18
Základní fondy elektráren rozvodných zařízení měly hodnotu miliard korun, což
bylo necelé národního jmění, které tehdy odhadovalo 500 miliard korun. Proto stát musel podpo
rovat především stavby rozvodných sítí pro elektrifikaci venkova roku 1926
a stavby vedení vysokého napětí roku 1929, které Časově zaostávaly, byly jed
ním předpokladů úspěšné realizace soustavné elektrifikace. To
způsobovalo, elektrifikace neprobíhala celém území republiky stejně ne
byla zajištěna okamžitá rentabilita investovaného kapitálu. ČSR soustavné elektrizaci lze po
važovat nebývalé úspěšnou, když doprovázely některé problémy.20
Vzůstající podíl všeužitečných elektráren výrobě elektřiny letech
1919-27 zvýšil 263 milionů kWh 326 438 milionů kWh, tedy 8.24 Byl to
hlavně nedostatek levného dlouhodobého úvěru výkyvy ekonomického cyklu. Elektrárny německého svazu zásobovaly 2,3 milionů oby
vatel Československa elektrickým proudem.
V roce 1938 bylo dosaženo spotřeby 280 kWh obyvatele letech 1918-38
stoupl průměr spotřeby elektřiny jednoho obyvatele kWh 265 kWh.
Podíl německých elektráren, sdružených Deutschcr Verband der Elektrizitats-
werke (Německý svaz elektráren), celkové československé výrobě elektřiny
v roce 1932 byl asi 392 milionů kWh (14,9 celkovém instalovaném výko
nu 214 000 kWh (9,9 %). 188).5krát.22 Celkový počet zaměstnanců podílejících elektrizaci byl roce
1937 okolo 000 osob. těchto oborech byl použil elektromotor,
jež působil zintenzivnění Československé ekonomiky umožnil vznik nových
průmyslových odvětví. Vý
kon dispozici 800 vzrostl 278 118 kW, tedy 14krát, což do
kumentuje tabulka (str.
Realizaci zákona číslo 438/1919 Sb. Významnými odběrateli elektřiny byl
především československý průmysl, zejména strojírenská železářská výroba, poté
zemědělství, zejména městská doprava. nasazení praček, vysavačů, chladniček, elektrických žeh
liček nebo ohřívačů jiných elektrických přístrojů nebyla elektřina stále ještě ob
81
. století.19
Všeužitečné elektrárny, většinou parní, vodní jen málo případech také plynové
a naftové, dodávaly roce 1938 trh elektřiny, mohly tak zásobovat asi
polovinu všech elektrifikovaných míst.
V období mezi dvěma světovými válkami sice vzrostla spotřeba elektrické ener
gie, ale elektrizace Československa byla oficiálně dokončena roce 1953 faktic
ky počátku 60.energie jednoho obyvatele Československu letech 1913-33 vzrostla ze
71 kWh 174 kWh, tedy více než dvakrát bez ohledu rozdíly mezi jednotlivý
mi zeměmi, což ukazuje tabulka (str. let 20. 189).23 Celkově narůstající výrobu spotřebu elektrické energie
v Československu lze doložit statisticky porovnat výrobou spotřebou elektřiny
ve světě, viz tabulka (str. 187). Běžný spotřebitel využíval elektřinu zejména osvětlení
a komunikaci spojích, tj. Využití nesdružených elektráren bylo asi
35-38 českých zemích tak mělo elektřinu dispozici obcí, nichž žilo
kolem všeho obyvatelstva. využití telefonu, telegrafu rozhlasu, kdežto při
provozu domácností, tj.21 Slovensku, kde většina zaříze
ní roce 1918 stavěla „zelené louce“, získalo elektřinu obcí %
obyvatel. Nenaplnila také očekávání, elektřina bu
de podílet snížení výrobních nákladů
