ELEKTROTECHNIKA příručka pro elektromontéry I. Elektrické stroje a přístroje (1913)

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Díl I. Elektrické stroje a přístroje (1913). Roku 1910 zřídila Elektrotechnická akciová společnost dříve Kolben & Spol. v Praze-V ysočanech za účelem vychování zdatných elektromontérů, kteří by nejen prakticky, alei teoreticky ovládali svůj obor, soukromý kurs elektromontérský. Kurs ten byl r. 1911 spojen s místní odbornou školou strojnickou a osnovy příslušného ...

Vydal: I.L. Kober knihkupectví v Praze Autor: Václav Machytka

Strana 11 z 120

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
. Oblast tohoto proudu nazý­ váme magnetickým polem dráhy, jimiž magnetický proud béře, jmenujeme silokřivkami magnetickými. Část magnetismu pak odstavení magnetu železe zůstane (remanentní magnetismus). 10. Dva magnety působí vzájemně sebe tím způsobem, že stejnojmenné polv navzájem odpuzují, kdežto nestejno- jmenné vzájemně přitahují. ukazu­ jící severu, nazýváme druhý konec obrácený jihu, Každý magnet tudíž . Vliv magnetismu obou pólech magnetu riejsilnější, kdežto v místech mezi oběma poly ležících úplně ztrácí. Sn:žr těchto si- lokřivek jde tudíž vždy polu severního polu jižnímu. Přiblížíme-li magnetu kus nemagnetického železa, stává se toto železo též magnetické (magnetická indukce) jeví rovněž účinky magnetu. dva poly: jeden severní druhý jižní. K výrobě magnetů trvalých používá proto ocele (kostry stejnosměrných strojů, magnetová kola třífázových generá­ torů). měk­ kého železa jest tento remanentní magnetismus malý, litiny a jmenovitě ocele silnější. Nemagnetické železo bývá pak magnetem, jak polem severním, tak jižním, přitahováno. Magnetické silokřivky: Účinky magnetů můžeme si vysvětliti tím způsobem, magnetických polů vychází ja­ kýsi proud, podobný elektrickému proudu. Konec tyče.čový magnet tak, aby mohl volně kolem svého těžiska otá- četi, postaví magnet určité polohy. Prostor kolem magnetického polu, kterém nám pů­ sobnost magnetu jeví, nazýváme magnetickým působištěm čili (Rozeznáváme tudíž magne­ tický »pol« magnetické »pole«!) Polaritu polů zjistíme dle shora uvedeného snadno po­ mocí magnetické střelky: přitahuje-li konec magnetu severní pol střelky, máme před sebou pol jižní, je-li přitažen jižní pol střelky, máme před sebou pol severní. Proud ten vychází ze severního polu magnetu vzduchového prostoru to­ hoto opět vrací polu jižnímu