20. Dodávky těchto zařízení
ze zahraničí, které dříve většinou prováděly rakouské německé firmy, byly česko
slovenskou vládou dočasně zastaveny, neboť byly politicky nepopulární, hospodář
sky nežádoucí často finančně neúnosné, navíc zdražené clo. le
tech 19.
Z podnikatelů českých zemích,4 kteří vedli větší firmy kteří stali páteří elek
trotechnického průmyslu samostatné Československé republice, 80. 90.Robert von Lieben, jehož závodu stala roce 1918 firma Telektra, kterou ved
li moravští podnikatelé. takovým zakázkám tehdy patřila
například výstavba elektráren, jejich vybavení rozvod elektrického proudu, výro
ba elektrických strojů součástek telekomunikačních potřeb, výstavba telefonní
sítě veřejné, pro vládu jiné centrální úřady, továrny, školy apod. Podniky proto musely spokojit se
zahraničními poznatky, které nám pronikaly prostřednictvím zakoupených licen
cí patentů nebo díky kapitálovým vkladům zahraničních firem českých elek-
61
. více našich odborníků (například List, Do
nát, Kolben, Stránský, Běšínský aj. století etablovali František Křižík (1882, Plzeň, elektrické osvětlení), Wal-
dck Wagner (1884, Praha, elektrické osvětlení), Josef Donát Robert Bartelmus
(1887, Brno, osvětlování nádraží, vlaků pouličních drah).
V roce 1918 přesto zatím Československu nepracoval ani nevznikl žádný větší
domácí výrobní podnik, který mohl sám nebo spolupráci jinými převzít rea
lizaci větší státní jiné významnější zakázky. samostatný výzkum československý elektrotechnický průmysl po
koušel jen výjimečných případech, elektrotechnických ústavech ČVUT
a fyzikálních laboratořích Univerzity Karlovy (například Fyzikální výzkum Ško
dovky, Žáček Šafránek). Většina uvedených firem ještě před vznikem samostatné re
publiky, například době hospodářské krize 1873 později přelomu 19. Úspěšnost elektrotechnických továren záležela na
tom, jak jejich řídící pracovníci byli schopni čelit výkyvům poválečné konjunktury,
jak dokázali spojit bankovními domy jakých podmínek získávali účast na
elektrizaci republiky, zahraniční patenty, licence, součástky, odbytiště apod. sto
letí, zanikla nebo spojila silnějšími podniky vytvořila základ zahraničních
filiálek. let nebylo možno při rozhodování dalším vývoji elektrotech
nických oborů vycházet jen osobních mínění jednotlivých podnikatelů, ale bylo
třeba získávat nové technické poznatky, vytvořené výzkumem aplikovaným zá
kladním. Továrna stroje stav
bu mlýnů Josefa Prokopa vdova (1890, Pardubice, elektrotechnické oddělení vyrá
bělo osvětlení), Alois Duda (1895, Praha, elektrické stroje osvětlení), Emil Kol-
ben (1896, generátory motory, osvětlení), Ludvík Očenášek (1898, Praha,
obloukovky další osvětlovací zařízení) Janík spol.) spolupracovalo významnými elektro
technickými výzkumnými středisky světě.
Od poloviny 20. (1904, Brno, osvětlovací
tělesa, elektrické instalace bytech)., nebo soukromé,
především pro hlavní město republiky, tak telegrafní spojení Slovensko Pod-
, karpatskou Rus, signalizační zařízení pro železnici apod.6 Takové
firmy získávaly československý trh, nucené opuštěný německými rakouskými pod
niky, celkem dobře prosperovaly. Jejich
činnost postupně rozrůstala pomocí účastí zahraničního kapitálu. Proto bylo nutné,
aby zabezpečení výše uvedených nezbytných prací pro budování samostatného
Československa vznikaly nové elektrotechnické firmy,5 zatím nepříliš velké
