Předkládaná učebnice Elektrotechnika I má především vytvořit správné představy o základních pojmech a vztazích v elektrotechnice, o jejich používání při řešení technických problémů v praxi. Je zde kladen důraz zejména na řešení úkolů v oblasti elektrických a magnetických obvodů v ustáleném stavu. Základem teorie obvodů je však teorie pole a z ní vyplývající všechny hlavní pojmy, s nim iž se v obvodech pracuje. Nejdůležitější je, aby si čtenář vytvořil správné představy o veličinách a vztazích elektromagnetického pole.
Metodu lineární superpozice používáme obvodech, kterých
působí několik zdrojů elektrické energie.3 Metoda lineární superpozice
M etoda lineární superpozice vyjadřuje závislost mezi příčinou (půso
bení zdrojů napětí proudu obvodu) následkem (napětí nebo proud
vzniklý uvažovaném prvku obvodu).
2. Metodu lze použít pouze obvodech
s lineárními prvky.
Po úpravě dostaneme soustavu rovnic dvou neznámých
- t/A 0,5 (7b ,
0,5 .
Po dosazení číselných hodnot zdrojů vodivostí rezistorů
0,5(48 0,5(Ub 0,25 (JA ,
22,5 0,5(UB UA) 0,5Ub .
Řešením soustavy rovnic dostáváme příslušné napětí
UA 35,25 ,
UB 40,125 .
UR4 40,125 .
Platí, účinek součtu příčin roven součtu následků jednotlivých
příčin působících samostatně.
Napětí prvcích obvodu jsou
URl (48 35,25) 12,75 ,
UR2 35,25 ,
UR3 (40,125 35,25) 4,875 .
65
.Pro uzel platí
I .
Po dosazení uzlových napětí vodivostí rezistorů dostaneme rovnici
G[(U UA) G3(Ub G2Ua ,
I G3(UB G4U .
Pokud tedy působí lineárním elektrickém obvodu několik zdrojů
současně, můžeme určovat napětí (nebo proud) libovolném prvku jako
součet příslušných napětí (proudů) vyvolaných jednotlivými zdroji samo
statně.13
