10 Strojírenství pomalu mo
29
. století 30. Vedle parních strojů začaly výroby
a dopravy pronikat další druhy motorů, například parní turbíny, spalovací moto
ry (plynové, benzinové, naftové) především elektromotory. let 19. České země této době ztratily převážně zemědělský ráz staly ag-
rárně-průmyslovými. let 19. století praxi začaly uplatňovat poznatky získané zkou
máním elektřiny předchozích letech. let 20. Elektromotor byl jednou významných no
vinek, která otevřela dveře druhé fázi průmyslové revoluce.
K hlavním odvětvím výroby stále patřilo strojírenství, které první polovině
19. století zformoval nový vědecký
pohled svět (teorie relativity kvantová teorie, kybernetika apod. století byla výroba pro železnice, stavba lodí,
kolláren, výroba plynoměrů, osvětlovacích těles, šicích strojů těžkých palných
zbraní. Šlo nové členění spole
čenské hierarchie základě toho, kapitalismus stal hlavním hospodářským
systémem koncentrací výroby kapitálu rozvinutým světovým trhem, projevi
lo soupeření západoevropského říšskoněmeckého kapitálu, jež významně ovliv
nilo politická rozhodnutí, vzrůst životní úrovně střídal hospodářskými krize
mi apod.8 Industrializace rychle pokračovala. přelomu 19.7 Zároveň průběhu první poloviny 20. století pojetí strojírenství rozlišilo užší výro
bou strojů, nástrojů, přístrojů, dopravních prostředků střelných zbraní Širší
i elektrotechnickým kovozpracujícím průmyslem.), společcnsko-sociální dcmograficko-polilickou. 80. 20. let 19. Tylo změny průmyslových
odvětvích projevily zejména objemu výroby, ale měly vliv spojení vědeckým
poznáním elektrické podstaty látek novým pojetím struktury hmoty oblast
vývojově technickou (automatizace využitím montážních linek, další specializace
v tradičních technických oborech, vědecká organizace práce, věda službě praxi
apod. Elektrizace9 českých zemí sebou nenesla jen nové prvky technic
ké, ale výrazně společenské politicko-ekonomické, neboť při její realizaci se
konkurenčně střetávaly domácí zahraniční firmy, působily tak hospodářský
vývoj země.6 přinesla podstatné
změny kvantitativního kvalitativního rázu (intenzifikaci, mechanizaci, racionaliza
ci pracovních procesů, thomasování železářství, mechanizaci těžbě uhlí, elek-
trizaci průmyslové výroby apod.). století jeho polo
vině, české země upevnily své průmyslové postavení rámci monarchie díky
relativně pokročilému zemědělství patřily jejím ekonomicky nejvyspělejším ob
lastem. Elektřina uplatnila
též při zavádění státně důležitého telegrafu nezbytného telefonu signalizačních
a zabezpečovacích zařízení železnici, při osvětlení výrobnách, domácnos
tech veřejných budovách, při elektrifikaci průmyslu poté dopravy země
dělských oborů.
Od počátku druhé fáze průmyslové revoluce, která našem území vztahuje
k období přelomu 70.; zaostávání světem bylo českých zemích patr
né jen výkonu pohonné síly organizaci práce).
Na počátku 60. Budovaly elektrárny vedla diskuse, zda používal stejnosměrný
či střídavý proud. Výstavba centralizované elektrické sítě však začala vzniku
samostatné Československé republiky schválení elektrizačního zákona roce
1919. století vyrábělo především motory, pracovní stroje pro zemědělství potra
vinářský průmysl. 50.uhlí výroby železa. Železářství podnítilo stavbu železničních tratí rozvoj sta
vebnictví
