nasazení praček, vysavačů, chladniček, elektrických žeh
liček nebo ohřívačů jiných elektrických přístrojů nebyla elektřina stále ještě ob
81
. těchto oborech byl použil elektromotor,
jež působil zintenzivnění Československé ekonomiky umožnil vznik nových
průmyslových odvětví. Proto stát musel podpo
rovat především stavby rozvodných sítí pro elektrifikaci venkova roku 1926
a stavby vedení vysokého napětí roku 1929, které Časově zaostávaly, byly jed
ním předpokladů úspěšné realizace soustavné elektrifikace. 187).18
Základní fondy elektráren rozvodných zařízení měly hodnotu miliard korun, což
bylo necelé národního jmění, které tehdy odhadovalo 500 miliard korun. Elektrárny německého svazu zásobovaly 2,3 milionů oby
vatel Československa elektrickým proudem. To
způsobovalo, elektrifikace neprobíhala celém území republiky stejně ne
byla zajištěna okamžitá rentabilita investovaného kapitálu. Využití nesdružených elektráren bylo asi
35-38 českých zemích tak mělo elektřinu dispozici obcí, nichž žilo
kolem všeho obyvatelstva.19
Všeužitečné elektrárny, většinou parní, vodní jen málo případech také plynové
a naftové, dodávaly roce 1938 trh elektřiny, mohly tak zásobovat asi
polovinu všech elektrifikovaných míst. let 20.
V období mezi dvěma světovými válkami sice vzrostla spotřeba elektrické ener
gie, ale elektrizace Československa byla oficiálně dokončena roce 1953 faktic
ky počátku 60. ČSR soustavné elektrizaci lze po
važovat nebývalé úspěšnou, když doprovázely některé problémy. 189). 188).
Realizaci zákona číslo 438/1919 Sb. využití telefonu, telegrafu rozhlasu, kdežto při
provozu domácností, tj.24 Byl to
hlavně nedostatek levného dlouhodobého úvěru výkyvy ekonomického cyklu.23 Celkově narůstající výrobu spotřebu elektrické energie
v Československu lze doložit statisticky porovnat výrobou spotřebou elektřiny
ve světě, viz tabulka (str.
Podíl německých elektráren, sdružených Deutschcr Verband der Elektrizitats-
werke (Německý svaz elektráren), celkové československé výrobě elektřiny
v roce 1932 byl asi 392 milionů kWh (14,9 celkovém instalovaném výko
nu 214 000 kWh (9,9 %). Významnými odběrateli elektřiny byl
především československý průmysl, zejména strojírenská železářská výroba, poté
zemědělství, zejména městská doprava.21 Slovensku, kde většina zaříze
ní roce 1918 stavěla „zelené louce“, získalo elektřinu obcí %
obyvatel. Vý
kon dispozici 800 vzrostl 278 118 kW, tedy 14krát, což do
kumentuje tabulka (str.22 Celkový počet zaměstnanců podílejících elektrizaci byl roce
1937 okolo 000 osob. Běžný spotřebitel využíval elektřinu zejména osvětlení
a komunikaci spojích, tj.energie jednoho obyvatele Československu letech 1913-33 vzrostla ze
71 kWh 174 kWh, tedy více než dvakrát bez ohledu rozdíly mezi jednotlivý
mi zeměmi, což ukazuje tabulka (str. Nenaplnila také očekávání, elektřina bu
de podílet snížení výrobních nákladů.20
Vzůstající podíl všeužitečných elektráren výrobě elektřiny letech
1919-27 zvýšil 263 milionů kWh 326 438 milionů kWh, tedy 8.5krát.
V roce 1938 bylo dosaženo spotřeby 280 kWh obyvatele letech 1918-38
stoupl průměr spotřeby elektřiny jednoho obyvatele kWh 265 kWh. století
