Elektrotechnika v českých zemích a v Československu do poloviny 20. století

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: Libri Autor: Marcela C. Efmertová

Strana 30 z 215

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
; zaostávání světem bylo českých zemích patr­ né jen výkonu pohonné síly organizaci práce).10 Strojírenství pomalu mo­ 29 . let 19. Výstavba centralizované elektrické sítě však začala vzniku samostatné Československé republiky schválení elektrizačního zákona roce 1919. století vyrábělo především motory, pracovní stroje pro zemědělství potra­ vinářský průmysl. století praxi začaly uplatňovat poznatky získané zkou­ máním elektřiny předchozích letech. Na počátku 60. Železářství podnítilo stavbu železničních tratí rozvoj sta­ vebnictví. Od počátku druhé fáze průmyslové revoluce, která našem území vztahuje k období přelomu 70. Elektřina uplatnila též při zavádění státně důležitého telegrafu nezbytného telefonu signalizačních a zabezpečovacích zařízení železnici, při osvětlení výrobnách, domácnos­ tech veřejných budovách, při elektrifikaci průmyslu poté dopravy země­ dělských oborů. 50.8 Industrializace rychle pokračovala. let 20. století zformoval nový vědecký pohled svět (teorie relativity kvantová teorie, kybernetika apod. přelomu 19. století jeho polo­ vině, české země upevnily své průmyslové postavení rámci monarchie díky relativně pokročilému zemědělství patřily jejím ekonomicky nejvyspělejším ob­ lastem.6 přinesla podstatné změny kvantitativního kvalitativního rázu (intenzifikaci, mechanizaci, racionaliza­ ci pracovních procesů, thomasování železářství, mechanizaci těžbě uhlí, elek- trizaci průmyslové výroby apod. Vedle parních strojů začaly výroby a dopravy pronikat další druhy motorů, například parní turbíny, spalovací moto­ ry (plynové, benzinové, naftové) především elektromotory. 20. K hlavním odvětvím výroby stále patřilo strojírenství, které první polovině 19. století byla výroba pro železnice, stavba lodí, kolláren, výroba plynoměrů, osvětlovacích těles, šicích strojů těžkých palných zbraní. let 19. Budovaly elektrárny vedla diskuse, zda používal stejnosměrný či střídavý proud. Elektrizace9 českých zemí sebou nenesla jen nové prvky technic­ ké, ale výrazně společenské politicko-ekonomické, neboť při její realizaci se konkurenčně střetávaly domácí zahraniční firmy, působily tak hospodářský vývoj země. 80.uhlí výroby železa. století pojetí strojírenství rozlišilo užší výro­ bou strojů, nástrojů, přístrojů, dopravních prostředků střelných zbraní Širší i elektrotechnickým kovozpracujícím průmyslem. Šlo nové členění spole­ čenské hierarchie základě toho, kapitalismus stal hlavním hospodářským systémem koncentrací výroby kapitálu rozvinutým světovým trhem, projevi­ lo soupeření západoevropského říšskoněmeckého kapitálu, jež významně ovliv­ nilo politická rozhodnutí, vzrůst životní úrovně střídal hospodářskými krize­ mi apod. České země této době ztratily převážně zemědělský ráz staly ag- rárně-průmyslovými. století 30. Tylo změny průmyslových odvětvích projevily zejména objemu výroby, ale měly vliv spojení vědeckým poznáním elektrické podstaty látek novým pojetím struktury hmoty oblast vývojově technickou (automatizace využitím montážních linek, další specializace v tradičních technických oborech, vědecká organizace práce, věda službě praxi apod. let 19.), společcnsko-sociální dcmograficko-polilickou.). Elektromotor byl jednou významných no­ vinek, která otevřela dveře druhé fázi průmyslové revoluce.7 Zároveň průběhu první poloviny 20