Elektrotechnika v českých zemích a v Československu do poloviny 20. století

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: Libri Autor: Marcela C. Efmertová

Strana 12 z 215

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Rozšiřovala zejména výuka nauky elektřině na vysokých technických školách českých zemích, kde poloviny 80. let 19. 4) Problematiky mezinárodní elektrotechnické spolupráce participace odborníků z českých zemí ní. Elektrotechnika svém etablování samostatnou technickou vědeckou vý­ robní disciplínu stala jedním nejdúležitějších také progresivních oborů sledova­ ného období. Sloužil pro další vzdě­ lávací činnost elektrotechniků významně vedle dalších státních institucí (Masarykova akademie práce. roce 1921 bylo Československu zaregistrováno kolem 600 elektrotechnických firem. století spo­ jování menších kapitálových prostředků formou akciového kapitálu (například Kol- ben, Křižík) větší akciové společnosti zvyšovaly svůj kapitál. stole­ tí postupně vznikaly samostatné elektrotechnické katedry kde rozvíjela vý­ zkumná činnost, započatá elektrotechnickými vynálezci průkopníky. Výchově elektrotechniků ostatních odborných úrovní sloužily střední školy, nichž vznikaly elektrotechnické třídy (odbory), například strojních průmyslovek, později samo­ statné elektrotechnické střední školy, vysokoškolská výuka.Stavu formování vývoje elektrotechnického školství, spolků výzkumu, te­ dy elektrotechnické inteligence. Odborníci elektrotechnických oborech sdružovali brzy patřili nejsilněj­ ším stavovským organizacím. Elektrotechnici-řemeslníci většinou získávali výuční list. Elektrotechnické obory tak vstupovaly období první Československé republiky jako rozvíjející se průmyslové oblasti, jež byly schopny zajistit výrobky širokého sortimentu elektro­ technického zboží. Ovlivnila nejen ráz výroby, ale zasáhla běžného života, kde roz­ bíjela zažité stereotypy. V elektrotechnických výrobnách (firmách) docházelo koncem 19., která měla jinou strukturu než tradiční řemesla předchozí doby. Pro potřeby průmyslu byla navržena postupně re­ alizována elektrifikace, která roce 1919 získala své legislativní zakotvení. Elektrotechnické obo­ ry tak ovlivňovaly sociální složení dobové společnosti. Elektrotechnická výroba vycházela průmy­ slové báze, ale umožnila vznik nových profesí (řemesel), jako například elektro­ mechanik, elektroinstalatér apod. Například rytmus střídání dne noci byl narušen zaváděním osvětlení, které umožňovalo jedné straně noční práci druhé rozšíření studij­ ních společenských možností. Československá národní rada badatelská aj.) podílel na mezinárodní elektrotechnické spolupráci nejen oblasti výzkumu, ale především 13 . Elek­ trifikace kromě přenosu elektrické energie větší vzdálenosti, osvětlení pohonu strojů zprostředkovala moderní komunikaci telegrafem telefonem, zejména roz­ voj dopravy městské meziměstské. nich více než 300 závodů zabývalo produkcí elek­ trotechnického zboží zbytek obchodoval elektrotechnickými potřebami výrob­ ky. Dohlížel nejen realizaci elektrizace, zejména stavby elektrárenské sítě, roz­ vodů instalací, ale zkoušení, cejchování značkování elektrotechnických vý­ robků podávání patentů elektrotechnických oborech.11 Pro jejich činnost pro potřeby ostatního průmyslu zavedl Elektrotechnický svaz československý promyšlenou standardizaci normalizaci elektrotechnické výroby. Vedle těchto firem existovalo 900 koncesovaných elektroinstalatérských a elektromechanických podniků