Předkládaná učebnice Elektrotechnika I má především vytvořit správné představy o základních pojmech a vztazích v elektrotechnice, o jejich používání při řešení technických problémů v praxi. Je zde kladen důraz zejména na řešení úkolů v oblasti elektrických a magnetických obvodů v ustáleném stavu. Základem teorie obvodů je však teorie pole a z ní vyplývající všechny hlavní pojmy, s nim iž se v obvodech pracuje. Nejdůležitější je, aby si čtenář vytvořil správné představy o veličinách a vztazích elektromagnetického pole.
Pokud tedy působí lineárním elektrickém obvodu několik zdrojů
současně, můžeme určovat napětí (nebo proud) libovolném prvku jako
součet příslušných napětí (proudů) vyvolaných jednotlivými zdroji samo
statně.
2.
Po úpravě dostaneme soustavu rovnic dvou neznámých
- t/A 0,5 (7b ,
0,5 .
Platí, účinek součtu příčin roven součtu následků jednotlivých
příčin působících samostatně.Pro uzel platí
I .13.
65
. Metodu lineární superpozice používáme obvodech, kterých
působí několik zdrojů elektrické energie.
Napětí prvcích obvodu jsou
URl (48 35,25) 12,75 ,
UR2 35,25 ,
UR3 (40,125 35,25) 4,875 .
Po dosazení číselných hodnot zdrojů vodivostí rezistorů
0,5(48 0,5(Ub 0,25 (JA ,
22,5 0,5(UB UA) 0,5Ub . Metodu lze použít pouze obvodech
s lineárními prvky.
Po dosazení uzlových napětí vodivostí rezistorů dostaneme rovnici
G[(U UA) G3(Ub G2Ua ,
I G3(UB G4U .
Řešením soustavy rovnic dostáváme příslušné napětí
UA 35,25 ,
UB 40,125 .3 Metoda lineární superpozice
M etoda lineární superpozice vyjadřuje závislost mezi příčinou (půso
bení zdrojů napětí proudu obvodu) následkem (napětí nebo proud
vzniklý uvažovaném prvku obvodu).
UR4 40,125
