Předkládaná učebnice Elektrotechnika I má především vytvořit správné představy o základních pojmech a vztazích v elektrotechnice, o jejich používání při řešení technických problémů v praxi. Je zde kladen důraz zejména na řešení úkolů v oblasti elektrických a magnetických obvodů v ustáleném stavu. Základem teorie obvodů je však teorie pole a z ní vyplývající všechny hlavní pojmy, s nim iž se v obvodech pracuje. Nejdůležitější je, aby si čtenář vytvořil správné představy o veličinách a vztazích elektromagnetického pole.
Vzájemnou indukčnost budeme definovat vztahem
At
Vzájemná indukčnost dynamicky definována napětím, které indu
kuje cívce pasivní, když proud aktivní cívce ění jednu jednotku
za jednotku času. Vzájemná indukčnost není prvkem elektrických
obvodů, vyjadřuje jen vzájemnou vazbu mezi dvěma prvky, mezi dvěma
vlastními indukčnostmi. 207).1 Činitel vazby
Mějme dvě cívky navinuté feromagnetickém jádře (obr. Činitel vazby
178
Obr. Činitel vazby
.
Umocněním rovnice dostáváme
z toho
M vL'2•
A/i
Obr.
Vzájemná indukčnost bude
M 2Gm.
V ideálním případě předpokládáme, celkový magnetický tok <PX se
nerozptyluje prochází společným jádrem obou cívek.
Z rovnice pro napětí patrné, jednotkou vzájemné indukčnosti
je jeden henry (H). 207.
5. 208. Vlastní indukčnost
obou cívek bude
L 2xGm, m,
kde Gmje magnetická vodivost jádra.3
