Elektrotechnika v českých zemích a v Československu do poloviny 20. století

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: Libri Autor: Marcela C. Efmertová

Strana 82 z 215

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
20 Vzůstající podíl všeužitečných elektráren výrobě elektřiny letech 1919-27 zvýšil 263 milionů kWh 326 438 milionů kWh, tedy 8.5krát.23 Celkově narůstající výrobu spotřebu elektrické energie v Československu lze doložit statisticky porovnat výrobou spotřebou elektřiny ve světě, viz tabulka (str. ČSR soustavné elektrizaci lze po­ važovat nebývalé úspěšnou, když doprovázely některé problémy. těchto oborech byl použil elektromotor, jež působil zintenzivnění Československé ekonomiky umožnil vznik nových průmyslových odvětví.19 Všeužitečné elektrárny, většinou parní, vodní jen málo případech také plynové a naftové, dodávaly roce 1938 trh elektřiny, mohly tak zásobovat asi polovinu všech elektrifikovaných míst. Realizaci zákona číslo 438/1919 Sb. Běžný spotřebitel využíval elektřinu zejména osvětlení a komunikaci spojích, tj. V roce 1938 bylo dosaženo spotřeby 280 kWh obyvatele letech 1918-38 stoupl průměr spotřeby elektřiny jednoho obyvatele kWh 265 kWh. To způsobovalo, elektrifikace neprobíhala celém území republiky stejně ne­ byla zajištěna okamžitá rentabilita investovaného kapitálu. Vý­ kon dispozici 800 vzrostl 278 118 kW, tedy 14krát, což do­ kumentuje tabulka (str.22 Celkový počet zaměstnanců podílejících elektrizaci byl roce 1937 okolo 000 osob. Významnými odběrateli elektřiny byl především československý průmysl, zejména strojírenská železářská výroba, poté zemědělství, zejména městská doprava.24 Byl to hlavně nedostatek levného dlouhodobého úvěru výkyvy ekonomického cyklu. nasazení praček, vysavačů, chladniček, elektrických žeh­ liček nebo ohřívačů jiných elektrických přístrojů nebyla elektřina stále ještě ob­ 81 . 187).21 Slovensku, kde většina zaříze­ ní roce 1918 stavěla „zelené louce“, získalo elektřinu obcí % obyvatel.energie jednoho obyvatele Československu letech 1913-33 vzrostla ze 71 kWh 174 kWh, tedy více než dvakrát bez ohledu rozdíly mezi jednotlivý­ mi zeměmi, což ukazuje tabulka (str. Elektrárny německého svazu zásobovaly 2,3 milionů oby­ vatel Československa elektrickým proudem. V období mezi dvěma světovými válkami sice vzrostla spotřeba elektrické ener­ gie, ale elektrizace Československa byla oficiálně dokončena roce 1953 faktic­ ky počátku 60. Podíl německých elektráren, sdružených Deutschcr Verband der Elektrizitats- werke (Německý svaz elektráren), celkové československé výrobě elektřiny v roce 1932 byl asi 392 milionů kWh (14,9 celkovém instalovaném výko­ nu 214 000 kWh (9,9 %). 188). let 20. století. využití telefonu, telegrafu rozhlasu, kdežto při provozu domácností, tj.18 Základní fondy elektráren rozvodných zařízení měly hodnotu miliard korun, což bylo necelé národního jmění, které tehdy odhadovalo 500 miliard korun. Využití nesdružených elektráren bylo asi 35-38 českých zemích tak mělo elektřinu dispozici obcí, nichž žilo kolem všeho obyvatelstva. Nenaplnila také očekávání, elektřina bu­ de podílet snížení výrobních nákladů. Proto stát musel podpo­ rovat především stavby rozvodných sítí pro elektrifikaci venkova roku 1926 a stavby vedení vysokého napětí roku 1929, které Časově zaostávaly, byly jed­ ním předpokladů úspěšné realizace soustavné elektrifikace. 189)