Elektrotechnika v českých zemích a v Československu do poloviny 20. století

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: Libri Autor: Marcela C. Efmertová

Strana 82 z 215

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
23 Celkově narůstající výrobu spotřebu elektrické energie v Československu lze doložit statisticky porovnat výrobou spotřebou elektřiny ve světě, viz tabulka (str. V období mezi dvěma světovými válkami sice vzrostla spotřeba elektrické ener­ gie, ale elektrizace Československa byla oficiálně dokončena roce 1953 faktic­ ky počátku 60. Nenaplnila také očekávání, elektřina bu­ de podílet snížení výrobních nákladů. Běžný spotřebitel využíval elektřinu zejména osvětlení a komunikaci spojích, tj.5krát. 187). Podíl německých elektráren, sdružených Deutschcr Verband der Elektrizitats- werke (Německý svaz elektráren), celkové československé výrobě elektřiny v roce 1932 byl asi 392 milionů kWh (14,9 celkovém instalovaném výko­ nu 214 000 kWh (9,9 %). těchto oborech byl použil elektromotor, jež působil zintenzivnění Československé ekonomiky umožnil vznik nových průmyslových odvětví.24 Byl to hlavně nedostatek levného dlouhodobého úvěru výkyvy ekonomického cyklu.18 Základní fondy elektráren rozvodných zařízení měly hodnotu miliard korun, což bylo necelé národního jmění, které tehdy odhadovalo 500 miliard korun.21 Slovensku, kde většina zaříze­ ní roce 1918 stavěla „zelené louce“, získalo elektřinu obcí % obyvatel. To způsobovalo, elektrifikace neprobíhala celém území republiky stejně ne­ byla zajištěna okamžitá rentabilita investovaného kapitálu. století.19 Všeužitečné elektrárny, většinou parní, vodní jen málo případech také plynové a naftové, dodávaly roce 1938 trh elektřiny, mohly tak zásobovat asi polovinu všech elektrifikovaných míst. Elektrárny německého svazu zásobovaly 2,3 milionů oby­ vatel Československa elektrickým proudem. Využití nesdružených elektráren bylo asi 35-38 českých zemích tak mělo elektřinu dispozici obcí, nichž žilo kolem všeho obyvatelstva. 188).energie jednoho obyvatele Československu letech 1913-33 vzrostla ze 71 kWh 174 kWh, tedy více než dvakrát bez ohledu rozdíly mezi jednotlivý­ mi zeměmi, což ukazuje tabulka (str. Vý­ kon dispozici 800 vzrostl 278 118 kW, tedy 14krát, což do­ kumentuje tabulka (str. let 20.20 Vzůstající podíl všeužitečných elektráren výrobě elektřiny letech 1919-27 zvýšil 263 milionů kWh 326 438 milionů kWh, tedy 8. využití telefonu, telegrafu rozhlasu, kdežto při provozu domácností, tj. 189). ČSR soustavné elektrizaci lze po­ važovat nebývalé úspěšnou, když doprovázely některé problémy. Proto stát musel podpo­ rovat především stavby rozvodných sítí pro elektrifikaci venkova roku 1926 a stavby vedení vysokého napětí roku 1929, které Časově zaostávaly, byly jed­ ním předpokladů úspěšné realizace soustavné elektrifikace. V roce 1938 bylo dosaženo spotřeby 280 kWh obyvatele letech 1918-38 stoupl průměr spotřeby elektřiny jednoho obyvatele kWh 265 kWh. Realizaci zákona číslo 438/1919 Sb. nasazení praček, vysavačů, chladniček, elektrických žeh­ liček nebo ohřívačů jiných elektrických přístrojů nebyla elektřina stále ještě ob­ 81 . Významnými odběrateli elektřiny byl především československý průmysl, zejména strojírenská železářská výroba, poté zemědělství, zejména městská doprava.22 Celkový počet zaměstnanců podílejících elektrizaci byl roce 1937 okolo 000 osob