Předložený studijní materiál slouží jako základní studijní materiál distanční formy
studia předmětu Elektrotechnika 2, který navazuje na předmět Elektrotechnika 1 a spolu s ním
vytváří nezbytně nutné teoretické základy společné pro všechny elektrotechnické obory, které
jsou potřebné pro studium předmětů specializací v dalších ročnících studia.
Autor: Doc. Ing. Jiří Sedláček, CSc. Prof. Ing. Juraj Valsa, CSc.
Strana 41 z 186
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
3. Proto bod, ve
kterém sebe fázory navazují, leží půlkružnici opsané nad fázorem vstupního
napětí U1. Schéma
článku obr.8 -6) odráží vzájemné vztahy mezi fázory
obvodu
IIUUUUU CR2R1
Cj
R
ω
1
+=+=+= . Pak dochází nežádanému omezení přenášeného pásma, které musíme
vhodným způsobem řešit.
Poznamenejme ještě, integrační článek může být cesty signálu zařazen záměrně cílem
omezit šířku pásma signálu.8. Součet
obou fázorů pak konstantní roven fázoru napětí vstupu obvodu.Elektrotechnika 41
v počátku pro kmitočet ∞→ω Meznímu kmitočtu obvodu odpovídá bod největší
zápornou imaginární částí.8 -11)
.8-8.8 -9)
a článek derivuje vstupní napětí podle času.
3. Často však bývá tvořen parazitními prvky obvodu, např.8.2 Derivační článek RC
Odebíráme-li výstupní napětí svorek rezistoru
uvedené sériové kombinace, dostaneme zapojení
nazývané kvaziderivační resp. Přenos napětí derivačního článku harmonickém ustáleném stavu
může být opět vyjádřen jako
ωτ
ωτ
ω
ω
ω
ω
j
j
RCj
RCj
Cj
R
R
j
+
=
+
=
+
=
111
)(uK (3.
Pro okamžitou hodnotu výstupního napětí platí
Obrázek 3.8 -7.
Napětí rezistoru fázi proudem, napětí kondenzátoru zpožďuje 90°.7 Derivační článek ])()()(. Fázorový diagram (obr.
Je-li splněna podmínka platí přibližně)()( tut <<
dt
tdu
RCtu
)(
)( 1
2 (3.8 -10)
a odpovídající modul argument napěťového přenosu
2
)(1
)(
RC
RC
Ku
ω
ω
ω
+
= RCarctgωωϕ −°= 90)( (3. okamžicích nespojitosti roste totiž
derivace nade všechny meze výstupu článku nemůže již tedy být signál odpovídající
derivaci vstupního napětí.3.3.
konečným vnitřním odporem zdroje signálu nevyhnutelně přítomnými kapacitami
připojených prvků. Dva příklady průběhů vstupního výstupního
napětí pro tento případ jsou nakresleny obr. vazební článek.)( 212 tutu
dt
d
RCtiRt −==u . Pro každý kmitočet modul přenosu dán délkou spojnice
příslušného bodu hodografu počátkem souřadnic argument úhlem, který tato spojnice
svírá reálnou osou. Má-li článek skutečně signál derivovat,
musí být jeho vstupní napětí spojitou funkcí času
