, druh materiálu, způsob opracování vztahovaly vždy celému určitému
technickému nebo jinému oboru.) nebo způsob práce (pracovní postup nebo metoda) tak, aby pro danou po
třebu hlediska rozměrů, funkčních vlastností, dosažených výsledků apod. Německá normalizace zabývala především
rozměry výrobků, nikoliv jejich přesnou specifikací.
Vladimír List uvědomoval, každá norma stárne, počítal jejich vývojem,
který ovlivní řada prvků, jako například rozšíření výroby, získané zkušenosti, délka
83
. byly
jednotlivé výrobky pracovní postupy navzájem zaměnitelné;
3) ukazatele jakosti surovin, materiálů výrobků, jejich mechanické, fyzikální,
chemické, biologické jiné vlastnosti;
4) způsoby výpočtů, projektování konstruování;
5) metody zkoušení;
6) technologii organizaci výroby nebo jiné výrobní činnosti (výrobní pracovní
postupy, způsoby montáže, provozu údržby, způsoby balení, označování,
uskladňování dopravy);
7) opatření pro bezpečnost ochranu zdraví při práci (ochranu prostředí věcí);
8) značky, symboly, názvy, měrové jednotky, veličiny apod.;
9) technickou normalizaci (například výsledky typizace unifikace) uplatnil buď
prostřednictvím technických norem, nebo přímo technických výrobních ji
ných podkladech (například typových projektových řešeních) účelem zvy
šování technické ekonomické úrovně výroby výrobků, jejich jakosti, speciali
zace výroby efektivnosti investic, vhodného využití surovin, materiálů energie,
zvyšování bezpečnosti usnadňování mezinárodních hospodářských styků. Navíc německé normy nedaly použít všechny případy standardizova
né době Československu. List usoudil, pro české potřeby byl
vhodnější typ normalizace britské nebo francouzské, nebol německý způsob nor
mového zpracování vedl častým chybám, nutnosti normy sjednocovat dopra
covávat. Britské normy vycházely knižní podobě, což za
jišťovalo jejich přesnost propojenost. List považoval normalizaci tvůrčí činnost,
kterou pro opakující technické úkoly zjišťuje, stanoví uplatňuje nejvhodněj
ší řešení zejména hlediska hospodárnosti, kvality bezpečnosti. Naproti tomu britské normy
byly počátku jak předpisové, tak specifické. Německé normy byly zpraco
vány volných listech, vztahovaly vždy pouze konkrétnímu výrobku Ča
se musely být sjednoceny, aby navzájem odpovídaly
