V učebnici se na příkladech a úlohách procvičují základy elektrotechniky, a toobvody se stejnosměrným proudem, elektrické a magnetické pole, obvody se střídavým proudem, metody a řešení elektrických obvodů, obvody s trojfázovým proudem, přechodné jevy a lineární a nelineární obvody. Určeno studentům středních škol, žákůrri učilišť a všem zájemcům o elektrotechniku.
nutné dbát polaritu jednotlivých zdrojů. Jsou metody:
a) smyčkových proudů (kap. 11.
247
.1. METODA LINEÁRNÍ SUPERPOZICE
M etodu lineární superpozice používáme pro stanovení napětí nebo
proudu libovolném prvku elektrického obvodu několika proudovými
i napěťovými zdroji obsahujícími pouze lineární prvky.1).
• Příklad 11. 11. Pro řešení elektrických obvodů tedy
používáme:
a) Théveninovu poučku (kap. 2.1.11. Při řešení složitějších obvodů někdy označuje Théveninova
poučka jako Pollardův teorém.4). provedeme postupně každého
zdroje. Při řešení lineárních obvodů používáme
Kirchhoffovy zákony metody nich vyplývající. Ostatní napěťové zdroje nahradíme
zkratem proudové zdroje vyřadíme.10),
b) Nortonovu poučku (kap. 181. Výsledné napětí nebo proud libovolném prvku jsou dány
algebraickým součtem napětí nebo proudů vyvolaných jednotlivými zdro
ji. Napětí nebo proud
v libovolném prvku elektrického obvodu stanoví tak, postupně
necháme zapojen vždy jeden zdroj napětí nebo proudu stanovíme napětí
nebo proud uvažovaném prvku. 2.
11.8),
b) uzlových napětí (kap. Y
Lineárním obvodem nazýváme elektrický obvod, který obsahuje
pouze lineární obvodové prvky.9),
c) lineární superpozice (kap. Napětí zdrojů jsou (7, 450 110 Odpory rezistorů
jsou :%— Q. 2. 2.11),
c) ekvivalenci zdrojů (kap.
Hledáme-li napětí nebo proud jediném prvku elektrického obvodu,
lze řešení značně zjednodušit použitím Théveninovy nebo Nortonovy
poučky.1
Stanovte napětí výstupních svorkách obvodu podle zapojení na
obr
