Elektrotechnika v českých zemích a v Československu do poloviny 20. století

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: Libri Autor: Marcela C. Efmertová

Strana 62 z 215

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
20. Dodávky těchto zařízení ze zahraničí, které dříve většinou prováděly rakouské německé firmy, byly česko­ slovenskou vládou dočasně zastaveny, neboť byly politicky nepopulární, hospodář­ sky nežádoucí často finančně neúnosné, navíc zdražené clo. le­ tech 19. Z podnikatelů českých zemích,4 kteří vedli větší firmy kteří stali páteří elek­ trotechnického průmyslu samostatné Československé republice, 80. 90.Robert von Lieben, jehož závodu stala roce 1918 firma Telektra, kterou ved­ li moravští podnikatelé. takovým zakázkám tehdy patřila například výstavba elektráren, jejich vybavení rozvod elektrického proudu, výro­ ba elektrických strojů součástek telekomunikačních potřeb, výstavba telefonní sítě veřejné, pro vládu jiné centrální úřady, továrny, školy apod. Podniky proto musely spokojit se zahraničními poznatky, které nám pronikaly prostřednictvím zakoupených licen­ cí patentů nebo díky kapitálovým vkladům zahraničních firem českých elek- 61 . více našich odborníků (například List, Do­ nát, Kolben, Stránský, Běšínský aj. století etablovali František Křižík (1882, Plzeň, elektrické osvětlení), Wal- dck Wagner (1884, Praha, elektrické osvětlení), Josef Donát Robert Bartelmus (1887, Brno, osvětlování nádraží, vlaků pouličních drah). V roce 1918 přesto zatím Československu nepracoval ani nevznikl žádný větší domácí výrobní podnik, který mohl sám nebo spolupráci jinými převzít rea­ lizaci větší státní jiné významnější zakázky. samostatný výzkum československý elektrotechnický průmysl po­ koušel jen výjimečných případech, elektrotechnických ústavech ČVUT a fyzikálních laboratořích Univerzity Karlovy (například Fyzikální výzkum Ško­ dovky, Žáček Šafránek). Většina uvedených firem ještě před vznikem samostatné re­ publiky, například době hospodářské krize 1873 později přelomu 19. Úspěšnost elektrotechnických továren záležela na tom, jak jejich řídící pracovníci byli schopni čelit výkyvům poválečné konjunktury, jak dokázali spojit bankovními domy jakých podmínek získávali účast na elektrizaci republiky, zahraniční patenty, licence, součástky, odbytiště apod. sto­ letí, zanikla nebo spojila silnějšími podniky vytvořila základ zahraničních filiálek. let nebylo možno při rozhodování dalším vývoji elektrotech­ nických oborů vycházet jen osobních mínění jednotlivých podnikatelů, ale bylo třeba získávat nové technické poznatky, vytvořené výzkumem aplikovaným zá­ kladním. Továrna stroje stav­ bu mlýnů Josefa Prokopa vdova (1890, Pardubice, elektrotechnické oddělení vyrá­ bělo osvětlení), Alois Duda (1895, Praha, elektrické stroje osvětlení), Emil Kol- ben (1896, generátory motory, osvětlení), Ludvík Očenášek (1898, Praha, obloukovky další osvětlovací zařízení) Janík spol.) spolupracovalo významnými elektro­ technickými výzkumnými středisky světě. Od poloviny 20. (1904, Brno, osvětlovací tělesa, elektrické instalace bytech)., nebo soukromé, především pro hlavní město republiky, tak telegrafní spojení Slovensko Pod- , karpatskou Rus, signalizační zařízení pro železnici apod.6 Takové firmy získávaly československý trh, nucené opuštěný německými rakouskými pod­ niky, celkem dobře prosperovaly. Jejich činnost postupně rozrůstala pomocí účastí zahraničního kapitálu. Proto bylo nutné, aby zabezpečení výše uvedených nezbytných prací pro budování samostatného Československa vznikaly nové elektrotechnické firmy,5 zatím nepříliš velké