Šlo nové členění spole
čenské hierarchie základě toho, kapitalismus stal hlavním hospodářským
systémem koncentrací výroby kapitálu rozvinutým světovým trhem, projevi
lo soupeření západoevropského říšskoněmeckého kapitálu, jež významně ovliv
nilo politická rozhodnutí, vzrůst životní úrovně střídal hospodářskými krize
mi apod. Vedle parních strojů začaly výroby
a dopravy pronikat další druhy motorů, například parní turbíny, spalovací moto
ry (plynové, benzinové, naftové) především elektromotory.).
K hlavním odvětvím výroby stále patřilo strojírenství, které první polovině
19. století praxi začaly uplatňovat poznatky získané zkou
máním elektřiny předchozích letech.8 Industrializace rychle pokračovala. století zformoval nový vědecký
pohled svět (teorie relativity kvantová teorie, kybernetika apod.6 přinesla podstatné
změny kvantitativního kvalitativního rázu (intenzifikaci, mechanizaci, racionaliza
ci pracovních procesů, thomasování železářství, mechanizaci těžbě uhlí, elek-
trizaci průmyslové výroby apod.
Na počátku 60. století byla výroba pro železnice, stavba lodí,
kolláren, výroba plynoměrů, osvětlovacích těles, šicích strojů těžkých palných
zbraní. let 20. století vyrábělo především motory, pracovní stroje pro zemědělství potra
vinářský průmysl. století pojetí strojírenství rozlišilo užší výro
bou strojů, nástrojů, přístrojů, dopravních prostředků střelných zbraní Širší
i elektrotechnickým kovozpracujícím průmyslem. Budovaly elektrárny vedla diskuse, zda používal stejnosměrný
či střídavý proud.; zaostávání světem bylo českých zemích patr
né jen výkonu pohonné síly organizaci práce).7 Zároveň průběhu první poloviny 20. Železářství podnítilo stavbu železničních tratí rozvoj sta
vebnictví. Tylo změny průmyslových
odvětvích projevily zejména objemu výroby, ale měly vliv spojení vědeckým
poznáním elektrické podstaty látek novým pojetím struktury hmoty oblast
vývojově technickou (automatizace využitím montážních linek, další specializace
v tradičních technických oborech, vědecká organizace práce, věda službě praxi
apod. České země této době ztratily převážně zemědělský ráz staly ag-
rárně-průmyslovými. Elektřina uplatnila
též při zavádění státně důležitého telegrafu nezbytného telefonu signalizačních
a zabezpečovacích zařízení železnici, při osvětlení výrobnách, domácnos
tech veřejných budovách, při elektrifikaci průmyslu poté dopravy země
dělských oborů. století 30.), společcnsko-sociální dcmograficko-polilickou. století jeho polo
vině, české země upevnily své průmyslové postavení rámci monarchie díky
relativně pokročilému zemědělství patřily jejím ekonomicky nejvyspělejším ob
lastem. let 19. 20. Elektromotor byl jednou významných no
vinek, která otevřela dveře druhé fázi průmyslové revoluce.
Od počátku druhé fáze průmyslové revoluce, která našem území vztahuje
k období přelomu 70. let 19.10 Strojírenství pomalu mo
29
. Elektrizace9 českých zemí sebou nenesla jen nové prvky technic
ké, ale výrazně společenské politicko-ekonomické, neboť při její realizaci se
konkurenčně střetávaly domácí zahraniční firmy, působily tak hospodářský
vývoj země. 50. Výstavba centralizované elektrické sítě však začala vzniku
samostatné Československé republiky schválení elektrizačního zákona roce
1919. let 19. přelomu 19. 80.uhlí výroby železa
