ČSR soustavné elektrizaci lze po
važovat nebývalé úspěšnou, když doprovázely některé problémy. Využití nesdružených elektráren bylo asi
35-38 českých zemích tak mělo elektřinu dispozici obcí, nichž žilo
kolem všeho obyvatelstva.22 Celkový počet zaměstnanců podílejících elektrizaci byl roce
1937 okolo 000 osob.5krát. let 20. 189). Vý
kon dispozici 800 vzrostl 278 118 kW, tedy 14krát, což do
kumentuje tabulka (str.
V období mezi dvěma světovými válkami sice vzrostla spotřeba elektrické ener
gie, ale elektrizace Československa byla oficiálně dokončena roce 1953 faktic
ky počátku 60. Běžný spotřebitel využíval elektřinu zejména osvětlení
a komunikaci spojích, tj.energie jednoho obyvatele Československu letech 1913-33 vzrostla ze
71 kWh 174 kWh, tedy více než dvakrát bez ohledu rozdíly mezi jednotlivý
mi zeměmi, což ukazuje tabulka (str.19
Všeužitečné elektrárny, většinou parní, vodní jen málo případech také plynové
a naftové, dodávaly roce 1938 trh elektřiny, mohly tak zásobovat asi
polovinu všech elektrifikovaných míst. To
způsobovalo, elektrifikace neprobíhala celém území republiky stejně ne
byla zajištěna okamžitá rentabilita investovaného kapitálu.20
Vzůstající podíl všeužitečných elektráren výrobě elektřiny letech
1919-27 zvýšil 263 milionů kWh 326 438 milionů kWh, tedy 8. Elektrárny německého svazu zásobovaly 2,3 milionů oby
vatel Československa elektrickým proudem.24 Byl to
hlavně nedostatek levného dlouhodobého úvěru výkyvy ekonomického cyklu. Proto stát musel podpo
rovat především stavby rozvodných sítí pro elektrifikaci venkova roku 1926
a stavby vedení vysokého napětí roku 1929, které Časově zaostávaly, byly jed
ním předpokladů úspěšné realizace soustavné elektrifikace.23 Celkově narůstající výrobu spotřebu elektrické energie
v Československu lze doložit statisticky porovnat výrobou spotřebou elektřiny
ve světě, viz tabulka (str.21 Slovensku, kde většina zaříze
ní roce 1918 stavěla „zelené louce“, získalo elektřinu obcí %
obyvatel.
Realizaci zákona číslo 438/1919 Sb. Významnými odběrateli elektřiny byl
především československý průmysl, zejména strojírenská železářská výroba, poté
zemědělství, zejména městská doprava.
Podíl německých elektráren, sdružených Deutschcr Verband der Elektrizitats-
werke (Německý svaz elektráren), celkové československé výrobě elektřiny
v roce 1932 byl asi 392 milionů kWh (14,9 celkovém instalovaném výko
nu 214 000 kWh (9,9 %). století.18
Základní fondy elektráren rozvodných zařízení měly hodnotu miliard korun, což
bylo necelé národního jmění, které tehdy odhadovalo 500 miliard korun. Nenaplnila také očekávání, elektřina bu
de podílet snížení výrobních nákladů. nasazení praček, vysavačů, chladniček, elektrických žeh
liček nebo ohřívačů jiných elektrických přístrojů nebyla elektřina stále ještě ob
81
. 187). využití telefonu, telegrafu rozhlasu, kdežto při
provozu domácností, tj. 188).
V roce 1938 bylo dosaženo spotřeby 280 kWh obyvatele letech 1918-38
stoupl průměr spotřeby elektřiny jednoho obyvatele kWh 265 kWh. těchto oborech byl použil elektromotor,
jež působil zintenzivnění Československé ekonomiky umožnil vznik nových
průmyslových odvětví
